Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Dokumentární
  • Akční
  • Komedie
  • Sci-Fi

Recenze (14)

plakát

Bohemian Rhapsody (2018) 

Povrchně předrmolený příběh s teatrálními prostřihy na plačící rodiče, objímající se fanoušky a producenta rvoucího si zbývající vlasy, s vyvanulým a snad i vykastrovaným scénářem, a s hromadou plochých postav prožívající děj bez snad jediného překvapivého zvratu. Zatuchlina a kadidlo je z filmu cítit na kilometry. Hudba Queen je asi opravdu výjimečná, ale bohužel se ke mě přes všechno to filmové vzduchoprázdno prostě nedonesla.

plakát

Všichni to vědí (2018) 

Zatímco předchozí filmy překypovaly buď zvraty a překvapivými odhaleními nebo nejistou, tísnivou až dusivou atmosférou; je v tomto snímku děj přímočarý, předvídatelný a jednoduchoučký a atmosféra se kamsi vytratila. Noční brození řekou a podivné vyměknutí únosců z důvodu "neúnosných rodinných rozepří" mi do celého kontextu vůbec nezapadlo. Při závěrečných titulcích jsem měl pocit dobře odvedeného řemesla, ale víc nic. Možná bych hodnotil výše, nebýt namlsaný předešlými Farhadiho snímky.

plakát

Další rok (2010) 

Hlavní hrdinkou příběhu je pro mě jednoznačně Mary. Z jara, kdy je příroda v květu, kvete i ona naplněna optimismem a energií; zatímco v zimě, kdy ze stromů zbývají pouze obnažená torza, vidí svůj život v nelichotivé nahotě a propadá beznaději. Spolu s mrazem přichází také citelné ochlazení vztahů jejích přátel k ní. V posledním záběru filmu pak stojí (sedí) sama ve vichřici štěstí druhých, která může být ničivá, když se člověku nedostává štěstí vlastního. Pokud ji mráz nespálí, snad se s příchodem jara její život zase zazelená...

plakát

Tajemná řeka (2003) 

V tomto filmu jsem vůbec nepochopil hudební doprovod. Např. při pohledu na zabitou Katie z ptačí perspektivy se kamera zvedá k nebi a orchestr do toho hraje motiv jak někde na korunovaci, nebo jako při návratu Caesara do Říma. Hudba mi celkově k filmu nesedla. Jinak se jedná o zdařilý snímek, který hraje (místy však možná až příliš) na emoce. Výkon Seana Penna se nebojím označit za famózní. Hodnotil bych výše, ale samotný závěr filmu ve stylu: "Ty jsi můj macho se čtyřmi srdci a jednou budeš králem města." a symbolický výstřel (wtf did that even mean?) Kevina Bacona hodnocení o hvězdu snížilo.

plakát

Kořen všeho zla? (2006) (TV film) 

Kdyby Dawkins trochu krotil svůj temperament a vyměňoval si s věřícími argumenty, bylo by to pro diváka přínosnější, protože by se věřící potopili sami. Místo toho však Dawkins přistoupil na hru věřících, tzn. heslovitě a dogmaticky popírá jejich víru. To mě zrovna v jeho případě nepřekvapuje, ale pouze protože ho znám. Myslím tak, že celý dokument je určen spíše ateistickému publiku (konkrétně Nonbelievers, což jsou pro mě věřící nevěřící), a to je škoda a podle mě také chyba. Nedokážu si představit jediného věřícího, který by po shlédnutí dokumentu zapochyboval nebo přemýšlel o své víře. A to, že v emotivním závěru dokumentu použil Dawkins frázi "nenarozený člověk", je docela ironie, protože ve svých knihách označuje tuhle představu za směšnou a chybnou a cca dvacet minut zpět v dokumentu označuje embryo víceméně za nevědomý kus masa.

plakát

Star Wars: Poslední z Jediů (2017) 

V Disney se očividně rozhodli učinit ze značky Star Wars co nejuniverzálnější kasovní trhák. Díky tomu je epizoda VIII vyčpělá, nemastná, neslaná, s obrovským množstvím nejrůznějších klišé. Ačkoliv se jedná o jistý posun v porovnání se sedmičkou, mnoho jejich nešvarů se přesunulo i sem - namátkou inteligence členů prvního řádu na úrovni digihry s hadem a tetrisem, aura nesmrtelnosti hlavních postav (francouzák přímo pod nohami ATAT? proč ne), logické a obsahové chyby pro efekt (např. admirálka má plán, který neřekne vůbec nikomu, jenom aby divák mohl prožít o dva plot twisty navíc), genderová a rasová vyváženost (přibyl asiat), přílišný důraz na roboty a zvířata díky čemuž ustupují karikatury lidských postav do pozadí, debilní a umělé vtipy za každé situace, které příliš snižují vážnost i nejvážnějších situací skoro až do parodična; a tak bych mohl pokračovat dál a dál. Oceňuji zajímavý (byť nezrealizovaný) prvek odstřižení se od minulosti a skoncování s jejími démony, překvapivý osud Snokea, silové můstky napříč vesmírem. Zavrhuji přílišnou délku filmu, dosažení nirvány Lukea Skywalkera coby sprostého vraha padawanů, odbočku s casino-planetou, která ve filmu neměla co dělat, bullet-time v soubojích se světelnými meči.

plakát

Pí a jeho život (2012) 

Působivé sepětí přírody a člověka; spirituality a reality; nepřízně osudu a boje o naději; milosrdných lží a nesmiřitelných pravd...

plakát

Věčný svit neposkvrněné mysli (2004) 

Bizarní kýčovitý paskvil s debilní zápletkou a rádoby hlubokým poselstvím. * jde za Kate, protože to bylo asi tak to jediné, na co se dalo dívat.

plakát

Pustina (2016) (seriál) 

Gro seriálu je jednoznačně v šedivé, dusivé a tísnivé atmosféře vesničky, která z posledních sil odolává nájezdům uhlobaronů, ale sama si klade otázku, zda by nebylo lepší, kdyby se poddala. Zápletka a děj je jednoduchý (což je vzhledem k počtu epizod jedině dobře), přímočarý a překvapivě i uzavřený. První polovina seriálu je podle mého názoru kvalitnější, scénář a režije nemarní čas a okamžitě vtahnou diváka rovnou do víru děje. Druhá půle lehce ztrácela tempo, ale z mého pohledu nabídla lepší herecké výkony, jelikož z herců jsou neustále ždímány emoce a i přes to jsem jim jejich slzy, smích, strach, zlobu, atp. (až na pár vyjímek) věřil. Na některé linie příběhu je podle mě kladen až přílišný důraz a do celkové mozaiky mi prostě nezapadají a z některých linií by šlo vytřískat víc (např. referendum).

plakát

Dvanáct (2007) odpad!

Zdá se mi, že jsem asi viděl jiný film, než zdejší hodnotící garnitura, protože tento snímek je podle mého názoru nevkusný kýč s tragikomickými hereckými výkony a absurdní zápletkou, střihem, režií - vlastně je na něm absurdní naprosto všechno. Už jsem zažil, aby efektu a pozlátku ustupovala forma, ale ještě snad nikdy v takové míře, jako právě zde. Tady efektu a pozlátku ustupuje dokonce i logika, chování postav a bohužel je mi po přečtení zdejších několika komentářů jasné, že i rozum diváka. 12 porotců rozhoduje o osudu obžalovaného na základě historek vytážených vy víte odkud, které s případem souvisí asi jako Miley Cyrus s teorií superstrun. Herci nechutně přehrávají a všechno působí prvoplánově a neuvěřitelně. Jediné emoce, které u mě film vyvolal je znechucení, opovržení. Za mě odpad! a vrchol nevkusnosti.