filmfanouch

filmfanouch

Tomáš Bejvl

okres Chomutov
16-letý milovník filmů, Student SŠ- Michael- filmová tvorba


17 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 11 16 21
    • 13.12.2018  21:01
    Aquaman (2018)
    *****

    Jak to jen říct… před chvílí jsem potvrdil, že si to zítra večer dám znova! Tahle recenze nepůjde směrem, který čekáte, jelikož Aquaman ve výsledku opravdu není řemeslo plné děr, slabých postav nebo únavných CGI scén, James Wan naopak dokázal zařídit mix očekávaného a neočekávaného a opravdu se mu povedlo vdechnout DC Extended Universe nový život. DC Extended Universe rozhodně není bez problémů i když jsem jeden z mála, který má toto univerzum celkem v lásce- Muž z oceli byl tehdy před 5 lety neokoukaný pohled na Supermana, který byl výrazně temnější, surovější a vážnější než jakákoliv jiná Supermanova verze. Jeho pokračování Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti mám ještě radši a dodnes se jednalo o nejlepší DC Extended Universe film. I přesto, že jsem od Sebevražedného oddílu čekal něco trochu jiného mě ani on ve výsledku nezklamal a naopak mi přijde jako film plný zajímavých postav s pořád dosti nevyužitím potenciálem. Sólovku Wonder Woman jsem měl po Batman v Superman nejradši a i ta Liga spravedlnosti je časem celkem zábavný film, kterému kazí fakt, že prostě měla být lepší a rovnat se Avengerům a ne jednat se o slabší béčkový odvar. Bylo ale jasné, že DC Extended Universe potřebuje upgrade a já doufal, že to bude právě James Wan, který tento vesmír nakopne. A já myslím, že se mu to opravdu povedlo! Zatím co na posledních DC filmech je vidět, že za zády stáli producenti a diktovali každý pohyb (to je bohužel jeden ze zásadních problémů Ligy spravedlnosti), James Wan je na tom zcela opačně, jelikož po nastartování série V zajetí démonů je pro Warnery exkluzivním miláčkem a dostal tak u Aquamana volné ruce a naštěstí toho využil tak, že se vydal trochu jiným a nečekaným směrem. Na Aquamanovi je prostě fascinující, že sice bere základní elementy komiksových prvních sólovek (odvyprávění původu, souboj s blízkým nepřítelem, zápolení s nějakým vlastím démonem...) ale zároveň toto vše podává se svěžím, neotřelým způsobem. Wan dost jasně dokáže poznat klišé a buďto se mu vyhne nebo to klišé použije ale parádně si s ním vyhraje, že ve výsledku ani není klišém v pravém slova smyslu. Na první pohled se sice jedná o známou firmu, na druhou stranu jde ale o něco výrazně odlišného a Wan se především snaží vyrazit dech tím, že Aquaman není obyčejným hrdinou. Ať už můžeme řešit fenomenálně přehlednou akci, která nikdy nezačne smrdět digibordelem (reálně jde o nejlepší efekty v historii tohoto univerza), brilantním stylem podojený zvrat ( no možná více zvratů) nebo pečlivé vykreslení postav, James Wan si především hraje po svém a věcem, které mu nevoní se vyhýbá. Nedivil bych se kdyby se Wanovi ve finále vyčítalo, že ale příliš klade důraz na příběh z bodu A přes bod B kolem bodu C do bodu D (sám Wan film přirovnal k Dobyvatelům ztracené archy a ve finále možná není až tak daleko). Wan ale prostě nechtěl natočit očekávaný komiksový film a na to, že to prostě není další Muž z oceli nebo Wonder Woman kašle. Wan nepotřebuje další finále ve kterém hrdina a padouch ve finální bitce rozbijí polovinu nějakého města. Wan se prostě jen tak trochu pokusil komiksový film upgradeovat/natočit ho jinak a daří se mu to. Chápu, že někdo bude ve finále rozhořčen a bude říkat: je to až příliš barevný a připomíná to spíš pohádku, mě ale celé prozkoumávání podvodního světa, budování vztahu Aquamana a Mery, charakter Ocean Mastera nebo jakékoliv scény s Dolphem Lundgrenem neskutečně bavili. Představitel Aquamana, Jason Momoa měl prostě pravdu když říkal, že je to něco výrazně jiného. Aquaman zvládá být epický komorní, zábavný i napínavý. Možná to trvá příliš dlouho (143 minut), i na první pohled zbytečné scény ale mají smysl, protože buď odhalují nové vrstvy podvodního světa a jeho pravidel nebo pracují s postavami typu královna Atlana v podání Nicole Kidman. Neříkám, že bych se třeba bez romantického jiskření Aquamana a Mery na Sicílii nebo pár dalších scén neobešel, vztah Aquamana a Mery ale zásadně ovlivní nejen následný děj filmu ale zároveň detailněji vykresluje charakter Aquamana samotného a ty scény tak nemůžou za to, že by člověk radši viděl další akční sekvenci ve které Dolph Lundgren jezdí na mořském poníkovi. Wan naštěstí také ví, jak vytvořit zajímavý záběr a pořád si vybavuju několik kouzelných money shotů. Zkrátka a dobře, u mně hejt nečekejte. Já jsem hltal film od začátku do konce (už ta úvodní akční sekvence!) a už po jedný projekci se mi do hlavy zarylo několik fenomenálních momentů. James Wan se opravdu vydal jinou cestou a stálo to za to. A já tleskám a klaním se, protože v současném komiksovém rybníčku se to zdá jako mission impossible a společně s Black Pantherem a Paralelními světy se jedná o nejosobitější komiksovku roku. Jason Momoa je jinak pořád především hromotluk, jeho Arthur ,,Aquaman´´ Curry je ale pořád sympatický hrdina, Willem Dafoe mu poté vystřihl parádního mentora, Nicole Kidman na to pořád má a i když je Ocean Master v podání Patricka WIlsona spíše DC variací na Lokiho, pořád zvládl zahrát perfektního záporáka s uvěřitelnou motivací a bylo by fajn ho ještě někdy vidět, jelikož nepůsobil jako čistý záporák. Herecké schopnosti Amber Heard mě jinak pořád nepřesvědčili, minimálně mě ale tady nerozčilovala. Dost možná se zároveň jedná o nejlepší vizuální zážitek od Avatara, jelikož Atlantida a další království jsou perfektně nadesignovaná do každého detailu a inspirace je cítit ve všem možném od právě Avatara, Star Warsek nebo snad dokonce Blade Runnerů. Jinak určitě stojí za to to vidět v IMAXU, jelikož i když IMAX vysílá pouze 3D verzi, tak 3D tu vůbec zážitek nekazí a jestli někde vynikne Aquamanova osobitost tak právě v IMAXU. A jo, samosebou to má i ekologické poselství takže děcka neházejte do moře odpadky nebo si vás Aquaman najde a sežere vás! Čím víc nad tím přemýšlím, mám z toho obrovskou radost a to především kvůli tomu, že jestli někdo zvládl DC Extended Universe nakopnout správnou cestou tak je to právě James Wan. O nejlepší DC Extended Universe komiksovce snad nemůže být pochyb, dokonce bych řekl, že po Temném rytíři a Temném rytíři povstal se jedná o nejlepší DC komiksovku, u které jsem si vzpomněl i na zlaté časy Burtonových Batmanů. Dále vizuálně nejlepší zážitek od Avatara, jeden z nejlepších filmů roku (Dost silně uvažuji o upravení TOP 5!) a soundtrack Ruperta Gregsona-Williamse patří mezi jeden z nejlepších roku. Obrovská pecka, u které se těším na dvojku, ke které se snad vrátí Wan a snad si druhou projekci jedničky užiji úplně stejně jako tu první. Velký palec nahoru, jen tak dál DC!! Viděno v kině:2x

    • 13.12.2018  00:08

    V roce 2016 se v rámci Marvel Cinematic Universe ve filmu Captain America: Občanská válka objevil Spider-Man v podání Toma Hollanda a konečně to taky vypadalo, že se Spider-Man v klidu vrací domů a balance je vyvážena. Práva na Spider-Mana ale stále drží Sony a to logicky netěšilo se jenom dělit s MCU a proto se rozhodli, že začnou Spider-Mana dojit i jinak co to půjde. Tento rok do kin dorazil Venom, který byl hit a měl by ta nastartovat nové sdílené univerzum Spider-Manovských postaviček bez Spider-Mana. To ale Soňákům nestačí a už pár let chystali animák. Ten ze začátku působil dosti zbytečně a i přes to, že se měl objevit Miles Morales, kterého mají mladí afroameričané za boha jelikož se stal prvním Spider-Manem černé pleti, reálně to ze začátku nevypadalo, že bude důvod se těšit. Ihned poté ale nabalil do producentských a scenáristických pozic Phila Lorda a Chrise Millera, tvůrce filmových Jump Streetů a především Lego příběhu. Následně přitom bylo odhaleno, že zápletka bude spočívat v kontaktu s paralelními vesmíry, tedy tématem, kterého by bylo těžké v hraném filmu natočit a především téma, které potřebuje tvůrce s velkou představivostí a nápady. A ty naštěstí Lord a Miller mají! I přesto, že tedy Lord a Miller zůstali pouze na producentské židli (a na filmu se vystřídali tři různí režiséři- Bob Persichetti, Peter Ramsey, Rodney Rothman), pořád upustili uzdu svého talentu a dali vzniknout pravděpodobně nejosobitější komiksovce posledních let společně s Black Pantherem. Paralelní světy jsou velice odlišné od předchozích Spider-Man filmů a především představují úplně nového hrdinu, přičemž Miles Morales není Peter Parker. I tak je to ale sympatická postava, které má divák důvod fandit. Peter Parker se tady jinak přesouvá na pozici mentora a jedná se tak o trochu jiný pohled na jeho postavu, který ale rozhodně stojí za to spatřit. Stojí za zmínku, že Paralelní světy vůbec není film pro děti. Když děti do sálu přijdou tak si film sice užijí, rozhodně ho ale nedokáží tak emocionálně procítit nebo si tak užít všechny různé pomrknutí. Paralelní světy si vlastně utahují téměř ze všeho co je se Spider-Manem spojené a dojde dokonce i na pár perliček z Raimiho trilogie. Neokoukaný vizuál zvyšuje zážitek a po všech těch klasických 3D animacích jsem rád, že si tady někdo řekl zkusme to udělat jinak, zajímavěji. Vůbec si přitom nedovedu představit jak by Paralelní světy vypadali ve standardním 3D formátu, jelikož Lord a Miller si vyžádali tento unikátní styl a spojili klasickou počítačovou animaci s tradičním komiksovým malováním. Výsledek stojí za to, aby taky ne když se na filmu vystřídalo 140 animátorů. Perfektní je taky fakt, že i ten kdo o Spider-Manovi nikdy neslyšel, si pravděpodobně film užije jelikož film nepotřebuje aby někdo viděl Raimiho trilogii, oba Amazing Spider-Many nebo loňský Homecoming. Na to jde příliš svou vlastní cestou a spíše než aby představoval postavy, které jsme viděli v celovečerácích sází na nové postavy. Záporáci jsou taky unikátní a především Kingpina se podařilo představit jako opravdovou hrozbu a shlasem Liev Schreibera vynikne ještě víc. Všech šest Spider-Lidí jsou taky každý unikátní a zajímaví sami o sobě a každý z nich by si automaticky zasloužil vlastní spin-off. Vzhledem k tomu, že jde o animák se taky mohli tvůrci víc vyřádit a tak se dočkáme velkolepé akce, která by v případě hraného filmu mohla stát až 250 milionů dolarů, přičemž Paralelní světy stáli jenom 90 mega. a velkolepost jejich akčních scén přitom stejně vynikne. Díky své animované podobě si také můžou Lord a Miller dovolit v Paralelních světech věci na které by nikdo v hraných Marvelovkách opravdu koule neměl a jestli si to někdo může dovolit tak jenom opravdu oni. Je to taky výrazně dospělejší a brutálnější než by se mohlo zdát, pořád to jede na plný plyn a nezastavuje se to, nikdy si neřekne dost, chci další scénu ale naopak si budete přát aby každá scéna nebo sekvence trvala co nejdéle to půjde. Je to prostě perfektní práce u které si Lord a Miller opět ukousli velké sousto a přesto ho zvládli strávit a vykonat velkou komiksovou podívanou s nejlepším cameem Stana Leeho v historii a dost možná jednou z nejlepších potitulkových scén v historii. Ve výsledku vznikl film, který strká do kapsy oba Amazing-Spider-Many a dokáže se rovnat Raimiho trilogii i Homecomingu, po Úžasňákových 2 vznikl druhý nejlepší animák roku a skladatel Daniel Pemberton dost možná odevzdal nejlepší soundtrack roku. Ve výsledku prostě neuvěřitelná pecka, která si chystané pokračování i spin-offy zaslouží. Velký palec nahoru!!

    • 7.12.2018  00:23

    Režiséru Peteru Jacksonovi se rozhodně musí nechat, že se zapsal do dějin filmografie- natočil jednu z nejlepších filmových trilogií všech dob- Pána prstenů. Poté v roce 2005 natočil výborného King Konga, který vznikl jako Jacksonova pocta k původnímu jím milovanému snímku. V roce 2011 poté spolupracoval se Stevenem Spielbergem na Tintinových dobrodružstvích a jejich společnými silami vznikla nejlepší možná pocta belgickému reportérovi. Jackson se poté vrátil do světa Středozemě s trilogií Hobit a i když by se dali najít výtky, rozhodně se pořád jednalo o Jacksona v parádní formě a pořád povedený příběh se zajímavými charaktery. Produkce trilogie Hobit ale nebyla lehká a zničila Jacksonovi jedno přání. Vysněným projektem Petera Jacksona totiž byli právě Smrtelné stroje, které chtěl i režírovat. Práce na Hobitech se ale opět zkomplikovala a Jackson se tak rozhodl zůstat v roli producenta a režii předal svému mnohaletému spolupracovníkovi Christianu Riversovi. Jackson tak vhodil ambiciozní sci-fi/fantasy do rukou debutanta a do jisté míry to je fakt, že jsou Smrtelné stroje bohužel solidním zklamáním, jelikož po Pánovi Prstenů a Hobitovi se od Jacksona- i když jen jako producenta- rozhodně čekalo více než což se ve finále vyklubalo ze Smrtelných strojů. Christian Rivers je především trikař a například právě za King Konga v roce 2006 obdržel Oscara. Má tak díky tomu vizuální vcítění, na druhou stranu mu ale chybí ten správný režisérský cit. Ze začátku to přitom nevypadá úplně marně, jelikož úvodní akční scéna je zajímavá, kamerové oblety kolem Londýna berou dech a od začátku je jasné, že po stránce dekorací si dali tvůrci záležet, například verze Londýna z roku 3118 vypadá parádně a mísí prvky současného Londýna s prvky budoucnosti. Bohužel hlavní lákadlo a to obří města jsou ve finále ve filmu celkem nějak nadbytečně, jelikož se vyprávění pochopitelně stačí k postavám, které spolu mají nějaké nevyřešené vztahy/konflikty a vše to nějak spěje k velkému příběhu, tady to ale právě začne bolet. Film vznikl podle knihy Philipa Reevea a já jí nečetl, takže nehodlám soudit zda se jedná o zdařilou adaptaci nebo ne, něco mi však říká, že v knize je nějak vše vysvětleno líp. Co se podrobně stalo v roce 2118, jak probíhala ta legendární šedesátiminutová válka, jak fungují vraždící města....filmová adaptace ale všechno nějak prohodí jenom v pár větách jako by na ní nezáleželo (to, že se film odehrává v roce 3118 je zmíněno při krátké přestávce dvou hlavních hrdinů na svačinu). Hlavní města jsou pořád fajn a neomrzí se, lidské postavy jsou ale problémem větším. Hlavní hrdinka Hester Shawová je bohužel totálně plochou nezajímavou postavou a navíc jí hraje celkově nevýrazná Hera Hilmar, která připomíná jakýsi mix mladé Naomi Watts a Cary Delevigne. Ve výsledku je tak velice zbytečnou postavu a daleko více času mě bavilo trávit s Katherine Valentineovou v podání Leily George, která se nějak musí popasovat s tím, že je tatínek zlej. Příběh Hester je ale neoriginální, nezajímavý a celý její vývoj je celkově prázdný. Daleko zajímavější je tak Tom v podání Roberta Sheehana, ale ani on neprojde nějakým výrazným vývojem. V součtu je tak nejzajímavější Hugo Weaving jako opět hlavní záporák a právě on je asi tím největším důvodem film vidět. Sice má tuto roli už vyzkoušenou a nějaká herecká výzva ho tu nečeká, své si ale odehraje a zůstává nezajímavější postavou filmu. CGI robot Strike v podání Stephena Langa bez kterého by se film reálně úplně obešel raději ignoruju. Problém je také ten, že kromě těchto pár zmíněných postav je tu také pár vedlejších postav.... a všechno nějak spěje k velké bitvě o osudu celého světa, ve které pár postav umře, divákovi ale může být úplně jedno kdo umře, žádná smrt nevyvolá žádný emocionální dopad a to jednoduše proto, že tam ty postavy přišli, něco řekli a za chvíli umřeli. Zrovna toto je asi také v knihách provedeno trochu lépe. Jak jsem říkal, Rivers zvládá vizuální scény s průjezdy měst a dalšími scény, které obsazují vizuální efekty, nejde mu ale vést dialogovky, ,,klíčové zvraty´´ a celkově je vidět, že mu chybí režisérský cit. Zrovna tohle by si Peter Jackson určitě obstaral. Pořád se na to ale vizuálním okem krásně kouká, akční scény jsou zábavné a mají nápady, Hugo Weaving hraje opět znamenitě a celkově je vidět, že na tom byla strašná práce, ve výsledku ale dorazí celkem prázdná sci-fi/fantasy blbina, která je snadno zaměnitelná s několika dalšími (často se mi vybavoval Jupiter vychází) a do roka už si jí dost možná nikdo pamatovat nebude. Na rozjetí nové série to nevypadá, což je na jednu stranu pochopitelné, na druhou stranu škoda, jelikož Peter Jackson má kreativní mysl a to, že bohužel až příliš důvěřoval Riversovi jako režisérovi byl omyl. Snad tedy příští ambiciozní fantasy zrežíruje Jackson sám, poslední film Hobit: Bitva pěti armád přece jen natočil už v roce 2014 a kvalitní režiséři by tak dlouho odpočívat neměli, zvláště když si ty špatní pauzu nedávají.

    • 29.11.2018  21:27
    Vdovy (2018)
    ****

    V roce 2013 do kin dorazilo 12 let v řetězech a byl z toho úspěch- Oscar za nejlepší film a celkové tržby ve výši 187 milionů dolarů. Ten film mi nepřijde špatný, je to poctivá slušná filmařina, přijde mi ale, že se pořád drží při zemi a do násilí a utrpení afroamerických otroků se film tak snadno nedostává. Tak jako tak bylo jasné, že Steve McQueen je dobrý režisér a dobrý režisér dlouho u ledu nezůstane. Jeho novým filmem jsou Vdovy. Jejich vznik byl ohlášen v březnu 2015 a nyní po 4 letech jsou tu. A já nějak nevím co si o nich mám myslet. Po zprávách o jednom z nejlepších filmů roku totiž sice přišla zručně natočená filmařina s perfektními hereckými výkony, Vdovy ale bohužel mají celkem hmatatelné chyby. Herecká stránka věci je stinnou stránkou filmu. Jen počítejte: Liam Neeson, Colin Farrell, Robert Duvall, Daniel Kaluuya, Viola Davis, Michelle Rodriguez, Elizabeth Debicki, Carrie Coon, Cynthia Erivo, Brian Tyree Henry.... tolik talentovaných herců na jednom plátně až je vlastně škoda, že většina se na plátně zas tak moc neohřeje. Na druhou stranu je ale tak každá scéna herecky prodaná co nejlépe to jde. Výkon Violy Davis je přirozeně vyhrocený, Elizabeth Debicki je sexy a především umí hrát a Daniel Kaluuya se po Uteč a Black Pantherovi stává jedním z mých nejoblíbenějších afroamerických herců, jestli někdy dělat biografii Martina Luthera Kinga Jr, tak jedině s ním! Robert Duvall je jinak jako vždy parádní a i přes 87 let (!!!!) se pořád výborně drží a bylo fajn ho zase vidět na velkém plátně. Colin Farrell zase dokázal po Fantastických zvířatech a kde je najít znovu ztvárnit charakterně zajímavou postavu, především chemie mezi Duvallem a Farrelem je jedním ze základních článků filmu a funguje. Většina scén má povedené tempo, perfektní atmosféru, někdy je to smutný, někdy je to napínavý a párkrát se překvapivě bohužel stane, že je to směšný. Steve McQueen napsal scénář společně s Gillian Flynn (autorkou Zmizelé!) a leckdo tak očekával, že po Zmizelé dorazí další perfektní thrillerová pecka. To se ale úplně nestane, vzhledem k tomu, že Vdovy jsou úplně jiným filmem než Zmizelá a navíc úplně jiným filmem než jak to prezentujou trailery. Většina lidí tak může výsledný produkt zklamat, já jsem s tím ale naprosto v pořádku smířen jelikož je jasné, že Steve McQueen si jede svůj discopříběh a nenatáčí klasické filmy. Hlavní prim tak ani tak nehraje zápletka o loupeži jako spíš sociální poměry afroamerické chudiny, manipulace s volbami nebo lidské vztahy. Do seriózního psychologického dramatu to má pořád daleko, nikdy si ale neřeknete, že vás to nezajímá a že se chce vrátit k jiné zápletce. Každá z členek bandy je navíc jiná-Afroameričanka, mexičanka, polská imigrantka, afroamerická hipsterka- a z toho se odvíjí zajímavé dialogy a momenty. Většina jich sice v závěru vyjde na prázdno, i tak jsou ale funkční. Problém jsem měl taky s tím, že McQueen a Flynn většinu postav nenapsali vůbec tak aby k nim měl divák nějaké sympatie a ten dámský zločinecký tým se rozjede díky větě ,, když mi nepomůžete, prozradím vaše jména a zabiji vás a vaše rodiny´´. McQueen a Flynn tak kašlou na to aby mezi hlavními ženskými hrdinkami vznikl nějaký pevný, přátelský vztah a to by bylo vlastně úplně v pořádku, kdyby se na konci nepokusili naznačit, že ve skutečnosti jsou přáteli....uf. Je to složitě poskládaný film, který skáče sem tam, to ale není vůbec žádný problém, naopak to působí ze začátku velice působivě a především zvuk hraje velkou roli. McQueen a Flynn ale pak ke konci kdy vše spěje k ,,velkému komornímu heist finále´´ vytáhnou pár šokujících zvratů, kdy především jeden je velmi silný WTF moment a především hrozně zbytečný WTF moment. Myslím, že kdyby někdo stříhal a tento zvrat vystřihl, vůbec nic by se nestalo, jelikož emoční linka, které se tento zvrat týká už došla ke svému dostačujícímu emočnímu vyvrcholení... Všechno je pak ve finále uzavřeno až příliš rychle a některé potenciálně zajímavé podzápletky zůstanou nevyřešeny. Hans Zimmer alespoň jako vždy hraje o život a jeho hudba opět dělá divy. Ve finále jsou Vdovy přeci jen asi o ždibeček lepší film než 12 let v řetězech (přišlo mi, že McQueen režíruje mnohem líp), přesto nemám důvod onanovat nad jejich genialitou, jelikož tam tu genialitu prostě nevidím. Problém je především v tom, že jsem byl celou dobu nějak emocionálně chladný a ani perfektní herecké výkony nezakryli hrozně nesympatické postavy. Necítil jsem tu emocionální jízdu, která mi nahnala husí kůži jako v případě Bohemian Rhapsody nebo alespoň tu odvařenost, která mi naskočila během Prvního člověka. Davis, Kaluuya, Debicki a Farrell hrají jako o život, přece jenom ale to není jenom o nich. Dlouho jsem si říkal, že adekvátní hodnocení je 3 z 5, ve finále ale prozatím dávám jednu hvězdu navíc, budu si to ale muset ještě hodně promyslet... McQueenovi ale fandím, rozhodně se jedná o šikovného režiséra.

    • 25.11.2018  22:20

    Geralda Butlera mám hodně rád: Je to sympaťák, v akci mu to sluší a tahá svoje filmy nahoru. Jako Leonidas proslavil hlášku This is Sparta!, v Chceš mě, chci tě dobře fungovala jeho chemie s Katherine Heigl (fungovat s Katherine Heigl je náročný úkol!), hlas Kliďase Velikána v sérii Jak vycvičit draka je sympatický, v obou dílech Pádu se jako Mike Banning slušně oháněl bouchačkou a i v Geostormu mu role padla na míru. Butler si nyní zvolil roli ve velice zajímavém snímku Hunter Killer a říkám zajímavé, protože i přes to jaké chyby má je rozhodně zajímavé film rozebrat. Režísér Donovan Marsh je bohužel celkem dřevák a akce není tak jak by to asi chtělo. Když dojde na střílení tak palba kulek perfektně lahodí uším, bohužel je ale občas problém orientovat se v tom co se na plátně zrovna odehrává, kde se to odehrává, kdo střílí, na koho střílí a podobně. Butler svojí roli zvládá jako vždy na jedničku a opět tahá film nahoru, celkem WTF casting je ale Gary Oldman. Co Gary Oldman dělá v tomto filmu je otázka, vypadá to však jako by si odskočil z natáčení Nejtemnější hodiny a byl rád, že na sobě zrovna nemá žádnou masku, že roli prostě vzal aniž by pořádně četl scénář. Oldman je parádní herec, tady to však ale opravdu působí jako kdyby šel kolem, roli narychlo vzal, něco odříkal, podal si ruku a odešel natáčet zpátky něco jiného. Pravda však je, že až v Hollywoodu vznikne biografie Andreje Babiše, herec je asi jasný. Common je v pohodě, Linda Cardellini akorát výrazná, Toby Stephens se i 16 let po Dnes neumírej umí ohánět bouchačkou a Michael Nyqvist na sebe vrhá co nejlepší posmrtný stín. Film je zajímavý v tom, že se jaksi snaží ukázat konflikt mezi USA a Ruskem, vyobrazit jejich konflikty a ukazuje na možnost vzniku 2.studené války nebo rovnou 3. světové války. Všechno je to ale zabalený v neuvěřitelně únavném nahánění několik ponorek pod vodou kde je úplně jedno kolik raket se vypálí a koho zasáhnou. Rusáci opravdu většinou mluví rusky, občas ale přeskočí na angličtinu i přesto, že se ve scéně nachází třeba pouze ruský prezident a ruský ministr. Prezidentka USA se poté objeví asi v jediný scéně a je totálně zbytečná, většinu pozornosti na sebe strhává právě Gary ,,Give me my money´´ Oldman, který jako by vypadl z pokusu o biografii Dicka Cheneyho a chtěl ukázat Christianu Baleovi, že ho může hrát pouze jeden z nich. Podprůměrné akční béčko obalené neuvěřitelnou sebejistotou a ambicemi, které se jednoduše nezjeví. Občas až moc na sílu připomíná časy filmu Michaela Dudikoffa i když si nemyslím, že by to byl umělecký záměr. Butler by si zase po čase zasloužil nějakou pecku, musí bohužel ale hledat dál.

    • 23.11.2018  21:35
    Creed II (2018)
    ****

    Creed II vrazil do kin a je lepší než jednička!!! Ryan Coogler měl příliš práce s Black Pantherem a tak otěže převzal Steven Caple Jr., který má za sebou pouze film Sígři (neviděl jsem) a povedlo se mu natočit údernější, dojemnější a více vtahující podívanou. Jedná se osmý film série Rocky, konkrétně se navazuje na události z Rockyho IV a dochází k souboji Creed vs. Drago 2.0. Creed 2 je především rodinné drama,které sází na vztahy. Vztah Adonise Creeda a Rockyho je ještě více prohlouben, stejně jako tak jeho vztah s Biancou. Paradoxně je ale ještě zajímavější sledovat otce a syna Dragovy. Ivan Drago se vrací na plátna kin po 33 letech a je tam vidět změna. Z ,,terminátora´´ je nyní starý a zlomený muž, který se snaží získat svojí slávu zpět skrz svého syna. Dolph Lundgren snad poprvé v kariéře představuje něco co vypadá jako skutečný herecký výkon a stává se jednou z nejzajímavějších postav filmu. Ivanova syna Viktora poté nehraje herec, ale skutečný boxer Florian Munteanu. Munteanu toho moc nenamluví, rozhodně ale nejde o kopírku mladší verze jeho otce. Viktor se totiž narodil do světa nenávistí a tvrdého výcviku, který z něj udělal to čím je. Munteanu není herec, nikdy však nepůsobí komicky a nevěrohodně. V pár scénách je navíc donucen předvést herecký výkon skrz grimasy a emoce a i přes mentální opožděnost jeho postavy se Munteanovi jeho výkon v rámci možnosti povedl. Michael B. Jordan/Adonis Creed je pořád perfektní protagonista, který je pořád důstojným nástupcem Carla Weatherse/Apolla Creeda a kromě stínu z minulosti se musí utkat také s faktem, že se z něho stává otec. Jedná se o jeho definitivní přerod v muže, který však nebude lehký. Jordan dokáže každou scénu uhrát a nikdy nezvládne přehrávat, protože je prostě výbornej. Jestli to na Oscarech s tou nominací na nejlepšího herce ve vedlejší roli za Black Panthera vyjde, zlobit se nebudu. Sylvester Stallone/Rocky Balboa je stejně jako v předchozím filmu pouze mentorem, tato poloha mu ale velice sluší a těch pár scén s Ivanem Dragem vhánějí slzy nostalgie dopředu. I Rocky Balboa musí v tomto filmu projít zásadní zkouškou, která pro něj není lehkou a především se snaží zabránit tomu aby se minulost opakovala. Creed II naštěstí není remake Rockyho IV. Na to má až příliš svůj vlastní styl. Nikde by jste asi tak dva žánrově odlišné filmy, které se ale vzájemně doplňují. Je tak asi štěstí, že nevyšel původní plán, že Creeda II nerežíroval sám Stallone. S jeho režií nemám problém, na druhou stranu bych ale opravdu Rockyho IV. 2 asi opravdu nechtěl. Creed II má opět Rockyho moudrost, perfektně prostříhanou tréninkovou montáž, výborně natočené zápasy a záporáka, který působí jako hrozba. Zároveň je ale více o životních úskalích a méně o boxu. Celý prostředek filmu je totiž jedna velká deprese plná krve, potu a slz, která jenom postupně graduje k epickému finále. Celé mi to tak přišlo intenzivnější než jednička: Údernější kamera, lépe padnoucí songy, lépe prostříhané montáže.... Steven Caple Jr. je možná trošku slabší režisér než Ryan Coogler, na druhou stranu ale má svůj vlastní vizuální ksicht a dokáže Creeda II emocemi skutečně podojit. Celé je to možná přeci jen trochu předvídatelné a především mezi Adonisem Creedem a vrahem jeho otce Ivanem Dragem jsem čekal trochu větší chemii a nějakou výslednou katarzi, která se nějak nedostavila. Scéna kdy se poprvé setkají má přitom opravdu skutečný náboj a lákal na slušnou gradaci, která se úplně nevyskytla. Ve výsledku spíše rodinné drama nebo boxerská řezničina, přesto prodaná srdíčkem a citem skrz krev, pot a slzy. Rocky IV zůstává nepřekonán, Creed II mu ale dýchá na záda co se týče titulu nejlepšího dílu série. Skutečně lepší upgrade prvního dílu, jelikož se v něm klade větší důraz na téměř vše. Nevím jestli bych chtěl aby se Creed dočkal šesti dílů jako Rocky, minimálně na Creeda III jsem ale zvědavej. A vůbec by mi nevadilo kdyby se vrátil nejen Caple Jr., ale i dynastie Dragových!

