Robbi

Robbi

Robert Pavelka

kraj Praha

3 body

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6
    • 4.3.2018  11:52
    Tlumočník (2018)
    ****

    Navzdory výkonům všech ostatních, které ve snímku mají své místo a bez nich by neměl onu vypovídající hodnotu jde o mistrovské pojetí dvojice Menzel/Simonischek. Už jen pro jejich výkon ho stojí za to vidět. Když k tomu přičteme možná na první pohled ne tak zcela viditelné poselství, nelze ho hodnotit nijak než jako mimořádně povedený.

    • 8.2.2018  16:44

    Už slavný Jára (da) Cimrman pravil, že pohádky jsou větším zlem než zápalky. A když se někdo cíleně a plánovitě pokouší oblbnout dospělé, pak se - jako v případě petry8619 - v plné nahotě ukáže, jak lze manipulovat s těmi, kteří se po vzoru Jirotkovy tety Kateřiny ztotožňují s postavami a la Květinka Marta. Každému co jeho jest, kdo si bude chtít libovat v prázdném, nudném a plochém životě, nechť tak činí, spíš by se dalo usuzovat, že si takové lidé aspoň na chviličku představí, coby kdyby... A romantika? Ovšem, pokud je podložená patřičným počtem milionů, vezmou ji na milost i zastánkyně MeeToo. Zkuste si představit, že by byl Christian obyčejný úředníček... to by byla romantika, že? Na druhou stranu je dobře, že máme možnost vidět, že i ženy jsou tak snadno ovlivnitelné. A nechce to ani velkou námahu.

    • 5.2.2018  00:51
    Dukátová skála (2018)
    odpad!

    V tomhle filmu nefunguje nic. Postavy bez vývoje, nestravitelné dialogy, absence rozvíjení děje, připadá mi to, jako kdyby na scénář byl půlden. Jestliže se herci rozplývali nad krásami Rusavy a velebili milý pobyt, pak by jim někdo měl připomenout, že tam jeli hrát a ne se rekreovat. Jsou tu výjimky, Martinové Dejdar a Zounar ukazují, že kdyby měli co hrát, určitě by excelovali, bohužel dětské postavy až na B. Čermáka působí nepřirozeně, v případě Samuela Gyertáka a Justiny Elly Klimešové afektovaně s tuhým sklonem k přehrávání. Už vůbec nepochopím, proč byla do Dukátové skály obsazena Petra Faltýnová - bohužel mě napadá jediný důvod - aby se na ní nezapomnělo. A slavná čurací scéna tolik propagovaná v médiích? Spíš to vypadá, že čtyři ženy sedící za náspem a trousící rádoby moudra při hledání dětí dokazují, že myšlenky a nápady zmizely dávno předtím, než první kapky dopadly na zem. Jedná se o nevyužitý potenciál, který nezachrání ani do omrzení opakované letecké záběry a sterilní, jednolitá a nenápaditá hudba V. N. Bárty - a to je paradoxně téměř to nejlepší, co film nabízí.

    • 8.1.2018  20:45

    Bylo by spravedlivé říci, aby to někoho nemátlo - tohle není film o commendatorem Ferrari nebo jeho stáji. Týká se pilotů, kteří v letech 1955-1958 v jeho stáji jezdili, vítězili a bohužel i umírali. Dominantní roli tu hrají Peter Collins a Mike Hawthorn, ale nebudeme se pohybovat pouze na F1. Navštívíme nejhorší katastrofu v motoristickém sportu, zavítáme na tragickou Mille Miglia a pochopíme rozdíl mezi formulí 1 v druhé polovině let padesátých a třeba jen o dvě desítky let později, kdy se sice nazývala nebezpečnou, ale proti zachycené době to byl led a oheň. Ti, kteří čekají průřez historií italské stáje nebo snad životopis samotného Enza budou určitě zklamáni, protože se opravdu dozvědí pouze o čtyřech, byť událostmi nabitých letech.

