Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Horor

Recenze (431)

plakát

Milovníci vína (2020) (seriál) 

Nejslabší ze tří domácích dokumentů o víně (markantně v porovnání s Putováním za vínem, mírně pak v porovnání s Krajinou vína). Z již tak krátké minutáže bývá její velká porce věnována vaření - kompletnímu postupu přípravy nějakého pokrmu. Milovník vína se za celých 16 dílů dozvěděl pro něj nových informací opravdu poskrovnu. Rušivě také působí časté opakování téhož záběru (byť oku lahodícímu) a to i napříč díly. Pro lepší obeznámení se s tématem bych rozhodně volil Putování za vínem (i když je již postarší). Krajinou vína pak těm, kteří hledají nějaké pěkné tipy na výlet do oblastí s vínem spojených. Tento seriál těm, které víc zajímá spojení pokrmů a vína. Slabší tři hvězdičky, nicméně k relaxaci se sklenkou vína bych přesto dokument doporučil.

plakát

V síti 18+ (2020) 

Dobrý dokument, který by mohl pomoci mnoha rodičům otevřít oči a pochopit, že dítě je třeba o pravidlech chování na Internetu důsledně poučit. A že i nadále pak platí - důvěřuj, ale prověřuj (a blokuj:)). Těm ostatním, kterým toto je dávno jasné, alespoň umožnil vidět, jak takové chování úchylů na Internetu v praxi vypadá. Nic víc jsem v něm nenašel a svým způsobem to i kvituji. Paradoxně nejvíc mě šokoval onen tendenční a velmi nebezpečný názor vystupujícího pana právníka, který by zodpovědnost za chování uživatelů služeb přenesl na poskytovatele těchto služeb... to snad tedy opravdu ne.

plakát

Dva papežové (2019) 

Popravdě jsem čekal komedii - z čeho už si dělat víc legraci, než mystiků, kteří obelhávají svůj drahocenný nástroj přežití, rozum, a dobrovolně se stávají intelektuálními otroky kazatelů víry? Aspoň tedy v zemi, kde tito lidé nemají valnou moc zasahovat do životů jiným... ono už jen třeba u sousedů v Polsku z toho asi mnohým do smíchu není. V jádru to verbal, ač svým svérázným slovníkem, tak nějak napsal i za mě... Závěrečné "poselství" mě v negativním slova smyslu šokovalo stejně jako onehdy v Er ist wieder da.

plakát

Pod vodou (2020) 

Nepřehledný. To je první slovo, které si při vzpomínce na Underwater vybavím. Ve scénách pod vodou vidí divák kulový a když už se zdá, že by mohl něco spatřit, tak ho střih vrhne do nové scény, kde pro změnu opět vidí kulový, akorát z jiného místa. Než se mu podaří zjistit z jakého jiného místa asi, opět zmatečný střih... a tak dále a tak dále. Na druhou stranu, ono toho 10 km po vodou vidět asi moc nebude, takže to máme první hvězdičku za realističnost. Ale radost z ní nemám:) V interiérech si od tohoto chaosu divák sice odpočine, nicméně pro změnu na něj tvůrci chrlí jedno klišé žánru za druhým. Nenapadá mě nic, co bych mohl nazvat originálním. Druhou hvězdičku přidám za kameňáky - např. stojí takhle několik aquanautů v hi-tech skafandrech univerzální velikosti před úzkým průchodem. "Já půjdu první," říká jeden z nich, "jsem nejmenší.":) Určitě lepší volba než třeba vzpomínkové DeepStar Six, ale asi jen pro fandy podvodních filmů. Slabší dvě.

plakát

Bitva o Midway (1976) 

