Kivis

Kivis

Radek Babička

okres Brno


0 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 10 14 18
    • 24.5.2020  19:25
    Želary (2003)
    ****

    Želary a Jozovu Hanuly jsem měl v knižním hledáčku dlouho. Tak dlouho, že četbu nakonec předběhl tento snímek. Mezi druhým a třetím zhlédnutím už jsem si knižní Želary přečetl, Hanuly, která je základem pro tento film, ale ještě pořád ne. Každopádně Květa Legátová byla neobyčejným zjevením na literární scéně a očividně vytvořila příběh, který si o zfilmování přímo říká. Příběh intimní, který ale na filmovém plátně může lehce sklouznout k epickému kýči. A tady Trojan s Jarchovským triumfují. Mistrně balancují na hraně komorního dramatu a epického filmového vyprávění. Nominace na Oscara zcela zasloužená. Aňu úplně neprožívám a mám pocit, že často hraje to stejné, ale v Želarech předvedla nejlepší výkon, jaký jsem od ní viděl.

    • 23.5.2020  18:00

    Viděl jsem po mnoha a mnoha letech v ne zrovna vysoké kvalitě a i tak Černý jestřáb funguje. Tím chci jen podtrhnout, jak je tento film výjimečný a že nestojí jen na dokonalém technickém zpracování. Černý jestřáb sestřelen patří k nejlepším filmům z válečného prostředí a vůbec nestárne. Už reálná předloha má sílu a tento ansámbl z ní vyždímal maximum. Především kamera v kombinaci s hudbou je od prvních momentů dechberoucí.

    • 22.5.2020  11:42

    Pěkný příběh, ale příliš průhledný a ničím do kůže se zahryzávající. Film s velmi zajímavým hereckým obsazením i zápletkou, ale scénáristicko-režisérsky trochu selhává. Malým mínusem je, že z filmu festivalové pojetí přímo stříká. Mám tyhle nízkorozpočtovější filmy s festivalovými ambicemi rád, ale tady především kamera a hudba působí samoúčelným dojmem, jsou jako by tlačeny do festivalového pojetí tak, až z toho paradoxně vzniká svého druhu kýč namísto nevšedního zážitku. Velkým mínusem je pak forma i obsah samotného příběhu. Co se formy týká, tento vypravěčský oblouk je celkem omšelý, ale pokud se vyplní správnými ingrediencemi, pořád funguje. Jenže tady ty ingredience chybí. Film nenabídne žádné překvapení, nepřinese silnější emoce. Právě v momentech, kdy se snaží být nejemotivnější, bohužel nejvíce vyniká jeho tuctovost (scéna v kostele). Shodou okolností jsem o den dřív viděl už podruhé Veroniku Guerin, což je film, kde od začátku víte, jak dopadne a při druhém sledování znáte i další detaily. Přesto jsou v něm ty nejemotivnější momenty natočeny tak, že i při druhém zhlédnutí bodnou a vám se lehce zamlží zrak. Aspoň jeden takový moment je přesně to, co Rozbitý svět naprosto postrádá. A na tom nic nezmění ani to sympatické herecké obsazení v čele s mým oblíbeným Timem Rothem.

    • 20.5.2020  23:19

    Četník a mimozemšťané byl kdysi jeden z prvních filmů, které jsem s Louisem viděl a měl jsem ho moc rád. Dnes uznávám, že to v kontextu dalších Funèsových filmů není úplná bomba, na druhou stranu je to pořád moc příjemná komedie. Zmizelá restaurace, Cruchotův úkryt v klášteře s vrcholnou pěveckou vložkou,... to jsou opravdu povedené sekvence. Velká škoda, že si čas nenašla Claude Gensac - kvůli záskoku jsem měl v dětství v tom Cruchotově osobním životě dost guláš. Ultramaraton Louise de Funèse, 33 filmů v 59 hodinách, 8.-10. 5. 2020

