Vesecký

Vesecký

František Mlejnek

okres Semily
starobní důchodce

5 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 11 21 30 40
    • 14.10.2018  23:53
    Bezva chlap (2010)
    ****

    Jen ten závěr, kdy se z Ulrika stal znovu vrah, byť si to ten jeho kámoš zasloužil, mi pokazil celkově výborný dojem z filmu. Krásná motanice vztahů. Ulrik vychází z vězení, protože zabil milence své ženy, kamarád ho ubytuje u dost nepohledné, ale eroticky stále výkonné padesátnici, ke konci zjišťujeme, že jde o bývalou manželku Ulrichova šéfa, který to zase táhne se svou sekretářkou, za kterou dochází její bývalý muž a vždycky ji ztluče, protože si to kupodivu zaslouží, neboť, jak říká ta bytná, je to skutečně kurva, ta se ale v době, kdy má milého šéfa v nemocnici s infarktem, spustí s Ulrikem, který to najednou táhne se dvěma. Poznáváme i Ulrikova syna, který své přítelkyni, s níž čeká dítě, namluvil, že jeho otec zemřel, ale nakonec jí vykváká pravdu a ona před ním zamkne dveře do chvíle, než začne předčasně rodit - a porodí v autě, kterým ji nastávající dědeček veze do porodnice, ovšem s tímhle vypůjčeným autem měl podle kámošů zabít svého udavače, nad nímž se ale předtím smiloval... Nesmírně pěkně to je propletené, ale člověk se v tom stále vyznává... Moc se mi to líbilo, lepší čtyři hvězdičky.

    • 11.10.2018  01:06

    Tenhle film by si jistě zasloužil o hvězdičku víc, po umělecké stránce mu nelze moc vytknout, ale měl jsem potíže s tím, že na mé obrazovce se nezobrazovaly titulky, takže dvě třetiny filmu v němčině ubírají na plné srozumitelnosti, pokud příběh neznáme třeba z Lustigova orinigálu. Byla chyba u mne? Nevím. Zajímavé bylo sledovat mladičké tváře herců, kteří se uplatnili v pozdější době jako představitelé výrauných rolí. Abrhám, Němec, Hrabánek, Čočková, Potměšil.

    • 9.10.2018  00:18
    Muška (1967)
    ***

    Polesný Mathieu a pytlák Arsen, milující shodně ně příliš pohlednou a už trochu odkvetlou hospodskou... A pravděpodobně pětičlenná rodina, k níž náležela Muška, na níž spočívá nejen učení, ale i starost o matku umírající na tuberu, a na mladšího bratříčka. Pan starší syn a otec, o nichž až teď uvažuji jako o příslušnících rodiny. Prostě - hodně je naznačeno, ale zároveň je na divákovi, aby i se při poměrně krátké délce snímku zorientoval v jednajících postavách. Z velké části Film-Noire, část, kdy Arsen najde promoklou Mušku v lese, až po jejich milování (to jsem si ale zrovna odskočil, takže to nevím jistě) se odehrává v noci, kdy po sobě jdou Arsen a Mathieu kvůli té hostinské. Ta lyrika tam je moc velká a postavě Mušky jsem nerozuměl. Pravděpodobně něco jako Stříbrný vítr...

    • 7.10.2018  23:43
    Velká cesta (1962)
    ***

    Poněkud šablonovité a násilné. Ten film se mi jako klukovi moc líbil, ale bezpečně vím, že jsem ho neviděl dobrých 55 let. Film měl ukázat, jak asi vznikala klasická kniha o dobrém vojáku Švejkovi a jen vzdáleně se držela historických reálií, jakou bylo velitelství rudoarmějce Haška v Bugulmě a jeho návrat s Ruskou Šurou do vlasti. Mezi klady filmu patří sympatie projevovaná k ruské revoluci a víra v lepšího člověka příštích generací. A pak také trpké poznání, že buržoazní společnost nové republiky je stejně "demokratická" jako ta předchozí rakouská. A je to platné dodnes...

