Recenze (584)
Amazing Spider-Man 2 (2014)
Asi nejlepší rozpohybovaný komiks co se týče akčních scén. Webb to začíná konečně dostávat do ruky, bohužel se ale obávám, že Amazing Spideyho nebude nikdy mít v rukou natolik, aby mohl vyhodit Kurtzmana s Orcim. Tohle duo scenáristů už to s těmi přetwistovanými demencemi nemůže skoro myslet ani vážně. Ale v tomhle případě to zas tak nevadí, protože herci to vesměs ustojí a Webbovi se většinou daří odvést pozornost jinam. Mít to lepší hudbu (Zimmer se už začíná vykrádat hůř než jeho vykradači) v patetických pasážích (a vlastně i v jakýchkoliv jiných pasážích), tak by to možná bylo ještě o stupeň lepší. I tak mi ale stačí, že to není tak vykastrované a šablonovité jako začínají být Marvelovky, ale že si to jde svou cestou pokusů a omylů. A jo, tomuhle Spideymu já teda fandit budu.
Aneun yeoja (2004)
Skvěle vypointovaný snímek, ve kterém do sebe vše krásně zapadne. Herecké obsazení taktéž super a jediné, co tak Someone Special v mých očích celou dobu poškozovalo bylo poněkud "horší" technické zpracování s přemírou rozklepané kamery a neuhlazeného stylu v momentech, kdy se to vůbec nehodilo. 70 %
Annie Hallová (1977)
Nejlepší Allenovka se kterou jsem zatím měl tu čest. Vynikající dialogy, parádní scenáristické i režijní nápady a hlavně vynikající výkony Woodyho Allena i Diane Keaton tvoří z Annie Hall jednu z nejlepších romantických komedií, které kdy kdo natočil. Vsadím se, že několikrát ji viděli i tvůrci (500) Days of Summer.
Another Gay Movie (2006)
Jsem tolerantní a proti homosexuálům rozhodně nic nemám, ale tenhle film je prostě peklo, které se nemůže líbit snad ani jim samotným. Prostě taková gay verze Prciček, která rozhodně není vtipná a obsahuje řadu zbytečných a nechutných momentů. Tohle by prostě udělalo i z Eltona během půl hodiny heterosexuála.
Antikrist (2009)
Snímek těžký k hodnocení. Zajímavě natočené psychologické S/M porno s fantastickými herci, které nabízí bohaté interpretační možnosti, velký kus Triera samotného a opodstatněné a tím pádem v žádném případě ne samoúčelné naturalistické scény. Celkový dopad na diváka je mnohdy až neúnosný, psychologicky mrazivější film z úvodu se rázem mění v survival horor s výraznými prvky surrealismu po celou dobu a na neinformovaného diváka může Antikrist zapůsobit jako rána špalkem do koulí. Trier výborně buduje atmosféru snímku, kdy i nuda (a že se v pár pasážích dostaví) ve výsledku pracuje pro film protože ve výsledku přidává na té drásavě neúnosné atmosféře snímku a navíc umožňuje film analyzovat i v jeho průběhu. Diváka tak v podstatě od druhé poloviny drží mezi fascinací zobrazovanými věcmi a nutkáním okamžitě utéct/film vypnout a nikdy víc se k němu nepřiblížit, což samozřejmě nabízí některá nerelevantní hodnocení a odsouzení, přestože právě ty pocity jsou jedním z klíčových důkazů že to skutečně funguje a takový divák tak v podstatě tvůrci vyčítá vlastní slabost. Film opravdu končí velkým psychickým vypětím (jak postav, tak diváků) a atmosféra se diváka nepouští ani po jeho zhlédnutí, spíše naopak - nutí ho nad filmem přemýšlet. Ať už je to jakkoliv, Trier je dozajista velký režisér s ještě většími problémy.
Antiviral (2012)
Brandon se potatil. Vizuálně chladné a podmanivé psychologické drama které rozhodně není myšlenkově prázdné. Jediné, co mě ale trošku zaráží (a možná i zklamává) je fakt, že Antiviral působivou psychologickou stránku nedoplňuje fyziologickou nepříjemností. Což by Cronenbergovi staršímu (a že se Brandon ani srovnání vyhnout nemůže) na začátku kariéry rozhodně problém nedělalo. I tak ale podařený film a velký příslib do budoucna, zvlášť poté co se tatínek pomalu ale jistě přesunul spíše na akademické pole.
Apokalypsa v Hollywoodu (2013)
Nesourodá směs gagů různé kvality, která se nějakým náznakem děje zabývá pouze úvodních 20 minut. Pak už sází jen na vtipy proměnlivé kvality a nechutnosti, plejádu známých tváří a "charisma" všech přítomných. Jo, při psaní musela být sranda, při natáčení ještě větší, ale z výsledného filmu se to jaksi vytratilo a zůstal jen rozpačitý dojem. Méně hulení a vzájemného honění vlastních pér (a trik) a mohlo to být o třídu lepší.
Armageddon (1998)
Americký patos v tom nejhorším slova smyslu jak to umí jen Michael Bay. Stá variace na téma Bruce Willis zachrání všechno a všechny.
Asterix a Vikingové (2006)
neoriginální příběh zachraňují podařené vtípky a popkulturní odkazy.
Ataque de Pánico! (2009)
Občas District 9, občas jako něco od Asylum. Pokud Alvarez zůstane u režie, tak má blíže spíše k tomu druhému, ale v nějaké trikové společnosti by se jistě neztratil. Záběry sami o sobě klasické až nezajímavé, práce s atmoférou skoro žádná. Alvarez na mě působí jako grafik, kterého baví piplat robůtky, ale se zvukem si moc hlavu nedělá a radši tam hodí nevhodně zvolený song a absolutně pohřbí atmosférický start s mostem, mlhou a malým klukem. Přesto to na amatérské poměry stojí za pozornost.