    • 19.5.2020  22:13

    Dnes se skoro ani nechce věřit, že se v době vzniku jednalo o tak kontroverzní film, až muselo dojít ke změně studia, pod jehož křídly film vznikal. Společně s Velkým flámem a Zelňačkou patří Rabín Jákob mezi nejoriginálnější počiny v Louisově bohaté filmografii. S Velkým flámem jej spojuje i ta odvaha (komedií o 2. světové válce se tehdy točilo asi tolik jako komedií o rasových předsudcích). Tato obrovská přidaná hodnota bohužel s časem vyšumí. Při hodnocení v dobovém kontextu by si oba filmy zasloužily plný počet, ale já se vždy snažím hodnotit spíš v kontextu současnosti. Ale i dnes lze Rabína Jákoba hodnotit jako velmi povedenou přehlídku humoru založeného na náboženských a rasových předsudcích. Kromě spousty konverzačního humoru baví další z Funèsových brilantních tanečních výkonů a série gagů z továrny na žvýkačky (taky při jejich natáčení dostalo Louisovo zdraví pěkně zabrat). Ultramaraton Louise de Funèse, 33 filmů v 59 hodinách, 8.-10. 5. 2020

    • 18.5.2020  22:23

    Nejslabší kousek z četnické série. Vynikající rozjezd s nudícím se Cruchotem a (ne)vítanou návštěvou a potom jako když utne. Devadesát minut nicoty zakončuje naprosto výborná pasáž se zneškodněním bomby. Úplný propadák to není, ale i tak jsou ty tři hvězdy ještě z milosti a způsobené tím, že u Funèse zaokrouhluji zásadně nahoru. Ultramaraton Louise de Funèse, 33 filmů v 59 hodinách, 8.-10. 5. 2020

    • 17.5.2020  13:21
    Hibernatus (1969)
    ***

    Tak protentokrát ze slabšího soudku. Jeden z těch případů, kdy se Louisovi dostane do ruky slabší scénář, který svým výkonem vytáhne aspoň na průměrný film. Naprosto průměrná komedie bez zapamatovatelnějších momentů (, a to už jsem ji viděl cca třikrát). Jak už jsem nedávno psal, komedie tu sice nejsou od toho, aby se nám vrývaly do paměti, ale od toho, aby nás bavily. Jenže to se Hibernatusovi taky moc nedaří. Viděl jsem i pár slabších filmů s Funèsem, ale moc jich nebylo. Ultramaraton Louise de Funèse, 33 filmů v 59 hodinách, 8.-10. 5. 2020

    • 16.5.2020  18:45

    Claude Gensac - trefa do černého. Většina Louisových filmů stála na něm, sem tam na nějaké mužské dvojici. Ale když mu scénář nadělil stejně ráznou protihráčku/spoluhráčku, fungovalo to skvěle. Nejlepším důkazem je právě tento film, kde dostala Claude Gensac zřejmě největší prostor (i když Oskar co do jejího prostoru příliš nezaostává) a ještě o level výš hodnotím Jeden hot a druhý čehý. Až člověka zamrzí, že takových filmů nevzniklo o pár víc. A soupeření Cruchota s Gerberem o vedoucí post patří k nejlepším momentům celé četnické série. Ultramaraton Louise de Funèse, 33 filmů v 59 hodinách, 8.-10. 5. 2020

    • 15.5.2020  14:14

    Povedená komedie s odhalením tajného receptu na bramborový nákyp - jedním z nejikoničtějších Funèsových gagů. Jinak standardní Funèsova komedie, takže nadstandardní zábava. Kromě oné kultovní scénky parodující Hitlera v paměti utkví především výcvik číšníků a závěrečná automobilová honička. Ultramaraton Louise de Funèse, 33 filmů v 59 hodinách, 8.-10. 5. 2020

    • 14.5.2020  14:13

    Za mě zatím nezpochybnitelná jednička mezi pěti Louisovými černobílými filmy, které jsem doposud viděl. Je pravda, že tento jsem viděl v pokročilejší hodině a s nějakou tou promilí v krvi, takže se to možná v hodnocení kapku odráží. Už po titulcích jsem měl pocit, že si z něj nebudu asi skoro nic pamatovat, ale zároveň vím, že jsem se u něj nasmál nejvíc z celého prvního dne ultramaratonu. A můj pocit se po pár dnech potvrzuje, z Jak vykrást banku už si pamatuju pramálo, ale o to přece v komediích nejde. Jsou tu od toho, aby nás rozesmívaly a prodlužovaly nám životy. A to se tomuhle dílu podařilo dokonale. Navíc opět potvrdil známou rovnici: Funès + malý (téměř divadelním) prostor + Giraultova režie a scénář = vrcholný komediální zážitek. Ultramaraton Louise de Funèse, 33 filmů v 59 hodinách, 8.-10. 5. 2020

