Vesecký

Zpočátku se zdálo, že to bude hrozná nuda, ale jakmile sběhové přišli do Jírovy chalupy, odehrával se velmi působivý příběh. Starý voják nemůže slyšet pláč dítěte, zasažen starou událostí, při níž nešťastnou náhodou zabil malého chlapce. Mladý voják je blízko domova a touží po své Barušce, ale zjišťuje,, že si ji vzal Jíra, který se sběhů ujal a skrývá je ve své chalupě. A pak je tu ten silný, představovaný G. Valachem. Mistrovsky sehrané od všech tří aktérů - Valacha, Fišera i Hlavatého... Jiráskovu povídku jsem neznal, i proto jsem byl tak silně vtažen do děje. Jen se ten začátek - a trochu i ten konec - hodně vlekl.

Bylo to hodně slabé. Bedřich Veverka se do milovnické role zásadně nehodil.Truda byla k nepoznání, Baldova jakbysmet. Jára Pospíšil byl skvělý operetní zpěvák, ale jako herec nula.Vlastně není koho pochválit a už vůbec ne scénáristu, děj filmu byl průhledný od začátku do konce a ani záměna manželky se sestřenicí nebyla vůbec nápaditá...

Velice podařená komedie a zároveň derniéra Zdeničky Baldové. Viděl jsem mnohokrát a vždy se rád na tuhle satirickou veselohru, která nemůže zestárnout - a zvlášť když už člověk přichází do let a zjšťuje, že je na obtíž nejen své rodině (tak zlé to se mnou ještě není), ale dokonce i státu a některým politickým stranám... Naštěsti si babička včas uvědomila, že s ní jednají jako s kusem onuce, a zařídila se podle rady své dcery, redaktorky a rádkyně v ženském časopise. Zabouchla za sebou a získala opět svobodu... Aspoň na čas. Jenže k moři letěli zase mladí...

Sympatický film, který jistě pobavil a ty, kteří nezažili systém umístěnek, jistě i poučil. Jarka Panýrková byla moc hezká dívenka. Bylo to trochu ztřeštěné, ale aspoň to získalo punc, a to asi autoři chtěli (začínající Miloš Forman jako jeden ze scénáristů a pomocný režisér). Novopečeným zdravotním sestřičkám se nechce z Prahe. Věčně stejný problém, akorát v dnešním liberalismu jim v tom nikdo nebrání, jenže na to doplácejí nemocní na venkově a zvláště na okrajích republiky. Afektovaný akt Jany Brejchové - musí to být strašné odejít z takového města jako je Praha... A pak svatba a starosti, kde přespat, jak sehnat byt. A šťastný konec, Ota pochopí, že jistě nalezne své uplatnění v místě, kde bude sloužit jeho manželka...

Jedna z klasik českého válečného filmu. Upřímně, tehdejší módní filmy postavené na lásce dívky k důstojníkovi, nejsou mým šálkem kávy. Ale tenhle film rozhodně nenudil. Viděl jsem ho po delší době a vychutnal jsem si ho přes některé slabiny, které byly dány přehrávání některých herců včetně Hany Vítové, která zde ovšem vytvořila zároveň jednu ze svých stěžejních rolí. Nádherná Straussova hudba prolíná celým filmem. Samotný děj je postaven na hlubokém pádu dívky, která dělala služtičku v měšťácké rodině a když se bezhlavě zamilovala do nadporučíka Vargy, kterému byla po celý film naprosto lhostejná, byla propuštěna a nakonec skončila v nevěstinci... Mladičký Hrušínský, to už je jen dovršení zkázy.

Příběh primitivní a nesourodý. Trudu sice miluji a i tady hrála velmi mile. To, že si novináři často vymýšlejí, to je známo (a především v dnešní době), ale že by někdo psal o neexistující vraždě a naivní dívenka by na to skočila, načež s vidinou 50 Kč za blůzičku by hledala domnělého vraha? Film a zvláště komedie si žádají hlouposti, ale tohle vlastně ani žádná komedie nebyla, kromě Trudy bylo milé klasické žvatlání Josefa Rovenského v úloze jejího strýce.

Na tento film je nutno se dívat tak, že jde o film původně němý z roku 1931, k němuž byly pořízeny dotáčky o rok později se zvukem, navíc na některých místech ozvučený possynchrony, což poněkud narušuje kontinuitu. Ale rozhodně to není film s nezajímavým dějem, zápletka udržuje diváka v pozornosti, navíc jsme tu obdivoval civilní herectví Anity Janové z Zdenky Palečkové, Aša Vašátková přece jen poněkud přehrávala. Jan Svoboda se jako její milovník absolutně nehodil. Film byl natáčen na Hruboskalsku, takže mě k němu váže i jistý patriotismus.

Řekl bych "daňkovština". Specialista na historická témata O. Daněk napsal scénář a sám si film režíroval. Práce s herci a zvláště s kamerou byla dobrá, příběh to byl jednoduchý, ale dobře srozumitelný. Ondřejovi ukradli křižáci nevěstu a on ji chce vypátrat nebo pomstít za pomoci husitského voje, který po neuskutečněné bitvau Tachova směřuje s mírovým a hlavně misijním poselstvím do Německa. Svého soupeře najde ve vypálené tvrzi, ale Anka je mrtva, zemřela při porodu možná Ondřejova syna, kdoví... Jinak jsem ale tomuto typu filmů nepřišel na chuť.

Tyhle morality se ve "svobodné" společnosti příliš nenosí, ale právě pro ně to byl velmi dobrý film, s dobrým scénářem i výkony herců. Velmi dobrá byla (jako vždy) Vošmikova práce s dětmi, kluci i holčička byli opravdu bezprostřední. Ladislav Pešek v roli přísného, ale zároveň sobeckého maloměšťáka, toužícího po karierním vzestupu, obhajující svého syna. Oldřich Vykypěl jako otec, který sice má svého syna moc rád, ale povinnosti k podniku i k podnikové kapele mu nedovolují chlapce blíže pochopit. A pak dvojice Chramostová - Deyl a synek, který žárlí na přítele své matky... Když pak dojde k neštěstí, každého z té trojice hryže svědomí, ale každý přistupuje k zodpovědnosti jinak. První malý Smyczek) z ní díky výchově ve své rodině utíká, druhý by naopak rád svému zraněnému kamarádovi poskytl i svoji krev. Ten třetí se raději schová v lijáku na střechu domu... Film jsem snad viděl poprvé - a líbil se.

K rybaření a rybám - a to ani na talíři - jsem nikdy moc nepřilnul, takže samotný příběh šel kolem mě. Film byl ovšem určen pro desetileté děti vyrůstající v 50. letech, nevím, co by mu řekla dnešní generace dětí školou povinných, a tak jsem ho asi vnímal jinýma očima, než jsem měl. Nezdálo se mi, že by film nějak výrazně zdůrazňoval příčiny samotářství sirotka Jirky, které druhým hochům připadalo jako nafoukanost a povýšenost. Já to tak příliš necítil, spíš se mi zdálo, že Jirka chtěl mermomocí dosáhnout něčeho sám a napodobit své blízké, dědu, strýce a zesnulého tátu. A hoši mu v tom překáželi, věrná mu zůstala jen malá kamarádka s kozičkou. To lítání z domu k zátoce s prutem mi připadalo moc dlouhé, zvlášť nato, aby cinkající prut probudil spícího hocha v domě...