Kivis

Kivis

Radek Babička

okres Brno


0 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 9 11
    • 17.1.2018  18:58

    Krásně natočená pohádka. Oproti prvnímu dílu už nemůže těžit z prvotního okouzlení, ale pořád je radost sledovat peripetie andělského trouby a záludného čerta. Vtipy už jsou bohužel oproti jedničce častěji šroubované a nepřekvapivé. Hodnocení zaokrouhluji dolů především kvůli tomu, že jedničce jsem dal 4 hvězdy a ta byla opravdu lepší. Nejlepší pohádkou Vánoc 2017 tak pro mě je Nejlepší přítel. Oproti Andělu páně 2 je to sice dost popík, ale funguje.

    • 12.1.2018  19:14
    Trapný večer (divadelní záznam) (2000)
    **

    Po čtvrthodince jsem sáhnul po notebooku a už nechal jen jako kulisu. Něco málo úsměvného tam bylo, ale bylo toho opravdu sakra málo. Kdybych se na to měl dívat bez další činnosti, považoval bych to za ztracený čas.

    • 10.1.2018  20:04

    Dlouho jsem trabanťáky lehce obdivoval, ale po sledování jejich příběhů jsem nijak netoužil. Až jednoho svátečního dne v televizi vůbec nic nedávali, mně se nechtělo přesouvat do postele a tak jsem to na trabanty v Africe přepnul. A zaujalo mě to natolik, že jsem dokument musel další den dokoukat. Má totiž nakažlivě svižné tempo a zážitky z cest jsou zpracované sice profesionálně, ale mají pořád trochu nádech amatérského videa, což v tomhle případě vnímám paradoxně jako plus. Trabanty v Africe mě moc bavily. Milé překvapení.

    • 10.1.2018  02:01

    Nádherný příběh s luxusním vizuálním zpracováním. Nejsem úplně fanouškem filmů založených na vzpomínkách vypravěče s prostřihy do současnosti. Je to většinou scénáristická berlička, která jen narušuje tempo vyprávění. I Pí by dle mého odsípal ještě lépe bez tohoto prvku, jenže závěrečná pointa, která není vůbec laciná, linku se vzpomínajícím vypravěčem potřebuje. A tak jsem tentokrát ochotný nad tím bez rozpaků přimhouřit oči. Stejně tak i nad surikatím ostrovem, který mi už připadal "trochu moc", ale při závěrečné pointě dostal také svůj smysl. Bylo to jedno z nejkrásnějších trosečnických dobrodružství, jaké jsem viděl a ještě jednou klobouk dolů před vizuálními efekty i výkonem hlavního hereckého protagonisty.

    • 7.1.2018  19:41
    Interstellar (2014)
    ***

    Film, u něhož šestistupňové hodnocení nestačí, protože je přesně na rozhraní. Dal jsem tři, další den zvýšil na čtyři a potom opět vrátil na tři. S žádným jiným hodnocením jsem takto nešachoval. V tomhle filmu mě Nolan totiž opíjí rohlíkem a já se nemůžu rozhodnout, jestli mně to opravdu vadí, nebo je mi to vzhledem k celku vlastně jedno. Nakonec se ale přece jen přikláním k nižšímu hodnocení. Nádherné kulisy, povedené akční scény, lehce sarkastický robot a pár Nolanových i mých hereckých oblíbenců přece jen nepřeváží fakt, že film působí až moc ukecaně - řadu dialogů bych vypustil, i když se nás asi snaží dostat do hloubky problematiky černých a červích děr a dalších záhad vesmíru. Navíc konec, ač má svoje tempo, postrádá větší míru překvapení, obzvláště ve srovnání s další Nolanovou tvorbou (Dokonalý trik, Sledování, Počátek,...). Když červí díry, tak jedině Donnie Darko :o) I když to je samozřejmě film z úplně jiného ranku.