    • 13.5.2020  18:30
    Karamboly (1963)
    ***

    Hodnocení ještě mírně zaokrouhluji nahoru. Jeden z nejslabších filmů s Funèsem. Zápletka týkající se cesty vzhůru po společenském žebříčku je super, ale nějak se ji nedaří vyždímat. Dívám se, že knižní předloha má zhruba 180 stran, takže věřím, že to může být docela zábavné a svižné čtení, ale film je dějově rozplizlý. Sem tam se mihne dobrý nápad, sem tam dobrý situační vtip, překvapí i netradiční osud Funèsovy postavy. Nejvíc pobaví ztvárnění posunu po firemním žebříčku. To je ale na vyšší hodnocení málo. Karamboly jsou celkově na komedii málo vtipné a na vážnější film, který chce zesměšnit některé dobové i nadčasové jevy a lidské povahy příliš povrchní. Ultramaraton Louise de Funèse, 33 filmů v 59 hodinách, 8.-10. 5. 2020

    • 12.5.2020  19:45
    Pouic Pouic (1963)
    ****

    Toto byl vůbec první černobílý film, který jsem s Funèsem kdysi viděl. Při tehdejším hodnocení jsem měl pocit, že film lehce nadhodnocuji, ale na druhé zhlédnutí říkám, že si čtyři hvězdy celkem s přehledem zaslouží. Divadelní role Louisovi zkrátka seděli i na filmovém plátně. Mám skoro až pocit, že na čím menším prostoru Louis hrál, tím větší byla jistota, že nezklame a šance, že nadchne. To samé platí i pro filmy, pod kterými je podepsán Jean Girault. Ten na rozdíl od některých jiných režisérů nestavěl filmy jen na Louisovi, ale téměř vždy měl vše zmáknuté a vypiplané i scénáristicky a režisérsky (i když i tady se nějaká ta výjimka potvrzující pravidlo najde). Člověk by se u nich asi docela dobře pobavil i bez Louise, i když právě on těmto snímkům dává přidanou hodnotu. Pouic Pouic k této dlouholeté plodné a úspěšné spolupráci položil pevný základ a určitě stojí za vidění. Nic na tom nemění ani dabing v podání Jiřího Krampola. Ultramaraton, který jsem si dal kompletně s dabingem, mě utvrdil v tom, že Krampol je z pětice Filipovský, Faltus, Lábus, Krampol, Císler nejslabší, ale žádný z nástupců geniálního Filipovského není vyloženě katastrofa. V budoucnu si dám Pouic Pouic možná ještě v originále. Ultramaraton Louise de Funèse, 33 filmů v 59 hodinách, 8.-10. 5. 2020

    • 11.5.2020  16:53

    Výborná komedie a jedna z prvních (ne-li vůbec první) Funèsova one-man show. Kvalita a množství humoru nabírá grády pomaleji, ale o to jistěji. Pasáže ve vězení, to je ryzí radost. Škoda, že finální dojem z filmu výrazně poškodí přetažený závěr. Posledních deset až patnáct minut se dalo smrsknout tak do dvou. Snaha dovyprávět všechny příběhové linky je zdlouhavá a upadá během ní i kvalita humoru. Ultramaraton Louise de Funèse, 33 filmů v 59 hodinách, 8.-10. 5. 2020

    • 10.5.2020  15:07

    Zábavná road movie s kvalitním a svižným scénářem. Nestojí jen na jednom herci, jak řada pozdějších filmů s Funèsem. Zápletka v rámci žánru nijak originální, ale velmi dobře vybroušená. Vypravování na cestu, celnice, krávy a "ragbyové utkání" v baru patří k nejzábavnějším okamžikům, ale film baví po celou dobu i perfektním konverzačním humorem. Jen koktání syna mi přišlo trochu zbytečné, jinak ale ve filmu nebyly žádné výraznější hluché momenty. Vždycky jsem říkal, že by měl Funèse zkusit nadabovat nějaký imitátor, ale dabing a imitace není úplně stejný sport, takže jsem byl velmi zvědavý na svoje první setkání s Faltusem. A dopadlo to na jedničku. Ultramaraton Louise de Funèse, 33 filmů v 59 hodinách, 8.-10. 5. 2020

    • 9.5.2020  05:50
    Mladý papež (TV seriál) (2016)
    ****

    O třídu slabší než Nový papež. I když by mě hodně zajímalo, jak bych tyto dvě série porovnával, kdybych je viděl ve správném pořadí, ale myslím, že by se moje hodnocení nijak výrazně nelišilo. Nový papež je mnohem sorrentinovější a jestli jsem mu lehce vytýkal, že je do sebe občas až moc zahleděný, u Mladého papeže jsem si uvědomil, jak moc mám vlastně tenhle Sorrentinův někdy až manýrický rukopis rád. U Mladého papeže je ho totiž poskrovnu. Zato je v něm mnohem víc nudných a předvídatelných dialogů i zápletek a o kus méně zajímavé sorrentinovské hudby. Oproti Novému papežovi jsem se tady chvílemi opravdu nudil - třeba rozhovor papeže s premiérem byl tohoto nejlepším příkladem. A jak seriál směřoval ke konci, začal mi chvílemi připomínat Lásku nebeskou. Nic proti ní, ale přeci jen od Sorrentina jsem zvyklý na rafinovanější vyprávění o lásce a citech. Jude Law hraje sice skvěle, ale tak nějak se mi potvrdilo to, co jsem si přál u Nového papeže, kde jsem doufal, že Law dostane co nejméně prostoru. Malkovich je totiž stejně jako celá novější série o třídu výš - ale ne herectvím, nýbrž tím, jak je jeho role napsaná. Zkrátka jako by si Sorrentino v Mladém papežovi osahával terén, aby jej mohl v Novém papežovi nemilosrdně obsadit. Nicméně i toto osahávání terénu bylo po většinu času poutavé a jak už tu bylo párkrát napsáno - Mladý a Nový papež nemůžou existovat jeden bez druhého. Až dohromady vytvářejí komplexní celek.

    • 8.5.2020  15:28
    Piti Piti Pa (1970)
    ****

    Parádní choreografie, Louis je prostě skvělý tanečník, což dokazuje i v mnoha jiných filmech. Celý film má svižné tempo, Alors on danse od Tata Bojs mám nastavené jako vyzvánění na telefonu a pohádka o vlkovi a jehňátku je jedním z mých nejsilnějších hororových zážitků.

    • 7.5.2020  10:01

    Údolí včel diváka v prologu chytne, pak ho pustí, aby následně začalo smyčku zase pomalu, ale o to silněji utahovat. Film o víře, věrnosti, přátelství a náboženském fanatismu se silnou gradací. O tom, jak tenká může hranice mezi silnou vírou a fanatismem být...

    • 6.5.2020  19:30

    Film, který trvá přes dvě hodiny, nic moc se v něm po většinu doby neděje, ale stejně bych se na něj vydržel dívat třeba jednou tak dlouho. Piráti na vlnách nestojí na rafinovaném příběhu s překvapivým rozuzlením, ale na nebetyčně chytlavé atmosféře. Celý ten film by se dal přirovnat k pokerové partii, v níž držíte na začátku silné karty (perfektní casting), ale na stůl pořád ne a ne přijít ta jediná karta, kterou ještě potřebujete (alespoň jeden příběhový moment, který by film posunul do kategorie "kultovní" nebo alespoň nějaký originální silný závěr). Jenže vy s těmi kartami dokážete blafovat tak zdařile, že všichni hráči se silnějšími kombinacemi postupně zahodí a vy shrábnete pořádnou hromadu žetonů k sobě. Přesně takoví jsou Piráti na vlnách a já na férovku přiznávám - nechal jsem se oblafnout a přišel o všech pět hvězd, které byly ve hře.

    • 5.5.2020  21:58

    Výborný dokument. Nic převratného co do formy - klasická sbírka mluvících hlav, ale vynikající co do obsahu. Já to říkám pořád, že u dokumentů může být originální forma maximálně lehkou přidanou hodnotou, ale mám pocit, že je trend bohužel opačný a i v dokumentech je na formu čím dál častěji kladen větší důraz než na obsah. Ale zpět k Finanční krizi. Práce, kterou dokumentaristé odvedli, je úctyhodná. Daří se jim celou problematiku finančního světa a piklů zploštit tak, aby základní principy pochopil i průměrně inteligentní laik. Na někoho může možná dokument působit tendenčně, určitě nenechává nějaký otevřený konec a diváku, udělej si názor sám. Jenže k tomu přispěli samotní strůjci finanční krize, kteří rozhovory vesměs odmítli a z rozhovorů s těmi odvážnějšími dali tvůrci do filmu takové pasáže, aby z nich udělali hajzlíky, trouby, ignoranty,... Jenže když je nahrávka, nedá se než smečovat. O finanční krizi už jsem něco zhlédnul i přečetl, ale až tady tento dokument mi podal ucelený obraz a uvědomění si, že po Reganovi, Bushovi, Clintonovi a Bushovi jr. vsadil i Obama na stejnou kliku finančních expertů... aneb volte koho chcete, finanční lobby si vždy cestu ke štěstí najde a tento citát tesat do kamene: "Finanční inženýři berou čtyřikrát tolik co stavební. Stavební inženýři staví jen mosty, zatímco finanční staví sny. A když se sny změní v noční můry, odskáčou to ti nejobyčejnější lidé."

    • 5.5.2020  00:15
    Equilibrium (2002)
    ***

    Equilibriu docela dlouho něco chybí... že by emoce? Jako klobouk dolů před odvahou udělat film o světě bez emocí, ale kdyby se ty emoce kolem hlavního hrdiny začaly točit o něco dřív, vůbec bych se nezlobil. Úplně mě ani neoslovil ten feeling sci-fi z poloviny "devadesátek", až ex-post jsem zíral, že je film natočený až v roce 2002. Rozpočet na efekty musel být asi extrémně nízký. Ve starším Matrixu nebo v Mužích v černém jsou vizuální efekty o pořádný kus lepší. Ale ze všeho nejvíc Equilibrium podle mě sráží nevyážené balancování mezi tím, jestli se film bere vážně nebo ne. Všechny tyhle výtky se pak dokonale protnou v zářezu do obličeje jednoho ze záporáků. Jestli se v tomto filmu něco povedlo, tak vytvoření "divnoatmosféry", která však nemusí každému (třeba mně) sednout a perfektní akční scény. Gunkata je zábavná a atraktivní záležitost, takový elegantnější Jackie Chan styl... a už jsme zase u toho, oč tu běží... bere se Equilibrium vážně nebo ne?

    • 3.5.2020  20:22

    Už ani nespočítám, kolikrát jsme Mrtvou nevěstu viděl - jak v originále, tak s dabingem. V obou variantách je to skvělá zábavná a svižná podívaná. Nádherný kontrast ponurého světa a barevného záhrobí, poutavý příběh, úchvatná animace, perfektní hudba, správně dávkovaný humor... Na tenhle snímek bych zkrátka mohl vykřičet do světa spoustu superlativů, ale "Pššššt. Jsme v kostele."

    • 29.4.2020  19:21
    Nový papež (TV seriál) (2020)
    *****

    Tak jsem tak trochu omylem viděl dřív Nového papeže než Mladého. Na zážitku to ale nijak neubírá. Možná právě naopak. Co někteří budou vnímat jako slabší odvar první série, jsem si nebetyčně užil. John Malkovich je výborný a pro Sorrentina mám prostě slabost. I když i on má samozřejmě slabší chvilky a někdy už z toho čiší okouzlenost sebou samým. Ale to mu často rád odpouštím a obzvlášť v tomto případě, kde je těchto okamžiků při osmihodinové stopáži opravdu poskrovnu. Nový papež je vynikající podívaná díky scénáři, režii, hercům a jak už je u Sorrentina dobrým zvykem, i hudbě. Tak jen doufám, že to s papežskou sérií nedopadne jako s většinou povedených seriálů a nebudou ji dojit dalšími pokračováními tak dlouho, dokud úplně nevyčpí. Konec této série papežovi sluší.

    • 25.4.2020  12:48

    Poměrně klasická westernová zápletka i charaktery postav. Co z tohoto filmu ale dělá tak výjimečný, je těch pár zásadních melodií, které se staly etalonem žánru a ještě jej přerostly. A pak také unylé tempo vyprávění charakterizované už úvodní titulkovou sekvencí. Má to svoje kouzlo, ale dvě hodiny v tomto tempu jsou asi maximem, které zvládnu. K závěru, kdy to mělo gradovat, už se mi spíš klížily oči. Viděl jsem základní 166 minutovou verzi, u režisérské bych už asi společně s většinou lidí zapletených do boje o McBainovy pozemky, usnul spánkem spravedlivých. I tak ale příjemná záležitost.

    • 20.4.2020  18:16

    Tuto klasiku jsem dlouho odkládal, ani nevím proč. Ale aspoň jsem dostatečně "vyzrál", abych mohl všechny ty štulce směrem k americkým westernům docenit. Zlidovělé hlášky, vtipná zápletka a perfektně vypointované skeče, které baví i po tolika letech. Jen mezi úprkem "černocha" Kopeckého a mučením Joeho na chvilinku film ztrácí tempo a snižuje laťku humoru. Závěr už je ale zase vytříbený, sladký a energický jako lok Kolalokovy limonády.

    • 19.4.2020  11:41

    D O K O N A L É. Jediný český film v mé top 10 (i když Babí léto se nevešlo jen velmi těsně). Ten typ filmu, kdy najednou nenacházím pro hodnocení dostatek správných slov - je to jen o nepopsatelných pocitech všeho druhu - jak se říká napříč politickým, v tomto případě však pocitovým, spektrem.

    • 18.4.2020  10:23
    Zloději kol (1948)
    ***

    Věčné ČSFD dilema. Hodnotit filmy optikou doby vzniku nebo současnosti? Dívat se na ně pohledem cílového diváka, když je film určený třeba spíš pro děti nebo hodnotit dospělým pohledem? Zohledňovat při hodnocení kvalitu v rámci žánru, nebo sladkou romantickou komedii vždy strhat, protože vám tenhle žánr nesedí a film jste viděli jen souhrou okolností? Myslím, že ani já v tomto nejsem konzistentní, už jsem určitě při několika filmech přimhouřil oko a hodnotil je v kontextu doby, kdy vznikly a už jsem tady zároveň mnohokrát psal o tom, jak se na filmu podepsal zub času. U Zlodějů kol se mi oko mhouřit nechce. Je to krásný a jednoduchý příběh s pěkným poselstvím, žádné hollywoodské ani současně evropské tlačení na emoční pilu, což má svoje kouzlo. Na mě je ale ta jednoduchost až přes čáru. Děj by vydal na krásnou knižní povídku, kterou bych nejspíš s nadšením a jedním dechem slupnul, ale na celovečerák je to prostě málo. Tudíž zaokrouhluji hodnocení dolů, ale uznávám, že ve své době to musel být originální počin, kdybych hodnotil v roce 1950, dal bych bez váhání o hvězdu víc a s tím, že tu má film v současnosti 85 % nijak nepolemizuji. Určitě stojí za vidění.

    • 15.4.2020  20:17
    Titanic (1997)
    ****

    Rok 2020 - viděno asi po deseti letech, ve starém formátu 4:3, plus mínus popáté. Jen jsem se utvrdil v dojmech z projekce poslední. Tu si i přes výrazný časový odstup pamatuji, pustil jsem si totiž tehdy Titanic hned poté, co jsem dočetl knížku od Miloše Hubáčka a tehdy mě film vzal asi nejvíc i přesto, že jsem ho viděl už několikrát dřív. Znal jsem podrobněji osudy prominentních cestujících i celé historie kolem Titaniku a o to víc jsem si přál, ať už loď narazí a příběh Jacka a Kate se dostane trochu do pozadí. Ta romantická linka na mě byla trošičku přeslazená už kdysi a teď mám po těch letech pocit, že na ní zub času navíc zanechal stopy... a nebo jsem zkrátka, co se romatiky týká, ještě cyničtější. Zároveň mě ale Titanic opět utvrdil v tom, že v rámci katastrofického žánru je neuvěřitelně nadčasový. Technologie za víc jak dvacet let urazila obrovský kus cesty, ale Titanic, i když si ho pustíte ve 4:3, v tomto ohledu v souboji s časem obstál. Ty scény po nárazu lodi jsou prostě strhující. A stejně jako technická stránka filmu obstála i hudba. Dnes už bych si ji asi pravidelně do sluchátek nepouštěl, ale s filmem funguje naprosto dokonale.

    • 14.4.2020  11:16
    Farma zvířat (TV film) (1999)
    ****

    Když předloha je tak silná, že se z ní snad nedá natočit mizerný film. Potvrzuje to i tato TV adaptace. Přiznávám, že jsem animovanou verzi neviděl a docela věřím tomu, že řadě lidí, kteří ji viděli, pak přijde tato hraná TV verze jako naprosto zbytečná. Za mě je to ale další způsob, jak se s Orwellovou klasikou seznámit. Způsob, z kterého je nižší rozpočet trochu cítit a který sází na ne zrovna oblíbenou techniku animování úst živých zvířat, ale i tak předlohu zpracovává důstojně. Škoda jen trochu uspěchaného konce, dalo se z toho vymáčknout víc.

    • 14.4.2020  01:05
    Na dřeň (2012)
    ****

    Hmmm... Na dřeň... ambiciózní název. Z mého pohledu film na úplnou dřeň nejde, i tak se ale docela zarývá pod kůži. Jako bych už všechno někde viděl, i když často ve filmech natočených později nebo více méně souběžně (na první dobrou mě napadají především filmy Silnější a trochu i Nedotknutelní). Marion je opět úžasná a svým výkonem výslednému dojmu výraznou měrou přidává. Role, v níž předvede okouzlující šarm i strhanost hraničící s ošklivostí jí náramně sedí. I představitel hlavní role, s kterým jsem měl tu čest poprvé, má charisma odpovídající ztvárněné postavě. Pokud jde o samotný děj, párkrát pobaví (tetování, převzetí sázkařského byznysu), občas je toporný (celá příběhová linka se skrytými kamerami), ale po většinu času pozornost udržuje. Skoro celý film jsem si nebyl jistý, jestli jsem s hlavními postavami na jedné lodi, nebo ne. Posledních deset minut bylo vlastně takovým testem. A jeho výsledek? Spoustu filmů mě vzalo víc, ale na jedné lodi jsem s hlavními hrdiny přece jen byl. Plusové body přidávám i za vkusné a s mírou používané hrátky s kamerou a taky za perfektně zvolený soundtrack. Zjistil jsem, že to byl už sedmý film s hudbou od Desplata, který jsem viděl, ale až díky němu jsem se o Desplatově existenci dozvěděl. Btw ten sekundární český název Pachuť krve by mohl být nominován na jeden z nejhorších českých názvů ever. To je fakt těžce mimo.

    • 12.4.2020  19:09
    Louis de Funès (TV film) (2003)
    ****

    Takové svižné opáčko Louisovy tvorby. Zaměřuje si vyloženě na profesní kariéru, z osobního života je zmíněno jen to, co s ní bezprostředně souvisí - dětství, hra na klavír v barech, infarkt... Dokonce nedojde ani na pěstování růží :o) Já bych si klidně dopřál dvojnásobnou stopáž, ale někdy je méně více a pro TV formát má tento dokument všechny potřebné atributy - zajímavé záběry z Louisovy rané tvorby, správný mix mluvících hlav a voiceover, který propojuje ty nejdůležitější milníky jeho kariéry.

<< předchozí 1 2 3 4 5 10 14 18