Asia_Power

Asia_Power

Vietnam

91 bodů

Moje oblíbené filmy

  • poster

    Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje (1977)

  • poster

    Star Wars: Epizoda III - Pomsta Sithů (2005)

  • poster

    Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediho (1983)

  • poster

    Star Wars: Epizoda I - Skrytá hrozba (1999)

  • poster

    Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder (1980)

  • poster

    Star Wars: Epizoda II - Klony útočí (2002)

  • poster

    Star Wars: Síla se probouzí (2015)

  • poster

    Logan: Wolverine (2017)

    Ani to nečtěte, tentokráte jinej druh komentáře, než jste u mě zvyklí. Čtete dál? Do prdele s váma já vás varovala, takže - Kdyby mi někdy někdo řekl, že nejlepší drama co kdy uvidím, a které mě rozbrečí jak malou holku, bude film ze série X-Menů asi bych se ho zeptala jestli mu náhodou nemrdá v palici nebo po něm chtěla tu drogu co bere. No a pak přišel Logan s tím, že bude jinej než díly předtím. Drsnější, krvavější a bla bla bla. Tak jsem si řekla, že bude celkem prdel vidět Wolverina jak konečně protivníky kuchá brutálnějc a těšila se do kina na další komiksovku. Že film bude opravdu drsnější než díly předním nám ukázala hned první scéna a já, pozitivně naladěna, jsem se těšila jak tam Wolvík bude kosit jednoho sráče za druhým. A pak to začalo. Nemyslím to kosení. Začalo nefalšovaný drama, říznutý akčníma scénama no a jelikož to jsou X-Meni tak samo žánrem Sci a Fi k tomu. Příběh, co se odehrával na plátně mi ukázal Wolvíka ne jako drsnýho X-Mena, co je UltraMegaHustoKrutoPřísnej za každý situace. Ani hovno. Vostrej byl a drsnej taky to jo, ale hlavně jsem viděla Logana - Chlapa co je po všech těch staletích co žil a po tom všem co prožil už jen životem unavenej, nasranej, polozlomenej týpek trpící bolestí, jelikož jeho schopnost hojení je dost v prdeli a adamantium ho zevnitř pomalu zabíjí. Ještě horší je ale bolest psychická. Skoro všichni na kterých mu záleželo nenávratně v tahu, rozprášení, mrtví, zapomenutí. Celkově mutanti, kdysi slavní a hrdí, jsou na pokraji vymření a zapomenutí. Profesor X sice ještě živ, ale na sklonku života navíc trpící nemocí, která má devastující účinky na všechny kolem a ani to neví díky výpadkům paměti. Pro Logana nemá dobrýho slova, jelikož v něm vidí odpad a skrze svou nemoc nechápe, že ho Logan chrání před sebou samým. A do toho všeho se objeví Laura, kterou honí malá armáda žoldáků v čele se zmrdem, co X-Meny vyhladil. Všichni čekaj od Logana zázraky, ale on je jako starej lev, co býval králem a teď už po všech těch bojích jen čeká až ho sejme jeden z mnoha silnějších alfasamců. Silnejch scén je ve filmu hromada, závěr samotnej na mě pak zapůsobil už jako ta poslední kapka do poháru emocí a já to prostě nedala a začala zcela nehrdinsky brečet. Jelikož jsem si díky tomu zasranýmu filmu uvědomila to, co v sobě už pár let potlačuju a odmítám si připustit. Ať už se někdo nám extrémně drahej a blízkej jeví jakkoli nezničitelnej pravdou zůstává, že nakonec to může dopadnout jen jedním způsobem...Zkurvenej film kterej díky tomu, že zavinil mé prozření budu už navždy nesnášet a zároveň milovat. Tak vidíte, museli jste to kurva číst? Asi jo, stejně jako já kráva chytla potřebu to napsat...

  • poster

    Nepřátelé (2017)

    Stalo se něco neskutečnýho - Došly mi sprostý slova. Když jsem mrkla na trailer k Hostiles, říkala sem si, že to bude natahovaný, nudný a celkově se mi do toho filmu nechtělo, jak holce do prvního análu. Každopádně nakonec sem si řekla, že když tam hraje Batman a zase téměř mechanikálně vychrtlej, tak bych to mohla přežít a třeba si u toho zašít ponožky, dát kynout těsto nebo se prostě dloubat v nose. Hned první scéna, kdy chcípnou Ťuťu, Ňuňu a mimino, mě profackovala až mi žlutý tváře zčervenaly a film mi dal jasně vědět, že sem se kurevsky spletla a bavit mě to bude. Kolik filmů začíná sejmutím děcek? Kurevsky málo. Odhodila sem šití, vypnula troubu a jala se sledovat film důkladně. Je fuckt, že Batman toho tady moc nenakecá, jenže to může být každýmu u rektálu, protože jeho ztvárnění naprosto vyhořelýho kapitána prostě nemá chybu. Stejně tak ostatní postavy ve filmu se topí v tak nádherně depresivních sračkách, až sem čekala, že si hromadně podřežou žíly u táboráku. Marně sem dumala, kdo tam neni psychicky úplně v prdeli a pokud trpíte depresí, trudomyslností, vyhořením, nebo prostě jen máte náladu na piču, rozhodně Vás potěší, že v tom nejste sami. Hodně se mi líbilo, že zmrdi, co se postaví naší skupině jsou nakonec všichni - indiáni, voják i cowboyové. Lidé, co se X let nesnášeli se sblíží, aby následně chcípali a přeživší měli ještě větší depku a nechat si to všechno projít hlavou se jevilo jako nejlepší možnej nápad. Hezky sem si pořvala, získala novej pecka song o ptákovi s polámanejma křídlama a se slzama sledovala, jak členové skupiny padaj jak zralý hrušky. Jako rákoska vím o westernech naprostý hovno, ale tenhle se mi líbil nejvíc. Tak trochu Poslední samuraj z divokýho západu.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace