Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Dobrodružný
  • Romantický

Recenze (1 714)

plakát

Paralelní matky (2021) 

Pro Almodóvarovu tvorbu mám slabost, je to v současnosti zajisté nejvýraznější postava světové filmové režie. Zůstává osobitý, ale hluboce realistický. Pak mám taky slabost pro Penelope, kolikrát ta už hrála matky s malými dětmi, je prostě skvělá. A pak nejošklivější herečka současnosti Rossy de Palma - jak si ji nezamilovat? Samotný příběh evokoval dojem, že je opsaný z českého seriálu Kukačky, nějak se tohle téma záměny dětí v porodnici objevuje v současnosti často. A od začátku také bylo jasné, k čemu po narození děvčátrek dojde. Naštěstí se Almodóvar z předpokládané cesty včas uhnul a připravil tak příběh neotřelý, navíc posílený svědectvím španělské občanské války. Moc pěkný film.

plakát

Proti zdi (2004) 

Trochu zklamání proti očekávání spojené z Fatihem Akinem a právě tímto filmem. Postava Cahila mi byla dost nepříjemná, mnohem více bych ocenil výkon Sibel Kekilliové. Na můj vkus tam bylo až dost zakrvácených obličejů i oblečení, v istanbulském prostředí byla Sibel vážně poraněná do břicha, ale na to, aby tgo scénář řešil, už asi místa nebylo, že se uzdravila, museli jsme brát jako fakt.

plakát

Elvíra Madiganová (1967) 

Je těžké nafilmovat takový příběh, zvlášť pokud se má reprodukovat co nejvěrněji. Ono se v tom filmu vlastně moc nic nedělo. Dva mladí lidé se milují, a tak se chtějí oprostit od své minulosti. Sixten dezertuje z armády, Elvíra odešla z cirku. A pak se potloukají krásnou švédskou přírodou, plnou podzimních barev, ale tady začíná kámen úrazu. Lyričnost příliš převažuje nad epikou příběhu, vlastně se moc nic neděje, snad jen přátelství staré selky či setkání Sixtena s rodinným přítelem, houslový kvartet (či kvintet?) je tam vtlačen dost násilně... Na Piu se dalo koukat.

plakát

Červená kalina (1973) 

Že by to by bylo  něco světoborného, to tedy není. Film je pravděpodobně ceněný tím, že se vymykal klasickému komunistickému optimismu ve společnosti říené lidmi kolem L. I. Brežněva. Že prostě i v Sovětském svazu žili lidé, kteří nežili tak, jak nám bylo předkládáno oficiálními cestami. Příběh propuštěného vězně, který je nucen přijmout odpor vesnice, do níž ho přivedla jeho láska, ovšem chytnout za srdce, výkony manželů Šukšinových jsou také nepřehlédnutelné, ten závěr, kdy je vyhledán svou bývalou partou, pro niž se stal zřejmě nebezpečným zrádcem, byl trošku uspěchaný. A také setkání s vlastní matkou nedojme tak, jak by si asi autoři představovali. Ale asi to byl film, který si naprosto nepřál být sentimentální.

plakát

Deštivý den v New Yorku (2019) 

Hezká a milá komedie, kde rozhodně lze poznat rukopis Woodyho, ačkoliv je jeho příběh tentokrát výjimečně o mladých lidech a prvních láskách. Jemný humor je podtrhován milými tvářemi Elle Flamingové a Seleny Gomezové.

plakát

Romeo musí zemřít (2000) 

Byl jsem jenom zvědav na Aaliyah, jinak šlo o klasický akční trhák, který měl na rozdíl od řady jiných určitou dějovou náplň, asijským bojovým uměním nerozumím a neholduji jim.

plakát

Festival pana Rifkina (2020) 

Vlastně je to dost nudné. Už ani ty filozofické úvahy o smyslu života a mezilidských vztahů tolik nezaujmou. Allen mě tentokrát zklamal a na třetí hvězdičku to snad vytáhla až ta závěrečná parafráze Sedmé pečeti.

plakát

Parohy (1947) 

Radoby rozverná taškařice. A přitom parohy byly jen na počátku příběhu. Pak nastala hlavně změť různých milenců, milenek a manželek, až se člověk v ději ztrácel. Skutečně role nehodná mistra Nového.

plakát

Magnum Force (1973) 

Profesionálně uděláno dobře, Eastwood jako neprůstřelný policista, mládež to tehdy muselo bavit, prostředí San Francisca, jeho ulice, honičky, ale přesto tomu chyběla logika, takhle by to ve skutečnosti asi nevypadalo...

plakát

Uvolnit pěsti (2021) 

Slabší čtyři hvězdičky. Film, který svým dějem nezklamal a především stál na výborných hereckých rolích Milany Aguzarovové a představitele jejího otce Zaura. Psychologická sonda do vztahu mezi přísným otcem s nesmiřitelnými postoji k životu a jeho dětmi, těžce nemocnou Adou, samostatným Akimem a ještě trochu dětským a romanticky založeným Dakkou. Ruská kinematografie udělala ohromný skok vpřed zvláště u festivalových a klubových filmech.

Ovládací panel
10 bodů