dopitak

Tyhle zhovadilosti neměli vůbec točit, a už vůbec to u nás neměli kupovat a RYCHLOdabovat. Sice se to tváří jako česká verze, ale takový Michal Dlouhý si střihnul asi sedmnáct rolí, a ostatní stejně tak. V celém filmu je asi tak jedna vtipnější scéna, a na tu si teď deset minut po závěrečných titulcích už nemůžu vzpomenout. Zato nezapomenu na výstavní vnady Sereny Grandi, která ani nepotřebovala vodu v bazénu, aby popřela gravitaci.

Kolega argenson výtečně v obsahu naznačil, kterým směrem se bude děj ubírat. Dost jsem se tím natěšil, ale tak mě další vývoj trochu zklamal. Hrdinové byli málo stateční a padouši málo podlí. Okouzlila mě Senta Berger, se kterou jsem už viděl víc filmů, a líbila se mi i v delonovce Ďábelsky Váš. Herbert Lom ok, ovšem Kinski byl zřejmě nadabován (to nebyl jeho hlas!) a dabing se moc nepovedl. John Le Mesuier a Wilfrid Hyde-White mi tím, že byli dva, trochu překáželi. Zpackaný konec už od okamžiku, kdy se objevil T-T (jehož postava byla zřejmě napsána dodatečně, zjevně jen aby mu něco "dali").

Tvůrcům se bohužel nepodařilo víc odpoutat od divadelní předlohy. Začátek je herecky toporný, přehrávaný (a to ani nemluvím o dětském intru s Halloweenem), hodně scén se vleče a patos ohýbá postavy až na zem. Vystříhal bych z toho půl hodiny a bylo by to ok. Laurence Harvey je samozřejmě skvělým protagonistou velkoměstského děvkaře, který umí místní venkovské nanynky dostávat do kolen a náležitě si to vychutnává. Geraldine Page jako jeho herecký partner mi ale vůbec neseděla, vypadala hrozně staře a vyjukaně víc než její pošahaná matka. Naopak Pamela Tiffin k nakousnutí. Jižanské dusno tentokrát jen ateliérové, ty exteriéry s umělým stromy a listy vystavěné na jevišti se jim fakt nepovedly.

Jediný problém, a to je námět. Proč peklo a nebe a proč v téhle podobě? Existenci dvou "agentek" akceptovat lze, ale proboha co mají být ti debilní manažeři (uhlazená dámička Marina D'Angelo a debilní kretén Davenport, kterého nadabovalo nějaký kopyto s hlasem šestnáctiletýho cucáka)? Plete se to páté přes deváté a tak se u toho klidně dvakrát prospíte, zažijete menší akční přestřelku a trochu krve, abyste nakonci nepochopili, o čem to celé bylo. Fuj.

Nízkorozpočtová taškařice natáčená ovšem převážně on location, tedy přinejmenším někde u moře. Je libo eintopf po anglicku nebo vývar z pterodaktyla? Příměří vezme uprostřed antických slavností za své, když moře vyvrhne trosečníka. Na ostrově je ženská!

Samozřejmě, patetický slint na konci se koná, a jestli si nechcete zkazit i tak rozpačitý dojem z hodně zbytečného filmu o části lidské společnosti, která jiná nikdy nebude, tak Jamesovu řeč před komisí přeskočte. Nedočkáte se erotiky, žádné větší akce ani velké romantiky, přesto za cílovou skupinu považuji náctileté do pětadvaceti let a hlavně holky, kterým se „mladý Berdych“ Spencer Lofranco určitě moc líbí. Mimochodem, z Taissy Farmigy docela něco roste… Hudební to teda fakt není, leda by chlapi za katrem skřípali zubama.

Pečlivě budované vyprávění vezme za své u čajíčku. Nevím jak vy, ale já jsem prostě hollywodské mašině na sny nefandil a ani se P. L. Travers (Mrs. Travers!) nedivím, že do toho neměla chuť. Více v externí recenzi pro kult na konci ledna.

Hodně hezká Sophie v jedné ze svých mnoha mladistvých nahých rolí, a dost velká tropická nuda, kterou ani Claude Brasseur upíjející se zřejmě jamajským rumem nemůže obrátit k lepšímu. Ale ruku na srdce chlapi, kdo mu ji v tom filmu nezáviděl? Ani nevím, proč jsem to zapomněl ohodnotit, tenhle film jsem viděl už rok dva zpátky.

Hodně starý western, co už se projevilo i na kvalitě kopie, kterou vlastním. Zápletka není nijak originální a ani žádného napínavého momentu se nedočkáme, když nepočítáme fintu s převlékáním staré paní. Proti hercům narozdíl od kolegy Mikino00 nemám námitek, ale souhlasím, že tenhle film mě za srdce nevzal a zapomenutý bude raz dva.

Vítejte v umělém světě Walta Disneye, ve světě, kde kýč si podává dveře s patosem a ochotou vymačkat slzy i z uschlého listu v parku, který je mimochodem stejně umělý jako celý Londýn. To je tak, když se Británie točí v kalifornském ateliéru. Písničky jsou chytlavé, ale muzikál by měl mít alespoň jeden větší motiv, a sorry, tím čekání na jiný vítr opravdu není. Po zhlédnutí filmu Zachraňte pana Bankse už se vůbec nedivím autorce knižní předlohy, že tak dlouho odolávala. Takhle bych to taky nechtěl. Na svou dobu trikově převratá záležitost, ale dnes spíš kýčovitá ohavnost. Ocením alespoň skvělý dabing z brněnského studia Špilberk, dělaný pro Novu v roce 1994. Dal mi vzpomenout na Drahomíru Kočovou alias Pamelu Ewingovou.