    • 6.1.2018  11:10
    Demokraté (2014)
    ****

    Zajímavé téma, které dostává v běžném zpravodajství spíše jen okrajový prostor. Oceňuji, že není pojato jednostranně jako boj opozice za dobro, ale vládní strana i opozice dostávají prakticky stejný prostor, čímž si divák může udělat komplexnější představu o celé situaci. Nejsem expert na politiku afrických zemí, takže nedokážu posoudit nakolik - i přes stejnou plochu pro obě nesvářené strany - autoři divákem manipulují volbou konkrétních záběrů. Ale narozdíl třeba od známé dvojice Remunda-Klusák, z jejichž dokumentů cílená manipulace a snaha dosáhnout předem určeného vyznění často jen čiší, u tohoto dokumentu jsem takovou manipulaci s nasbíraným materiálem nevnímal. Pokud to tedy tvůrci provedli, tak velmi šikovně. Díky za rozšíření obzorů.

    • 4.1.2018  21:58

    Průměrný animák. Neurazil, nenadchnul. Nepřinesl žádnou přidanou hodnotu, krom toho, že možná díky němu pozná tento klasický příběh další generace, která si ve 3D kině film určitě užila ještě o kus víc. Ve 2D naopak některé pasáže, které jsou tam jen pro efekt, až příliš bijí do očí a divák by byl radši za silnější navození atmosféry, jakou se podařilo vytvořit třeba v hrané verzi z konce devadesátek. A právě s tou budu mít nejspíš Dickensovu Vánoční koledu už navždy spojenou.

    • 1.1.2018  14:44

    Když mě dokáže zaujmout film o sportu, který nesleduju, už to znamená, že filmaři odvedli kvalitní práci (byť si pak můžou dovolit nějaké věcné chybičky, ale to by jim zase neodpustili Američani). Vítězové a poražení perfektně vykreslují jeden sportovní tým, v němž má každá osobnost své klady a zápory, silné a slabé stránky, starosti a radosti. Skoro nepochybuji o tom, že by film fungoval, i kdyby byl z prostředí fotbalu, hokeje, basketu a úplně bez problémů z prostředí rugby, protože ten neustálý fyzický kontakt tomu dodává to pravé koření. Samotné zápasy jsou tady spíš na vedlejší koleji, byť jen lehce. Pozornost poutají právě jednotlivé osobnosti z kabiny i managementu a prolínání jejich občas protichůdných snah a cílů. Ústřední roli tu hraje trojúhelník trenér-majitelka-mladý talent, ale prostor naštěstí dostávají i další chlapíci z kabiny a vedení. Některé linky zákonitě nemůžou dostat tolik prostoru, jaký mají potenciál (hráč smiřující se s odchodem do sportovního důchodu vs. jeho manželka), ale to už by pak bylo na seriál. A vlastně věřím, že kdyby z toho někdo desetidílný seriál natočil, slupnul bych ho jako malinu. Jediná výtka směřuje k poslední dvacetiminutovce, která přináší klasický kýč, ale uznávám, že je kumšt natočit sportovní film s originálním koncem. Těžko vymyslet něco jiného než velkolepé vítězství nebo porážku se ctí. Závěrečné titulky se snaží z klasického konce alespoň trochu vykroutit, což budiž autorům přičteno ke cti. Klobouk dolů také před dynamickým zpracováním zápasů. Kdyby to takhle dynamicky šlapalo i ve skutečnosti a nebylo v tom sportu víc komerčních přestávek než hry, možná bych ho i občas sledoval.

    • 31.12.2017  10:50
    Nejlepší přítel (TV film) (2017)
    ****

    Pohodová záležitost. Že by se z toho stala kultovka jako z Anděla páně, Lotranda a Zubejdy nebo Princezny ze mlejna, to sice nehrozí, ale na Boží hod do televize dobrý. Humor nedrhne, peklo má povedenou atmosféru, pánové v hlavních rolích nenadchnou ani nezklamou, některé vedlejší role naopak vyloženě potěší (především Vydra, Langmajer). V rámci českých vánočních pohádek z posledních let patří k těm nejlepším a daleko překonává všechny ty, u nichž už si nepamatuju ani jejich jména.

