Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Oblíbené filmy (10)

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001)

Vzhledem k tomu, že jsem měl Tolkiena načteného, žil jsem v domnění, že tohle prostě nemůže nikdy nikdo natočit. Množství postav, dějových linek, staveb, lidí, oživlých stromů, monster atd. Přišla však doba a s ní technologie, která ten převod na plátno umožnila. A řekněme si na rovinu, přišly i obavy, kdo a jak moc tenhle famózní námět neúprosně "zprasí". Očekával jsem nějakého Rolanda Emmericha na křesle rejži, bál jsem se(Brad Pitt jako Aragorn, Angelina Jolie jako Galadriel atd.). Fuj! Nestalo se tak. Nikdo nic nezprasil. S citlivým přístupem k látce, citlivým výběrem herců a šetrným přístupem v rámci možností (redukce postav, zjednodušení děje atd.) se nám vyloupl odnikud film desetiletí. Naplněn herci, kteří nebyli okoukaní (a žili svou rolí), naservíroval nám Peter Jackson "svého" Pána prstenů, tak jak ho vidí on, Fran Walsh a Philippa Boyens. A ejhle, od první minuty jsem věděl, že já ho vidím stejně, že takhle jsem si to představoval, když jsem knihu četl. A když ne, tak mi jejich vize přišla jako ta rozhodně velmi vhodná a přesná. Splnil se mi sen a překonal má očekávání. Vydal jsem se s Frodem na jeho cestu a nemohl se dočkat (celý rok!) na premiéru druhého dílu....

Pán prstenů: Dvě věže (2002)

U druhého dílu už jsem věděl co mne čeká. Ale to jsem ještě netušil, že Společenstvo byl jen rozjezd...Cesta pokračovala. Začalo mi docházet, že to, co sleduju na plátně není jen příběh z knížky, ale je to zároveň odkaz na celé dějiny evropské civilizace. Loajalita, spojenectví, závazky, víra, tradice, síla krve, staleté vazby...to vše rezonuje jak v knize, tak i v tomto filmu, jen zde je to víc vyzvednuto. There is always hope. Tak se řítíme s hlavními hrdiny dějem, oni si navzájem zachraňují životy jakoby se nechumelilo, občas už naděje jako by byla po smrti, ale kdo vytrvá, pomoc přijde. Několik zlomových momentů strhne i nejtvrdší typy. Helmův žleb je doposud nejlépe natočené dobývání hradu (pevnosti) ve filmu. Svět, který tento film nabízí je vskutku fantastický...

Pán prstenů: Návrat krále (2003)

Čekání na poslední díl trilogie jsem si zkrátil sledováním rozšířené verze předchozích dílů, které jsou ještě o dost lepší, než kinoverze. Napětí před velkou bitvou bylo veliké. Bitva však byla ještě větší a masivnější, než jsem čekal. Jackson opět překvapil. Scénář tentokrát opravdu nešetří ani diváka ani hrdiny. Dostává je do kritických momentů každou chvíli, už ani naděje nezbývá, i nejsilnější klesají v kolenou. Tváří v tvář armádám zla i znalec knihy zapochybuje o happyendu. Rozhodující chvíle jsou tak skvěle dramaticky vystupňovány, že se člověk zapomíná i při druhém, třetím shlédnutí. Střetnutí s oliphanty je vrcholem bitvy na Pellenorských polích. Král se vrací, prsten je zničen, Elfové odcházejí, začíná věk lidí... Konec je zdlouhavý, ale pokud se podíváme do knihy, skutečně celé dvě třetiny Návratu krále popisují, co bylo po vítězství u Black Gate. Pokud navíc člověk vidí všechny tři díly v kuse, konec pak už časově odpovídá... Strávil jsem tři roky čekáním na jednotlivé díly, Pán prstenů skončil...všechno skončilo. Bude ještě nějaký tak dobrý film? Doufám.

Ztraceno v překladu (2003)

Starý trouba Bob Harris, který už od života nic nečeká, dostává od života jednu z posledních příležitostí. Při návštěvě Tokya potkává Charlottu (Scarlett Johansson). On starý, ona mladá, on všechno za sebou, ona všechno před sebou. Krize středního věku, prázdnota, stereotypy. Do toho vpluje tahle labuť...a rozseká mu to všechno na kusy. A přitom se nic nestane, jen si spolu povídají. Přesto, nebo právě proto je Bob zcela zmaten. Stačilo by jen natáhnout ruku.... Skvěle natočený "duchovní" snímek je tragikomedií v obou pólech extrémní. Jako muž jsem se nádherně vžil do Bobovy situace a prožil s ním celý příběh troufám si říct až do dna. Hodně jsem se nasmál, napřemýšlel a na konci otřesen zlomeně odjížděl z Tokya. Ani já ani Bob na Charlottu asi nikdy nezapomeneme...

Všichni dobří rodáci (1968)

"Ta doba co přijde, ta už nebude pro mně, ale tebe Františku, tebe to eště všechno čeká!" Bylo jednou sedm kamarádů...Doba se vymkla z kloubů a smetla všechno, co jí stálo v cestě. Jasný neobviňuje, jen vypráví. Obrázek si každý musí udělat sám. I své hrdiny. A je jich ve filmu pro každého... Pokud se člověk narodil např. v roce 1890, tak ve 24 letech narukoval do CK armády v 1.světové válce, v padesáti druhá světová, Protektorát, a ještě mu pak v pětapadesáti letech komunisti všechno sebrali a poslali ho do kriminálu. To byla ta doba kdy se tavila ocel...a příběhy lidí, kteří to zažili jsou opravdu silné. Už jich ale moc nežije. Tento film je vzpomínkou na národ, který už bohužel neexistuje. Dnes už tu žijí jiní Češi, ti co přežili...

Hodný, zlý a ošklivý (1966)

Tohle je opravdu nejvíc!!!! Kombinací tří podivných chlapů, které spojuje jen touha po zlatě a jeden bez druhého se neobejde, i když by jeden druhého nejradši ihned oddělal, přinesl Leone na trh ve své době svéráznou "western- roadmovie". Je vyvrcholením všech jeho westernů, esencí předchozí tvorby. Je v něm všechno- násilí, láska, hrdinství, přátelství i nenávist a pomsta. Protáhne nás půlkou Ameriky, občanskou válkou, všude je nějaký příběh a vše se pomalu sune k velkolepému finále...nádhera.

Císařův pekař - Pekařův císař (1951)

Co dodat k scénáristickému skvostu? I když se to nezdá, všechny postavy v tomto filmu existovaly (asi kromě Matěje), řada dialogů poukazuje na historické reálie a vůbec je film daleko chytřeji vymyšlen, než by bylo k úspěchu třeba. Tvůrci si dali daleko víc práce, než běžný divák na první pohled chytí. Pokaždé, když Pekaře vidím, musím se mu obdivovat, a neskutečně...neskutečně se bavím! Jan Werich vnesl moudro a nadhled, jak by žádný jiný nedokázal.

Adéla ještě nevečeřela (1977)

Film, který překonal všechny scénáristické možnosti a vyhřívá se na výsluní v mé dvoraně slávy. "Co to tady tak odporně páchne? - Syrečky, řádně vodleželý- Evropa je v rozkladu!"

Příběhy obyčejného šílenství (2005)

Nemá to chybu. Ztotožnil jsem se s hlavním hrdinou. Prožil jsem jedno takové období. Teď prožívám jiné a mohu se tomu krásně smát. Je to praštěné, lidské a mám to rád. Jediný film, u kterého je mi na konci do smíchu, do breku a na blití zároveň....100%

Eliška má ráda divočinu (1999)

Na tomto místě doporučuji všem podívat se na hodnocení posledních filmů Tomáše Vorla. Pokud máte rádi Skřítka, Gympl, Cestu z města, tak Vás tenhle film uzemní. Zdejší databáze divadlu Sklep velmi nepřeje. Eliška je extrakce toho nejlepšího, co všešlo z dílny divadla Sklep a Ypsilonky. Film, který se perfektně hodí do Kinematografu bří.Čadíků na rozpálenou dlažbu letního náměstí , flašku a brko sebou! Je našlapaný nápady, a ani jeden není normální. Všichni herci se především baví, jsou ujetí, chlastaj, pařej, žerou muchomůrky, prostě cokoli. Je prostě vidět, že divadlo Sklep byla módní záležitost, ale že ho opravdu má rádo jen málo lidí! Uživatel p81 napsal: Na otázku Týdnu "v jakém umělckém díle by jste se chtěl ocitnout" jsem vždycky chtěl odpovědět "Eliška má ráda divočinu". A tak to přesně sedí! Já taky! Čistých 100%

Reklama

Reklama