qvark

z Juráčkova DENÍKU: 29. října 1969 ... Gulliver se dostane spíš do dějin než do kin... Se vší pravděpodobností bude zakázán. Pokud jde o mne, je mi to jedno. Je mi dokonale lhostejné, jestli se Gulliver dostane do kin, či nikoliv. Jsou lidé, kterým tento svůj postoj nikdy nedokážu dostatečně vysvětlit. Je obtížné dokazovat, že jsem Gullivera psal a točil sám pro sebe, kvůli sobě a že mě jeho další osud zajímá jen nepatrně.

Celá generace českých filmařů se od Pelíšků marně snaží představit komunistickou minulost všelijakými způsoby, ve kterých hrdinové-srdcaři stojí proti anonymním nebo tupým STBákům a švestkám. Fetišisticky aranžují před kamery sifony a červené kostkované ubrusy, aby si divák mohl s pocitem spoluúčasti do detailu vychutnat muzeiní výpravu do minulosti. Životy těch druhých ( Das Leben der Anderen ) představují přesný opak s takovým dopadem závěrečné scény, že se budete muset zhluboka nadechnout a stejně vám to nepomůže....

Téměř divadelní drama jednoho návratu ze stranického večírku, které vás pomocí světelně kontrastních POV flashbacků vtáhne do schizofrenního orwellovského poselství té doby....herecky naprosto suverénní ústřední dvojice, ze které bych si nedovolil nazvat Jiřinu Bohdalovou obligátní ,bohdalkou,.....V trezoru tímto dozněla normalizací típnutá, zlatá filmová vlna šedesátých let...

Ojediněle originální animovaný film představující psychoanalýzu zapomenutých dramat občanské války v Libanonu, jejíž výsledkem je krvavý realistický obraz skutečnosti....