dopitak

Já nevím, ale mně to prostě připadalo jako naprostá hovadina. Hádka pana Pence na radnici byla stupidní z obou stran (Penc i úředník), takže si hoši nemají co vyčítat.

Zatím nehodnotím, viděl jsem dosud pouze první díl. Mám to rusky s polskými či anglickými titulky, takže je to trochu překladatelský oříšek, protože naše ročníky už ruštinu ve škole neměly a tak tento krásný slovanský jazyk trochu ruší, když se snažím soustředit se na anglické texty. Nicméně po prvním díle potvrzuji, bylo to hrozivě nudné, zatím. A přidávám doporučení - knížka patří mezi mé top 5, považuji ji za jedno z nejgeniálnějších děl kosmopolitní literatury. Četl jsem ji dokonce dvakrát. Viděl jsem i film (1972) u nás ve filmovém kino klubu, ale tam se přirozeně nepovedl děj z knihy nacpat.___ Edit 21.7.2008, zhlédnuto s českými titulky To, co se Petrovičově filmu nepodařilo (a ani nemohl povést), to Vladimir Bortko zvládl skvěle, totiž převést Bulgakovu knihu na obrazovku. Mistra a Markétku v jeho podání považuju nejenom za vrchol ruské kinematografie (lze-li toto napsat o tv seriálu), ale za jedno z nejkrásnějších vizuálních zpracování klasické literatury 20. století. ___Jak už jsem uvedl, začátek je nudný. Dokonce velmi nudný. První díl prakticky celý patří setkání na Patriarchových rybnících, představí se nám Pilát, a dost. Ani dále to ale není žádná jízda a kdo by čekal děj podle hesla "jasně, stručně, rychle", bude zklamán. Přeci jen pětisetminutová stopáž dovoluje pohrávat si s detaily, přímo se s nimi piplat (pozor, ne ale pachtit). Postupně se ale (v souladu s knižní předlohou) moskevský příběh rozjíždí, s příchodem Margarity už vláček nebrzdí a nezastavuje.___Vše vrcholí v sedmém a osmém díle, na konci opět menší nuda, ale pokud si dobře vzpomínám, to samé i v knize.___ Poznámky: Opravdu skvělá hudba, především v čase Piláta a Ha-Nozriho.___Snad každý se setká s tím, že zfilmovanou knihu vidí svýma očima fantasty (kterou získal u četby) a jednotlivé postavy (či jejich herci) jeho původní představě odpovídají více či méně. Je tedy pravda, že Markétku jsem si představoval jinak, ale zklamání to nebylo. Mistra Bortko ukázal o dost staršího, než by se dalo očekávat. Nozri a Pilát byli výborní, stejně tak Woland, vyloženě nezklamal ani Ivan Bezprizorný Jen přetěžko se rozhoduju, která z postav byla nejlepší. Zpočátku jednoznačně Korovjev a jeho výřečnost (Varieté), později "kat" kocour Fagot a jeho vtípky (přestřelka na lustru atd), ke konci Azazelova tajemnost, až mystičnost (oči).____Seriál je, jak bych tak řekl, "sympaticky" erotický, Markétka (a nejenom ona) v několika dílech chodí zcela nahá (pánové pozor, sluší jí to).___ Ta část děje, za městem u řeky, kam Markétka doletí na koštěti, je graficky (rozuměj "oku lahodící") překrásná, snad nejhezčí věc, co jsem kdy v televizi viděl, stejně tak podařený je i ples u Wolanda a koneckonců i představení černé magie ve Varieté.____ Neřekl bych, že výpravnost a obří rozpočet jsou fakta, se kterými si Bortko neporadil. On naopak dokonale využil všech možností, které se mu nabídly a za to mu patří nejenom můj obdiv, ale i 100% hodnocení.

Kdyby neexistovala knížka, hodnotím líp. Takhle ale musím "jen" čtyři, i když si upřímně neumím představit, jak knižní předlohu líp dostat do 80 minut filmu. Jireš odvedl moc dobrou práci a není jeho chybou, že Kundera to napsal tak výtečně. EDIT LFŠ 2018: celý letošní festival /tj. 25 hodin/ jsem de facto absolvoval kvůli jedinému lákadlu - setkání s Josefem Somrem. Očekával jsem vetchého senilního starce a bál jsem se, že ho na pódium Slováckého divadla dovezou (člověk nesmí věřit Kleinovi a jeho Básníkům). Josef Somr je stále vtipný, hloubavý a upřímný muž a já si přeju, abychom se za těch dvacet let v Uherském Hradišti oba znovu potkali. Filmu budeme říkat stále Žert, a ano, má své pevné místo v tom nejlepším šuplíku čs kinematografie. Z odstupem dalších deseti let od prvního zhlédnutí a kdoví kolik od četby románu, Jireš natočil geniální věc. To prolínání časů, Ludvíkova absence v obrazech z úplné minulosti a postupné četnější oběvování v novějších etapách života, je mistrně sestříhané a kdyby tehdy Žert mohl soutěžit o nějaké dnešní ceny, získal by absolutorium za střih zvuku i kamery, dialogy a scénář. Škoda, že filmový technik z radia už není mezi námi. A taky Evald Schorm, skvěle zahraná civilní postava.

