Johannka

Začalo to zajímavě a postupně to nějak celé umřelo. Přenést se už přes tu strašnou úvodní znělku dalo práci, tu ale naštěstí člověk může na Netflixu přeskočit. Příběh je zpočátku dobrý, časem jsou ale jednotlivé postavy úplně tupé a naprosto přehlíží strašnou spoustu věcí na které by v daném momentě opravdu stačilo říct “Ne, nechci, jste banda vrahů a vymazaných mozků”. Ale ne, tady jsme si mlčky přetrpěli plno napjatých pohledů mezi “hrdiny” a plno slizkých úsměvů od Astrid, kterou by popravdě stačilo vzít po hlavě kamenem a byl by pokoj.  Jo a naivita a blbost Erika, panebože. Btw kdo se na to jde podívat kvůli gay scénám tak ty, co stojí aspoň trochu za to jsou dvě. Jedna s třemi kluky a jedna s dvěma holkama. Málo.

Pořád nevím, jestli mě hlavní chlapec více baví nebo sere. Vedle něj mamča alá odvar Angeliny Jolie s ne vždy uvěřitelným ruským přízvukem a Pat a Mat z CIA kteří hlavnímu chlapci buď háží klacky pod nohy nebo se můžou přerazit by vymysleli/udělali něco dříve než on. Přesto je tohle binchworthy věc, bavilo mě to.

Byla by to příjemná oddechovka, nebýt té nepřehlédnutelné snahy o diverzitu, která prostě ruší, nedává smysl a kdo se jen trochu vyzná v historii, úšklebku se neubrání...