    • 7.1.2018  21:18
    Já, Tonya (2017)
    ***

    Jak se o krasobruslení zajímám z doby ještě před tímto incidentem, zdá se mi, podobně jako u Howardových rivalů, že to je záležitost proteklá mezi prsty. A když už sami američtí novináři připouštějí, že jde o poněkud nepovedenou obhajobu Tonyi, tak to v zemi, kde se sirup limonádového druhu nosí, asi něco znamená. Především mi Margot Robbie v roli Tonyi nesedí, je příliš "hodná a hezká", než aby zapadla do obrázku oné životem zkoušené sportovkyně. Pak vlastně vůbec nic neříká, nenabízí variantu, ale ani se nesnaží jít v tom nedůležitějším bodě trochu dál. Zato plýtvá emocemi a v mnoha směrech si protiřečí. Podezírám tvůrce, že se pokusili využít ZOH a ohřáli záležitost, v níž se mírně přepočítali. Proto čekám, že se někdo pokusí třeba zpracovat příběh Jeleny Běrežné, který je prost skandálů, ale co do dramatického napětí strčí Tonyu i s Nancy spolehlivě do kapsy.

    • 24.12.2017  10:32
    Ladíme 3 (2017)
    *

    Takže Pěnice potřetí. Nic nového, snad jen pokus rozčísnout děj akčními scénami, které působí asi stejně vtipně, jako kdyby Dušan Jasánek ztřískal na hromadu Jamese Bonda. Bez nápadu, křečovité vtipy, pokud má jít o trojku, tak překvapivě zase vidíme Becu, jak svým uměním ohromí další hudební celebritu. Jenom ukázka toho, že dneska není třeba mít hudební cit, stačí jen mačkat správné knoflíky. Předvídatelné, ukoptěné, utahané, ani ty písničky, na kterých by to asi mělo stát, nejsou nijak úderné - příliš z toho čpí komerce a snaha vysát z tématu co ještě jde. Na rozdíl od Wysch a carly se ale obávám, že za nějakých 5 let se dočkáme Bardem Bellas v domově důchodců, na rozloučení to opravdu nevypadá.

    • 13.11.2017  11:00
    Příšerákovi (2017)
    odpad!

    Dlouho jsem se rozhodoval, zda dát takové hodnocení, ale ať jsem se na to díval ze všech stran, prostě jsem nenašel důvod, proč vytáhnout i tu jednu hvězdu. Nejenže tenhle film při mé návštěvě kina nebavil mnoho dospělých, ale ani děti, ještě je to tak okatá agitka rodinné pospolitosti, které podléhá všechno, včetně naprosto nesmyslných dějových zvratů, které nejde omluvit ani argumentem, že to "je jen animák!" Nulová zábava, spousta klišé a žádné překvapení - ba co víc, některé postavy jsou tak vlezle protivné, že ač se tváří jako spasitelé kladného přístupu k životu, stálo by za to je poslat ke všem čertům.

    • 1.9.2017  16:13

    Co lidé neudělají pro peníze, které notabene nemají vůbec jisté. Snímek zajímavý i účastí "Paulova dědečka" z beatlesáckého Perného dne (Wilfrid Brambell) měl plno kouzelných míst, na které se - jak ostatně uvádějí i další komentáře - rádo vzpomíná. Jeden za všechny: Co to tu děláte? Eeeeehhh, červotoč... Cože?!?!?!?!? V kovové židli? .... Tak kovotoč... Nemyslím si, že by Ronnie Corbett nějak zvlášť za ostatními zaostával, ale prim asi jako u většiny hraje Thora Hird.

    • 11.8.2017  14:44

    Už poněkolikáté se tvůrci pustili do něčeho, co by se dalo nazvat - hledej zdroj a inspiraci. Scény jako vystřižené z Pátku 13., Hřbitova domácích zviřátek, Exorcisty a dokonce i nedávného The Boy spolu se zachováním všech snad myslitelných klišé mohou způsobit to, co bylo vidět při předpremiéře, kdy pro poměrně značnou část diváků byly důležitější jejich mobilní telefony a SMSky.

    • 22.7.2017  21:19
    Letíme (2017)
    **

    Protože animovaných filmů začíná být dvanáct do tuctu, aby nezapadly mezi ostatními, chce to něčím zaujmout, přijít s novinkou. Letíme (s mistrně manipulujícím názvem Čáp Richard - v originále) tak trochu těží z legendárního Ošklivého kačátka. Nejspíš v rámci světových kampaní vedle povinné pomoci a úspěchu ve chvílích, kdy to vypadá na katastrofu, se tu objevuje zřejmý podtón osvobození jedinců od sebepodceňování - Richard The Stork tak svým způsobem může vytlouci dětičkám z hlavy, že jsou ošklivé, tlusté a nemotorné. Jistě si oblíbí další okaté potvůrky, ovšem až přílišná sterilnost námětu a provedení, včetně setrvalého provedení nejspíš příliš nezaujme. Na to je konkurence dost silná.

