Pedestrian

90 %. Ambicióznější, než si myslíte. Scénář to povyšuje na zatím nejlepší akčí film letošního roku. A postava Teddyho je bez přeháňky tím nejlepším záporákem min. od Bardemova Antona z Tahle země není pro starý. Škoda jen, že ve druhé polovině už z něj nejde takový strach a trochu vyměkne. Bytová scéna s ním a s Mandy TOP.

Tenhle příběh bude Amerika milovat. Každopádně mám pocit, že už tomu chybí ten punc exkluzivity a potřeby opakovaného zhlédnutí a "reznorace" :-). Poslední půl hodinu jsem ale na filmu visel a skončit v jednom konkrétním okamžiku, jsem na první letošní pětihvězdě.

Nevyvážené. Místama smrtelně vážné a jindy zase hodně odlehčené. Příště více nadhledu by neuškodilo. Úvodní dvacetiminutovka plná pekelných dialogů je naštěstí rychle rozmetána tornádem (skvělé cgi), načež nastoupí survival scény plné těch nejpatetičtějších monologů, jaké si dokážete představit. A takhle se to bije celý film.

To, že má být trapný humor záměrně trapný ještě neznamená, že ho chci jako divák sledovat. A že ho tu není málo. Naštěstí je to vyvážené a všichni zúčastnění do toho dávají tolik energie, že je radost je sledovat.

Slušné. Oproti klasickým japan revenge filmům z 80. let je to ještě čajíček, ale aspoň to má trochu mozku a i ten příběh a jeho vývoj není vysloveně zlý. V závěru to už všechno jde trochu do kytek. A Noriaki Kamata jako Hamazakiho syn je vyloženě hnusák k pohledání. A nesmíme ani zapomenout na nejpraktičtější využití vlasů v historii filmu. Silné 2.

50 %. Z traileru jsem měl pocit, že se film snaží o světovost (střídání lokací), leč bohužel je to opět “zaprděné” u nás doma. Stejně tak trailerové lákadlo v podobě útěku před mafii, z čehož se nakonec vyklube směšná vedlejší linka s karikaturama. Ty 3 jenom za sympatické a dobré herce a fajn hudbu. Z product placementu, akčních scén a chování postav jsem obracel oči v sloup.

Přišlo mi, že se z toho dalo vyždímat mnohem víc (noční zoo v Bronxu, znepokojivá videa, která Derrickson umí IMHO mnohem líp, viz Sinister). Jeho rukopis je tu každopádně znát a bere odevšad, jak z vlastních, tak z cizích filmů. Vizuál krásnej, ale dějově to nestrhne ani trochu, finále slabé a bez koulí. Zapomenutelné, každopádně jeden z filmů s nejméně vhodným použitím hudby (The Doors).

Není to tak zlé. Ke komediím typu Holky/Kluci to chtěj taky bych to vůbec nepřirovnával, tohle má mnohem větší ambice. Těch oplzlostí ale mohlo být míň.

Hanekeho škola v úchylnějším podání. Chladné a odtažité. Pod povrchem zdánlivě obyčejné rodinky bují zlo. Na plnou palbu Sedmého kontinentu tomu chybí psychologická rovina, ale pro fanoušky žánru povinnost.

Čím víc nad tím přemýšlím, tím lepší to bylo. Podmanivé, minimalistický projev Scarlett a depresivní hudba. Do Varů jako vyšitý.