    • 2.10.2018  23:52
    Kolonie (2015)
    *****

    Skvělý film, který zobrazuje pravdivě a nezaujatě zrůdnosti chilského fašistického režimu podporovaného USA a jak vidno, některými kruhy dalších zemí včetně NSR, která se tímto dílem přihlásila k spoluzodpovědnosti za to, co se dělo v kolonii Dignidad. Nacističtí zločinci se skrývali po skončení války ponejvíce v zemích Latinské Ameriky a v Chile vytvořili vlastní komunitu. Šílený lékař Schäfer zde vytvořil sektu lidí, kteří mu byli bezmezně oddáni, čehož využil i nastupující Pinochetův režim k mučení a vraždění cizích státních příslušníků, kteří podporovali demokratickými volbami zvolený socialistický režim Salvadora Allende. Film byl natočen ovšem jen na motivy skutečného příběhu, takže ho nelze brát doslova, jistě v zájmu napětí bylo cosi přikresleno nebo naopak ubráno. Ale to základní zůstává - člověk nesmí nikdy přestat být lidskou bytostí, toužící po svobodě.

    • 2.10.2018  00:09

    Ohromně jsem fandil těm mladým lidem, kteří přijeli do Janova protestovat proti vládcům nad celým lidstvem této planety. Samozřejmě, našli se mezi nimi provokatéři a nezodpovědní, ale protest proti této zločinné vládě nad světem ve formě happeningu a demonstrací je rozhodně na místě a asi bych byl stržen s nimi, kdybych v době svého mládí nežil ve šťastnější zemi. Jednoznačně silný film, který ukazuje, jak stojí vládnoucí moc nad řečičkami o demokracii a svobodě. Národní třída před 29 lety proti těmto krvavým lázním nebyla ničím.

    • 30.9.2018  22:17

    Rozhodně nemám pocit, že bych tomuto dílu měl dát víc než tři hvězdičky. Nese v sobě jistě svoji dobu perestrojky, ale snad právě proto by už mohlo být prosto jinotajů, které by jistě byly únosné v sedmdesátých letech. Ale pryč s politikou. Milan Kňažko se zhostil své úlohy velmi dobře, Macháček v sobě nezapře, že je také režisérem, ale jeho herectví mi nikdy nesedělo. Chudák Menšík, tomu byla dána těsně před jeho odchodem možnost štěku, i když ještě před pár lety by mu slušela role přišitá na tělo. Dobrý byl Marian Labuda v roli faráře alkoholika, Alicja Jachiewicz působila už dost vyžile, zvláště v té sexuální scéně na závěr. Rád jsem mezi komparsem spatřil dokonce i zpívající Věru Vlkovou z Karlínského divadla (v odstavci "Hrají" je omylem uvedena Vlastimila Vlková, což je evidentní chyba), však i kvůli ní jsme tam jezdili na konci šedesátých let na zájezdy. Závěr filmu je dost pesimistický, kromě pevného a revoltujícího Kňažka všichni zase začali chlastat...

    • 29.9.2018  23:15

    Slabší čtyři hvězdičky. Nikdy jsem zcela nerozuměl poetice Oty Pavla, kdysi tak módního spisovatele našich intelektuálů. Obráží se v něm ale zřejmě složitost jeho osobnosti. Poezie v Pavlově tvorbě je předznamenaná zajisté jeho psychickou poruchou, maniodepresí. V tomhle filmu jako by se taky střídalo veselí, kdy dealer vysavačů rozpoutává smích a veselí svým optimismem i umem prodat, na druhou stranu je druhá část zcela odlišná, smutná až tragická, končí odchodem hrdinových synů - kam asi... Trošku si nemůžu v hlavě srovnat jen to, jak to jako Židé vydrželi být svobodní až do lidické tragédie. Kachyňa byl mistrem, ale přeced jen, jak bych mohl dát víc hvězdiček, když bytostně nesnáším podomní i jiné dealery a asi bych je taky hnal svinským krokem, kdyby přišli k mým dveřím...

    • 28.9.2018  21:53
    Synové hor (1956)
    ****

    Bekovi a Valovi moc nevěřím, že by byli schopni nějakých sportovních výkonů. Ten film mě ovšem provázel celým životem. Snad jsem ho poprvé viděl ještě předtím, než jsme při školním výletě v první třídě v roce 1960 procházeli kolem Hančovy a Vrbatovy mohyly na Zlatém návrší. Nebo jsem právě u ní slyšel vyprávět ten pohnutý příběh dvou nerozlučných přátel z krkonošských hor, prostých českých lidí. Ten film je udělán opravdu dobře a věrohodně, však také Kožík nebyl žádný fabulátor a jeho životopisy se snaží být věrné. Vystupuje tu i postava lidového písmáka, štěpanického kantora Jana Buchara, v klasickém provedení Jaroslava Vojty. Film je zároveň zdařilou ukázkou přátelství mladých mužů neznající hranice. V době, kdy jsme ještě neviděli Němce jako dobré sousedy, bylo kamarádství mezi sportovci obou národů velmi dobře prezentováno. Některé pasáže přesto působily trochu vyumělkovaně, strojeně a nadneseně. Čtyři hvězdičky jsou ale zasloužené.

    • 27.9.2018  23:43

    Televizní film s sebou nese věčné poselství - zabránit hrůzám nacismu a válek. Novela Arnošta Lustiga vypráví o hrstce zajatých amerických Židů, kteří věří ve své vykoupení za prostředky, které jim zůstaly u amerických bank, ale přitom esesmanovi Adamírovi nejde o nic jiného, než přivlastnit si jejich veškerý majetek; pak mohou jít do plynu. Jak se nakonec ukáže, jsou kromě pana Řandy všichni zbabělci a skutečnou hrdinkou je krásná Kateřina Horowitzová. Dílo by samo o sobě nemělo takovou sílu, nebýt výtečných hereckých výkonů, zvláště pak oceňuji úlohu rabína Miloše Nedbala. Hra jeho tváře byla vždycky jeho mistrovským kouskem. A zde to ještě zvýrazňuje.

    • 25.9.2018  23:25

    Gabin proti Venturovi. A mezi nimi Jeanne Moreauová. Jaký by to musel být příběh, aby už jen díky těmto skvělým hercům diváka nezaujal. Jak se Max dostal k osmi zlatým cihlám, náš příběh nevypráví. Ano, chtěl skončit se svými zločiny a zajistit se prodejem cihel na zbytek života. Obsah filmu spekuluje o tom, že Riton je pravým opakem Maxe, možná ano, ale právě úlohu Ritona v příběhu jsem moc nepochopil. Zřejmě poté, co mu Max ukázal cihly ve svém voze, se někomu podřekl. Nebo ta druhá banda něco tušila a Ritona smáčkla... Film to byl opravdu dobrý a koukatelný, nepostrádal napětí, vůbec mi nevadilo, že byl označen jako film noire, ačkoliv právě tyhle filmy s nočními záběry bývají pro mně méně uchopitelné.

    • 24.9.2018  22:14

    Příjemné čtyři hvězdičky. Příběh, který pohladí a nezarmoutí. Vyprávění o jednom školním roce v polepšovně mezi chlapci, z nichž hudba a zpěv vychová citlivé hochy za přispění pana Mathieu, který se úspěšně pokusí změnit metody výchovného přístupu k chovancům ústavu. Samozřejmě, hodnotit herecké výkony lze těžko, ten Pierre v mladém podání ale rozhodně hrál velmi slušně. Rozhodně to byl film lepší než průměrný.

    • 23.9.2018  23:25

    Jako Road Movie to bylo dost slabé. Ale na druhou stranu film trochu ukázal mentalitu prostých vesnických Argentinců, kteří nemají pro svoji chudobu velké možnosti pro naplnění svých životů, který jim plyne všedním způsobem, až odplyne... Ale zato všichni jsou zblázněni do fotbalu a Diego Maradona je pro ně pánbůh. Něco jako dneska pro nás Jágr... Prostý mladý muž, otec tří dětí, ale duchem stále malý chlapec jako ten nejposlednější stařík z vesnice. Je v myšlenkách stále u argentinského idolu, zná všechny jeho sportovní úspěchy i životní prohry. Když pak je Maradona stižen mrtvicí, vydá se jej hledat s kořenem stromu z pralesa, v němž vidí Maradonovu tvář, trochu ji upravil a vydá se na cestu za ním.Tak touží ho spatřit osobně, ale nakonec se ukáže, že tihle polobozi žijí v úplně jiném světě, který je normálním smrtelníikům nepřístupný. Tak to vždycky bylo, jest a bude... A ten samorost? Asi skončil někde pořezán a rozštípán, důležité však je, že Benítez věří, že zdobí Maradonovu domácnost... A to ho asi nadosmrti udělalo v jeho prostotě šťastným...

    • 22.9.2018  23:36

    Jakkoliv nestojím s panem Hřebejkem na stejné myšlenkové lodi, musím uznat, že tento film se mu (v jeho případě výjimečně) povedl a právem jsme ho nominovali (nemýlím-li se) na Oscara. Je to hluboce lidský příběh o vzájemném vztahu lidí různých ras a přesvědčení. Film vznikl ještě v době, kdy bylo našimi novými ideology pokládáno rovnítko nacismus = holocaust, čehož stopami je film trochu poznamenán. Závěr zase ovšem jen ve zhuštěné podobě a bez analýzy ukazuje chování našich občanů k poraženým Němcům. Ani zde si, bohudík, Hřebejk s Jarchovským nedovolili nadbíhat sudetoněmecké ideologii, že těmi zlými byli Češi. A dokonce Brněnsko osvobodila Rudá armáda. Jen malý detail k začítku filmu. Polívka tam jede s kýmsi v autě, které má levostranné řízení, ačkoliv se jednalo o rok 1937. Možná to bylo auto dovezené z Německa...

    • 21.9.2018  22:05

    Dvoudílný film Viscontiho jsem naštěstí mohl sledovat po dva čtvrtky, takže jsem mohl udržet pozornost při obou dvouhodinových sekvencích. V seznamu herců jsem dlouze musel pátrat po Romy Schneiderové, ach, nešťastná móda nepřechylovat ženská příjmení. Dílo skutečně obsáhle popisuje období nedlouhé vlády Ludvíka II. Bavorského v období sjednocovacího procesu Německa. V té době Bavorsko skutečně potřebovalo silného státníka a Ludvíka vládnout nebavilo. Pravděpodobně nikde není analyzován proces choroby obou bratrů. U Oty to mohly být děsivé zážitky z prusko-rakouské války, u Ludvíka možná chorobná závislost na Richardu Wágnerovi, ale jsou tu jenom náznaky. Také smrt, o níž historikové dosud mluví jako o nevyjasněné, je zde podána jako hotová věc - utonutí (i když je asi nejpravděpodobnější). Ludvík II. je v dějinách málo známý a tento film ho skutečně velmi dobře zobrazuje. Rád jsem se podíval.

    • 21.9.2018  21:57

    Odraz roku 1968 je z tohoto filmu jasně cítit. A taky možná česká povaha. Ke kladům filmu patří výborné výkony Karla Högera a Rudolfa Hrušínského, ale dějově mě to příliš neupoutalo, ač téma nebylo nezajímavé.

    • 19.9.2018  22:17

    Tenhle film má všechny nectnosti, kvůli kterým vynechávám současnou americkou filmovou produkci. Ke skutečnému filmovému umění má daleko, ovšem věřím, že nenáročnou klientelu spotřebitelů filmového průmyslu může uspokojit, třebaže filmů s řadou otřepaných klišé už viděli. Dokonalá je ovšem filozofie amerického chápání a způsobu života, jež je mi navýsost protivné (mám-li použít slušné slovo). Ano, našim liberálům se takové chápání taky líbí; neustále opakování v takových filmech je otravné a únavné. Trochu ta filozofie skutečně připomíná Forresta. Takový film musí mít ovšem i trochu sladkobolné naivní romantiky, a tak tam najdeme lásku nesmělého Waltera ke kolegyni Cheryl (jistě to dopadne dobře, přestože jsem ještě závěrečných dvacet minut neviděl, což si americký divák žádá). Vtipná je americká základní neznalost zeměpisu, v Afghanistánu totiž není žádný Himálaj, ale Hindúkuš. Walterovo snění bylo ubohé, na efekt, lítání do zavřený h oken z třicátého či kterého poschodí, maminka s trpasličím stařečkem a já nevím co všechno. Nejtrapnější ovšem byly scény evidentně vytvořené počítačem, pravděpodobně sehrávané před modrým pozadím. - No, zkrátka, sledováním tohoto filmu jsem si naběhl.