    • 17.11.2018  00:31

    American Horror Story stále zůstává jedním z nejzajímavějších seriálových projektů, který se za poslední roky vyloupl. Ryan Murphy, kterého všichni měli v paměti jako autora Glee prostě před 8 lety nadělil první řadu American Horror Story a nabídl perfektně napsaný, geniálně odvyprávěný příběh. Následně jsme se dočkali několik dalších sérii, které se vždy odehrávají v jiné době s jinými postavami (ale většinou stejnými herci) ale odehrávají se ve stejném světě. Po sériích Murder House, Asylum, Coven, Freak Show, Hotel, Roanoke a Cult nyní přišel crossover první a třetí řady: Apocalypse. Ryan Murphy drží tradici a American Horror Story: Apocalypse je zase něco výrazně jiného. Je to jakýsi mix staré (Murder House-Freak Show) a nové (Hotel- Cult) éry. Ze začátku to vypadalo, že tu rojí potenciál na nejlepší sérii vůbec... a to se úplně nevyrojilo. Ale k tomu se dostaneme až potom. Důležité je zmínit fakt, že American Horror Story stále zůstává dost možná nejlepší televizní zpracovanou antalogií. I přes to, že má tato řada pouhých 10 epizod, Murphy a spol. opět dokáží prodat všechny postavy, příběhy a zvraty. Stále dokáží vyvolat neuvěřitelný příval deprese, stále se jedná o totální mindfuckovou věc a stále to neuvěřitelný přesah a vypilovanou pointu. Problém v tom, že se nejedná o nejlepší sérii bude trošku složitější vysvětlit. Nejdřív si probereme základní fakta: Hlavní hvězdou série je bezpochyby Antikrist Michael Langdon v podání Codyho Ferna. Murphy do role zvolil Ferna velice dobře a Fern podává jeden z nejlepších hereckých výkonů v dějinách celé antalogie. Michael Langdon je sice zrůda, kterou bude divák už z principu nenávidět, zároveň je ale i přes své přirozené zlo neuvěřitelně sympaticky prodaný a občas dokonce vyvolá pocit lítosti. Vůbec se nejedná o kopii jeho otce Tate Langdona a je to jenom dobře, jelikož American Horror Story má na víc než kopírovat charakteristiky postav. American Horror Story: Apocalypse má pouhých 10 epizod a jedná se tedy společně se šestou sérii Roanoke o nejkratší sérii vůbec. To je možná trochu škoda, jelikož se dříve avizovalo klasických 13 epizod, které měli první čtyři série a právě příběh o Michaelu Langdonovi by si jistě zasloužil ještě o trochu víc času. Epizoda 1 s názvem The End se nese v duchu seznamování a celá úvodní sekvence je ukázka toho jak Apokalypsa vypukla, teprve po intru se poté rozjede postapokalyptický následek věci.Celá epizoda se pak nese v celkem poklidném duchu kde nejvtipnější scéna je ta když si obyvatelé bunkru uvědomí, že guláš, který jí je uvařený z jednoho z nich a kolem toho vznikne celkem tříminutová vtipná dohadovačka. Tohle už je celkem na hraně vkusu, naštěstí Murphy a spol. nikdy celou situaci nedoženou do totální kaše. Celé je to v rámci seriálu tak poklidné aby v závěrečné scéně dorazil Michael Langdon s hudebním podkresem Tonight You Belong to Me z Murder Houseu a připravil nás na to, že se budou dít velké věci. Epizoda 2 s názvem The Morning After už více ukazuje co můžeme od Michaela Langdona čekat a je o co stát. Cody Fern jako Langdon představuje jednoho z největších záporáků seriálu a především se v této epizodě vrací populární Rubber Man (Muž v latexu) a opět vykonává velké věci. Epizoda 3 s názvem Forbidden Fruit ukončuje jednu kapitolu série. Na konci epizody většina osazenstva postav seriál opustí aby se vrátili Cordelia, Madison a Myrtle z Covenu. Na jednu stranu je skvělé vidět návrat tak populárních postav, na druhou stranu se objevuje první velký problém této série, tudíž fakt, že je překombinovaná. Původně se počítalo s tím, že bude 8. řada čistě o postapokalyptické situaci a teprve 9. řada bude crossoverem první a třetí řady. Poté se měli řady přehodit a nakonec se stalo to, že byli oba nápady- postapo a crossover- vmíšený do jedné série. Epizoda 4 Could It Be.. Satan? nastartovává druhou kapitolu série a jedná se zatím o nejzajímavější přírůstek. Děj se vrací o 6 let nazpátek (3 roky před pádem jaderných bomb) a my vidíme počátky Michaela Langdona. Ten jako by by z oka vizáží vypadl svému otci Tateovi a poté co se objeví jeho moc stane se adeptem na to stát se nejvyšším čarodějem. V této sérii se také Michael poprvé setkává s čarodějnicemi z Covenu a bylo jasné, že se vše pořádně vyhrotí. Pátá epizoda Boy Wonder pokračuje v řádu epizody čtvrté a dalo by se vlastně říct, že jde o jednu velkou epizodu rozdělenou na dvě části. Cordelii dojde, že něco není s Michaelem v počátku a tak pošle svého špeha Madison Montgomeryovou na prohlídku na místo kde to vše začalo: Murder House. Šestá epizoda tak nese název Return to Murder House a já měl pocit, že nás čeká nejlepší díl série.... byl jsem bohužel ve výsledku trošku zklamán. Ne, pořád se jedná o jednu z těch lepších epizod série, na druhou stranu jsem zklamán z výsledku věci. Věděl jsem, že je Michael Langdon Satanovo dítko a bude proto velice zlý. Čekal jsem ale trochu víc od jeho vztahu s otcem Tatem, matkou Vivien, nevlastním otcem Benem či jeho babičkou Constance. Tady se mimochodem po 3 letech do seriálu vrátila Jessica Lange aby si zopakovala roli právě Constance a je prostě boží. Celé to ale krásně vyvrcholí (závěrečná scéna je dojárna slz) a celé to působí jako takový epilog k první sérii. Trošku jen zamrzí, že se série nevěnovala Murder Houseu trochu víc a nedočkali jsme se crossoverové série v pravém slova smyslu. Sedmá epizoda s názvem Traitor pak trocha vyrovná skóre jelikož čarodějnice již vědí jak se věci mají a trochu věcí zkomplikují. Touto epizodou taky končí 2. část této série a dostáváme se do závěrečné fáze. Osmá epizoda a přichází nejslabší epizoda série Sojourn. Sojourn je pořád velice pozitivním šílenstvím ale v rámci AHS je prostě průměr. Trošku nahoru to ale přece jenom vytáhla závěrečná scéna. Devátá epizoda Fire and Reign poté následuje frontu nastavenou Sojournem a dává do série hrátky s časem. K tomu se dostanu až za chvíli. No a desátá epizoda s názvem Apocalypse Then. Tady se jedná o finále seriálu a... nakonec to není vůbec zlé. Michael Langdon se sice mohl dočkat trochu důstojnějšího finále, ve výsledku je ale jeho dějové vyvrcholení dojímavé a k zamyšlení. Hrátky s časem tak trochu trpí syndromem Budoucí minulosti, kde se sice maže většina událostí, na druhou stranu ale fungují v rámci dějové struktury. Trochu náladu spraví až finále, které snad stejně jako finále první řady nevyjde na prázdno. To by bylo American Horror Story: Apocalypse nějak po bodech a teď sečteně: Nostalgickým způsobem nádherná série, na druhou stranu se pár věcí nevyvinulo úplně tím správným směrem a mohlo být údernějších a emotivnějších. U většiny to ale plně vyšlo a pořád se tedy jedná o výbornou práci. Otázka je však ta, že přece jenom kvalita AHS sérií klesá a je otázka kam se budou chtít tvůrci posunout s devátou a desátou řadou. Kvalitativní hodnocení epizod: 1.The End (8.1) 2.The Morning After (8.2) 3. Boy Wonder (8. 5) 4. Could It Be... Satan? (8.4.) 5. Return to Murder House (8. 6) 6. Forbidden Fruit (8. 3) 7. Traitor (8. 7) 8. Apocalypse Then (8. 10) 9. Fire and Reign (8. 9) 10. Sojourn (8. 8) Kvalitativní hodnocení sérii: 1. American Horror Story: Coven 2. American Horror Story: Freak Show 3. American Horror Story: Hotel 4. American Horror Story: Murder House 5. American Horror Story: Asylum 6. American Horror Story: Roanoke 7. American Horror Story: Cult 8. American Horror Story: Apocalypse Verdikt:4,66 z 5

    • 14.11.2018  21:19

    Harry Potter je pro mně prostě srdeční záležitost a když jsem si před 2 lety zamiloval i první Fantastická zvířata, bylo téměř jisté, že se rodí nová oblíbená série. Potenciál na pět filmů dle mně série určitě má jelikož kouzelnický svět od J.K. Rowlingové čítá nekonečně mnoho příležitostí. Celou sérii navíc píše právě J.K. Rowling a celou sérii odrežíruje David Yates, který je v tomto světě aktivní už od pátého Harryho Pottera. Jak si poté vedou Fantastická zvířata: Grinderwaldovy zločiny? Na Fantastických zvířatech 2 se musí ocenit fakt, že jsou jiná a nedrží se úplně jedničky. Grinderwaldovy zločiny jsou taky výrazně temnější, velkolepější a zároveň se nebojím použít výraz komornější. Kromě boje o záchranu světa tu opravdu jde především o vztahy, které pohání příběh kupředu. Johnny Depp je jako hlavní záporák Gellert Grindelwald castingová trefa! Ano, byl jsem ten komu casting úplně nevoněl a jeho cameo v jedničce mi taky optimizmus nezvedlo, Depp si ale roli Grindelealda vyloženě užívá a nabízí možná i charakterově zajímavější postavu než v případě Lorda Voldemorta. Jeho hlavní proslov, který zásadně ovlivní nejen finále filmu ale i celé vedení série nahání husinu a přitom zvládne z Grindelwalda alespoň na oko opravdu udělat charismatickou postavu, která dokáže být hlavním zlem alespoň na ty další tři filmy. Ještě lépe naštěstí dopadl casting další důležité postavy této série a to Albuse Brumbála. Po Richardu Harrisovi a Michaelu Gambonovi se v roli objevuje Jude Law a je perfektní. Občas možná až trochu na sílu imituje Harrise i Gambona, na druhou stranu ale dokázal svojí verzi Brumbála dát svojí vlastní odlišitelnou část. Law si jinak většinu svojí maličkosti šetří na další filmy a rozhodně bude o co stát, zvláště až se Brumbál a Grinderwald po letech opět setkají v tvaří v tvář. Zoë Kravitz je v roli Lety Lestrange zajímavá a dokázala uhrát pár zásadních momentů, Callum Turner pak hraje Théseuse Scamandera, který funguje jako přesný opak svého bratra Mloka. Většina návrativších postav se pak dočkává adekvátního vývoje- Mlok Scamander v podání Eddieho Redmaynea sice pořád není žádný hrdina, pořád je to ale především sympaťák jehož vztah se zvířaty hodně hraje na city. Vztah Jacoba Kowalskiho a Quennie Goldsteinové v podání Dana Foglera a Allison Sudol je povýšen na novou úroveň a čeká jej osudová zkouška. Credence v podání Ezry Millera se poté snaží zjistit kdo vlastně je a případně najít smysl žití. Credence se stává rozhodně nejzajímavější postavou této série a bude zajímavé dále sledovat jeho vývoj. To samé se týká i Nagini, která je tu poprvé představena jako člověk v podání Claudie Kim a bude zajímavé sledovat jak se stane tou hadí Nagini známou z Harryho Pottera. To by bylo co se týče postav, které jsou nejdůležitějším prvkem filmu, nyní se jde dál: Stejně jako jednička sází dvojka na retro atmosféru, tentokrát především Francie v roce 1927. Stejně jako v jedničce dokázala Rowlingová za psacím stolem a Stuart Craig jako architekt vymyslet parádně fungující svět. Film logicky nebyl levný, stál 200 milionů dolarů a ty prachy na něm jsou vidět. Nemůžu vyčítat filmu, který stál 200 mega to, že je plný barev a pořád se tam něco děje takže to dělat nebudu. K spokojenosti mi stačí fakt, že film jede po všech stránkách, rychle utíká, akční scény jsou natočeny přehledné a především se dokážu orientovat v tom co se na plátně děje. Hudba Jamese Newtona Howarda je lepší než v prvním díle a rozhodně si některé tóny broukám častěji než u jedničky. Ve výsledku dopadli Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny nejlépe jak mohli- Jedná se o lepší film než v případě jedničky a dost možná strká do kapsy i většinu Potterů. Právě rozdílnost s Potterem bude podle mně pro hodně lidí problém, jelikož toto je výrazně jiné, staví to především přes postavy a závěrečný zvrat pravděpodobně nejvíc rozdělí diváky- Někteří ho budou nenávidět a prskat na nej, druzí jako já ho snědí i s navijákem a nebudou se moc dočkat alespoň částečného rozuzlení ve trojce. Jeden z TOP zážitků roku! Viděno v kině:3x

    • 8.11.2018  17:49

    Původní knižní trilogii Milénium od Stiegga Larssona mám načtenou a také nedávno naposlechnutou ve formě audioknihy, s filmovými adaptacemi je to ale trochu složitější. Na férovku řeknu, že jsem švédskou filmovou trilogii Milenium- Muži, kteří nenávidí ženy, Divka, která si hrála s ohněm, Divka, která kopla do vosího hnízda- s Noomi Rapace a Michaelem Nyqvistem v hlavních rolích Lizbeth Solanderové respektive Mikaela Blomkvista neviděl a viděl jsem pouze americký remake prvního dílu z trilogie, kde režíroval boží David Fincher a Rapace a Nyqvista vystřídali Rooney Mara a Daniel Craig. Americký remake mám hodně rád ale při rozpočtu 90 milionů dolarů si došel pro pouhých 232 mega. V Sony se nyní rozhodli udělat zásadní krok - Zahodili Finchera, Maru a Craiga, začali dělat, že další dva díly původní trilogie Milénium neexistují a místo toho se rozhodli pro napůl reboot/napůl sequel. Larsson totiž v roce 2004 zemřel a na jeho práci v roce 2015 navázal David Lagercrantz s novelou Dívka v pavoučí síti. Tady se pak hraje na to,že se navazuje přímo na Muži, kteří nenávidí ženy s tim,že Maru nahradila Claire Foy a Craiga Sverrir Gudgason. Finchera poté na režijní sešli vystřídal Fede Alvarez a já znejistil- Alvarez má rozhodně talent a umí si hrát s vizualem, jeho filmy ale nějak nedrží pobromadě. Dívka v pavoučí síti není špatný film. Není nudný film. Má svůj styl a není jen lacinou kopírkou Fincherova předchozího filmu. Má slušné herce, na druhou stranu jsem ale asi přece jen čekal o něco víc. Foy je jako nová Liz Solanderová výborná, zvládá nejenom akci ale i scény, které sází na to aby předvedli, jak je Lizbeth rozervaný člověk, který si hodním prošel. Na druhou stranu je možná problém, že už Lizbeth známe líp a výkon Rooney Mara (a hádám i Noomi Rapace) působí náročněji a lépe zvládnutě. Z Mikaela Blomkvista se jinak stala celkem vedlejší a nevýrazná postava, ale Gudgasson je alespoň sympaťák. Dívka v pavoučí síti je opravdu jiná věc než Muži, kteří nenávidí ženy a spíše než na psychiku a vývoj postav se soustředí na akci a jakákoliv psychologie postav je rychle smetena ze stolu. Alespoň ty akční scény funguji. Alvarez alespoň akční scény zvládá a posledních 30 minut náramně graduje. Pořád je to spíš v rámci možností béčkový provar ale funguje. Prostě slušná, jednoduchá akční podívaná, ve které se nejdřív střílí a až poté se ptá. Jestli vznikne i adaptace páté knihy- Muž, který hledal svůj stín- se stejným tvůrčím týmem, nemám s tím problém.