    • 30.12.2017  14:53

    Sedmička hvězdné ságy pro mě znamenala zklamání, jenže SW stejně vždycky dáte ještě jednu šanci. Potrestal jsem Disneyho tím, že jsem nešel do kina na Rogue One, z kterého se ale nakonec vyklubal parádní film (odměnil jsem Disneyho koupí blu-ray). A tak jsem s velkým očekáváním vyrazil na osmičku opět do kina. A stálo to za to. Bylo to tedy trochu jako na horské dráze, Poslední z Jediů přinesl několik luxusních scén (např. závěrečná bitva mistra a padavana a vůbec celá solná planeta), řadu povedených vtípků (při výcviku Rey, návštěva Yody, postava Benicia Del Tora a ve výsledku i polonahý Kylo Ren a skupinka tučňáků), ale i pár zbytečných kýčovitých momentů (především vztah Finna a té asijské holčiny). Ve výsledku to ale byl parádní filmový zážitek, asi takový, jaký člověk od SW čeká. Škoda, že film sráží nadměrné vykrádání a opakování původní trilogie. Neopakuje se jen celkový vývoj děje - impérium je zpět, povstalci jsou v krizi (asi se nikomu nechce přicházet s nějakou novou propracovanější zápletkou), ale bohužel i řada dialogů je jako přes kopírák (namátkou třeba There is no conflict,...). Možná to má být taky dělání si legrace sami ze sebe, ale u mě to tedy takhle nezafungovalo. Pokud devítka přijde s větší originalitou a sníží počet kýčovitých dialogů (vím, že úplně bez nich to nejde), vznikne třeba zase pětihvězdičkový díl této nekonečné ságy. Držím Disneymu i všem fanouškům pěsti. A pokud jde o herecké obsazení, na Boyegu už si tak nějak zvykám, ale příště by mohl dostat toho prostoru ještě méně, z Daisy Ridley se pomalu klube charismatická herečka, Benicio Del Toro famózní, na Drivera si ale asi nikdy nezvyknu. SW by si zasloužily nějakého charismatičtějšího záporáka.

    • 28.12.2017  17:53
    Avishai Cohen Symphonic (koncert) (2016)
    *****

    Když nevíš, co v kariéře dál, udělej projekt s filharmonií. Tak působí hudební svět posledních (desítek) let. Zdá se, že kdo ještě symfonický projekt neudělal, nebo jej neplánuje, jako by v hudebním světě ani nic neznamenal. Často je výsledek spíš rozpačitý, ale vždy to zní tak neodolatelně, že vstupenky se prodávají sami stejně jako všechny formy záznamu, které z něj vzniknou. Občas se však najde světlá výjimka a najednou jazzové trio v kombinaci s padesátkou filharmoniků vytvoří neskutečně silný zážitek. Přesně to se stalo na podzim roku 2016 na koncertu JazzFestu Brno. Cohenův repertoár si svým charakterem o podobné zpracování totiž už tak trochu říká sám. Byla radost zažít toto spojení na živo a díky České televizi si jej pak ještě zopakovat doma v obýváku.

    • 27.12.2017  11:11

    Výborný dokument o pro širokou veřejnost nepříliš známém hudebníkovi, kterého však zná prakticky každý jazzman na světě. Dokument mapuje nejen Vitoušovu kariéru, ale v odpovědích se odráží i velký kus jeho osobnosti. Člověk zároveň do značné míry pochopí, proč je Miroslav Vitouš tak komplikovaný (stejně jako každý - jak říká jeho bratr Alan). Chválím i celkové zpracování a poměr prostoru, který dostaly jednotlivé osobnosti a záběry z koncertů a zkoušek. Už se těším, až budu mít příležitost vidět o cca 10 minut delší verzi. V té televizní bylo poznat, že je tu potenciál jít ještě víc do hloubky a dohrát některá témata, která zůstala jen nakousnutá. Pokud se tak stane, bez váhání přidám pátou hvězdu.

    • 10.12.2017  12:26
    Zmizelá (2014)
    ****

    Zjistil jsem při lustraci filmů Davida Finchera, že jsem Zmizelou zapomněl ohodnotit. Je to asi víc jak rok, co jsem film viděl. Skvělý scénář vycházející z nejspíš dost dobré knihy. Mistrovský souboj dvou výrazných osobností. Tenhle koncept mám rád, ať už v Dokonalém triku, Mlčení jehňátek, Okamžiku zlomu, Insomnii nebo právě Fincherově Zodiacovi. Zmizelá mě bavila podobně a až to půjde někdy v TV, rád se na ni podívám znovu. Na rozdíl od výše zmíněných, které si rád jednou za čas pustím cíleně, to však u Zmizelé nechám náhodě. Touha vidět to znovu zkrátka není zas až tak silná.

    • 9.12.2017  14:44

    Jsem moc rád, že jsem Faunův labyrint poprvé viděl v kině. Už tehdy mě ohromil a já od té chvíle čekal, až vyjde na DVD. O pár let později konečně vyšel v papírovém obalu a já jej od té doby viděl asi třikrát, vždy s odstupem několika let. A oproti prvním dojmům z kina se ani při posledním zhlédnutí nic nezměnilo. Jen už dopředu vím, jaký zážitek mě čeká, a tak se zhluboka nadechnu, už když tu stříbrnou placku vkládám do přehrávače. A mráz mi běhá po zádech už při úvodní melodii. Běhá mi vlastně po zádech kdykoliv tu melodii slyším (jednou za čas mi ji naservíruje náhodné přehrávání mých asi tisíce mp3). Pak už se nechám unášet příběhem. Na něm stejně jako kdysi v kině vidím drobné logické nesrovnalosti (rychlost běhu koně vs. rychlost běhu člověka, schovávání se pod stolem před kapitánem,…), v kterých se asi rádo pohnípe pár diváků. Já tohle ale Faunovu labyrintu okamžitě odpouštěl a nijak mi to zážitek nekazí ani nyní. Při závěrečných titulcích si pak uvědomím, jak moc ten film zbožňuju a jak ho zároveň nenávidím za to, jak mě vždycky dostane. Faunův labyrint je masterpiece, moje srdcovka, nejlepší pohádka (nejen) pro dospělé. Jen doufám, že del Toro už je dostatečně hollywoodský režisér a tak nedopustí, aby vznikl nějaký typický hollywoodský remake. Dabing je v pohodě, ale libozvučnost španělštiny je přidanou hodnotou, stejně jako neokoukanost herců. Vynikající kamera, úžasné kostýmy. Baví mě i střih – obor, který obvykle při hodnocení filmu úplně přejdu. O skvělé hudbě už jsem se zmínil. Miluju tenhle film. V mé filmotéce jasná šestá hvězdička a doufám, že mi del Toro zase někdy připraví podobný zážitek – třeba už zanedlouho s Tváří vody.

    • 7.12.2017  20:54
    Rodin (2017)
    **

    Takhle nudně zpracovaný životopisný film jsem asi ještě neviděl. Režisér a scénárista v jedné osobě dle svých slov (rozhovor pro ČT Art) chtěl vykreslit Rodina jako neuvěřitelného dříče, který maká od svítání do soumraku. Tuhle linku jsem tedy ve filmu vůbec nepostřehl. V Rodinově dílně vznikají pobuřující a kontroverzní sochy a taky si tu rád povyrazí se svojí asistentkou a později už s kdejakou figurantkou. Na utáhnutí dvohodinového filmu tohle ale ani omylem nestačí, protože až na tyto dva prvky (sochání a sex) působí Rodin ve všech dalších ohledech spíš jako nudný patron. Scénář vypadá, jakoby jej původně někdo psal pro divadlo a až pak se rozhodl trochu jej poupravit a natočit z něj film. Kdyby Rodina člověk četl jako dialogy k divadelní hře, vyšlo by to asi nastejno. Filmový žánr tomu totiž nedává nic navíc - kamera a hudba ničím zajímavá, střih asi zvládnul nějaký hobbík, který se zrovna učí v Pinnaclu. Roztmívačka-stmívačka, roztmívačka-stmívačka a tak pořád dokola. Pocitově asi stokrát během těch sto dvaceti minut. Možná jsem filmů s takto primitivním střihem viděl už fúru, ale nikdy jsem si toho díky dalším elementům nevšiml. V Rodinovi to však vyčnívalo jako brněnská socha Jošta nad Moravským náměstím. Po takto strávených dvou hodinách v kině mi nezbývá než konstatovat - Klobouk dolů před Rodinovým dílem (aspoň něco mi to dalo) a už nikdy víc tenhle film.

