Jeoffrey

Najít nedostatky na pokračování Overlorda je tak jednoduché, obzvlášť když tím hlavním je až příliš častá absence hlavní postavy. Každý přeci čeká, že bude sledovat hlavního hrdinu jak stoupá vzhůru a cestou si podmaňuje vše okolo. No, ale to byste měli koukat na jinou show, protože tady se docela dost času věnuje tomu, co označujeme za worldbuilding. Zkrátka nejen hlavní postava roztáčí kolečka zdejšího světa a je přeci zajímavé sledovat, jak dříve plochá a naprogramovaná NPC začínají sama uvažovat a pracovat v rámci společného cíle. Tedy alespoň druhou polovinu, protože význam první poloviny s ještěrkami mi ještě dnes tak nějak uniká. Zatímco v druhé polovině jsem se seznámil se Sebasem, jeho charakterem i jeho slabinami, stejně jako s prohnaností a dokonalým smyslem pro lest, který předvádí Demiurge, tak v té první půlce jsem se dozvěděl co? Tak hlavně asi to, jak fungují namlouvací rituály ještěrek a viděl věci, které ani samotná hlavní postava neměla v úmyslu vidět... Přemýšlím nad tím, jestli byla celá anabáze s ještěrkami nějak extrémně prospěšná pro děj a jestli nové postavy z této linie budou nějak důležité pro budoucí vývoj věcí. U té druhé části nepochybuji a věřím, že psycho-princeznu, nebo třeba Evileye (mojí novou oblíbenou postavu) ještě uvidím, protože se nám tu přeci vrátil třeba Brain Unglaus. Zkrátka jsem z druhé série na rozpacích, protože bez jedné celé poloviny bych se klidně obešel, zatímco ta druhá je opět prostě boží a ukazuje, jak náš hlavní hrdina má "vše pod kontrolou", i když sám ani kolikrát neví. Ovšem tahle celá estráda, strategie, kdy si hrajete tak trochu sami se sebou a tak trochu se všemi mě pořád hodně baví a pořád mám Overlorda rád a pořád se těším na další díly - jen už prosím ne tak nepodstatné, jako byly ještěrky. 7,5/10

Série Garo mě svým prvním zpracováním upoutala a považuji ho za kvalitní anime, pokračování s podtitulem "rudý měsíc" mě zase hodně zklamalo a tak jsem očekával, co se se značkou bude dít dál. No přijde mi to, že to autoři pojali stejně jako značku Yu-gi-Oh (kde byla také první série podle mě povedená, ale druhá (GX) byla o poznání slabší). Zkrátka pokud chcete opět zvednout zájem a nechat zapomenout na předchozí slabší počin, pak potřebujete dospělejšího a drsnějšího hrdinu a hlavně motorky (a tak vzniklo Yu-gi-Oh 5D'S) !! Ovšem i tady to funguje, vše je temnější, dospělejší, promyšlenější a prostě tak o 100% víc cool než minulý Garo. Příběh je zajímavý, souboje nenudí (kromě zklamání z toho finálního, kdy čekáte epickou řežbu gold x black jako předvedli v polovině a ono nic...), postavy jsem neměl problém si oblíbit (hlavně Sword a Gina)... Zkrátka tohle anime mi dost sedlo a odpustím mu i to, že finále je tak trochu "něco jako Matrix". Za mě nejlepší Garo. 8/10

Hakumei a Mikoči je příjemný a milý seriál, který není o ničem velkém, spíš naopak, jsou to každodenní radosti a starosti malých lidiček. Ideální relaxační slice of life se sympatickými postavami, hezkou animací i hudbou, který potěší ty, kteří si chtějí každý týden na pár minut odpočinout a užít si něco klidného a pohodového. Nic víc (což bude spousta lidí považovat za negativum) a nic míň. 8,2/10

Začátek mě hodně bavil, má to skvělé prostředí a hned několik zajímavých charakterů. První dva díly jsem si i docela dost užíval a v jednu chvíli očekával, že se vše zvrtne v revenge hodný Johna Wicka. Bohužel na to nedošlo a já zažil své první zklamání, které ještě vygradovalo, když jsem zjistil, že seriál bude složený z několika episod místo jednoho uceleného příběhu a že se to bude hodně točit i kolem baseballu. Jistě baseballové paralely na přátelství a další věci okolo by mohly být fajn, ale ke konceptu nájemných zabijáků mi to nějak nesedlo. Stejně tak jsem očekával drsnou, krvavou a cool podívanou a místo toho to byla spíš jen taková akční buddy série, kdy některé pasáže byly docela dobré a jiné byly slabší. Také mě dost často štvalo, jak se Lin neustále dostával do průšvihů, z kterých ho musí jeho společník Banba (který je dost povedený charakter) tahat - taková podivná paralela na zachraňování princezny z nesnází... Ale celkově to špatné nebylo, akorát to nebylo tím, co jsem si já přál a ani jako to čím to bylo, to nebylo tak dobré, jak to mohlo být (hrozná věta...) - ideálně to mohlo být něco ve stylu mého nejoblíbenějšího filmu Poslední Skaut. Ale i tak je to docela sympatický a místy i zajímavý počin. 6,4/10

Milá podívaná s příjemnou romantickou náplním a velmi realistickými problémy většiny zdejších postav. Musím říct, že tohle bylo vždy velmi příjemné a osvěžující se sympatickými charaktery, kdy jsem neměl problém si oblíbit ústřední dvojici a užívat si jejich romantické i osobní (neméně zajímavé) peripetie. Navíc kromě hlavní dvojice je se zde pomalu rodí ještě jeden poměrně povedený páreček, jejichž občasná interakce mě bavila stejně, jako ta mezi hlavními postavami. Za mě velmi povedený počin. 8,2/10

Má to stejný zásadní problém, jako již Scalpem zmíněné anime s telefonem. Hlavní hrdina je přelevlený, má neskutečné schopnosti a vše vyřeší až moc jednoduše. Na rozdíl od "smartphonu" je tady ale alespoň jeho status a kde to vše nabral mnohem lépe vysvětlené, i když řekněme si upřímně klasickou "videoherní logikou", která ale může být hráčům sympatická. Ono třeba i to, že některé věci vyřeší za pomoci herních aspektů jako je třeba neomezený inventář působí docela vtipně (i když nejvtipnější věc jsou stejně všechny tituly, které zde hrdina získává - říkám si jestli dostal i nějaký třeba za to, když si po vykonání velké potřeby vytřel....). Jinak stejně jako anime o smartphonu je to harém se spoustou fanservisu, ale za mě osobně je obrovský rozdíl v samotném hlavním hrdinovi, díky kterému mi tohle anime ve výsledku zase tolik nevadí. Sató je docela pohodová postava, která nechce nijak vyčnívat, ale díky jeho schopnostem a povaze se kolem něj ty věci prostě tak nějak dějí. Sató se nestydí žen, má k nim kladný vztah, ale má své pevné zásady s kým a jak daleko zajde - OK jeho zásady jsou hodně zvláštní a ne každému se budou líbit, ale zkrátka tohle je hrdina, který se při pohledu na děvče nehroutí. Sató se ke svému harému chová s úctou, je si vědom, že ho má. Stejně jako Sató i zbytek postav mi byl vcelku sympatický, není to taková ta skupina překřikujících se slepiček, které se snaží za každou cenu zaujmout kohouta, který o nich ani neví (jako třeba jinde...). Jistě většinou jsou to harémové šablony, ale tenhle koktejl mi přijde vcelku slušně namíchaný a některé dívenky jsou i roztomilé. Takže mě ve finále tohle anime nijak nevadilo, ale je jasné, že ani žádný kdoví jaký poklad to také není - u mě 5/10

Toto zakončení anime ReLife mi přišlo mnohem procítěnější a emotivnější než předchozí seriál (protože prostoru bylo na zakončení dle mého málo, tak trochu vzrostla intenzita) a to jak to na mě zapůsobilo mi nedovolí tvrdit, že by to byl jen průměr. Závěr je hezká podívaná pro romantická srdce s troškou psychologie, kdy se vše až moc točí kolem jediného logického problému, který se v experimentu Relife musel vyskytnout. Řekněme si však, že finále je očekávané a skoro bych řekl že až povinné po tom všem co se zde událo, ovšem pořád to dokáže slabší jedince dojmout a potěšit. 7/10

Očekával jsem, že mě MadHouse nezklame a přesně to se stalo. Dostal jsem sympatickou, milou a dobrodružnou cestu, která působila realisticky. Dostal jsem zábavu a občas i drama (předposlední epizoda strčí svou hloubkou do kapsy i Violet Evregarden), skutečné emoce, přátelství... Jistě, dala by se tomu vytknout určitá naivita, ale tady mi to vůbec nevadí, pomáhalo to se během sledování plně uvolnit. Vše toto v doprovodu příjemné a velmi povedené animace, kdy lokace na Antarktidě působí opravdu nádherně, i hudby. Zkrátka povedená dobrodružná cesta v doprovodu 4 sympatických dívek a dvou velmi přitažlivých žen (a pár dalších), která mě bavila stejně dobře, jako chvíle, které jsem v této sezóně strávil kempováním. Tedy hodnocení musí být zákonitě stejně a i zde napíšu, že toto je jedno z nejlepších anime sezóny "zima 2018". 8,4/10

Na to, jak zajímavý to mělo nápad, jsem se až moc často nudil. Není to nijak extrémně napínavé, není v tom žádná myšlenková hloubka, je to spíš pomalé, rozvleklé. Snažíme se seznámit s postavami, pravidly zdejšího světa a hlavně se odtud nějak (nejlépe se zdravou kůží) dostat, ale nic není tak zajímavé aby to udrželo mou pozornost. Po pravdě třeba taková backstory záporáka mě v moment kdy přišla skoro až otravovala. Je mi líto, ale přidávám se k těm, které Kokkoku neoslnilo a konec a to jak celou Juri vyřešili u mě ještě pár bodíků tomuhle anime ubralo. 4,5/10

Bláznivé parodie, hromada komedie a zábavy - to vše nabízí i druhá série pana Osomatsu. I když tentokrát mě to bavilo snad ještě víc. Autoři opět ukázali, že jim nic není svaté a že dokáží udělat podivnou, bláznivou nebo i pitomou legraci snad ze všeho. Navíc mě ale tentokrát přesvědčili, že dokáží i mnohem víc. Gintama je pro mě králem anime komedie třeba i proto, že dokáže udělat zábavný díl, během kterého hlavní postavy jen sedí a celý díl mluví o tom, kam se Gintama ubírá - tohle zde v části jednoho dílu dokázali také. Gintama také dokáže přejít s komedie na mnohem vážnější notu a vy to autorům věříte a emocionálně to s vámi pohne - tohle pro mě zde byla episoda s názvem "Iyami, Alone in the Wind". Gintama dokáže být epická akce plná cool soubojů... Dobře, král je pro mě jen jeden, ale Osomatsu-san má velmi dobře nakročeno na to stát se "tím druhým". 8,5/10