    • 8.11.2018  05:00
    Grinch (2018)
    *****

    Studio Illimunation to rozjelo slušně. Já, padouch se stal hitem a vytvořil spoustu dalších snímků tohoto animovaného studia. Filmy od Illimunationu sice nejsou Pixarovky ani Disneyovky, nicméně pořád vysoce kvalitní a i když má studio spoustu odpůrců, já mám ty filmy hodně rád a užívám si je i v dabingu. Nyní se Illimunation vrhnul na animovanou verzi Grinche. Grinch je populární dětská postava a hraná verze z roku 2000 s Jimem Carreyem se roky stala vánoční klasikou. Starý Grinch je výborný vánoční film ale musí se mu nechat, že trošku stárne. A chtělo by to velké díky, že nový Grinch vznikl jelikož se dle mně jedná o lépe věrnou adaptaci a především je vidět, že s tím filmem byla práce. Nový Grinch se chystal více než 5 let, došlo k odkladům a to odložení stálo. Po Úžasňákových 2 se totiž jedná o nejlepší animák roku. Titulkovaná verze sice zatím neviděna (ale pokusím se dohnat), dabing mi ale zážitek vůbec nezkazil. Při tom nádherném vizuálu a výborně hudbě Dannyho Elfmana (pravděpodobně jeho nejlepší hudba od... Terapie láskou?). Vojta Dyk mi ale na Grinche sedí (Benedicta Cumberbatche daboval už v seriálu Sherlock) a Matěj Hádek je jako vypravěč příběhu výborný. Některé scény sice působí jako,že jsou předělávkou scén z hraného filmu, animák jde ale do velké míry svojí cestou a lacinou kopírku teda nečekejte. Perfektní pohádka, která má potenciál stát se novou klasikou. Na projekci v originálním znění se těším! PS: Předanimák s Mimoňi Yellow Is the new Black (Ta reference je k popukání) je jeden z těch slabších. Viděno v kině: 2x

    • 4.11.2018  21:24

    Nová Disneyovka, tentokrát nová verze Louskáčka. Původně film režíroval Lasse Hallström, režisér filmů jako Pravidla moštárny nebo Psí poslání, který prý nebyl schopen dostavit se na plac dotáček a tak byl nahrazen Joe Johnsonem, režisérem filmů jako Jumanji, Jurský park 3 nebo Captain America: První Avenger. Bylo tak jasné, že z toho dost možná bude mišmaš dvou totálně odlišných stylů a byla tak otázka co z výsledku vznikne. Ve výsledky není Louskáček a čtyři říše špatný film. Ne výborný film ani dokonalý film, ale rozhodně ne špatný film. Spíše bych použil výraz oukey-plus+ fajn film až nadprůměrný film. Louskáček a čtyři říše je očividně drahý film, jelikož produkčně vypadá naprosto parádně zvládnutě, prostě klasicky Disneyovsky. Vše to tedy krásně vypadá, je to nádherně barevný a má to šikovný herce. Příběh není moc komplikovaný ani náročný, prostě klasický příběh hrdiny/nky která se musí porvat se svými démony a problémy, postavit se za dobro, něco spasit/zachránit a následně se vykoupit. A s tím nemám problém, jelikož nic víc jsem asi očekávat nemohl. Problém je tedy možná v tom, že ten film prostě tak moc nezaujme, protože už jsme ho tu měli tolikrát. Helen Mirren, Keira Knightley, Morgan Freeman, Mackenzie Foy.. to je jen výčet pár herců, kteří hrají ve filmu hlavní role a jsou ve svých rolích přesvědčivý. Knightley si svojí roli neuvěřitelně užívá, Freeman na to pořád neskutečně má, Helen Mirren je pořád neskutečně cool a Mackenzie Foy je pořád šikovná. Problém možná bude v nějakých výrazných vedlejších postavách. Vizuál je jak jsem říkal parádní, například baletní scéna, která je na chvíli viděna i v traileru je natočena opravdu pěkně a dá vzpomenout na klasický balet. Závěrečné titulky jsou pak poskládány z dalšího baletního vystoupení a opět to je nádhera pozorovat. Problém mám spíše s poslední půl hodinou, kde přijde nepřekvapivý zvrat a odpudivá závěrečná ,,bitva´´. Toto byla opravdu nezvládnutá část a jediné co mě jakž takž utěšilo od nervů bylo posledních 5 minut. Je to sice strašná sázka na jistotu, na druhou stranu ale slušně natočena a po zásluze ocenitelná. Ze všech těch Disneyovek bych asi čtyři říše strčil do té slabší půlky, pořád to je ale o prsa.

    • 30.10.2018  00:53

    Rocková hudební skupina Queen se jednou provždy zapsala do historie a upřímně asi dodnes platí za špičku svého oboru. A ještě upřímněji za to do jisté míry může právě Farrokh Bulsara AKA Freddie Mercury. Freddie Mercury byl motorem Queenů a bez něj by se nikdy nedostali tam kam se dostali. Celý příběh Queenů a především Freddyho Mercuryho je tak zajímavý, že bylo povinností aby se jednou dočkal filmového zpracování. A ono k tomu opravdu došlo, jen tak cesta nebyla dvakrát jednoduchá: Ještě na začátku desetiletí měl film režírovat Tom Hooper (Králova řeč, nejnovější Bídníci) a Mercuryho měl hrát Sacha Baron Cohen (Borat),který chtěl roli a celkově film pojmout po svém a natočit nepřístupný film o sexu a drogách, kterými byl Mercuryho život plný. To se však zbylým členům Queenů, kteří chtěli film vhodný pro mládež nelíbilo a Hooper i Cohen u projektu dlouho nezůstali. Kolem role Mercuryho se poté motali i Ben Whishaw nebo Daniel Radcliffe ale i s nimi to úplně nevyšlo. Až se nakonec u kormidla objevil Bryan Singer a do role Mercuryho byl obsazen mladej ale šikovnej Remi Malek. Na nějakou velkou pecku to ale z počátku vůbec nevypadalo: Bryan Singer několik týdnů před koncem natáčení přestal chodit na plac a byl vyměněn Dexterem Fletcherem i když stále zůstává označen jako hlavní režisér snímku. I přes všechny ty změny a produkční neduhy ale Bohemian Rhapsody dopadlo nejlépe jak mohlo a tudíž tak, že vznikla..... totální pecka! Bohemian Rhapsody je jeden totální filmový orgazmus, který diváka pohltí a už nepustí. Několikrát jsem si vzpomněl na to, že podobné pocity u mně naposledy vyvolal Vlk z Wall Street: Ze všech stran to vypadá, že má každý radost, že může Mercuryho životní příběh vyprávět. Za celých 134 minut film ani jednou nezpomalí tempo a jede pořád neskutečně. Je tak bravurně natočen, že to občas vypadá jako film z jiného světa. Bohemian Rhapsody rozhodně není dokonalý film a občas ty baterky přece jenom vyklouzávají, veškerá pozitiva ale všechny menší negativa totálně zabíjejí. Je to prostě pecka a důvodů je několik: I přes fakt, že Mercuryho AIDS (kdybych někomu přece jenom touto informací prozradil zásadní spoiler tak sorry) je ve filmu řešené, filmaři se vykašlali na to, aby nám servírovali 20 minut navíc kde Mercury hrozně trpí a místo toho se rozhodli Bohemian Rhapsody ukončit na vrcholu Mercuryho slávy a to jest na koncertu Live Aid v roce 1985. Ten je téměř v kompletní podobě rekonstruovaný a pokud si najdete záznam na internetu, to přesné přepracování je prostě neuvěřitelné. Rami Malek je jinak castingová trefa a minimálně nominace na Oscara ho nesmí minout. I přesto, že jsem měl zpočátku obavy se totiž v Mercuryho totálně převtělil (dokonce i zuby) a občas jsem měl až takový problém, že jsem nebyl schopen rozeznat jestli někdo náhodou zrovna nepoužil Mercuryho archivní záznam nebo je to opravdu Malek v roli Mercuryho. Celá banda Queen je jinak neskutečně perfektně obsazena: Gwilyn Lee působí jako naprosto perfektní klon pravého Briana Maye, Ben Hardy umí do bubnů mlátit jako pravý Roger Taylor a Joseph Mazello působí tak nenápadně aktivně jako pravý John Deacon. Užil jsem si Aidena ,,Malíčka´´´Gillena i Toma Hollandera a po letech mě opět dostal Mike Myers, který připomenul doby kdy byl v Austinu Powersovi k nepoznání. Jo, a Lucy Boynton je opravdu roztomilá. Dá se tomu možná vytknout fakt, že se sází příliš na jistotu, dá se tomu vytknout fakt, že od roku 1970 do roku 1985 se věkový vzhled hrdinů vůbec nezmění.... proč ale, když jde o film dělaný s láskou a úctou, který navíc funguje ve všech možných rovinách? Každý správný fanoušek Queenů by měl být nadšen. Já si to užíval a bouchal do rytmu. Závěrečných 20-25 minut ve mně navíc vyvolalo totální emoční díru a v sále jsem nebyl sám, naopak si nevybavím nikoho kdo by z kapes nevytahoval kapesník. Totálně narvaný sál, který nikdo neopustil do závěrečného titulku. Parádní atmosféra. A myslím, že i kdyby se našel člověk, který byl nějakým zázrakem držel celý život mimo a slyšel by o Queenech teprve teď právě kvůli tomuto filmu, byl by nadšen úplně stejně. Tady pravděpodobně platí, že co větší plátno, čím větší zvuk, tím větší zážitek. V Dolby Atmos nebo IMAXU to asi bude neskutečná paráda, zvláště finále v Live Aid. Bude to neskutečnej hit na kterej se pokusí navázat již chystané biografie o Eltonu Johnovi a Johnu Lennovi. Bude to Oscarový černý kůň, u kterého je ale úplně jedno jestli získá pět nebo deset nominací. Hlavním bodem je fakt, že vznikla perfektní biografie, která dokázala prodat Mercuryho tak jak si zbývající členové Queenů přáli a tak jak by se nejspíš líbila samotnému Freddymu. Jedna z TOP událostí roku a naprosto povinná záležitost, berte papuče a šupajděte do kina! Viděno v kině:2x

    • 28.10.2018  21:37

    Pouta jsou fajn filmem, Místa o něco méně, každopádně když byl odhalen nový projekt režiséra Radima Špačka, zájem byl vyvolán určitě. Výsledný Zlatý podraz se pak vyskytuje někde mezi kvalitou Pout a kvalitou Míst. Trailery vypadali na českou tvorbu velice dobře a člověk začal doufat v nejlepší český film za poslední dobu. výsledkem je ale pouze kvalitní nadprůměr, který nepřekonal nejlepší český film letošního roku, Úsměvy smutných mužů. A má to své důvody. Zlatý podraz je rozhodně slušná práce, má ale své chyby. Hlavní chybou je dle mně scénář. Scénář totiž většinu postav vůbec neosvětlí a divák tak vůbec neví s kým má co dočinění, proč se postava chovala tak jak se chovala a když už to konečně vypadá, že dojde na podrobné setkání, dojde na střih a naděje je opět v prachu. Na scénáři se ale musí pochválit fakt, že film slušně odsýpá a utíká dopředu a nějak výrazně se nezdržuje. Je vidět, že měl Zlatý provaz nějaký rozpočet jelikož vypadá draze, má nádhernou výpravu a kostýmy. Na druhou stranu se ale opět vracím k problému s postavám a tentokrát k tomu, že ve filmu chybí více výrazných postav. Jediná postava na kterou si vzpomenu je pravděpodobně trenér Venca Hrabal v podání Ondřeje Malého, ten je ale bohužel v součtu ve filmu až příliš málo. Problém je také s tím, že je film příliš krátký a některá témata film probere příliš zrychleně. Například o postavě trenéra Valenty v podání Standy Majera bych se rád dověděl více jelikož z plátna zmizí až příliš rychle. Také basketbalových zápasů v součtu filmu není tak moc a ty které se do filmu dostali jsou příliš zkrácené a to až takovým způsobem, že po pár sekundách utkání jsme na konci druhého poločasu. Velkým plusem je ale hudba Jakuba Kudláče, která by jakoby občas vyprávěla samotný děj filmu a je do jisté míry důležitým bodem filmu. Závěrečný zvrat byl podle mně poté skvěle podán a naprosto skvěle tvůrci převyprávěn. Závěrečná scéna mě ale trochu vytrhla a přišlo mi, že sami tvůrci nevěděli jak film ukončit. Zlatý podraz není mistrovské dílo, ale je to slušná filmařina za kterou by se nikdo z tvůrců stydět neměl. Palec hore!

    • 26.10.2018  23:22

    Zmizelá byla v roce 2014 něco jako zjevení- David Fincher natočil dost možná svůj nejlepší film, který fungoval snad ve všech bodech, ukázal, že na to Ben Affleck pořád má a, že je Rosamund Pike neuvěřitelná herečka. Zmizelá zároveň odstartovala jakousi horečku thrillerových filmů, které se pokusí napodobit úspěch Zmizelé. Před 2 roky jsme tu měli ambiciozní Dívku ve vlaku, která to zvládla tak napůl a nějaký výraznější pokus tu vlastně od té doby nebyl. Tentokrát se toho všeho ujmul Paul Feig, člověk, který natočil pár zdařilých komedií jako Ženy sobě, Drsňačky, Špión či časem ucházející pokus o reboot Krotitelů duchů, které vždy byli minimálně slušné a sázeli na Mellisu McCarthy. Feig se tentokrát rozhodl na to jít trochu jinak: Po dlouhé době má projekt bez McCarthy (nedal jí ani cameo) a trochu změnil žánr. Nebezpečná laskavost opravdu není komedie, nebo alespoň ne komedie v pravém smyslu. Občas jsem si opravdu připadal jako bych koukal Zmizelou, kterou by se ale někdo pokusil zlehčit a udělat jí méně.... vážnou. Je to sice celé tak trochu komediálně stylizované (především postavy) ale zároveň se to celé bere celkem vážně a řeší se témata, kterým se komedie vyhýbají. A to je možná právě ten problém, protože film často až příliš přeskakuje a výsledkem je trošku nevyvážený mišmaš, který ale v součtu zas tak moc nezamrzí. Film naštěstí dost dobře táhnou nahoru obě představitelky hlavních rolí: Anna Kendrick i Blake Lively totiž pravděpodobně předvádějí nejlepší herecké výkony za poslední dobu, ne li snad za celou kariéru. Obě se navzájem krásně doplňují a jejich chemie a vztah je parádní. Obě jsou odlišné a obě sedí jako prdel na hrnec: Kendrick jako roztomile střelený andílek a Lively jako tajemná manipulátorka. Problém je trochu možná se zápletkou, která se sice rozjede celkem brzo, ale na druhou stranu to občas vypadá jako by už někdo nevěděl kam dál a tak si rychle vymyslí něco od paty. Ne, ty zvraty co tam jsou jsou fajn a občas celkem nepředvídatelné, v součtu se ale objevují příliš velká klišé. Problém je opravdu v tom že film přepíná mezi thrillerem a komedií a je to dost možná způsobené tím, že Paul Feig je především komediální režisér i když šikovný. Většina humoru ve filmu je především ale tlačena přes dialogy, kde se všichni navzájem pomlouvají, nadávají si a říkají si jak totálně zmátli někoho jiného. V součtu to pak funguje jenom 50 na 50. Jedná se vlastně o jednodušší a přístupnější verzi Zmizelé, u které se nemusí tak uvažovat a dá se u ní celkem v poklidu vypnout mozek. Tento podivný mix komedie a psychologického thrilleru je fajn film, rozhodně ale ne žádná převratná událost na kterou by si měl někdo za pár let vzpomenout. Feig je ale pořád šikovnej řemeslník a byla by škoda jeho kariéru zahrabat, jestli něco totiž film táhne nahoru, je to šikovné režijní utopení. A mě by vlastně nevadilo to jednou zase vidět znovu.

    • 25.10.2018  22:09

    Když se řekne jméno Rowan Atkinson, většina lidí si automaticky vybaví postavu Mr. Beana a není se čemu divit- Mr. Bean je pravděpodobně Atkinsonova životní role a i přesto, že Atkinson dávno oznámil, že s rolí končí (protože nechtěl, aby ho jeho děti viděly v televizi a myslely si, že mají za tatínka idiota), stále se na něj vzpomíná především jako na Mr. Beana. Atkinson má ale pochopitelně i jiné kultovní role- Zazu z Lvího krále, Rufus z Lásky nebeské, Černá zmije nebo právě Johnnyho Englishe. A i přesto, že jsou Englishové výrazně slabší než eskápady Beana nebo jakákoliv epizoda Černé zmije (jsou spíše průměrní) pořád to jsou nadprůměrné zábavy. Englishové si ale celkem dávají načas- zatím co první Johnny English dorazil v roce 2003, dvojka dorazila až v roce 2011, tedy pauza 8 let. A nyní uběhlo dalších 7 let, takže bylo načase si Johnnyho trochu připomenout a oprášit. A opět do kin nedorazila žádná pecka nebo nějak povedený film, pořád ale dost slušná zábava jejíž jediný problém je, že prostě není ani dokonalá nebo nějak zajímavá. Jednička je slušná komedie, která má perfektního Johna Malkoviche, dvojka je pak důstojné pokračování, které se vydává trochu jiným směrem a trojka se opět vydává jiným směrem, tentokrát spíše k fungování moderních technologií, pracující s hackery, různými technickými vymoženostmi a vlastně celkově aktuálními techno-tématy. Otázka však je ta jestli Johnny English jednoduše nezestárl a do dnešní doby se prostě a jednoduše nehodí. Johnny English je jiný typ postavy než Mr. Bean- zatím co Bean je prostě a jednoduše idiot, English je hrdinný, snaživý smolař, který ale většinou postupuje trochu podivně a vše mu hraje do karet jen tak nějak od sebe. Atkinson pořád dokáže prodat většinu gagů, některé ty gagy jsou opravdu zábavné a překvapivě věrohodně fungují i scény kdy balí Olgu Kurylenko. Problém je ten, že zatím co eskapády Mr. Beana jsou především skeče a na děj se v nich moc nehraje (i přesto celkem slušně fungují oba Beanovy celovečerňáky), English se bez děje a špionážních misí neobejde a jakmile na ně dojde je to výrazně slabší. Jakékoliv scény kdy se dává najevo, že jde o záchranu světa působí nevěrohodně a především postava Johnnyho Englishe trpící jakýmsi ´´charakterovým vývojem´´ působí směsně. Obsazení kromě Atkinsona je poté v pohodě- Olga Kurylenko zase po letech nevypadá úplně otráveně, Ben Miller je jako Bough pořád hodně fajn a Emma Thompson si to zase hrozně dává. Potřetí opět oukey podívaná, kterou táhne především Rowan Atkinson a fakt, že na to prostě má i po letech. Jako komediální blbina velice fajn, jako akční spektákl velice podprůměrná. Johnny English 4 asi není potřeba, celovečerního Mr. Beana 3 bych si ale vlastně dal rád.

    • 18.10.2018  21:16

    Jack Black je kujón- tato komediální hvězda, která za rok oslaví 50. narozeniny se definitivně zapsala do historie filmů a i když to před pár lety vypadalo na vyhaslou hvězdu, v poslední letech se Black opět dostal do formy a minulý rok se dokonce povedl v podařeném stand-alone pokračování Jumanji. A nyní se ozývá s Čarodějovými hodinami. Čarodějovy hodiny jsou určitě zajímavá věc. Režíruje Eli Roth, pro kterého se vlastně jedná o první film pro celou rodinu a kromě Blacka ve filmu hraje i perfektní Cate Blanchett. I přesto, že se ale jedná o film na který pravděpodobně může vyrazit celá rodina, je pořád výrazně temnější a více jde do psychicky postav než je zvykem. K Čarodějovým hodinám mám ve skutečnosti hrozně moc výhrad ale zároveň spoustu pozitivních bodů. Rozhodnu se to tedy sepsat co nejvíce srozumitelně: Casting ve vedení Jacka Blacka a Cate Blanchett je výborný a především chválím hlavního klučinu Owena Vaccara, který dokázal uhrát pár silných scén, kde většina ostatních dětských herců selhává. Celkem cool je poté Kyle MacLachan v roli záporáka, který dokáže už jenom svým zjevem vyvolat husí kůži. Eli Roth režíruje a i když má k dokonalému režisérovi pořád daleko, jeho režie je zajímavá. Film se odehrává v 50. letech a ta dobová atmosféra je velice fajn. Hudbu skládal celkem neznámý Nathan Barr a je to škoda, jelikož jeho soundtrack k Čarodějovým hodinám se nádherně poslouchá a bude znít v uších ještě dlouho po shlédnutí filmu. Je to na jednu stranu vlastně roztomilý film, na druhou stranu ale občas nažene celkem pochmurnou náladu a nebojí se takových témat jako fyzická šikana nebo popasování se se ztrátou blízkého. Trošku složitější je to s humorem: Jack Black pořád dokáže většinu hlášek prodat, většina vtípků je ale celkem infantilních a navíc se celkem začnou opakovat (running joke s travnatým lvem, který sere na dvorek není vtipný ani jednou). Efekty jsou většinou celkem slabší a i když je pár magických scén opravdu vizuálně zajímavých, občas byli pravým opakem a už jsem modlil ať se přejde na nějakou dialogovou scénu. A poslední výtka: Občas mi přišlo, že se film vleče, především až v nějaké poslední půl hodině, kde dojde k několika pár WTF rozhodnutím a jednomu velice podivnému CGI batoleti. Přesto všechno jsou Čarodějovy hodiny fajn. A když se takhle rozhoduji mezi 3 a 4 hvězdou, zatím tomu klidně ty 4 s odřenýma ušima dám. Očekávání jsem měl totiž nízko a dostal jsem solidní fantasy, kterou sice táhnou nahoru především Black a Blanchett, ale zároveň mohla dopadnout o mnoho hůř.

    • 18.10.2018  00:07
    Halloween (2018)
    ****

    Psal se roce 1978 a tehdy vznikl nenápadný horror za nějakých 300-325 tisíc dolarů, vznikající při těch nejlevnějších produkčních podmínkách, s režii Johna Carpantera- Halloween. Levně pořízená věc ale hned lidi zaujmula a stala se hitem, který si tehdy přišel na slušných 70 milionů dolarů, především ale šokoval spoustu lidí, dočkal se veliké kultovního statusu a pořádně nakopl horrový podžánr Slasher. Vzniklo hned několik pokračování ale o žádném se nedá tak úplně říct, že by se blížil k originálu: Celkově je asi pořád nejlépe přijímaná Halloween 2, která v roce 1981 přišla se zásadním twistem, že Laurie Strode je vlastně Michaelova sestra a proto po ní tolik touží, celý film poté skončil tím, že měl Michael umřít. O rok později v roce 1982 vznikl Halloween 3, který se musel obejít bez Michaela Myerse a měl nějak nastartovat to, že by se z Halloweenu stala anthology série. Halloween 3 je ale nenáviděn a především tolik neuspěl, takže bylo jasné, že se to bez Michaela Myerse prostě neobejde. Následně se Halloween 4-6 museli obejít bez Laurie Strodové (a tím pádem Jamie Lee Curtis) a místo toho se věnovali Lauřině dceři a všechny ty filmy jsou prostě špatný. V roce 1998 přišel Halloween: H20 (Halloween 20 years later), který ignoroval všechny filmy kromě prvních dvou a vrátil Laurie mezi živé a stal se po jedničce a dvojce jedním z top dílů série. V roce 2002 bohužel přišlo Halloween: Zmrtvýchvstání, které sérii pohřbilo (doslova) a v roce 2007 musel přijít Rob Zombie, který se pokusil o nový, psychologičtější Michaelův příběh a i když se na to poprvé ještě dalo celkem koukat, podruhé z toho vznikl už jednoduše špatný film a jakékoliv plány na Halloween 3, kde by místo Michaela převzala masku kapitána Kirka Laurie přišli v niveč. Vypadalo to, že je Halloween mrtev. Jenže ejhle... před rokem se David Gordon Green a Danny McBride rozhodli, že chtějí natočit důstojného nástupce Halloweenu, který bude brát v potaz jenom jedničku (tím pádem se Halloween 2-Halloween: Zmrtvýchvstání a i Zombieho verze nikdy nestali a Laurie už není sestra Michaela). Hlavní snahou Greena na režijní sesli a McBridea, který psal scénář bylo to aby vznikl film, který naváže na jedničku a nebude jí dělat ostudu. A povedlo se to? Já bych řekl, že velmi! Nový Halloween je pecka! A to tak velká, že se automaticky stává mým nejoblíbenějším dílem série. Jsem především překvapen, že i když je film od Greena a McBridea, kteří stojí především za komedií Travička zhulená, k novému Halloweenu přistupují s láskou a úctou a to až tak takový, že byste nepoznali, že nerežíruje John Carpenter. Tvůrce originálu John Carpenter se sice nevrací na režijní sesli, fungoval ale jako hlavní konzultant a především stejně jako u originálu složil hudbu, se kterou mu pomáhal syn Cody. Soundtrack k novému Halloweenu je prostě úžasná záležitost, ale o tom až za chvíli. Pravdou je nicméně ta, že Green a McBride nový Halloween utáhli a i přesto, že je jejich scenáristický otisk v několika scénách hmatatelně poznat, vůbec neruší skvěle vypracovanou atmosféru filmu. Nový Halloween připomíná filmy, které se už dnes netočí a to je jenom dobře- Halloween se úplně vymyká současným, klasickým horrovým pravidlům a zkouší to jinak- Nečekejte, že se v úvodní scéně dostane Michael ven a bude následovat 100 minut brutálního vraždění. Gordon a Green si s Michaelem poctivě hrají, budují napětí a teprve poté ho vypustí ze řetězu, aby rozpoutal peklo na zemi. Především se nesází jenom na Michaela a Laurie, ale vztah se dá vytvořit i k vedlejším postavám a i když jsou to občas pěkný pankáči, začne vás trochu mrzet, když se Michael vrací k svému oblíbenému koníčku a vám je jasné jak to s nimi skončí i když to občas pěkně zamrzí. Halloween si také uvědomuje, že je to už 40 let od originálu, kolik nevypečených a WTF sequelů vzniklo a utahuje si z nich: Twist vymazaný z existence, spočívající v tom, že je Laurie Michaelova sestra, je vyhozen jako pouhá legenda, která není pravdivá. A i když tím pádem tedy nevíme pravý důvod, proč Michael zrovna tak touží po Laurie, vůbec to nevadí. Michael si totiž pořád drží své tajemno: Může mluvit, ale nechce. Záběr na jeho obličej je pouze v detailech nebo z dáli a nikdy není viděn ve své kráse. Pořád je to zrůda o které nikdo pořádně nic neví a u které je stále otázka proč z ničeho nic zabil svojí sestru. O Michaelovi se tedy i po nejnovějším Halloweenu pořád moc nic neví, to ale beru jako klad. Jamie Lee Curtis se vrací jako Laurie Strode a je prostě parádní.... vývoj její postavy z původního do novějšího Halloweenu bych přirovnal k Sarah Connorové mezi prvním a druhým Terminátorem, tedy z nevinné oběti se stává bránící se terč. S brokovnicí jí to jde velice zdatně a kdyby někdy vznikla ta dámská verze Expendables, někdo musí okamžitě zavolat právě jí. Velice se předvedla i Judy Greer jako dcera Laurie- Karen. Ta se narodila až po událostech Michaelovo napadnutí a byla proto vychovaná matkou, které šlo především o přípravu o život a Karen kvůli tomu trpí stresy, které ale musí uzemnit kvůli nevyhnutelnému střetu s Michaelem. Mimochodem bych rád pochválil Andi Matichak, která ve filmu debutuje (stejně jako v roce 1978 v Halloweenu debutovala Jamie Lee Curtis) jako vnučka Laurie- Alysson. Alysson je více podobná původní Laurie, ale zvládla uhrát nejenom scény jekotu ale i scény, které sází především na dialogy. Věštím jí slušnou budoucnost.... Nový Halloween je samosebou brutálnější a umře v něm mnohem více lidí- Není to ale klasické ,, uděláme pokračování větší, krvavější´´..... Greena a McBridea zajímá mnohem psychologické pocity postav a toho jak lidí Michaela vnímají.... scény jsou ale brutálně surově a realisticky krvavé, takže za to taky plusové body. Celé to postupně graduje a někde uprostřed přijde zvrat, který nemohl prostě čekat nikdo a opět nastaví divákovi neuvěřitelný prostředníček. Čím víc nad tím zvratem přemýšlím, přijde mi prostě fajn. Zatím poslední zúčtování s Michaelem mi poté přišlo napínavé, hrající na obě strany barikády a především surové. Když do toho navíc hraje Carpenterův soundtrack, který perfektně sedí snad do každé možné scény, vyjde z toho neuvěřitelná filmařská pochutina. Horror roku? Dost možná. Nový Halloween je projekt, se kterým si dali tvůrci práci a výsledek stojí za to. Sice se hraje na starou školu, ale to je na tom to výborné. Na rozdíl od nových bolavých pokusů o nové Pátky třinactého nebo Noční můry v Elm Street, vznikl perfektní film, který by měl vidět každý. Já už se těším na druhou projekci a kdyby se někdo s takovou láskou chopil i právě nového Pátku třinactého, nové Noční můry v Elm Street nebo nového Candymana byl bych nadšen. A jestli u Halloweenu 3.0 bude stejné produkční zázemí jako tady, budu se těšit. Byla by škoda tu sérii opět potopit, tak snad se to nestane. VELICE NADŠENÝ PALEC NAHORU! Viděno v kině: 3x

    • 16.10.2018  00:26

    Začali 70. léta 20. století a díky ekonomické recesi dostávali možnosti mladí, nezkušení režiséři. Jedním z nich byl i George Lucas- ten, který si vymyslel příběh o souboji dobra a zla propojený stovkami postav cizích ras z různých planet- Star Wars. Lucas se inspiroval hodně- Ze seriálu Flash Gordon si vzal úvodní titulky, u japonských tvůrců se inspiroval souboji se světelnými mečů, různými designy droidů se inspiroval u kultovního Metropolis a dokonce se u Impéria inspiroval nacisty. Takto vznikl raný scénář Star Wars, který se časem hodně upravoval- Luke Skywalker se původně jmenoval Luke Starkiller a měl být žena, Han Solo měl být výrazně starší a i u Chewbacca nebyl od počátku Wookiee. Stvořit Star Wars bylo náročné, Lucas si prošel hodně ostnatým bludištěm a nakonec se film stal nejenom hitem, ale i kultovní klasikou, které se stala základem pro jednu z nejznámějších filmových sérii všech dob. V čem vlastně tkví kouzlo Nové naděje? Tak především v tom jak je stará a jak nestárne. Nová Naděje (tehdy se jmenovala pouze jednoduše Star Wars) vznikla v roce 1977, ale po 41 letech nemá člověk pocit, že by zestárla. Aby taky ne, když efekty má film dodnes jedny z nejlepších. Když vlastně obejdete nějakou várku lidí a zeptáte se jich jaký film nejvíc ovlivnil jejich dětství, většina vám okamžitě zmíní první Star Wars. A nedá se tomu divit, protože George Lucas opravdu vytvořil výbornou filmovou pecku, která neomrzí ani po několikátém (dnes konkrétně po 22x) shlédnutí. Lucas především dokázal vytvořit postavy, které diváka zajímaví, ať už kopou za dobro nebo za zlo: Luke Skywalker, klasický chlapec, který touží po dobrodružství a stane se hrdinou galaxie. Klidně bych napsal, že byl Mark Hamill castingová trefa ale to bych se pořád opakoval: castingových tref je totiž u Nové naděje hodně. Carrie Fisher jako rozkošná Leia, Harrison Ford jako legendární Han Solo, Peter Mayhew jako přerostlý Chewbacca (bez toho by ten film prostě nebyl kompletní), Alec Guiness jako starý mentor Obi-Wan Kenobi, i tělo Davida Prowse a hlas Jamese Earla Jonese, kteří ve spojení vytvořili jednoho z nejlepších filmových záporáků všech dob: Dartha Vadera. Darth Vader byl vždy zajímavá postava a i když se pořádného nakouknutí do duše dočká až v Epizodách V a VI, právě Epizoda IV pravděpodobně nejlépe vystihuje Vaderův status v Impériu. Vader je prostě pravá ruka nejvyššího zla, která nahání hrůzu nejenom v řadách nepřátel, ale i v řadách spojenců. Jeho osudový souboj s Obi-Wanem Kenobim funguje a především funguje závěrečný střet ve stíháčkách mezi Lukem a Vaderem, který měl dle Obi-Wana zabít Lukeovi otce- to je trochu malinko komplikovanější a pořádně se to vysvětlí až dalších epizodách, nicméně i přesto, že je souboj Vadera a Obi-Wana choreograficky nejméně zajímavý lightsaber duel ze série, pořád má své neuvěřitelné kouzlo. Lucas celkově rozhodí do popředí několik figurek a divák neví s kým chce trávit čas dřív. Ať už je to Obi-Wan ,,Ben´´ Kenobi, Han Solo nebo R2-D2, divák chce prostě trávit čas se všemi. Star Wars: Nová naděje jinak vznikl jako film, který neměl mít žádné pokračování a závěrečná scéna na Yavinu 4 teda měla sloužit jako definitivní tečka za příběhem Luke ,,Hvězdochodce´´ a jeho přátel. Myslím, že by ale tehdy byla škoda takto perfektní ságu s velkým potenciálem zatrhnout. Dnes je to velice hezky vidět, jelikož Star Wars stále žijí a ještě dlouho nepadnou. Dá se kritizovat to, že nové Star Wars postrádají kouzlo těch starých- A to je samosebou pravda, protože ta neokoukanost original trilogie chybí. Na druhou stranu jsme ale pořád daleko od dna. I kdyby ale měl někdo s novými Star Wars filmy problém, staré tu má originální filmy a především ten, který to vše načal- Star Wars: Epizoda IV- Nová naděje. PS: Promítání filmu s živým orchestrem v O2 aréně bylo perfektní a už dlouho jsem nebyl takto upřímně dojat. A i přesto, že se pouštěla speciální edice s novými efekty (další důvod proč originální Star Wars trilogie tolik nestárne) byl jsem spokojen.

    • 12.10.2018  23:55

    Drew Goddard je především scénárista- jeho nejlepší prací je pravděpodobně 3 roky stará adaptace knihy Marťan, která se sice od knihy výrazně liší, zároveň ale naplňuje stejný pocit jako knižní předloha, má postavy, se kterými diváky baví trávit čas a je to pravděpodobně nejlepší Ridley Scott.... dost možná všech dob? Goddard to ale zkouší i jako režisér. V roce 2012 vznikl jeho horror Chata v horách, ten jsem sice neviděl, ale vím, že jsou jeho reakce rozpolcené a někteří ten film nemusí a jiní milují. A mám pocit, že to tak jednou bude i s El Royale. Goddard se tentokrát vydává do roku 1969 a pokouší se celé Zlý časy v El Royale sjet na nostalgii, takže je to celkem retro a pokouší se to odkazovat na starší dobu. Zlý časy v El Royale mi svým zpracováním (děj rozdělený do kapitol, které se různě prolínají a vracejí v čase sem-tam) a dialogovou stránkou připomněli tvorbu Quentina Tarantina. A v tom je možná můj hlavní problém. Zlý časy v El Royale prostě občas až příliš působí jako pokus o Tarantinovku bez Tarantina a funguje to jenom tak na půl. Rozhodně se nehodnotím jako Tarantinova fanatika (Osm hrozných jsem kdysi celkem kritizoval), přišlo mi ale škoda, že takový nápad nedostal zrovna Tarantino a nepřevedl něco k obrazu svému. Tarantinovy filmy jsou opravdu dlouhé- Jeho nejdelší film, Osm hrozných trvá 167 minut, jeho nejkratší film, Grindhouse: Auto zabiják 87 minut minut- a je úplně jedno, jestli jsou dlouhé nebo krátké, ale rozhodně u nich nepoužijete slovo příliš. Tarantino dokáže vždy udělat chvilku adekvátní a dokáže prodat i dialogovou scénu o 10 minutách. S tím má Goddard v El Royale občas veliký problém i přesto, že si vzpomenu alespoň na 6-8 dialogových scén, do kterých se dalo totálně zažrat a vnímat je od začátku do konce. Jsou ale i dialogovky, které prostě zajímavé nebyli/Goddard je nedokázal prodat tak jak asi chtěl. Další problém filmu je ten, že zápletka je prostě jednoduchá- žádný komplexní příběh, žádné složité vysvětlování, postavení na hlavu, žádný mindfuck- a i přesto, že Goddard různě nahazuje různá témata a vnitřní démony postav, vážnost tím úplně nezvedne. Ačkoliv nerad tento výraz používám, měl jsem opravdu pocit, že při natáčení vznikl pocit nanicovatosti a pocitu, že vzniká velice superkomplexní dílo, které přepíše dějiny filmografie a přepíše všechny možné žebříčky. Ve skutečnosti ale vznikl pouze fajn film ale nic víc. Naštěstí se ale najdou i pozitivní stránky věci. Tak především u Goddarda povinně dobře napsané postavy- Bridgesův ,,kněz´´ je jeho nejzajímavější postava za hodně dlouhou dobu, trošku mě naopak mrzelo to, že Jon Hamm je na plátně celkem málo a nedozvěděli jsme se o jeho postavě. Proti Dakotě Johnson nadále nic nemám, ale svými hereckými schopnostmi mě ještě pořád úplně neutvrdila. A největší bizár je asi casting Chrise Hemswortha, který snad poprvé ztvárnil zápornou postavu, navíc postavu inspirovanou Charlesem Mansonem a..... ne! Hemswortha mám rád a akční hrdinové mu jdou, čím víc ale nad tím přemýšlím tohle je asi castingový fail roku. A navíc celá jeho role spočívá v tom, aby ukázal hrudník. Takže fanynky hrudníku Chrise Hemswortha šupajděte do kina! Mimochodem celkem neznámá Cynthia Erivo předvádí ve filmu asi nejlepší výkon. Pravda je ale ta, že u filmu funguje napětí a Goddard se občas vydá směry, které divák nečeká a za tuhle odvahu si zaslouží plusové body. Klasicky perfektní hudba Michaella Giacchina, nádherná kamera, atmosféra... zamrzí tak jedině fakt, že prostě Goddard nenatočil pecku ale oukey film. Očekávání byla rozhodně větší a spravit náladu nám bude muset asi teprve až samotný Quentin Tarantino v srpnu 2019 s Once Upon a Time in Hollywood. Herci dobře odehraný, řemeslně adekvátně natočený a zajímavě napsaný... problém je tak pouze v podání několika klíčových faktů a celkovému neúspěchů prodat všechny nadhozená témata. Je otázka, jestli je Goddard spíše ten scénárista, který má psát a zároveň si ty scénáře režírovat, nebo by měl zůstat pouze za psacím stolem a práci nechám někomu jinému. Když srovnám Marťana a Zlý časy v El Royale volil bych asi tu druhou možnost. Goddarda nicméně chystá Deadpoolovská týmovka X-Force a tam by to mohlo vyjít: Goddardovi totiž jde minimálně práce s postavami, a když mu s tím píchne Ryan Reynolds, mohl by vzniknout důstojný nástupce obou Deadpoolů. Nad Goddardem tedy ještě zatím hůl nelámat.

    • 11.10.2018  22:17

    Damien Chazelle se již ve svých 32 letech stal jedním z nejúznavanějších režisérů současného Hollywoodu. K jeho Whiplashovi mám sice pořád své výtky ale jeho La La Land mi 2 roky nazpátek udělal neskutečnou radost a navíc se ve svých 32 letech stal nejmladším držitelem Oscara za režii. Jakmile tedy oznámil, že jeho nový snímek První člověk bude biografie Neila Armstronga a bude pojednávat o celém procesu, který předcházel Apollu 11, na místě se objevila zvědavost jelikož La La Land je vizuálně vypiplaná věc a navíc dopodrobna dokázala vysvětlit o čem je život.Chazellova novinka je konečně tady a..... opět je to neuvěřitelná pecka. La La Land mám sice pořád o trochu radši, První člověk se ale už teď pravděpodobně novou klasickou a mistrovským dílem. Po Whiplashovi a La La Landu, kteří sázeli především na hudbu, Chazelle přeskočil do odlišného žánru a řadí se tak po bok Stevena Spielberga nebo Christophera Nolana, jejichž každý film je jiný a funguje sám o sobě. Zatím co La La Land byl film plný života, První člověk je celkem depresivní záležitost a na sluníčkovou událost v roce 1969 hází trošku temný stín. Film sází na hodně klaustrofobických scén (několik scén se odehrává z pohledu první osoby a divákovi se z toho občas motá hlava). Nečekejte ale další Gravitaci nebo Interstellar- První člověk sází především na dialogovou část, opět geniální hudbu Justina Hurwitze a depresivní pohledy z kokpitu. Vesmír se tu nestává zajímavým postem ale naopak místem na, které by se pravděpodobně nikdo vydat nechtěl. Problém by mohl kvést v tom, že všichni nějak tuší jak úspěšný nakonec let Apolla 11 byl a mohlo by se tedy zdát, že napětí chybí. Jenže, Chazelle dokáže scény kdy jde astronautům o život přesto prodat a divák má o ně strach. Především o Neila Armstronga, kterého hraje Ryan Gosling a pravděpodobně si konečně dojde pro Oscara. Claire Foy pak hraje Armstrongovu polovičku a daří se jí svému manželovi zdatně sekundovat. A to není vše- Kyle Chandler, Corey Stoll i Jason Clarke zase dokázali prodat svoje postavy a potvrzují svůj stav sympaťáků. Především na konci se poté film stane úspěšnou žďímárnou slziček a dokáže prodat pravděpodobně jeden z nejlepších rodičovských vztahů. A celé přistání na měsíci je jedno velké žůžo labůžo. Chazelle prostě opět natočil pecku a potvrzuje svůj stav jakožto jednoho z nejlepších současných režisérů Hollywoodu. Velký palec nahoru, těším se na druhou projekci v IMAXU!

    • 8.10.2018  23:02

    Šílenec nebo geniální provokáter? Takovouto otázku si snad každý filmový divák pokládá u filmového režiséra Larse von Triera. Jeho novinka Jack staví dům na tom nic nemění, jelikož kontroverze film obklopily již na festivalu v Cannes, A jako ve všech von Trierových případech se najde skupina diváků, které Jack staví dům vonět nebude a druhá, která ho bude milovat. Do jaké patřím já? Já bych řekl, že ani do jedné a spíše se přikláním do skupiny nějak mezi. Jack staví dům je totiž něco mezi totálním filmovým odpadem a zároveň mistrovským dílem a jeden z nejzajímavějších filmů co byl za poslední měsíce vidět. Osobně jsem člověk, který obě von Trierovy Nynfomanky nenávidí a byli do Jacka jedinými filmy, které jsem od von Triera viděl. Bylo mi jasný, že je to slušný řemeslník, Nynfomanky (především 2. část) mi ale hrubě neseděli. Tady mám ale z von Trierovy novinky opravdu radost. Jedná se pravděpodobně o nejdepresivnější a zároveň nejdrsnější film roku. Von Trier totiž sice vypráví příběh sériového vraha, do jeho příběhu ale vloží spoustu jiných témat a a odkazů a především předvede svůj nekonvenční pohled na svět. Jack staví dům je postavený na narážkách a podobenství, něco ve stylu Arafonskyho Matky!, akorát nikdy netlačí příliš moc na pilu. Například to, že Bruno Ganz (Adolf Hitler z Pádu třetí říše) hraje básníka Vergilia dojde samo od sebe jen málokomu. Von Trier ale zároveň potvrzuje status provokatéra, který scény schválně natáčí tak aby diváka co nejvíc šokoval a dostával co nejvíc šokovanější reakce. Von Trier se nebojí detailních záběrů na střílení hlav malých dětí, nebojí se uřezávání dámských poprsí a nebojí se detailních záběrů na rozsekané mrtvoly. Von Trier ale toto vše koná schválně aby mohl diváka do extrému vytočit a vybrat si jestli se mu to nelíbí nebo v duši cítí blaženost. Někomu se tento styl může líbit, někomu ne, vyberte si! Jack staví dům mi občas připomínal divadelní hru, jelikož spočívá v tom, že se skládá z 5 nejoblíbenějších Jackových vražd (na krku jich má doopravdy o hodně více, konkrétně zmíní číslo kolem 60) a v každé oblíbeně vraždě dojde k tomu, že si Jack nejdřív s obětí povídá (aniž by dotyčná osoba věděla, že je budoucí obětí) a teprve poté dojde k brutální vraždě. Ty dialogy nejsou vůbec nudné a i když po pár minutách omrzí a člověk už čeká až se film trochu pohne dopředu, nějak výrazně mu to nevadí. Von Trier do role Jacka obsadil Matta Dillona, pro kterého pravděpodobně půjde o životní roli a je otázka jak se mu to zalíbí. Bruno Gatz v roli Vergilia zaujme a má pořád velké charizma a mihnou se i Uma Thurman a Riley Keough, které hraje zajímavou postavu, která z plátna možná zmizí až příliš rychle. Jack především zvýrazňuje vraždy žen a do jisté míry jsem to chápal jako odkaz na to, že jde o novodobého Jacka Rozparovače. Tato moje teorie se ale rychle rozplynula poté co Jack několikrát zdůrazní, že zabil i muže a nezůstane jenom u slov. Pořád je to ale von Trier a jeho styl prostě nikdo nemůže být stoprocentně rád. Když Jack vypráví, že my lidé nejsme ochotni uznat ikony, které vytváří vyjímečné umění objeví se několik záběrů na Adolfa Hitlera a jestli to von Trier myslí vážně tak fakt nevím. Mimochodem, když Jack vypráví o o smyslu současného umění, objeví se záběry z předchozích von Trierovy filmy včetně Nynfomanek a i když u nich asi budu občas vysoce trpět, měl bych je pravděpodobně dohnat. Problémem je také délka, protože film nedokáže být zábavný celých 155 minut (!!!!). Řeči tom jak je ve filmu revoluční, šokující brutalita jsou taky úplně mimo, protože i když je násilí v Jack staví dům hodně, překvapivě není tak brutální jak jsem čekal a největší WTF asi zůstává uřezávání poprsí. Na jednu stranu odpad, na druhou stranu totální masterpiece, který by měl člověk vidět určitě. Celkové hodnocení za 4/5 ale spíše se jedná o 3+. Von Trier ale dokázal prodat i závěr a kdyby se v jeho současných 62 letech jednalo o poslední film, myslím, že by se jednalo o stylovou rozlučku. Nemám pocit, že bych Jacka staví dům potřeboval nutně vidět znova, rozhodně ale nelituji jeho sledování a jsem mile překvapen. A mám pocit, že Quentin Tarantino bude mít po shlédnutí filmu radost.

    • 6.10.2018  23:43
    Toman (2018)
    ***

    Už jsem se párkrát zmínil, že rok 2018 je bohatý na zajímavé české projekty- Tátova volha, Jan Palach, Úsměvy smutných mužů.... zase jednou byl důvod chodit do kina na české filmy. A není to konec, do konce roku se totiž o slovo ještě přihlásí ambiciozní Zlatý podraz, ne-úplně k zahození pohádka Čertí brko nebo právě teď aktuální Toman. Režíruje Ondřej Trojan, který točil už chválené filmy Želary (ty ty to v roce 2004 dotáhli až na nominaci na Oscara) a Občanský průkaz a já ani jeden z těch filmů neviděl! Bohužel, jedná se o dlouhodobé resty, které musím dohnat, jisté však je, že se jedná o jednoho z nejvychválenějších českých režisérů současnosti což zapříčinilo to, že bude každá jeho novinka hodně zpozorovaná. Tentokrát si Trojan vybral příběh Zdeňka Tomana, člověka, kterého si příliš lidí nepamatuje a je to možná škoda. Zjistit si informace o Zdeňku Tomanovi, pravým jménem Asherovi Zeligu Goldbergerovi je opravdu oříšek (nemá ani vlastní stránku na wikipedii) nicméně jeho příběh je hodně zajímavý a bylo zajímavé sledovat jak se Trojanovi povede Tomanův příběh podat. Naštěstí ne úplně k zahození. Trojan dokáže během pár minut vybudovat slušnou atmosféru, která se drží celým filmem. Problém možná tkví v tom, že jsou všechny postavy stejné- svině, které spíše než o blaho ostatních jde o blaho své a nebojí se šlápnout do hodně špinavých louží. A nějak výrazně jinak na tom ve filmu není ani Toman. Toman je prostě další svině, která je ale na rozdíl od ostatních mazanější a dokáže situace využít ve svůj prospěch a sedí ve stínu jako loutkář, zatím co jeho loutky dělají tak jak píská. A, že měl Toman ansámbl loutek bohatý- Češi, Američani, židové, Rusáci... vše prostě Tomanovi procházelo a okrádal každého a všechny. O nějak komplexní postavu se tedy nejedná a divákovi je vlastně jedno co s ním bude dál. Naštěstí ho ale perfektně hraje Jiří Macháček a divákovi tak není úplně u zádele. Problém je také možná v materiálu- Film trvá 145 minut. Mám rád dlouhé filmy, ale pouze ty dlouhé filmy, které dávají smysl a jsou rozpracované. Tady je ale film v zaseklém kruhu- Toman taktizuje, Toman vydělává další peníze, Toman si s někým vyhraje a to se stane asi pětkrát, i přesto, že už podruhé to bylo moc. Musí se ale ocenit fakt řemeslný- Ve filmu je představeno spoustu poslanců a úředníků a všichni jsou nám představeni prostřednictvím textu- jak jménem, tak funkcí. Toto je velice zajímavý, svěží a neokoukaný nápad a dost výrazně pomohl v zapamatování jmén a v tom abych věděl kdo je kdo. Dále na rozdíl od jiných, známých českých filmů jsou všechny zahraniční dialogy otitulkovány a nejsou post-dabingování do češtiny. Všechno to tak působí reálněji a autentičtěji. Film také velice rychle utíká, problém je, že se asi uprostřed kolem 80-110 minuty trošku zarazí a nějak se nehýbe kupředu, což změní poslední půlhodina, která slušně vygraduje. Ten fakt, že vznikl profesionálně odvyprávěný příběh důležité doby je prostě fajn. Je pouze škoda, že i přes produkční český nadprůměr jde pořád o nevyužitý potenciál. Problém je taky ten, že je ve filmu příliš zbytečných scén, které výrazně děj nikam neposouvají a ve filmu ani nemuseli být. To jak je film reálný a jak to opravdu bylo asi nechám na jiných. Toman je slušně natočená česká filmařina, která pravděpodobně za pár měsíců posbírá alespoň 8 nominací na Českého lva.... a já s tím nemám problém, jelikož jde o s láskou natočený produkt, který dal opravdu zabrat. Na druhou stranu se ale nedá říct, že bych hltal každou scénu, zajímal se o postavy nebo chtěl vědět jak to vše vyvrcholí jelikož je předvídatelný až běda. Herecké výkony, režie hudba, kamera a produkční design ale na jedničku, takže palec nahoru!

    • 6.10.2018  00:00

    Bradley Cooper si za svá léta vysloužil status jednoho z nejkvalitnějších herců Hollywoodu. Cooper začínal jako komediální herec, především v trilogii Pařba, časem se ale ukázalo, že zvládá i dramatické role. Byl perfektní v Terapii láskou, neztratil se v nabitém Špinavém triku a především válel v Americkém Sniperovi. Stejně jako svého času Kevin Costner či Ben Affleck se nakonec Cooper rozhodl i režírovat. A ambice rozhodně neměl malé...... Původní Zrodila se hvězda vznikla v roce 1937, nová verze poté v roce 1954 a další verze v roce 1976, kde hlavní roli hrála Barbra Straisandová. Její čtvrtou verzi přitom dlouhá léta chystal Clint Eastwood ale nakonec snímek nerealizoval a nahradil ho právě Cooper. Byla otázka jak Cooper svůj režijní debut zvládne a jestli se mu podaří kromě svých hereckých kvalit osvědčit i ty režijní. Po svém boku poté obsadil Lady Gagu, které by roli zpěvačky logicky neměla dělat problém. Nejnovější Zrodila se hvězda je tedy tady a..... je výborná!!!! Vypadá to jako kdyby si Clint Eastwood udělal z Bradleyho Coopera svého režijního učedníka jelikož Zrodila se hvězda je kvalitně natočené prvotřídní drama, které by mělo mít znalou režijní ruku. Cooper jako by opravdu našel svatý grál filmové tvorby a prostě natočil nejlepší možnou pecku. Je to prostě výjimečný film. Podobných filmů vzniklo už mnoho, Cooper ale zkouší jiný a neokoukaný způsob, kdy jsou při všech hudebních vystoupení vidět především detailní záběry na pódiu, což způsobuje, že si divák připadá jako by vedle Coopera a Gagy opravdu byl a klidně by se s nimi spojil do hudebního tria. To je ale jenom jedna velice pozitivní stránka věci. Film je také geniálně napsán. Má tři scénáristy- Coopera, Erica Rotha (Podivuhodný případ Benjamina Buttona) a Willa Fetterse- a přesto působí jako dílo jednoho geniálního tvůrce. Tolik výborných,neokoukaných dialogů o životě a lásce jsem opravdu dlouho neviděl, možná snad od La La Landu. Výborně jsou napsané i scény kdy postava Coopera řeší problémy se svým bratrem v podání Sama Elliota (který na to pořád neskutečně má a snad všechny scény si krade pro sebe) a naopak postava Gagy problémy se svým otcem v Andrewa Dice Claye (který byl dříve komikem, ale nyní zvládá vážnou roli). Stokrát ohrané téma najednou nepůsobí tak ohraně ale spíše svěže. Vlastně si dlouho nevzpomenu kdy jsem byl u filmu tak závislý na každém odvíjejícím se dialogu a čekal co z úst vyjde dál. A především mi u pár dialogových scén neskutečně bušilo srdce. Cooper je pořád výborný herec a dokázal ztvárnit postavu, která by seděla spíše na 10-20 let staršího herce. Naprostým překvapením je ale Lady Gaga, která zvládla ztvárnit tak komplexní a náročnou postavu a i přesto, že vlastně hraje ve filmu ,, sama sebe´´´jedná o nejlepší ženský herecký výkon roku. Film ale především z trailerů neprozradil vůbec nic- Film trvá 135 minut a po 90 minutách se vydá úplně jinou cestou než člověk čeká. Cooper tady rovnou nabídne divákovi obří fuckáč, který vyvrcholí šokujícím finálem, kterým prostě se suchým okem nikdo neprojde. Takhle se to dělá. Není to film pro každého, na to je příliš náročný a neobyčejný. Je to ale perfektní životní chameleon, kterej dokáže bejt zábavnej a zároveň neuvěřitelně realisticky depresivní. Jak jsem měl z La La Landu a jeho sofistikovanosti radost, tady jí mám možná i o ždibeček větší. La La Land a Zrodila se hvězda by si vlastně mohli rovnou podat ruku a odkráčet do klubu nových filmových klasik. Snad v blízké době vznikne více takových geniálních filmů. Je mimochodem jisté, že Zrodila se hvězda v únoru dobije Oscary a kdyby vyhrál konečně by to po letech vyhrál opravdu ten film co si to zaslouží. Ne, ještě jsem neviděl Prvního člověka nebo Green Book. Kdyby ale Zrodila se hvězda vyhrála, bylo by to hodně fér a především by to byla spravedlnost. Takže nejlepší originální song, nejlepší zvuk (v Atmosu je to výbornej zážitek), nejlepší střih, nejlepší kamera, nejlepší adaptovaný scénář, automatické herecké Oscary pro Sama Elliota, Lady Gagu a Bradleyho Coopera, Oscara za režii pro Coopera a nominaci na nejlepší film? Please Academy, please!

    • 4.10.2018  20:21
    Venom (2018)
    *****

    Důležitým bodem dnešního filmového světa jsou komiksové adaptace- nejlíp se asi přitom vede Marvelu, ať už ohlasem kvality nebo finančními výsledky. Marvelu se navíc časem podařilo dostat postavy, které před tím dávno rozprodali. Nedávno Disney zakoupil studio 20th Century Fox a do pár let se tak Marvelu- který Disney vlastní- vrátí do majetku X-Meni i Fantastická čtyřka. A nepřímo se do domovské garáže vrátil i Spider-Man. V Sony se totiž po dvou nejistých Amazing-Spider-Manech rozhodli, že to zkusí ve spolupráci s Marvelem, kterému Spider-Mana zapůjčili v rámci Captain Americy: Občanské války a Avengers: Infinity War a za oplátku jim v Marvelu pomohli s vypracováním úplně nových Spider-Manovských sólovek, Spider-Man: Homecoming a již teď chystané pokračování Spider-Man: Far from Home. Sony ale pořád ví, že Marvel je dost žádaná značka a byli nyní v ošemetné kaši kvůli tomu, že se o Spider-Mana nyní dělí a nemůžou tak jeho potenciál plně vydojit. Dostali ale jiný nápad: Stále jim totiž zůstali práva na všechny Spider-Manovské postavy a rozhodli se proto vypracovat vlastní Spider-Man vesmír........ bez Spider-Mana! Tím statečným hrdinou, který si vytáhl spálenou sirku se stal Venom. Ten se již ukázal ve filmu Spider-Man 3 a schytal celkem velkou kritiku i když zpracování od Sama Raimiho s odstupem rozhodně nebylo zle. Spin-off s Topherem Gracem nikdy nevzniknul a to stejné se týká Venoma odehrávajícího se ve stejném vesmíru jako filmy ze série Amazing Spider-Man. Film Venom vznikl až teď. Režíruje Ruben Fleischer, tvůrce slušných snímku Zombieland a Gangster Squad a do hlavní role byl obsazen Tom Hardy! Tedy ten, kterého byste v podobné látce nečekali, Hardy si totiž své role pečlivě vybírá, avšak Venom ho jednoduše zaujal a šel do toho. Od začátku bylo pak podivné, že by se Spider-Man ve filmu neobjevil a Venom by měl tak vzniknout bez Spider-Mana. Minimálně tvůrčím zázemím to vůbec nevypadalo marně a trailery rozhodně film neposílali do pekel. První dojmy však očekávání přece jen trochu zchladili. Jak to tedy nakonec dopadlo? Na Venoma jsem osobně vyrazil bez žádných velkých očekávání a byl jsem prostě zvědavý co dostanu. Rozhodně jsem ale nečekal film, který mě chytne od samotného začátku a už mě do konce nepustí, film, který zase pojme komiksový žánr tak trochu jinak a především u kterého bude každá tvůrčí pozice tak znát. Začnu u Rubena Fleishcera- Člověk, který mě ani Zombielandem ani Gangster Squadem neuchvátil ale byl jsem si jistý, že má své kvality. Neřekl bych, že jde o úplně geniálního režiséra ale Venom mi přijde jako pevně poskládaný a zajímavý film, což je zajímavé vzhledem k tomu, že se údajně vystřihlo až 40 minut materiálu. Akční scény jsou přehledné, nápadité a zajímavé a i přes to, že je plný digitálních triků nikdy nepůsobí přehnaně nebo odbitě. Jiné technické stránky jsou také na jedničku- Kamera šikovného filipínce Matthewa Libatiquea je nádherná a především na IMAX promítání opravdu zapůsobila. Hudba mého oblíbence Ludwiga Göranssona lahodí uším a především.... i když tomu klipy z filmu nenapovídali, film je velice kvalitně sestříhán a akční scény jsou opravdu přehledné. Tom Hardy je jinak oficiálně bůh! Před filmem jsem slyšel různá témata tipu jak je Hardy ve filmu vtipný a scény s ním jsou k smíchu. Někdo ale jakoby nepochopil to, že ty scény mají být k popukání a k smíchu i když jsou vevnitř smutnou psychologickou dírou do duše zlomeného člověka zmítaného ,, parazitem´´. Hardy si s rolí opravdu vyhrál a potvrzuje status jednoho z nejlepších herců současnosti. Zbytek obsazení je také velice dobrý- Dokonce se stalo to, že mi Michelle Williams nevadila a i když se dle mně pořád jedná o neuvěřitelně nesympatickou herečku, tady mi tolik nevadila a především v jedné scéně se opravdu vyhrála. Kdo naopak potvrzuje své kvality je Riz Ahmed, který ztvárnil hlavního padoucha snímku a i když s ním je ten problém, že nevypadá jako zlý záporák, vůbec mu to nevadí a jeho Carlton Drake sice není jeden z nejlepších filmových záporáků všech dob ale taky není jedním z nejhoších. Další zajímavá castingová trefa. Největší radost mi ale udělal Woody Harrelson, který jako by omládl o 20 let a doufám, že se s ním a jeho Cletusem ,, Masakrem´´ Kasadym ještě uvidíme. Největší radost mi ale udělalo jedné (ne) očekávané cameo, které se najednou z ničeho nic objevilo a vyvolalo mi obrovský úsměv na tváří. Film především zabaví i když slavný Venom chybí. Postava Eddieho Brocka v podání Toma Hardyho totiž děj dokáže zabavit i pouhým detektivním vyšetřováním. Bavila mě Brockova komunikace s bejvalkou, bavil mě psychicky zhroucený Brock, bavilo mě jeho postupné přátelení s Venomem..... Nejedná se sice o nejlepší komiksovku, jedná se ale o nový, zajímavý pohled na komiksovou adaptaci a především podařenou. Dvě potitulkové scény mi navíc udělali radost a už se těším na dvojku s Woodym Harrelsonem, ten chlap na to prostě má. Velký, překvapený palec nahoru!

    • 3.10.2018  01:39

    Každý kdo se alespoň trochu více zajímá o filmy by si pravděpodobně měl zapamatovat jméno Kevin Smith- Tento scénárista a režisér dost pravděpodobně založil první propojený vesmír všech dob View Askewniverse, do kterého zapadají filmy Clerks, Flákači, Hledám Amy, Dogma, Jay a tichý Bob vrací úder a Clerks 2. View Askenwniverse se od té doby nějak nevyvíjel a z plánových Clerks 3 je pravděpodobně rozplynutý sen. Kevin Smith ale nedávno oznámil, že se JIŽ příští měsíc v listopadu 2018 má začít točit Jay and Silent Bob Reboot, pokračování právě Jay a mlčenlivý Bob vrací úder. Není tedy od věci si tenhle film rozebrat. Píše se rok 2001 a Kevin Smith je na koni. O jeho filmech se sice nedá říct, že by byli nějak velké hity, mají ale obrovskou diváckou základnu a diváci volají po dalších částech. Vzniká tedy Jay a mlčenlivý Bob vrací úder, pátý film z View Askewniverse ve kterém po čtyřech filmech ve kterých Jay a mlčenlivý Bob fungovali jako vedlejší figurky, se rázem stávají hrdiny hlavními. Tady by byla potřeba zdůraznit jedna věc- Jay a mlčenlivý Bob vrací úder je sice film o ničem, film, který nemá ani začátek ani konec a je poskládán především z gagů, ale je zábavný a vtipný. Fajn film to tedy určitě je. Je hrozně zajímavé vidět film zrovna v roce 2018, 17 let po premiéře původního snímku. Ne snad kvůli tomu jak se herecká skvadra- Kevin Smith, Matt Damon, Ben Affleck, Will Ferrell- změnila nebo kolik účastníků z projektu- Carrie Fisher, Wes Craven- už nežije. Spíše kvůli tomu jak je film v současné době aktuální. V roce 2001 totiž teprve vznikal termín troll a je překvapivé sledovat, že nyní je situace kolem trollů nejen díky epizodám ze seriálu South Park aktuální. Především se ale ve filmu řeší filmové předělávky komiksů, které tehdy nebyli v takovém zlatém věku jako v současnosti a nejlepší komiksový film tehdy byli původní X-Meni. Na začátku 21. století prostě ještě téměř nikdo komiksovkám úplně nedůvěřoval a je fajn si tuto dobu připomenout. Zvláště když je toho Marvelu a DC dnes přece jenom moc. Hlavním jádrem pudla je přece jenom humor. Ano ten humor je velice vulgární a drsný a občas je to přece jenom moc. Nikdy ale vlastně nejste schopni říct dost a chcete další sleď absurdních ale fungujících fórů. Ano, vtipů o orálním sexu je možná v tom filmu až příliš, pořád ale z poloviny vtipů zvládne Smith vytěžit komediální zlato takže mu to ani člověk nemůže mít za zlé. Jason Mewes a Kevin Smith jsou oba základním jádrem filmu a jsou výborní. Smith navíc celý film promlčí a téměř celý svůj herecký projev musí odehrát gesty, avšak i přesto zvládne těmito gesty nadhazovat vtipy. Mewes je poté ,, úplně stejně geniální cvok jako Smith´´ a dokáže prodat každý film o orálním sexu. Ben Affleck dokáže odehrát dvojroli a připomíná doby kdy ho lidi neměli zaškatulkováni jako Daredevila/Batmana a nebyl ještě tak úplně pro smích. Affleck tady ještě pořád žije v éře Dobrého Willa Huntinga/ Armageddonu a je výbornej. Seann William Scott, tehdy ještě neznámý Will Ferell, Jason Lee, Chris Rock..... všichni dokáži odehrát své role na jedničku a jsou v nich skvělí. A především je tam Carrie Fisher jako Jeptiška a Mark Hamill jako záporák jménem Koulodrtič..... to chceš!!!! Smith jinak dává v Jayovi a mlčenlivém Bobovi důraz na spoustu filmových odkazů a všechny chytnou. Scooby-Doo a jeho banda v drogovém rauši? Jay a tichý Bob v předělávce ve stylu Planety opic? Parodie na lightsaber duely ze Star Wars? Všechny tyto odkazy fungují a chytnou za srdíčko. Kevin Smith je totiž především jak dává rád najevo velký filmový geek a fanoušek a nebojí se promluvit o kvalitách komiksovek či nových Star Wars. Objektivně asi 3 z 5, srdíčkem ale možná přece jen o trochu výš. Nějak si prostě nemůžu představit, že bych dal Jayovi a tichému Bobovi větší hodnocení. Je to ale jiný a především zábavný, pravděpodobně nejoriginálnější komedie 21. století a především Smith splnil účel. Smith totiž Jay a mlčenlivého Boba pojal jako velkou odvykačku pro Jasona Mewese, který byl závislý na drogách a Smith mu takto chtěl dát druhou šanci. Vyšlo to akorát se Mewes později stal závislejším na alkoholu. V současnosti by ale měl být v pořádku a Smith se po nedávném infarktu opět dává do formy aby mohl vzniknout Jay and Silent Bob Reboot u kterého je sice otázka jak dopadne, vidět by ho ale pravděpodobně měl každý!

    • 22.9.2018  23:39

    Rudolf Havlík se opět hlásí do služby! Jeden z nejzajímavějších českých režisérů posledních let, který nabídl už dodnes fajn Zejtra napořád nebo slušné Pohádky pro Emu, opět stojí za kamerou a zároveň si opět psal scénář,tentokrát společně s Radkou Třeštíkovou pro kterou jde o první práci na scénáři. A ze začátku to vypadalo nemile! Trailer na Po čem muži touží totiž působil jako klasicky trapná česká komediální hrůza, která má sice solidní casting a zajímavého režiséra, zdálo se však, že ani toto film nezachrání. Trailer ale klame tělem! Po čem muži touží sice má spoustu chyb, zároveň se ale jedná o velice solidní, zábavnou komedii a pravděpodobně nejvtipnější český film roku! U Po čem muži touží jsem se neuvěřitelně bavil a nasmál. Vtipy, které v traileru působili uměle a nezáživně trapně, najednou fungovali. Všechny nechutné sexistické hlášky jsou vtipné/zábavné. Anna Polívková hrající chlapa nepůsobí trapně a navíc hraje skvěle! Kde sakra začít.... Po čem muži touží opravdu táhne nahoru solidní obsazení. Jiří Langmajer se na plátně pochopitelně dlouho neohřeje a typ postavy, kterou hraje hrál už několikrát takže tady nemá moc cenu řešit jak na tom je. Daleko zajímavější je to právě u Anny Polívkové. I přesto, že se Langmajerovi vůbec nepodobá, ho zvládne dobře napodobovat a to ať chováním nebo gestikulací. Polívková opravdu dokáže působit jako muž v ženském těle a zatím se pravděpodobně jedná o její životní výkon. Vždy perfektní je také nadále Matěj Hádek jenž se stává častým vykonavatelem nejlepších hlášek filmu. Zaujme i dcera hlavního hrdiny v podání Sary Sandevy, která potvrzuje status jedné z nejlepších mladých hereček české scény. Zbytek postav není špatný ale nezaujme. Produkční zázemí je na české poměry velice dobré. Kamera, zvuk, střih, hudba..... vše funguje na jedničku, stejně jako u půl roku staré Tátovy volhy. Jestli něco drhne je to asi přece jenom scénář. Ona hlavní zápletka je celkem zajímavá a na českou scénu netypická, zamrzí ale fakt, že film trvá pouhých 95 minut a přesto se v něm buďto objevuje vata nebo by se spousta scén mohlo vystřihnout a zbylý čas by se dal věnovat něčemu zajímavějšímu. Namátkou si vzpomenu na podzápletku kde se Matěj Hádek a Lenka Vlasáková snaží o třetí dítě (protože chtějí) nebo vztahové problémy ostatních členu redakce Playboye. Oboje zápletky jsou něco co by filmu vůbec nechybělo. Daleko zajímavější byla podzápletka o tom jak se dcera hlavní hrdiny pokouší dostat na vysokou uměleckou školu a snaží se cvičit na soutěž talentů aby vyhrála finanční obnos. Této zápletce je přitom věnováno celkem 10 minut a je to škoda jelikož se z ní dalo vytěžit víc. Jistý plus se však musí nechat za to, že film není černobílý a k žádnému pohlaví není vyhraněný. To znamená, že muži a ženy jsou si rovni, všichni muži tu nejsou sexistická prasata a všechny ženy tu nejsou hloupé slepice. Za tuhle genderovou vyváženost palec hore a je definitivně jisté, že každé pohlaví má své kladné i záporné stránky. Po čem muži touží je česká komedie, která neurazí a zkouší v českém žánru něco nového. Nejde sice o novou komediální klasiku, fajn film to ale je. Po traileru se z toho klidně mohlo stát peklo, což se nestalo. Havlíka nadále sledovat!

    • 16.9.2018  14:21

    Je tu dost silně nastavená látka na nejlepší sérii.. tak snad to neztratí šmak!

    • 13.9.2018  00:46

    Nový Predátor nikdy nebyl sázkou na jistotu. Ze začátku to však vůbec nevypadalo bledě: Režírovat měl Shane Black, jehož Iron Man 3 patří mezi nejosobitější žánrové komiksovky a navíc má k sérii Predátor speciální vztah (Black si v původním Predátorovi zahrál a je to právě on, kdo v něm vypráví vtip o obří vagíně). Black se prostě roky vypracoval v slibného scénáristu a režiséra a když se jeho jméno zmínilo ve stejné větě s novým Predátorem, málo kdo by prostě řekl ne. Od propagačních materiálů to ale šlo jenom z kopce a byla otázka zda se původní Predátor dočká dalšího nedůstojného nástupce nebo se dočká akceptovatelného protivníka. A ono vlastně někde mezi tím: Predátor: Evoluce rozhodně není špatný film,, má však tolik chyb a vad, že oproti nestárnoucí jedničce působí jako špatný vtip. Kámen úrazu je jasný: I přesto, že si Black vyřval e-rkový rating a malý rozpočet (prý 88 mega!) úplné tvůrčí svobody se údajně přeci jen nedočkal a došlo také na masivní přetáčky po prvních, ne úplně přivětivých diváckých reakcích. Polovina scén z traileru jednoduše chybí a Black to prostě nezvládl! Nalijme si čistého vína a řekněme si, že ani původní Predátor není dokonalý film. Ale funguje! Je na něm vidět, že měl tvůrce, kteří o něj s láskou pečovali, má herce, kteří na své role perfektně sedí, má scénář, který i přes to, že jde o sci-fi blbinu funguje. Párat se v tom kde se stala chyba bude asi na dlouho. Předně je zajímavé, že scénář psal sám Black! Ten Black, který ve většině případech dokázal prodat všechny hlášky, které diváka pobavili. A především Black ukázal, že umí i režírovat. Jenomže víte vy co.... scénář Predátora: Evoluce vůbec nefunguje a s tou režií to není o nic lepší. Black poněkolikáté sází na svůj specifický humor, který tentokrát prostě nefunguje. Jeho režie se poté zdá přímo unavená a akčními scénami jednoduše líná. Opravdu mluvíme o tom Blackovi, který v Iron Manovi 3 dokázal scénu s Air Force One tak osudově? Opravdu mluvíme o tom Blackovi, jehož hlášky z Posledního skauta jsou legendárním komediálním zlatem? Black prostě jednoduše neměl svůj den (no spíš rok) a byla by škoda kdyby to vzdal, pořád jsem totiž přesvědčen, že je to špičkový řemeslník. Co se týče obsazení: Najít novodobého Arnolda Schwarzennegera, novodobého Carla Weatherse nebo novodobého Billa Dukea je prostě nemožné, člověk by ale čekal, že Black prostě najde nové funkční hrdiny. Vždyť i Predátor 2 měl Dannyho Glovera nebo 8-let staří Predátoři Adriana Brodyho. Hlavním hrdinou je tentokrát Boyd Holdbrook a zrovna on je asi největší překvapení filmu. Neberte mně špatně, Holdbrook už dokázal v Narcosu nebo Loganovi, že na to herecky má, přece jenom jsem mu ale nevěřil nového hlavního hrdinu, který by měl navíc nahradit Arnolda. A přitom z celého týmu pošuků funguje nejlíp. Když si totiž odmyslíte Holdbrooka, máte tam nevyužitého Trevanta Rhodese, Keagana- Michaela Keye, který je sice fajn ale sem vůbec nepadne nebo Thomase Janea, který má z nějakého důvodu Tourettův syndrom a já fakt nevím proč. Nejméně mi tak kromě Holdbrooka vadil Alfie ˇˇTheon´ Allen, který ale z plátna zmizí příliš rychle. Daleko zajímavější jsou vedlejší figury: Ne, Olivia Munn je pořád ve filmu zcela zbytečná a scéna s náznakem nahoty je její nejdůležitější scéna, Sterling K. Brown jako novodobý Carl Weathers ale dokáže celkově zabavit a opět zamrzí, že na plátně nezůstane déle, a navíc jak je u Blacka zvykem, tak si dokáže hát s dětskými hrdiny. Black vždy uměl napsat dětské, zajímavé hrdiny: V Posledním skautovi, Iron Manovi 3, Správných chlapech.... Rory McKenna v podání Jacoba Tremblaye, který navíc trpí aspelgerovým syndromem je asi nejzajímavější postava filmu a scény ve kterých komunikuje se svým otcem jsou emočně vykostěny na padrť. Je tak škoda, že jich není víc a i v součtu má Tremblayův Rory bolestivě málo prostoru. To se holt stává, když je v primu asi 12 postav v 108-minut dlouhém filmu a k tomu se ještě hraje se 2 monstry. Zrovna u Blacka prostě zamrzí, že nemá celá další hra na kočku a na myš mezi Predátory a lidmi svůj specificky styl. Je sice vidět, že se Black vydává trochu jinou cestou, zároveň ale dává na plátno celkem hodně WTF rozhodnutí, které navíc nic nikam neposunou. KŘÍŽENÍ PREDÁTORA A ČLOVĚKA?! PREDÁTOŘÍ PSI?! LIDEM NAKLONĚNÝ PREDÁTOR?! Je to vlastně celý nasáklý digitálními triky a očividným množstvím digitální krve, je tam banda 6-8 hrdinů o které se vlastně vůbec nemusíme starat, jsou tam dvě monstra, monstrózní psi, zlý agenti.... Black prostě bere spoustu myšlenek a podává je za 1) nevyužitě a za 2) nepromyšleně. Samosebou je tam jakýsi pokus o naznačení, že příště bude vše větší a ´´lepší´´, když už to ale jednou bolelo, proč jít do stejné věci podruhé? Potěší tak vlastně to, že Predátor je opravdu e-rkový a fuckování a násilí si člověk užije hodně. Vypadá to tak mnohem lépe, než mládeži přístupní Predátoři vs Vetřelci. Je tak prostě škoda, že Black natočil sice brutální krvavou řezbu, avšak zcela postrádající cokoliv zajímavého. Především závěrečná třetina je vztyčený prostředníček divákovi a já už jsem jen čekal kdy na plátno přijde Arnold a řekne: April, Baby! Jenomže nepřišel a tak bylo jasné, že to Black myslí vážně. Celý Predátor: Evoluce je sci-fi béčkový akční výplach, který sice není úplně špatný a pokud divák na něj dorazí bez očekávání může si ho i užít, jakožto snaha o nový kultovní biják navazující na legendární originál je to ale těžkej úkrok stranou. I k originálu jsem si sice musel časem najít čas, tady to ale asi bude o trochu těžší. Objektivně šedesátka, u Blacka si zapisuju vykřičník!

    • 6.9.2018  20:59
    Sestra (2018)
    *****

    Nejspíš ani sám James Wan nevěděl jaký úspěch sklidí první V zajetí démonů: Nejenom, že si okamžitě získal srdce kritiků a diváků a stal se právem hodnocen jako jeden z nejlepších horrorů 21. století ale zároveň šlo o velký finanční hit. To, že došlo na pokračování nepřekvapilo asi nikoho, že ale V zajetí démonů po vzoru Marvel Cinematic Universe dostane vlastní univerzum, nemohl čekat prostě nikdo. Dává to ale smysl, když totiž máte práva na příběhy manželů Warrenových a ty příběhy mají velice velký potenciál, proč prostě nenatočit kvalitní řemeslné horrory a zároveň si tak trochu vydělat? James Wan sice natočil i V zajetí démonů 2, je ale prakticky nemožné aby zároveň stihl natočit i všechny spin-offy. Jak to tedy udělat? Jednoduše: Wan si najme kvalitní, horrové řemeslníky, dýchá jim za zády jako producent a zároveň jim dává tvůrčí svobodu a jejich nápady bere na vědomí. U Annabelle 1 najal John R. Leonettiho a i přesto, že se jedná o nejslabší čast Conjuring univerza, pořád se jedná o nadprůměrnou práci. U Annabelle 2 to byl David. F. Sandberg, jehož pokračování se oproti jedničce výrazně zlepšilo a u Sestry režijní kolík převzal Corin Hardy. Od začátku je poznat, že má Hardy svůj specificky styl a Sestra rozhodně působí svěžím způsobem a nepůsobí jako okoukaná věc, kterou jsme viděli už u minulých částí. Sluší se zmínit, že z prozatímní trilogie spin-offů Annabelle 1, Annabelle 2 a Sestra (na kterou příští léto naváže Annabelle 3 a někdy poté Crooked Man) je Sestra pravděpodobně nejlepší/nejzajímavější film. Jádro pudla možná tkví v tom, že démonická jeptiška Valak je výrazně zajímavější postava než panenka Annabelle. Valak neztratil ani trochu svého nastaveného respektu z druhého Conjuringu a stále působí jako hrozba, kterou nebude snadno porazit. Bonnie Aarons se opět vrací v roli Valaka a jednoduše oficiálně stvořila novou horrovou ikonu. Hlavní role ztvárňují Demián Bichir a Taissa Farmiga. U obou těchto herců mi přišlo zvláštní, že mně nikdy totálně nepřesvědčili a teď mě bavilo s nimi strávit čas. Ať je to Bichirův otec Burke nebo Farmigina sestra Irena, oba to jsou zajímavé postavy se zajímavými motivacemi a přišlo mi líto, že jsme se o jejich minulosti nedozvěděli více. Zajímali mě daleko více než protagonisté z obou předchozích Annabelle. A navíc celkem dobře nahradili Patricka Wilsona a Veru Farnigu (sestru Taissy) o které ale divák ´´úplně nepřijde´´. Na Sestře a celém Conjuring univerzu se vlastně musí nechat, že Wan a spol. se nesnaží situace odlehčovat a servírují depresivní horrory, kde sice dojde na lekačky, zároveň ale prim hraje temně nastavená atmosféra a strach o postavy. Jedinou odlehčenou stránkou filmu je Frantík (tak si opravdu nechá celý film říkat a teprve na konci prozradí své pravé jméno) v podání Jonase Bloqueta, který se ale příliš na plátně neohřeje a tak nějak nebere pozornost. Conjuring univerzum sice stále není strop horrového žánru, jedná se ale pořád o dost dobré horrové fláky a jestli se ta kvalita bude držet, holt nebude vadit, že se ještě těch pár let Conjuringu nezbavíme. Podtrženo, sečteno, další povedená horrová kapitola Conjuring univerza, zatím nejlepší spin-off a nejzajímavější horror za poslední dobu. O totální pecku se sice nejedná, o průměrnou šlichtu ale taky ne, takže někde mezi tím. Po dlouhém zamyšlení zvyšuji na plný počet, je to nejlepší film ze série. Sestru 2 určitě!

    • 6.9.2018  00:29
    Predátor (1987)
    ****

    Za týden tu bude nejnovější Predátor, tak není na škodu připomenout si toho původního. Psal se roce 1987 a bratři bratři Thomasové se inspirovali Rockym IV a vytvořili mimozemského zabijáka, kterého by neporazil ani Rocky Balboa. Na režijní sesli usedl John McTierman, do hlavní role připadl Arnold Schwarzenneger, do vedlejších úloh se dosadili zajímavé tváře a samotnou roli Jungle Hunter Predátora obsadil basketbalista Kevin Peter Hall, který působil jako ideální protivník proti neporazitelnému Arniemu. Jak si Predátor stojí po letech? Musí se mu nechat, že nestárne.... nebo nestárne alespoň tak moc. Efekty sice ještě trochu drhnou, na tu dobu se ale jedná o perfektní práci a kromě nich a mladého Arnieho bych možná ani nemusel mít pocit, že se film odehrává v 20. a ne v 21. století. Predátor je rozhodně poctivé akční řemeslo: McTierman, který se na Predátora vrhl ještě před Smrtonosnou pastí dokázal, že mu akční scény nedělají problém a akční scény z Predátora jsou dost možná jedny z nejlepších akčních scén všech dob. Predátora dělí 31 let od premiéry a dodnes je to funkční akční řemeslo, ve kterém funguje práce s postavami, akce i perfektní hudba Alana Silvestriho. Hlavní hvězdou snímku je samosebou Arnold Schwarzenegger, jehož Alan ´´Dutch´´ Schaefer je jedna z jeho TOP 5 nejznámějších rolí a jestli se někdo má postavit šmejdovi z vesmíru, měli byste zavolat právě němu. Arnold nefunguje jen jako silný rváč ale také inteligent, který pochopí Predátorovy slabiny a důkladně je využivá. Kromě Arnolda je tu samosebou i zbytek komanda, o tom si ale promluvíme až později a promluvíme si o druhé hvězdě filmu: Jungle Hunter. Právě Jungle Hunter z původního Predátora je první Predátor v historii série a naštěstí se podařilo bratrům Thomasovým i McThiermanovy z Jungle Huntera nejen udělat silného protivníka ale zároveň, reálně smrtelnou bytost. Dočkáme se totiž pár scén exkluzivně z pohledu Predátora kde ho například můžeme vidět krvácet a víme tak, že je smrtelný. Divák tak snadno pochopí, že Predátor není nesmrtelný a Arnie ještě neztratil naději. A i když je Jungle Hunter především záporák, divák si k němu snadno najde cestu. A jdeme ke zbytku komanda: K Arniemu se do jeho týmu přidává Carl ´´Apollo´´ Creed, jehož Al Dillon funguje jako Schaeferův blízký přítel ale zároveň jako rival. Je tu Bill Duke , Jesse Ventura, Sonny Landham, který byl znám především z pornofilmů a ochránka u něj nebyla proto aby chránila jeho ale všechny ostatní. Je tu Richard Chaves ale především je tu Shane Black, jenž dal sérii legendární vtípek o obří vagíně. Predátor je právě plný dodnes kultovních a legendárních hlášek, které zná snad každý filmový divák. Bude otázka jestli to nejlepší co dal Shane Black sérii Predátor, bude za týden stále vtip o obří vagíně. Jeho Predátor: Evoluce totiž nevypadá jako něco za co bych strčil ruku do ohně. Už Predátor 2, oba crossrovery Vetřelců a Predátorů a Predátoři, se k původnímu Predátorovi nepřiblížili ani z rychlíku a u Evoluce to na nějaké velké zlepšení nevypadá. Možná Black opravdu nabídne důstojné pokračování originálu, kdyby ale ne pořád máme původního Predátora, kterého nám nikdo nevezme.

<< předchozí 1 2 3 4 6 11 16 21
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace