PaTeXx

Nolanův Oppenheimer je stejný majstrštyk jako dvě atomové děti právě doktora Oppieho. Nedalo mi to a musel jsem na něj vyrazit dokonce dvakrát. Burácející soundtrack střídá dokonale plynoucí dialogy a perfektní herecké výkony VŠECH zúčastněných. Nolan opět úspěšně znásilňuje naše emoční funkce (viz Oppenheimerova řeč před obecenstvem) a my si to plně necháváme líbit. Bez sebemenších pochyb uděluji plnou palbu hvězd a přidávám do oblíbených. Jeden z nejlepších filmů od doby Interstellaru.

Joker je zkrátka a jednoduše pětihvězdičkový film. Z hlavních kritérií mu nechybělo v podstatě vůbec nic, naopak v mnoha ohledech nám naservíroval chody nad rámec už tak velechutného a libového menu. Pro příklad: ponurou a znepokojující atmosféru, soundtrack se stejnými adjektivy, nulové náznaky filmu pro mladší publikum. Prostě pořádná psychologická řežba, jak má být. Nad jedním aspektem se ale přeci jen musím pozastavit - Joaquin Phoenix. O jeho životním výkonu asi není sporu, já to ale i tak musím považovat za jeden z nejlepších výkonů, jaké jsem viděl možná za celou dobu sledování filmů. Oscar zasloužen s nejvyšší jistotou. Jeden z nejlepších kousků pod záštitou DC.

Unikátní epizoda, která obsahovala mnoho stěžejních scén pro progres série, potažmo seriálu (hádka s otcem, pivko v baru, poslední dávka). Vyloženě mi mrazilo v zádech. Ale jestli je něco, co umí tento seriál opravdu nejlíp, pak je to vývoj všech postav. Světe, div se, Jane je kupodivu trošičku na prachy a těch Jesseho čtyřistaosmdesát tácků bylo to poslední zlato, které dokopala.

Jak jsou mimo dění sestry White a Schrader, tak to krásně šlape. Opět velká většina stopáže v obytňáku a staré dobré vařeníčko modrého krystalu. Nic víc nechci.

Asi není popřeba popírat, že Saul může být (a pravděpododně bude) katalizátorem následujících peprných sitací ve druhé, potažmo dalších sériích. Za stvoření tohoto charakterního veledíla nám nezbývá nic, než Vinceovi poděkovat.

Za hlavu Dannyho Treja na želvím krunýři dávam jedničku s hvězdičkou.

Popravdě nemám tomu ztvárnění datadisku Left Behind vůbec co vytknout. Realizace je téměř totožná s hrou a hodnotím ji jako famózní počin. Emoce v závěru udělaly přesně to, co udělat měly.

Krasojízda v plné parádě. Byl jsem trošku skeptický ze Samovy neschopnosti mluvit a především jsem se bál, jak by tím mohla být poznamenána finální scéna, ke které se od začátku schylovalo. Craig Mazin už před začátkem potvrdil, že chce udělat věci “jinak”, tak, aby i fanoušci herní série byly nějak překvapeni. Závěrečná scéna byla jiná, to si můžeme říct, ale v žádném případě ne horší. Posledních 20 minut bylo absolutně fantastických. Z hordy podzemních nakažených šel vyloženě strach. A Bloater? Ještě strašidelnější než ve hře. Od této epizody jsem měl velká očekávání a každé bylo na milimetr naplněno.

První pětihvězdičkový díl. Dlouho očekávaný první encounter s clickerem vyvolal obrovskou vlnu pozitivních nervů. A že fakt kurva obrovskou. Excelentní práce s kamerou a audiovizuální stopa, vzhled clickerů byl podle očekávání úžasný. Mrzí mě, že se trošku přeskočila pasáž v mrakodrapech, ale knihovna ji vynahradila naprosto dostatečně. No nic, Bille, here we come!

Tak tu máme vyvrcholení v podstatě už ve druhé epizodě. Nemusím ani připomínat, jak bohatý na napětí byl tento díl. Na tom se shodneme snad všichni. Ejakulace.