    • 18.9.2018  00:22
    Leon (1994)
    **

    Že by to bylo něco strhujícího, to tedy vůbec ne. První hodina byla na propadák, protože jsem vůbec netušil, o co při těch jatkách jde. Až na konci filmu dívenka vysvětluje, že v té první části šlo o zásah policie proti dealerům drog. Pravděpodobně mě spletlo to, že v tom figuroval ten "zkorumpovaný policajt", ale celý film jsem nevěděl, čím se zkorumpoval. Tolik mrtvých a krve jsem už dlouho v žádném filmu neviděl, bylo to jasně přehnané. Odehrávalo se to v italské čtvrti New Yorku a bylo v tom cítit Hollywood. Jestli na tomto filmu bylo něco vynikajícího, pak to byla malá Natalie Portmanová. Ta už ve svém prvním filmu skutečně předvedla, že jednou bude (nyní již je) hereckou hvězdou první velikosti. Ta mi zachránila dvě hvězdičky.

    • 17.9.2018  20:45

    Kriminálka je to docela dobrá,koukatelná, ale... Málo pravděpodobná. Ne že by neexistovali psychopaté jako nás jednooký hrdina, který je Jekyllem i Hydem současně. V tomto směru je námět dobrý, ale to všechno je u tohoto filmu pro oko diváka vedlejší. Spíše jde o to vzrušení při nikdy nekončící a pro francouzský film 60. a 70. let typické honičky aut po Paříži, jistě i s cílem ukázat krásy tohoto podmanivého města. A ovšem úplným nesmyslem je ta honička na střechách obchodního centra, kdy se divákovi tají dech a i já raději odvracím zrak kvůli své závrati. Přesto je Belmondo stále neokoukatelný, a tak dávám čtyři hvězdičky.

    • 15.9.2018  22:03

    Skvělý film a úžasný umělecký zážitek. Tohle ti bývalí Jugoslávci opravdu umějí. Podívat se neuzaujatě na svoji nedávnou historii bez přikrašlování nebo ideologicky jednostranně pojatého výkladu. Situace v mnohonárodnostním rozpadajícím se státě na počátku 90. let byla složitá a z občanských válek těžko lze vinit jednu nebo druhou stranu. Prostě z přátel se najednou stali nepřátelé na život a na smrt. Těžko pochopitelné. Padl socialismus (nikoliv komunismus) a do Bosny se vrací německý emigrant s mladou družkou, který před dvaceti lety uprchl od rodiny, aby nemusel do lidové armády. Vrací se do "svobodné" vlasti, poznává svého syna, zpočátku ze sebe dělá ohromného světáka a vychloubá se mladičkou partnerkou, ale láska k rodné zemi a výbuch válečného konfliktu ho vede k poznání, že peníze nejsou všechno. Umožní na poslední chvíli, aby jeho syn s onou mladou družkou a velitelem vojenské jednotky uprchl před hrozící zkázou. Snad jen ta závěrečná scéna, kdy se jeho skutečná manželka odhodlala zůstat s ním v nebezpečném městě, byla trochu přislazená. To ale nic nemění na tom, že pět hvězdiček si tento film zaslouží.

    • 10.9.2018  21:40

    Satira na to, jak si tehdejší kulturně-političtí papaláši představovali správnou politicky-ideově zaměřenou satiru. Prostě to ti naši umělci neměli za normalizace jednoduché a byly jim nohy podráženy na každém kroku. Jen nechápu, proč je většina z nich nyní tak antisocialistická, když za onoho času předávali lidem dobrou, lidovou zábavu, jíž každý rozuměl. Divadlo starých forem bylo vlastně Divadlem Járy Cimrmana a tento film byl dost silně hraným dokumentem o té podivné době. Nakonec - třeba role Jiřího Šrámka ukazovala, že ne každý z těch nahoře byl stejný... Kromě tohoto politického podtextu zde byly předvedeny ukázky z několika cimrmanovských her, a tak se člověk docela dobře i pobavil.

