tomeš

Velmi, velmi dobře zahrané, je lehké Michaelu Fassbenderovi podlehnout. A dobrý film to je. Ale štval mě. Možná proto byl dobrý. Nicméně naprosto mě minul. Jak jinak zpracovat ztracení a osamocení ve velkoměstě nové doby? Pusťte si dvacet let starý Volný pád.

Nehledejte, co tam není. Ok, takže řekněme si to na rovinu: produkční společnost Naked Sword točí téměř výhradně porno. Celovečerní prvotina I Want Your Love sanfranciského filmaře (dokumentaristy a vystudovaného psychologa) Travise Matthewse je prvním pokusem této společnosti vykročit za hranice "žánru", který v sobě na platformě rozpracování původního krátkého filmu kombinuje oba světy: jednak Matthewsovo psychologicko-dokumentární téma mužské intimity, kteréžto pak zcela zákonitě musí místy přešlapovat do oblasti porna. Matthews tak v tomto snímku podle mě logicky téma (tj. gay intimita) kopíruje veskrze odpovídající formou (tj. explicitní sex), nicméně obsažené sexuální scény nejsou prvoplánové nebo samoúčelné, nýbrž na pomezí hraného filmu a dokumentu vypovídají o Matthewsově pohledu na mužskou gay sexualitu a šířeji o vztazích a hledání lásky mezi gayi. Lze se hádat o tom, zda explicitního sexu ve filmu není příliš, ale nelze jej šmahem odsoudit jako porno. I když se I Want Your Love objevilo jako součást respektovaných GLBT festivalů (Los Angeles, San Francisco, Toronto), tak oprávněně budí emoce, ale to svého času Machatého Erotikon (1929) také, stejně jako Mitchellův Shortbus (2006), který jako jeden z prvních začal ve filmu (v ne-pornu) explicitně zobrazovat gay sex. Nechci samozřejmě říkat, že tohle je budoucnost filmu a že je jen otázka času, kdy se budeme na plátně zcela běžně setkávat se ztopořenými penisy (což je ten hlavní problém - explicitní "ženské" sexuality máme všude habaděj, ale na tu jsme si už jaksi zvykli), ale není možné Matthewsovi upřít snahu nově a neotřele zachytit téma gay vztahů. (Z těchto důvodů film natolik oslovil Jamese Franca, že Matthewsovi nabídl spolupráci na jeho aktuálním dokudramatu Interior. Leather Bar. /2013/.) Ale k samotnému filmu: I Want Your Love je slušně obsazený a zahraný (jedna hvězda), téma není špatné, i když zjevná absence dramatické linky nevyhovuje každému (pokud vám takové filmy nevadí, přidejte si hvězdu). Místo děje se Matthews soustředí na to, o co mu jde především (druhá hvězda): zachytit nuance vztahů mezi gay muži, kteří zde více než kdo jiný hledají štěstí během sisifovského boje o nalezení hranice mezi láskou a sexem.

Na tomhle autorském debutu od mladého německého filmaře o znovushledání bývalých spolužáků a o jejich (vzájemných) životních peripetiích mě vlastně nic nepřekvapilo, což je škoda. Ač se film snaží být nový, neubráníte se pocitu, že jste vše už někde viděli nebo slyšeli, což není dobrá vizitka předlohy a scénáře (obé zde padá na hlavu pana režiséra), který (SPOILER WARNING) nakonec navíc zcela „originálně“ vrcholí autonehodou. Za zmínku snad stojí dvě věci: jednak je zajímavé sledovat, jak je na filmu jen deset let starém vidět, že technologie neuvěřitelně poskočily kupředu (počítače, mobily), a jednak že tu Knut Berger hraje postavu téměř totožnou, jakou si střihl ve Foxově o rok mladším dramatu Walk on Water (2004), tedy floutka, co odmítá skrývat svou (homo/bi) sexualitu. Sečteno podtrženo, podle mě existují lepší německé filmy o „problémech současné společnosti“, a to i s gay tématikou - třeba Tykwerovo milostné drama Drei (2010), festivalová dramakomedie s etnickým přelivem Sasha (2010) nebo romantická taškařice o „fotbalistech“ ze stejné doby Männer wie wir (2004).

Letni taskarice, jak ma byt. A navic v letadle. Mne to sedlo.

Dobře se na to kouká, s natáčením "tanečních" čísel si pánové vyhráli. A dokud se - tedy tak v první půlce - film nebere sám moc vážnĕ, je to docela zábava. Když se to ale pak začne tvářit jako vlastnĕ drama, jde to do kytek, ze kterých to nevyhrabe ani Soderbergh, ani Tatum.

wow! velmi mile prekvapeni, and that's no "bulshevik" :)

True, lyrical, honest. But most significantly - a Chinese gay film! I know!

Roztomilý 'Mischung' mého oblíbeného Berlína, gayů, hudby a historie - proč ne.

Bradley Cooper mĕ mile překvapil. A jak předlouhé filmy nemám rád, tak tohle mi uteklo. Tématicky a scénaristicky nadprůmĕrné.

Herecký koncert. Tečka. Nemohu si pomoct, ale jak Tommy Lee Jones, tak moje oblíbená Meryl Streep (nominace na Zlatý glóbus) jsou ve svých rolích naprosto geniální. Všichni už jsme oba viděli ve spoustě zcela odlišných rolí a oni zase překvapí a zase excelují v pozicích (jak hereckých, tak - ehm - jiných), ve kterých jste je nečekali. Příběh, který si zaslouží vyprávět a zaslouží shlédnout. Tahle generace bude stále větší cílovou skupinou a proč by se na plátně nemohli bavit o orálním sexu.