    • 6.12.2017  00:42

    Perfektní oddychovka. Chtě nechtě, člověk se neubrání srovnání s Nedotknutelnými. Dokud nás svatba nerozdělí nemá tak silný příběh a ani tolik humoru, natož pak toho černého. I tak je to však v rámci žánru vysoký nadprůměr. Vtipů, které vyšumí, se objeví naprosté minimum. Když je člověk tak trochu od fochu (byť neorganizujeme svatby, ale koncerty), ocení i řadu detailů a nenápadnějších vtípků. A dokonce jsem se s jednou postavou mohl i snadno ztotožnit. Fotograf Guy má veškeré moje sympatie. Smrt smartphonům! Plusový bod i za filmovou premiéru Avishaie Cohena.

    • 2.12.2017  23:36

    Viděl jsem odhadem tak po deseti letech a docela mě zaujalo, jak dokument může zestárnout. Hudba, voiceover a celkový styl, který tehdy asi většině diváků přišel velmi cool, teď už působí docela retro. Ale čtyři hvězdy jsem dal už tehdy a myslím, že to bylo především z toho důvodu, že se jedná o obyčejný dokument o zajímavé události. Nešlo to až na dřeň, ale při dokumentu o úspěchu to ani není potřeba.

    • 19.11.2017  23:57

    Kolikrát už jsem dvouhodinovým filmům vytýkal, že by jim sestříhání o patnáct dvacet minut prospělo. Schindlerův seznam má téměř 200 minut a přitom za celou dobu člověk nemá pocit, že by se díval na nějaké zbyteční scény, vše šlape jako po drátkách. Silná úzkostlivá atmosféra, kterou už před Schindlerovým seznamem i po něm dokázalo navodit hodně dalších filmů z válečného prostředí. Schindlerův seznam nijak extrémně nevyčnívá, ale naplňuje vysoký standard ve všech filmařských oblastech - herci, scénář, režie, hudba, kamera, efekty, kostýmy,... Pochvalu si zaslouží především za to, jak bohaté a rozvětvené vyprávění díky neobvykle dlouhé stopáži nabízí, a že přesto ani na chvilku nenudí. Závěrečný prostřih do barevné současnosti patří k silným filmovým momentům, na které se nezapomíná.

    • 18.11.2017  09:53
    Whiplash (2014)
    ***

    Docela dobrý film. A to je asi tak vše, co se k tomu dá říct. Nijak zvlášť mě nevzal, nic víc ve mě nezanechal. Zakončení asi mělo být překvapivé a strhující, ale mně přišlo spíš povrchní.

    • 17.11.2017  11:17
    Kung Fury (2015)
    ***

    Hodnocení jde především na vrub "dramaturga večera". Kdyby ten film pustil tak o dvě hodiny později, asi by bylo hodnocení vyšší. Ale jedno kolečko, byť s kvalitním materiálem, je prostě na takový film málo.