    • 9.9.2018  21:44
    Samotář (1987)
    *****

    Belmondo stárne, ale stále má dobrou formu. Tehdy mu bylo asi 55... Už to není herec, který si může dovolit lézt po římsách ve dvacátém poschodí nebo dělat provazolezce, jeho kousky nejsou tak krkolomné jako v jeho "Mužích", přesto nic neztrácí na svém umění zaujmout diváka, tady i obyčejným lidstvím ve vztahu ke svému osiřelému kmotřenci. Dávám pět hvězdiček, film rozhodně nenudil.

    • 5.9.2018  23:43

    Film si bezesporu čtyři hvězdičky zaslouží. Na téma boxu a koncentračních táborů bylo natočeno několik filmů, z nichž rozhodně vyniká slovenský Boxer a smrt se Štefanem Kvietikem. Kvality tohoto snímku náš film nedosahuje, ale přesto příběh upoutá nezdolnou silou člověka přežít. Komunistická buňka tábora (podle těžby kamene snad byl předobrazem koncentráku Mauthausen, ale možná také Flossenbürg) od počátku sledovala Tondovo chování, neboť ho pokládala za možného provokatéra. Tonda jako čestný muž nepřiznal nikomu, že kradl chleba pro sovětské zajatce, a musel si vytrpět další muka v okamžiku, kdy se zdálo, že mu jeho boxerské umění pomůže snadněji přežít muka konsentráku. Zajímavou roli dostal Vladimír Menšík, který se na přelomu 50. a 60. let teprve profiloval do svého osobitého uměleckého projevu. Vážmnou roli českého komunisty zahrál velmi dobře Jiří Sovák. A mezi herci jsme si mohli povšimnout i Jarky Pižly, známého jako Pepka Vyskoče ze Švejka. Co se týká ideologické stránky, souhlasím s Gudaulinem více než s Radkem99. Dějiny se přepisují dnes jako tehdy...

    • 4.9.2018  22:05

    Ten dialog mezi otcem a synem byl příliš dlouhý na to, aby ho otec Josef Somr vydržel, když už ho po deseti minutách bolely nohy a jak známo, každé další pivo bolest nohou spíše zvyšuje. Prošli celou Prahou a museli přitom dle záběrů ujít alespoň 150 km. Jejich filozofická vyznání o smyslu života včetně zcela nesmyslného tlachání o tom, jestli je něco po životě, přestane člověka zhruba po hodině bavit a je hodně únavné. Samotný příběh by byl ještě dost zajímavý a asi bych ho hodnotil lépe, kdyby se tu opět nekydal hnůj na náš režim, nekritizovaly se oblíbené české seriály a televizní pořady (copak dnes se dá na ČT dívat vůbec alespoň na jeden?) té naší doby. A kdyby se tu zas povinně nepoukazovalo na zlý komunismus, který u nás ani tenkrát nebyl... Prostě nebyl to film pro nás, kteří jsme v této době v podstatě mrtví.

    • 4.9.2018  00:48

    Příběh tří válečných zajatců, kteří uprchli z německého tábora a ujaly se jich tři domnělé jeptišky, které je dopravily do Říma, aby našli úkryt u jedné z nich, ve skutečnosti překupnice Esperie. Velmi dobře zpracovaný námět ukazující válečný internacionalismus v praxi, zároveň však odkrýval bez skurpulí i povahu člověka, která nikdy není jednoznačná. Všichni Italové byli fašisté, ale zajatci na své pouti nepotkali ani jednoho. Muž, který byl nakonec zardoušen britským důstojníkem byl udavačem a za udavačku bylo možné považovat i Esperii, byť udávala jen z lásky ke svému mučenému milenci. A skvělí herci - Bondarčuk, Baldwin...

    • 2.9.2018  23:28
    Šakal (1973)
    *****

    Nedá se nic dělat, musel jsem tomuto jedinečnému kriminálnímu dramatu s vynikajícím scénářem i hereckými výkony dát pět hvězdiček. Na příběhu rekonstrukce neúspěšného atentátu na Charlese de Gaulla v roce 1973 mi snad vadil jen ten nepravděpodobný závěr. Jak to bylo ve skutečnosti? - A po přečtení některých komentářů z řad mladší divácké generace musím potvrdit to, že pro tu generaci naši je tempo příběhu přesně akorát, my nejsme schopni tak rychle sledovat děj, který je střihán ve dvou až třívteřinových sekvencích, což je typické pro dnešní tzv. akční thrillery. Tenhle film nepostrádal napětí a donutil sedět diváka v křesle, aby o něco důležitého nepřišel.

    • 2.9.2018  00:57
    Underground (1995)
    ****

    Zvláštní poetiku má tento Kusturicův film. Zapomeňme na realismus, tohle je všechno jen metafora. Dva bojoví druzi ze světové války, oddaní odboji pod vedením Titovým. Válka skončila a Černý se v podzemí se svými přáteli dostává z těžkého zranění, když mu vybuchl vedle těla vlastní neopatrností granát. A zatím mu Marko odloudí milenku a dostává se ze sklepení ven. Je z něho vážený soudruh, zároveň však své přátele a známé nechává uzavřené v krytu po celých dvacet let v domnění, že válka dosud neskončila. Když se pak oplakávaný a oslavovaný národní hrdina Černý dostane z podzemí náhodně ven, netuší, že to, co se kolem něho děje, je jen scéna z filmu a začne střílet po domnělých fašistech... Nějak mě trochu vadilo to, že někdy mrtví znovu ožívali a člověk nevěděl, zda to zase není pouze režisérův záměr (zvlášť ti utopení novomanželé). Také závěrečná scéna, kde se všichni hrdinové opět sejdou, ačkoliv většina z nich zemřela či zahynula, je poněkud přišlápnutá... Ale zase si cením montáže dokumentárních záběrů z válek, oslavy Tita i jeho pohřbu, který byl upřímně oplakáván všemi jugoslávskými národy...

    • 16.8.2018  21:58
    Absurdistán (2008)
    ****

    Jakýpak odpad, senzační crazy komedie, u níž jsem se výborně pobavil. Jistě by se na ní daly hledat mouchy jak co do hereckého umění tak do některých nelogičností, ale ty nejsou pro tento druh filmu zásadní. Příběh zapadlé vesnice, která přijde leností mužů o vodu, kterou jim musí přinést jeden zamilovaný mládenec za cenu nasazení vlastního života. A dívčí válka, to není vůbec nové téma, vzpomeňme na výbornou českou veselohru Vzbouření na vsi. Ta babka byla velice podobná naší Kaplanové, ale fakt to být nemohla, protože tou dobou, kdy se tenhle film točil, už byla po smrti. Pochopitelně, divák, který pokládá za vrchol dnešního filmového umění Hollywood, nemůže tomuto filmu rozumět.

    • 14.8.2018  23:55

    Kaurisäki má i lepší filmy. Tady to byl takový spletenec, který se rozuzloval až ke konci filmu. Nejdřív Natálie, která sletěla z bůhvíjakého poschodí, načež se tam začala plést jedna neurovnaná manželská dvojice Tuula a Juhani, vlastně už rozvedená dvojice, s nějakými podezřelými existencemi, o nichž jsme se dozvídali, že jde o gang snad s obchodem bílým masem, vedený matkou hrdinky našeho povídání Tuulou. Nina byla pěkná holka, ale gang se jí chtěl pomstít za domnělou vraždu Natálie a navíc si chtělas přivlastnit nějaké peníze gangu... Ne vše jsem chápal.

    • 13.8.2018  22:30
    Muž z Ria (1964)
    ****

    Asi nejlepší z Belmondových Mužů. Film nepostrádá příběh a pro toho, kdo ho neviděl padesátkrát jako já, tak určitě i napětí, de Broca byl výborný režisér hýřící nápady, jen se mi nechce věřit tomu, že Belmondo za sebe neměl kaskadéra nebo že některé záběry ve výškách nejsou triky. Dojem mi pokazila jen rvačka v tom bordelu na jezeru k závěru filmu.

<< předchozí 1 2 3 4 11 21 30 40
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace