mh.mail

70% — Výborný seriál s kvalitním obsazením, kde i ten „Carda retarda“ hraje tak, že mu toho německého špiona bez problémů věříte. Škoda jen, že seriál přiznává pouze inspiraci skutečností a že většina toho je vyfabulovaná. Ona skutečnost byla taky dost zajímavá a, troufám si tvrdit, fotogenická.

60% — Příběh z rozpáleného sídliště s půvabnou Ditou Kaplanovou, která byla přesně na té věkové hranici, kdy je to ještě dítě, ale přesto se už začíná poupátko otevírat. Karel Kachyňa to uměl poznat a zachytit. A pokud se tu zmiňují Kachyňovy pedofilní choutky, co teprve napsat u takové Duhové kuličky!

60% — Kachyňovsko-Čabrádkovská moralita o krizi středních let a soukromé vzpouře, která sice nedopadne úplně podle představ hlavního hrdiny, ale ten čas mezitím prožije naplněně a možná si může začít sám sebe i trochu vážit. Nakonec je však i on pohlcen okolním stereotypem a jeho vlak opět jede po starých kolejích. Na tehdejší dobu odvážné erotické scény.

60% — Moralita ve stylu Dobrého světla, ale dobře natočená tak, jak to Karel Kachyňa uměl. Občas trochu méně přehledné, co je teď a co retrospektiva a během toho jednoho pochodu toho taky stihli nějak hodně, ale jako příběh to drží pohromadě. Zmiňované Dobré světlo se mi ale líbí o něco víc.

50% — Pokud jsem dobře koukal, je to jediná pohádka ve filmografii Karla Kachyni. Řekl bych, že dobře odráží duch předlohy H. Ch. Andersena a tím pádem je nutně ponurá. Chvílemi mi přišla až příliš rozvláčná (scény z oslav na „dvoře“ mořského krále) a tragický konec samozřejmě koresponduje s předlohou a má logiku, ale kvůli tomu nebude patřit mezi ty nejoblíbenější pohádky. Trochu bych ji atmosférou srovnal s pohádkou J. Valáška Tři zlaté vlasy děda Vševěda, která ale na mě působila o mnoho více depresívním dojmem (a teď koukám, že hudbu v obou případech složil Zdeněk Liška).

70% — Opět poetika a humor Karla Zemana v očekávané kvalitě. Možná trochu ve stínu slavnějšího Vynálezu zkázy, ale stejně inovativní a technicky dokonalé.

70% — Film příjemně překvapil, neznal jsem ho doposud. Technická kvalita kopie, která byla vysílána, byla příšerná, ale to se naštěstí nedá říci o samotném příběhu, plném kritického pohledu na osu vyšetřovatelé — státní zástupci / obhájci — soudci. Konec pak byl docela zvláštní a přidal tomu absurdní třešinku navrch. Aneb boj obhájce za pravdu, o kterou nikdo nestál, dokonce ani odsouzený a jeho rodina ne.

50% — Co se týká rozuzlení, bylo zajímavé, nikoliv neočekávané, protože mě to napadlo už v první díle, ale vzhledem ke způsobu vraždy jsem tuto možnost zase opustil. Za to ovšem můžeme poděkovat především panu Erbenovi, který to takhle vymyslel. Tvůrci filmu to jenom převzali a naštěstí nezkazili. Vica Kerekes nepatří mezi ženy, které by navštěvovaly mé tajné sny, takže její vztah k Exnerovi mě nechává chladným, bohužel se smiřuji s tím, že se bude asi vyskytovat ve všech dílech. Jinak se samozřejmě negativně začalo projevovat zvolené schéma dvou dílů na případ, takže některé situace byly zbytečně natahované a děj byl mírně rozvleklý. Uvidíme, jak to bude působit v dalších dílech.Dialogy nejsou zrovna vytříbené, je to holt Prima. Paperbackové oddechové čtení na víkend.

50% — Seriál samozřejmě neujde srovnávání. Vzhledem k případům rozděleným do dvou epizod bude nutně srovnáván s Temným krajem. Tady Exner vítězí, řekl bych o parník. Je to způsobeno především předlohou Václava Erbena, kterou nějak zásadně zničit by vyžadovalo značné úsilí, snad sestry Bártů by měly šanci. Takhle nám zbyl minimálně smysluplný detektivní příběh. Druhé srovnání je s předchozím filmovým a televizním ztvárněním kapitána Exnera. Já pamatuji tři: Jiří Vala v Pokladu Byzantského kupce, Jiří Kodet ve Smrti talentovaného ševce a pak Petr Kostka v televizní hře Bláznova smrt. Podle předlohy V. Erbena byl ještě natočen film Čas pracuje pro vraha, ale tam se hlavní hrdina nejmenoval Exner ale Marha, tak ho nebudu počítat. A pak ještě TV film Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí, kde hrál Exnera Karel Heřmánek, ale ten jsem neviděl. Mně osobně se z Exnerů nejvíc líbil Jiří Kodet a nejméně Petr Kostka (jeho Exner byl arogantní, nesympatický, žádná noblesa). Michala Dlouhého řadím někam do té lepší poloviny, nemám s jeho pojetím Exnera zvláštní problém, snad jen ten staromilský účes se do současné doby moc nehodí. A taky to jeho pedantství se blíží spíš k Hercule Poirotovi (usedání na kapesník apod.). Škoda jen, že se autoři shlédli v tom schématu dvou dílů na příběh, to, myslím, seriálu především uškodí.

70% — Film se mi líbil. Nemá sice takové grády jako Obecná škola, ale pořád je to kvalitní film, za který se jeho tvůrci nemusí stydět. Co pozoruji u novějších filmů Svěrákových, je to, že jsou trochu vykalkulované. Pořád se však jedná o nadprůměrný film a dobrou zábavu.