    • 28.10.2017  12:34
    Shrek 2 (2004)
    ****

    Dvojka už sice nemá takový šmrnc jako první díl, humoru ale obsahuje pořád dost a dost. Pamatuju si, že poprvé jsem ji viděl v letňáku a už tehdy jsem si říkal, že i když šla úroveň mírně dolů, rozhodně se nejedná o mlácení prázdné slámy. Jednička je ale kousek, který snesu klidně jednou ročně a na některé scénky, které jsem viděl už asi 50x (protože na VHSce jsme to na začátku milénia sjížděli tak jednou týdně) se vyloženě těším. Právě tohle dvojka postrádá. Myslím, že jsem ji teď, 13 let po premiéře, viděl tak počtvrté popáté.

    • 26.10.2017  00:18
    Warrior (2011)
    *****

    Warrior je tak neuvěřitelně šablonovitý... a přesto je mi to úplně šumák. Šlape totiž na jedničku. A to mě bitky v oktagonu nikdy moc neoslovily. Když už nějaký ring, tak boxerský. Ale neuvědomuju si, že by mě některý boxerský film nadchnul natolik jako Warrior. Podobně silný zážitek mi přinesl třeba Wrestler, ale to byl zážitek trochu jiného typu. Tady je to klasická šablonovitá cesta dvou outsiderů (jednoho především v rámci života, druhého v rámci MMA) k vrcholu, slávě a penězům. Skvělé herecké obsazení, scénář, režie, hudba, střih,... Určitě pomohlo i to, že byl každý detail konzultován s profíky, takže by Warriora měli docenit i nároční fanoušci tohoto sportu. Ať žijí osvědčené scénaristické šablony! Když se nepodcení žádný detail, fungují.

    • 22.10.2017  13:13
    Yes Man (2008)
    ***

    Když chcete na sto minut vypnout hlavu, nepřemýšlet, zalézt pod deku a dát si kakao, dvě decky bílého nebo lahváče, klidně si Yes Mana pusťte. Příběh předvídatelnější než výsledek zápasu Barcelony s Adamovem, humor rafinovaný jako průpovídky Pavla "Čapouna" Čapka. Několikrát už ta klišovitost ale byla za hranou. Prosil jsem nahlas autory: "Ne prosím, už dost! Nekažte to zbytečně. Zkraťte to. Proč jste to tam dávali? To už stačí..." Ne že by bez těch momentů bylo hodnocení vyšší, ale občas už si Yes Man zahrával s hodnocením nižším.

    • 19.10.2017  22:37
    Ragtime (1981)
    ****

    Některé dějové linie velmi dlouho působí zbytečně. A ony svým způsobem zbytečné i jsou. Kdyby se film soustředil víc na příběh černého pianisty, byla by to více strhující podívaná. Ale musí mít každý film strhující tempo? Ono to do sebe totiž po těch dvou a půl hodinách, které se občas vlečou, všechno zapadne. Forman se nesoustředil jen na jedno silné téma, ale dalšími dějovými linkami vykreslil společnost dané doby. Třeba příběh bílého malíře působí dlouho docela zbytečně. Ale nakonec dá divákovi přidanou hodnotu. Kam to z ulice dotáhl bílý malíř a kam černý pianista? Ragtime občas nudí, ale nakonec si diváka omotá kolem prstu. Jak silný to byl zážitek, jsem si uvědomil až při titulcích, když se mě přítelkyně, která přišla pět minut před koncem, zeptala, o čem ten film byl. Nedokázal jsem hned odpovědět. Ne, že bych nevěděl, ale nějak jsem nemohl mluvit. Potřeboval jsem to v sobě přežvýkat. Ten film byl o tom, co nejvíc nenávidím. O křivdě a nespravedlnosti. A jako omáčka k tomu ještě řada dalších témat ve vedlejších dějových linkách. A ten závěr... hlavní hrdina na sebe chce strhnout pozornost veřejnosti, ale stačí pár dní, noviny už plní jiné zprávy a po jeho příběhu neštěkne ani pes. Skvělý detail. I tak si pořád myslím, že sestříhání o pár minut by Ragtimu prospělo. Nakonec tedy dávám čtyři hvězdy, ale jedny z těch nejsilnějších. Možná některé nenápadné detaily v těch pro mě přebytečných pasážích ještě docením až při dalším zhlédnutí a pak tam pošlu i tu pátou hvězdu.