Nehrálo se tohle někde v divadle? Byla by to totiž výborná věc na jeviště, kromě scény ve vězení, rozhovoru v restauraci a nehodě na ulici se zbytek odehrává v Katyině apartmá. Buscemi zapíjí aspirin vínem, jako by se nechumelilo. Z jednoho úhlu pohledu je možno říct, že protřelý novinář Pierre Peders (Steve Buscemi) školí nezkušenou herečku Katyu (Sienna Miller) a hraje si s ní jako kočka s myší (nevinný výraz, se kterým ji při interview sděluje, že o ní nic neví; ukradení jejího deníku atd). Z druhé strany je ovšem patrné, že Pierre jako psycholog selhává a hra se v žádném případě neodvíjí zcela podle jeho pravidel. Nezvládá své emoce, ztrácí svůj původní nadhled a propadá kouzlu tajemné a čarokrásné Katyi. Brilantní křivka nálad u Katyi v kontrastu stále stejně se tvářícího Pierra je asi to, co nejvíc tenhle film dělá zajímavým. ///// "It's been very nice wasting time with you, Peter Peders."///// "You too, Cunt-ya."///// "And go fuck yourself."

Režisér Estevez rozehrál velikou šachovou partii se spoustou figurek, a každé se snažil dostat až na kůži. Budiž. V tom případě bych ale nedával tolik prostoru "Bobbyho věcem". Anebo se pustil blíž do senátorova života a neukazoval až zase tolik postav. Takhle, jak to nakonec "uplácali", je to příliš rozmělněné, natahované a v závěru povrchní. Odbýt postřelení podstatné části našich "nových známých" stručnou větičkou, že všichni přežili, to je, nezlobte se na mě - slabota. Líbily se mi autentické záběry, povedeně pospojované s těmi filmovými. Celkově - viděl jsem už horších 120 minut.

Takové ubrečené přeslazené nic. Každé větší gesto je dopředu čitelné. Možná velký životní příběh jednoho muže, ale ve filmu jen pokus o něj. Carter dostal zatraceně málo prostoru, na úkor spousty zbytečných detailů ze života hráčů, které však nestály tímto způsobem za pozornost.

Musím říct, že nemám nic proti experimentům. Musí se ale povést. A to si právě v případě Cloverfiledu nejsem až zase tak jistý. Po prvních pár minutách jsem měl o odpadu jasno, takže je veskrze pozitivní, že se to alespoň trošku rozjelo a nemusím takové hodnocení/nehodnocení v summary dát. Asi to bude v originále ještě o maličko lepší, ale dabing se mi prostě nelíbil. Jako katastrofický film dobré. Nic víc.

Hodně sentimentální film. Spousta němčiny a především infinitivů. Sidney Poitier chovající se podle hesla "když tě uhodí, nastav i druhou tvář" nejenže perfektně hraje (jako ostatně vždy), on i moc pěkně zpívá. Nelsonův snímek v podstatě začíná a končí stejným obrazem - autem na silnici, liší se jen směr jízdy. Celkově ale hrozná nuda a pro mě zklamání, celou skupinu jeptišek (tvořící základ filmu) bych vyškrtnul, to jejich hrozné mluvení a příšernou lekci angličtiny ("všichni vstaneme, všichni si sedneme") už bych znovu nedal. A dabing studia Bear s Liborem Teršem (určitě bydlí v dabingovém studiu, jinak to není možné :-( to ještě víc pokazil.

Dokonalý norek Lee Marvin, nevinná a následně půvabně rychle zkažená Jane Fonda, trocha střílení a hlavně spousta skvělých hlášek. Chtěl jsem původně napsat, že Marvinův opilec vlající ze sedla koně je oskarová role, ale jak koukám, on ho fakt dostal :-) Neznal jsem dopředu obsah, takže když jsem si na začátku přečetl, že v tom hraje Lee Marvin, v kontextu děje začátku jsem se pak těšil, až se ten drsňák objeví. A ono ejhle.. Trochu mě mrzí zdejší hodnocení, protože už dlouho jsem se u žádného filmu tak od srdce nezasmál jako u téhle westernové parodie-muzikálu. Vřele doporučuju. Absolutně nejlepší bylo Shelleenovo "Happy birthday to you" nad rakví Frankieho :-))

Námět ostrej jako břitva, možná až moc. Perfektně psychologicky propracovaný film (chvílemi hodně ukřičený a pořádně zadýchaný), hlavně psychologie ústředních tří postav (Andy, Hank a jejich otec Charles) neměla chybu, navíc podpořená netuctovým hereckým výkonem oněch pánů. Scénář zajímavým způsobem pracuje s časovou osou příběhu, těch pár přelomových dní je nám promítáno z několika úhlů, které se časově a pochopitelně také dějově zčásti překrývají. Extra zdůraznit bych tentokrát chtěl především výborně natočené přepadení klenotnictví, při kterém byl lupič o poznání nervóznější než stará paní, kterou přepadl. Zvláštní způsob, kterým Charles Andyho v nemocnici poslal na onen svět. Určitě nejlíp hrál Philip Seymour Hoffman (Andy), i když chvilkama to možná až moc přehrával. Jakmile zčervenal, bylo zlo. A protože rád zdůrazňuji i ženskou krásu- tentokrát se zmiňuji o Andyho ženě Gine (Marisa Tomei)- zvláště když si uvědomíte, jaký je zmíněná dáma ročník.