    • 22.7.2017  21:14
    Čára (2017)
    ***

    Místy opravdu dobré momenty, místy nešťastný plagiát, občas i humor se snahou odlehčit. Bohužel také dost klišé, kterých se film mohl a měl oprostit, pak by to byl skutečně nečekaně dobrý počin, na který třeba kinematografie slovenských sousedů a bývalých spoluobčanů čeká. Zajímavé pojetí jednotlivých postav, které se ohánějí morálkou, přitom jí každodenně dávají na frak - zkrátka nakládají s ní, jak zrovna potřebují. Značně těžkopádná a úplatná policie je tu nezbytnou nutností, jen ona Čára, aby se divák nepletl, vůbec nereprezentuje to, co probíhá mezi dvěma státy.

    • 22.7.2017  20:41

    Když jsem psal vzpomínkový materiál o spaghetti westernech, tahle skutečně velmi povedená komedie tam nesměla chybět. A funguje i po mnoha letech, když jsem si ji opět připomněl. Neježe tu najdu mnoho známých tváří z přehršle bitek z filmů dvojice Hill-Spencer, ale ač si to možná neuvědomujeme nebo nechceme připustit, má i určitý životní podtón. Možná varovný, možná jen konstatující - před tím, co se na nás valí, se dá jen těžko utéci, a to nehodlám komentoval, zda je to do nástup dobrého či zlého. Lze možná litovat, že Yanti Somer byla tak málo vídaná, ale kdo ví, možná nám tím je vzácnější. Samozřejmě nelze přijmout další příjemnou ukázku dvojice Maurizia a Guida de Angelisových. Jestli jim ještě nevyšlo Best of movie music, ptám se proč???

    • 10.6.2017  17:54

    Čurda jako člen výsadku Anthropoid, dva zabití esesáci hned po seskoku, dojemný odvoz zraněného Gabčíka německou hlídkou, která se nechá uplatit zajícem, tajní agenti hulákající v bytě koledy a ještě všichni pohromadě... Jasně, jsou lidé, kterým je historie docela fuk, ale tohle je opravdu hodně silný kalibr, který se časem nelepší, nýbrž zhoršuje. Že Američané mají v povaze předělávat historii podle toho, jak jim to vyhovuje, není nic nového. Bez jmen Gabčík, Kubiš, Heydrich, Opálka, Čurda a další by to nebyl špatný film, ale takhle je to bohužel fabulace a nic než fabulace.

    • 9.6.2017  14:02
    Smrtihlav (2017)
    **

    Pokud točíme filmy o historických osobách, notabene velmi dobře známých a pro náš národ zásadních, pak bychom neměli postupovat stylem "nějak to sesmolíme a budeme doufat, že efekty a celková vizáž nahradí totální přešlapy". Už jsem to psal několikrát - pokud si chceme vymýšlet nebo se rozletět po křídlech improvizace a fabulace, nepoužívejme konkrétní jména. No jo, ale koho by to potom zajímalo? Bohužel Smrtihlav kromě úvodní půlhodinky a dejme tomu onoho momentu se státní hymnou (ucvakli slovenskou část jen pro českou distribuci???) nabízí v kvalitním provedení amatérsky pojatý příběh. Je jisté, že Brazilci, obyvatelé Trinidadu a Tobaga, Tahiti či Nepálu, popřípadě dalších lokalit (Belize, Benin, Čad) s klidem přejdou otřesně volené lokality, ale těžko tohle skousne našinec nebo divák znalý problematiky. A vymlouvat se v téhle oblasti na filmovou licenci? To je skoro jako točit životopisný snímek o Havlovi a nechat ho hrát míšence.

    • 14.4.2017  19:02
    Legenda 17 (2013)
    ****

    Legenda 17 je oslava Valerije Borisoviče Charlamova a tak je potřeba ho také brát. Stejně jako v Rivalech je tu spousta nepřesností a neexistujících věcí, ale podařilo se vystihnout to hlavní. Ano, nenáviděli jsme hráče s CCCP na prsou, protože nám kazili radost, ale byli to také jenom hráči, kteří chtěli dělat to, co umí. Někteří byli "namistrovaní borci", jak třeba označil Petrova obránce Jan Suchý, jiní byli příjemní a inteligentní společníci. Přes všechny nedostatky film hodnotím jako velice dobrý a jenom čekám, kdy se podobné oslavy dočkají legendy našeho hokeje - ne nějaký narychlo spíchnutý dokument, ale film jako je tento nebo Miracle On Ice. Existuje dost hráčů i událostí, které si o to přímo říkají.

    • 12.4.2017  14:41

    Než o vylíčení skutečných osudů Percy Fawcetta jde spíš o skicu a průřez dvaceti lety jeho života. Rozpory se skutečností jsou zřejmé, někdy i v zásadních bodech (dokument 521 neznámého vojáka, kterého Fawcett nazval Raposo, válečné události, počet výprav, doložená není ani postava Jamese Murphyho), ale snímek spíše chce v kostce prokázat osobnost britského cestovatele, jeho odhodlání i posedlost. Navzdory dlouhé stopáži těch dramatických záběrů z džungle není zase až tolik, kolik by divák očekával, je tu i spousta filozofických úvah a příměrů, nemalá část je věnována i rodinným vztahům, které měly na jeho život podstatný vliv. Nejde rozhodně o životopisný film Fawcetta, spíš o určité vnadidlo a pozvánku ke skutečnému poznání tohoto pozapomenutého cestovatele.

    • 17.2.2017  01:26

    Muzikál, který nechce nudit dějem, ale bavit. To není nijak ironické hodnocení, jsme svědky úžasných výkonů hvězd jako José Iturbi, Xavier Cugat, Ben Blue, Amparra Navarro a především fenomenálního trumpetisty Harry Jamese, neprávem zapomenutého hudebníka. Ale také úžasný výkon Jimmy Duranteho coby Billyho Kipa a kouzelný Concert for Index Finger Gracie Allen, jíž má tu čest doprovázet orchestr pod vedením Alberta Coatese. Skvělé písně jako Sweet And Lonely či Young Man With a Horn nebo Love Like Ours. Tenhle film možná bude ohledně materiálu méně kvalitní, ale zábavou zůstane mladý a aktuální.

    • 12.1.2017  23:32

    Kdo se na tenhle film bude dívat jen z toho pohledu, že musí za každou cenu určit toho nejlepšího a nejméně výrazného, vůbec ho nepochopil a přijde o spoustu zajímavých myšlenek. Stejně jako nejde v F1 srovnávat Fangia, Sennu či Hamiltona, ve fotbale Andradeho, Pelého nebo Messiho, v hokeji Ragulina, Orra, popřípadě Bourquea, tak to nelze ani zde. Každý z trojice Page, Edge, White má svůj vrchol, místo s nímž budeme nesouhlasit nebo okamžik, nad nímž je nutné se zamyslet. A závěrečná The Weight je skutečně výborným puntíkem za netradiční, ale velice dobrou podívanou.

    • 19.8.2016  18:00
    Alice Cooper (2014)
    ***

    Je to opět taková agitka jako v případě Ozzyho. Ano, vím, že se Cooper vyhrabal z totálních sr..ek a stal se údajně od roku 1983 lilií, která nevzala do úst kapku alkoholu a štipeček koksu, ale spíš by mě zajímalo, jak se vyvíjela jeho další kariéra. Jak uvedl Johnny D., stopáž filmu toho moc neumožňuje, ale po návnadě v první polovině čekáme zhodnocení kariéry a ono prsk!, dojemný příběh o polepšeném rockerovi. Takže v duchu přemýšlím, kdo další přijde z těch poučených na řadu. Keith Moon už to určitě nebude.

    • 19.12.2015  01:05

    Dvě třetiny jde o sympaticky rozehrané drama a konečně to taky jednou vypadá, že země neomezených možností vyprodukuje něco jiného, než geniální amatéry, kteří dokáží "vykolejit sirkou mezinárodní expres". Hysterická Emily Mortimer, nesnesitelně žoviální Woody Harrelson, bohužel nevyužitý potenciál Eduardo Noriegy a závěr, který asi má znamenat něco v duchu závěrečné hlášky ze Stevensonova Ostrova pokladů "Prachy nekoušou". Totálně zazděný potenciál, v němž si snad jako jediný uchoval nadhled Ben Kingsley, jemuž dávám jednu hvězdičku, druhou pak jako zarytý vláčkař samotnému prostředí. Kdy už si US tvůrci konečně dovolí se zbavit těch zoufalých klišé a udělají jednou něco, kvůli čemuž by se stálo za to vrátit k nějakému filmu podruhé?

    • 10.11.2015  16:42

    Bohužel oficiální text distributora je krajně zavádějící - film totiž není o odcizení otce a dcery, ani o nové snaze k sobě najít cestu. To ale pochopíte, až toto velice zvláštně pojaté dílo uvidíte. Odehrává se ve dvou rovinách a spíš se zabývá snahou slavného spisovatele uhájit právo na výchovu vlastního dítěte, v druhé poloze pak o pokus mladé dívky se vyrovnat s neschopností citového života, který by mohl změnit právě uvedený Cameron, ovšem otázkou je, zda na to oba budou mít dost sil. Dominantní postavou filmu je bezesporu vynikající Russel Crowe, ale za pozornost stojí díky jisté upozaděnosti výkon Diane Kruger a Bruce Greenwooda v rolích příbuzných hlavní dvojice.

    • 18.3.2015  01:20

    Názorná ukázka, že animovaný film lze udělat i bez nebetyčně provařeného enginu na bázi stále stejný očí. Nejen úžasná atmosféra, ale i soběstačný příběh, jemuž zdánlivě, opravdu pouze zdánlivě jednoduchá animace dodává na síle. Měl jsem to štěstí, že jsem viděl verzi bez dabingu a šlo o rozhodně nejsilnější zážitek v tomto oboru za minimálně posledních pět let.

    • 4.6.2014  10:18
    Sputnik (2013)
    ****

    Sputnik má roviny dvě - onen dětský svět, ve kterém se pohybují Friderika, Jonathan, Fabian a jejich odvěký nepřítel Oliver, a potom ten dospělý, naplněný problémy s běžným denním životem. Úvahy o emigraci před dětmi úzkostlivě tajené, přemýšlení, co přinese další den a jak se zachovat pod dohledem místního důstojníka Maudera. Je nutné si uvědomit jednu věc - jak vysvětlil režisér filmu Dietrich, tenhle film je určen především pro mládež a odtud pramení jeho hravost, doplňovaná aspekty ze světa dospělých. Nelze ani po něm chtít, aby děj zaměřený do horizontu několika dnů podal divákovi vyčerpávající politicko-historické informace. To ostatně nedělá ani velké množství takzvaně fundovaných filmů, které si dějiny prostě ohnou podle toho, jak se jim to zlíbí. Tohle je prostě listopad 1989 nahlížený dětmi v malé vesničce v NDR - a tak bychom ho také měli vnímat.

    • 4.3.2014  15:14
    Angelika (2013)
    *

    Uživatelka tyna24 tu vyslovila názor, že Angeliku nelze srovnávat. Je to jako chtít nesrovnávat verze Tří mušketýrů, Supermana či Batmana. Nová verze Angeliky je chladně vypočítaná do posledního detailu a romantika pochopitelně byla pochopitelně první, kdo musel vyklidit pole. Myslím si, že právě velice chabě pojaté hlavní postavy zničily jakoukoli šanci na úspěch tohoto remake, který pokud měl být vytvořen jako pocta k 50. výročí uvedení původní Angeliky do kin, tak to je skutečně ostuda. Hodně naznačuje i fakt, že Francouzi tuto novinku nepřijali a návštěvnost je velice chabá. Existují prostě řeky, kam se i přes veškerou snahu a občasné ošálení přísloví podruhé vstoupit nedá - a je nanejvýš pochybné to zkoušet.

    • 18.12.2013  00:02
    Mzda strachu (1953)
    ****

    Nechtějme srovnávat tuto verzi s novějším Friedkinovým počinem. Každý ji uchopil jinak, tahle je poněkud klidnější, komornější, pochopitelně v mezích dramatické jízdy k vrtu. U této adaptace jsem ocenil dodatečné kolorování, je to jeden z mála případů, kdy taková úprava nebyla na škodu věci. Zde jsou postavy také nějak více smířené s faktem, že to může bouchnout, věčně usměvavý Luigi snad ani není věčně klející a nervní Ital, ale nějaký jeho řecký klon (nic proti Řekům) a Joe, podle knihy Johnny Mihalescu, je ve filmu daleko menší srab. Proto si velice rád pustím oba filmy po sobě a budu se u nich bavit.

    • 6.12.2013  00:30
    Slavné útěky (TV seriál) (1972)

    Lovím z paměti dětské vzpomínky - a vedle zde zmíněného útěku v šachovém stroji (ve skutečnosti šlo o figurínu hráče, která posouvala figurky po šachovnici) si vybavuji ještě epizodu o maďarském knížeti Rákoczim a také úspěšný útěk vévody de Boeufor (pokud jsem to napsal dobře). Bohužel je téměř nemožné zjistit, kolik dílů vlastně bylo natočeno, ale souhlasím, za zopakování by to rozhodně stálo.

    • 26.11.2013  13:42

    Nazareth byli vždy tak trochu ve stínu větších a často komerčnějších skupin, ale to vůbec neznamená, že hráli špatně. A je nanejvýš záslužné, že se třeba poněkud pozdě, ale přece můžeme podívat na jejich kariéru. Možná ne podle obvyklých klišé, ale určitě zajímavě a mnoho z nás může nostalgicky zavzpomínat. Leč mé hodnocení neberte zcela objektivně - měl jsem možnost se s Nazareth setkat a byl to skutečně nevšední zážitek.

    • 21.9.2013  11:24
    Rivalové (2013)
    ****

    Na film Rivalové je nutno nahlížet ze dvou stran - jste-li nekritickými obdivovateli F1 a historii tohoto motoristického odvětví vnímáte stejně volně jako tvůrci, budete poprávu nadšeni. Dobová technika a hodně blízký naturel herců skutečným postavám, přítomnost Nikiho Laudy coby odborného poradce - to vše dělá film atraktivním. Pokud však jste skutečnými fanoušky F1, najdete tu překvapivě velké množství chyb, které nelze schovat ani za tradiční "filmařskou latinu". Na rozdíl od POMA si myslím, že to zcela odpustitelné není, jsou to úlety zbytečné a horší je to ještě o to víc, že jde o nepřesnosti takového druhu, které ve snímku prostě být nemusely. Do zdejších zajímavostí jsem jich poslal na desítku a jsem zvědav, zda se tu vůbec objeví. Proto na Rivaly musíte jít jako na přibližnou adaptaci toho, co se na trati skutečně dělo a nebo jako na film, který by vás mohl na bohatou historii F1 nalákat. Ale rozhodně mu nelze ve všem věřit.

    • 16.7.2013  13:59

    Pokud si chcete udělat přehlídku nejklasičtějších klišé, uronit vlasteneckou slzu do popcornu a opravdu vnímat kupu nesmyslů, budete se bavit. Neobstojí názor, že jde o nadsázku, tohle je zbytečných 137 minut efektů, které jsme tu už viděli. I kdyby v tomhle hrál Bruce Willis, byl by to strašný propadák. Nebál bych se říci, že scénář filmu se začíná blížit tomu, co se nazývá koblihami - navrch cukr, uvnitř duto. Jestliže první Smrtonosná past byla zábavná, její x-tý klon fungovat nemůže a nebude. Ale chápu, že v dnešní době, kdy je módou nemyslet do hloubky, případně nemyslet vůbec, to docela uspěje.

    • 1.11.2012  00:07

    Moje zkušenost už má co do činění s nově sestříhanou verzí, kterou štáb udělal po LFŠ v Uherském Hradišti. V tomto případě film nestaví žádné dělící čáry a neodsuzuje, jen vypráví. Nevíte, kdo je nepřítel a kdo vám podá pomocnou ruku. Můžete se jen dohadovat a plout zmatkem s nadějí, že přežijete. Vedle výkonů už zavedených jmen (Vetchý, Kerekes, Bareš) bych vysoce ocenil projev Jarka Hylebranta a "nenápadného" Jiřího Schmitzera. Nemyslím si, že by děj trpěl šroubovaností či směšným dojmem, je třeba si uvědomit, jaká to tehdy byla doba, ve které neexistovala žádná pravidla. A vzhledem k tomu, že scénárista Urban konzultoval veškeré dění s jedním z nejstarších pamětníků Karlem Cvrkem (1916-2012), věřím, že na rozdíl od mnoha filmu s nálepkou "podle skutečné události" je skutečným odrazem tehdejších lidských příběhů. O filmu vím díky oběma producentům více než hodně, takže mě opravdu mrzí jen pár drobností a nelogičností, kvůli kterým to není poctivých pět.

<< předchozí 1 2 3 4 5 6
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace