Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Drama
  • Horor

Poslední recenze (147)

plakát

Winx Saga: Osud (2021) (TV seriál) 

Nepohrdnu jakoukoli napodobeninou X-Menovského námětu včetně nenuceného vílího příběhu, kde sice hned ze začátku stanoví přesně jakých 15 charakterů bude provázet, ale nikdy jsem se necítil víc přesvědčovaný ohledně toho, kterou ze dvou stran považovat za tu podlou. Z nevyhnutelných klišé ze školského života výjimečné zrzky dokázali tvůrci obejít snad maximum od trapných náznaků romance po nepřívětivost nějaké mrchy, do kteréžto role sice byla tlačena postava Stelly, nicméně jsem jí na scéně preferoval před ostatními. Zůstalo však dost situací z tématu "něco mi tajíte", ovšem se zdařilými efekty a dostatečnou hudbou mi to nebránilo v pokračování, protože s blížícím se finále byly epizody i se svými závěrečnými třetinami čím dál lepší. 72%

plakát

Misfits: Zmetci - Série 2 (2010) (série) 

Druhým rokem začínali Misfiti nejobtížněji, jelikož navazovali na nejlepší epizodu seriálu vůbec, ovšem ze záhrobí s sebou vykopali divákovu už definitivně nejoblíbenější postavu Nathana, jehož zábavněji pojatá nesmrtelnost nahrává body snad každému zdejšímu dílu. Protože první řada natáhla tajemství okolo páté schopnosti až za hrob, představuje jako kapitola teprve jakési představení figurek (s jejich charaktery i schopnostmi) na šachovnici; na řadu nyní přichází skutečný důvod pro sledování, jaký u seriálů představuje nejlepší pasáže, kterým je pro Misfits: Zmetky jednoznačný vrchol - druhá série. Přes velké množství superschopností umí tvůrci rozumně pracovat s těmi časovými pro významnější příběh, takže ark o chlápkovi v kukle vytvoří nejkvalitnější dějovou zápletku pro hrdiny prvních třech sezón, navíc navrch přihodí zajímavý éčkový efekt i unikátní Sethovu schopnost ve Vánočním speciálu. Pokračování seriálu zároveň z přebraného moře charakterů přivádí záplavu jejich rozvoje, díky čemuž jsem se při opakovaném zhlédnutí nejvíce těšil právě na úžasný vztahový posun mezi Alishou a Simonem (a tudíž i na nejlepší čtvrtou epizodu), jenž se pro mě stal srdcem celého probačního příběhu... což připomíná zmínit i nově oblíbeného nadřízeného Shauna.

plakát

Moucha II (1989) 

Dvakrát jsem coby dualogii zhlédl Goldblum-Stoltzův příběh, nejprve znechucen v raném dětství, posléze až nostalgicky v pubertě. Vnímal jsem pokračování jako horší díl přitom s pořádnější mouchou, především jsem se podobně (de)formoval i já v kluka, který veškeré nejodpornější bytosti z filmů či kreseb nazýval Mouchou dvě, ať už myslel mouchu, psa, závěrečného mutanta (nejvíc), nebo samotný film. Ovšem po letech dospívání v hororovém žánru s neodcházejícími vzpomínkami na nejhorší start do života mého oblíbeného protagonisty jsem chtěl napůl kultovní hororovou dvojici zhlédnout napotřetí; nepovinně taky starší uznávanou klasiku ale především dát novou šanci navazujícímu podle-všeho Béčku. Hodnocení mi tehdy musel narušovat jak nezájem negativně emotivních filmů, tak nadprůměrné množství špičkových obludností (včetně nejtraumatičtějšího zážitku dětskému divákovi ve formě scény se psem), protože druhou Mouchu teď vidím jako skvělé hororové sci-fi. V technické stránce vyniknou masky alespoň jako spolehlivé hýbnutí žaludkem u slabých povah, a hudba jako jedna opakovávaná působivá skladba; z hlediska dynamičtějšího příběhu však překvapí hlavní hrdina Martin, jelikož v málokterém hororu fandíte titulnímu zabijákovi v masakrovací poslední třetině jako tomuto milovníkovi psů. Nejenže shledávám jedničku horší, ale rozhodl jsem se ji tentokrát vidět jako druhou (prequel), což oběma filmům pomohlo a toto pořadí doporučuji.

Reklama

Reklama