Film (dále M) jsem si záměrně zopakoval pár dní poté, co jsem viděl Midway Rolanda Emmericha z roku 2019 (dále MRE). Oba filmy mají svá pro a proti. Je to těsně, ale kdybych si měl vybrat a mít možnost vidět pouze jeden z nich, volil bych M. Především kvůli přehlednosti vývoje bitvy, protože MRE je zmatečné, a to i pro člověka, který jakž takž ví, jak to tehdy bylo. Na druhou stranu MRE vede ve vizuálu (ačkoliv dobové prostřihy v M mají něco do sebe...) a také získává body za to, že Japonci mluví japonsky - ovšem opět, zorientovat se mi v nich, narozdíl od M, nepodařilo:) M uděluji lepší tři hvězdičky. Pro úplnost, MRE to má za čisté tři, komentář jsem si u něj odpustil.

plakát

Nepřítel před branami (2001) 

Film jsem si pustil znovu, bez nějakého toho roku, téměř po dvaceti letech a konečně "na zdi". Pro mě je hlavním negativem to, že nehledě na národnost postavy, dialogy jsou v angličtině (vyjma okolních ruchů - myšleno mluvy v pozadí, ta se drží reality). Jinak pěkná válečná podívaná s ukázkovým procitnutím soudruha do reality:) "We tried so hard to create a society that was equal, where there'd be nothing to envy your neighbour. But there's always something to envy. A smile, a friendship, something you don't have and want to appropriate. In this world, even a Soviet one, there will always be rich and poor. Rich in gifts, poor in gifts. Rich in love, poor in love." Slabší čtyři.

plakát

Šéfkuchař na grilu (2014) 

Pokud máš chuť se dobrou polovinu filmu dívat na to, jak se něco krájí a smaží, tak je to film přímo pro tebe.

plakát

Teď a tady (2012) 

Ano, každý normální teenager by měl zažít drogy a ztrátu panenství. Taky někoho okrást. A abych nezapomněl, lásku nejlépe vyjádříme tak, že poničíme majetek velkému množství zcela nezainteresovaných lidí - bez jejich souhlasu na něj nasprejujeme jméno své lásky. Já si jen v duchu říkal, že snad hlavní hrdinka již brzy zemře, aby napáchala co nejmíň škod. Navíc jsem se obával, aby na seznamu ještě nestálo někoho zavraždit, to k životu naplno přece patří též, ne?

plakát

Dokud nás svatba nerozdělí (2017) 

Výborná komedie. Podobných je v současnosti jako šafránu. Má spád, gradaci, je vkusná a (opravdu hodně) vtipná. Přitom děj je v podstatě ze života a ani moc nepřehání, což můžu jako muzikant, který již pár svatebních zářezů na pažbě má, jen směle potvrdit:) Stejně tak jako asi každý, kdo se kdy v nějaké "svatební profesi" aspoň na chvilku ochomýtnul. Ale hlavně - a teď pozor - hudba: Avishai Cohen! Čtyři a půl. (ČSFD předpremiéra, kino Scala.)

plakát

Pozemšťan (2007) 

Nejlepší jsou komentáře, ve kterých si uživatel na jednu stranu libuje v možnosti "analyzovat základní filosofické otázky" a pár znaků nato, jinými slovy řečeno, zpochybňuje lidskou schopnost realitu objektivně poznávat, nebo možná snad vůbec neakceptuje její prvotnost... Ayn by zaplakala:) Ale k filmu - mám z něj dost rozporuplné pocity. Provedení je všelijaké a herecké výkony - místy připomínají telenovelu. Myšlenkový obsah je sice diskutabilní, ale vyloženě hloupý není a odhadem tak 2/3 času mě dokázal zaujmout. To není zrovna málo a nemalou roli v tom hraje další prvek, a dle mého hlavní trumf filmu, kterým je atmosféra. Úplně jsem cítil vůni ohně (ať už v krbu, týpí nebo táborovém kruhu) a slyšel praskat polena. Člověk pozoruje divoké mihotání plamenů a zatímco se mu tváře příjemně hřejí, do zad se vkrádá chlad. Vypravěč se chopí slova a spustí příběh (třeba jako byl tento ve filmu), a zda posluchač věří, nebo ne, na tom vlastně vůbec nesejde... fantasie jede na plné obrátky... Marně vzpomínám, jestli toto kdy dokázal nějaký jiný film co jsem viděl takto dobře zprostředkovat.

Ovládací panel
4 body