    • 18.10.2017  04:44

    Phil Marlow mě sejmul tak, že jsem jej naprosto zapomněl ohodnotit a zařadit do filmotéky. A to už ho mám tak od roku 2010 a viděl jsem ho minimálně pětkrát. Stal se pro mě klasikou plnou hlášek a povedených skečů. Dobře, vděčí za to z velké míry předloze (, kterou jsem stále nečetl, protože je v knižní podobě téměř nesehnatelná a na monitoru mě čtení nebere), ale to nemění nic na tom, že je to pro mě podobná kultovka jako třeba Pelíšky, byť z úplně jiného sektoru filmové zábavy.

    • 7.10.2017  20:35
    Orel Eddie (2016)
    ****

    Známé spojení "poctivá filmařina, ale nic víc" se u tohoto filmu určitě nedá použít. Orel Eddie je přesný opak. Herecké výkony, scénář, kamera, hudba a všechno další je spíš šedý průměr. Jenomže příběh Orla Eddieho je natolik bláznivý a skoro až neuvěřitelný, že film docela baví, i když působí trochu odbytě. Slabé čtyři.

    • 4.10.2017  00:28

    Gratulanti představují z velké části klasické panoptikum českých estrád, přesto řada scének nepostrádá humor takové úrovně, že se člověk pousměje i nahlas. Spejbl a Hurvínek holt dokáží výkon každého svého kolegy pozvednout alespoň o půl stupínku výše. Samozřejmě, že za sebou mají desítky lepších představení a možná i stovky zábavnějších skečů, ale i tak to byla důstojně veselá oslava jubilea.

    • 1.10.2017  18:06

    Jako milovníka zimy mě hned začátek filmu zavede na Hoth. Totální nadšení. A ve stejném duchu se nese celá "pětka". Dějově, efekty, hudebně ještě silnější než její předchůdce. A pak na scénu nastoupí Mr. Yoda. Moje nejoblíbenější postava až do dnešních dní. Pecka!

    • 1.9.2017  00:50
    Lichožrouti (2016)
    ***

    Lichožrouti ve mně vyvolali zájem hned, co se objevili na pultech knihkupectví. I když ne zas až tak velký, abych si knížku opravdu koupil, nebo na ně vyrazil do kina. Ale když se objevili v TV programu, okamžitě to byla jasná volba. Zklamání se nekonalo, ale nadšení také ne. Animace mě bavila, charaktery postav a spletitost děje by mohly být klidně základem pro nějaký lehce nadprůměrný thriller. Problém je asi především v mém očekávání. Čekal jsem totiž, že mě Lichožrouti i pobaví. Příběh o nějakých potvorách, které lidem kradou ponožky, to zní přece jako dobrá "bžunda". Jenže když film skončil, uvědomil jsem si, že jsem se vlastně ani jednou pořádně nezasmál a ani mockrát nepousmál. Není to bohužel rodinný film, v kterém si tu svou linku najdou jak děti, tak dospělí. Být o dvacet let mladší, nejspíš bych jednu hvězdičku přidal.

    • 31.8.2017  22:58
    Room (2015)
    ****

    Škoda, že je už v rámci anotace prozrazeno, jak se to s oním pokojem má. Přicházet na to postupně v prvních minutách filmu, to by byl nejspíš silný zážitek a děj by se člověku okamžitě mnohem víc zavrtal pod kůži. I přesto je to ale originální a silný příběh, který diváka připoutá k obrazovce a už jen tak nepustí. Jen bohužel občas chtě nechtě sklouzne k lehké klišovitosti a předvídatelnosti, což ho ve výsledku řadí do kategorie velmi kvalitních filmů, kterým však chybí špetka toho pověstného "něčeho navíc".

<< předchozí 1 2 3 4 6 9 11
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace