Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krátkometrážní
  • Animovaný

Recenze (41)

plakát

Out (2017) 

Mám pocit, že v historii kinematografie to Rusům ještě nikdy nikdo takhle nenatřel. Návštěva u Dmitrije a jeho paní, nebo co mělo být to stvoření s kachním zobákem zač, na to jsem fakt zíral s vykulenýma očima. Celkově mě dost bavilo, jak se ten film poměrně dlouho tvářil, že to bude takové vcelku normální sociální drama o nešťastném dělníkovi, který se musí vydat za prací daleko za hranice, načež se tam bez varování postupně začínají dít neskutečné bizarnosti.

plakát

Drobné si nechte (2017) 

Další ze snímků o lidech s autismem, jejich začlenění do společnosti a navazování vztahů. Řekl bych, že tento film našel tu správnou polohu mezi posmíváním se autistům za jejich leckdy nespolečenské chování a přehnaně soucitným pohlížením na ně jako na lidi s nějakým nedostatkem. Skvělý zážitek ve Varech umocnilo setkání s hercem Brandonem Polanskym, který přišel před projekcí ke kinu Drahomíra pozdravit návštěvníky čekající ve frontě. Po filmu si pak s každým divákem podal ruku. Takových hostů na festivalech není nikdy dost. Herce jako Polansky, ač nejsou nějak notoricky známí, potkávám mnohem raději než viditelně otráveného a neochotného držitele Oscara.

plakát

Jak balit holky na mejdanech (2017) 

Sympatický divnofilm o punku v Británii a jeho střetu s mimozemskou kulturou. Velmi příjemné zpestření festivalového programu na 52. ročníku Varů.

plakát

Baby Driver (2017) 

Něco pro milovníky scén s rychlými auty, což já úplně nejsem. Film rozhodně těží z trochu podivínské hlavní postavy, řidiče přezdívaného „Baby“, který si kvůli pískání v uších neustále pouští hudbu do sluchátek, což funguje jako chytrý způsob zvukového ozvláštnění filmu.

plakát

Arábie (2017) 

Název filmu je dost zavádějící, protože s Arábií má děj společného pramálo. Tohle je spíše sonda do fungování brazilské společnosti skrz příběh jednoho nešťastníka tak, jak jej zaznamenal do svého deníku. Dotyčný během své cesty od jedné náročné práci k jiným potkal několik lidových „filozofů“, jejichž moudra do svého deníku zaznamenal a divák tak o ně nezůstal ochuzen. Celkově se to na můj vkus příliš vleklo, ve filmu jsem nenašel nic, co bych mohl vypíchnout jako něco opravdu zajímavého.

plakát

Ptáci zpívaji v Kigali (2017) 

Film dost složitý na pochopení. Sám bych ho potřeboval vidět ještě alespoň jednou. Vypadá to, že se jedná o velice promyšlené drama, které sice zdánlivě působí dost vlažným dojmem, ale ve skutečnosti v něm téměř každá vteřina hraje důležitou roli. Hrozně mě zde baví kamera, střih nebo zvuk, který je řešen dost úsporně, ale chytře. Film je velmi zajímavý nejen sám o sobě, ale také okolnostmi jeho vzniku. Snímek původně natáčelo režisérské duo - manželé Krzysztof Krauze a Joanna Kosová-Krauzeová. Krzysztof Krauze však po dlouhých letech boje s rakovinou zemřel (do natáčení už šel s tím, že se pravděpodobně nemusí dožít premiéry) a jeho žena tak musela pokračovat sama. Nakonec i motiv ztráty blízkých osob hraje ve filmu důležitou roli. Dokončení díla se nedožil ani hlavní kameraman Krzysztof Ptak.

plakát

Chlapi nepláčou (2017) 

Povedený debut Alena Drljeviče, který právem slavil úspěch ve Varech. Napjaté vztahy mezi válečnými veterány zemí bývalé Jugoslávie jsou zde vyobrazeny jednoduchým, avšak dost úderným způsobem.

plakát

Čára (2017) 

Myslím, že tohle drama udělalo slovenskému filmu velmi dobrou reklamu, ve Varech se rozhodně neztratilo, slovenskému pohraničí už tak dobrou propagaci neobstaralo, ale to není nic, co bych tvůrcům dával za vinu. Jediné, co bych doopravdy vytknul, je místy trochu guláš v tom, co se zrovna děje a kdo to má na svědomí.

plakát

Přízrak (2017) 

Mohl to být skvělý film, problém mám asi jen s jeho délkou. Necelých 90 minut dali tvůrci dohromady očividně s velkými problémy. Po projekci režisér přiznal, že do finální verze Přízrak příliš velkým krácením neprošel. Přesto se v něm nacházejí některé opravdu nesnesitelně dlouhé scény. Za všechny bych jmenoval ten tolik kritizovaný záběr na konzumaci koláče. V ten moment jsem jako divák bohužel vypadl z tempa, jiní účastníci projekce dokonce začali odcházet...

plakát

Království (2017) 

Z tohoto snímku jsme se mohli dozvědět, jak probíhá studentský život v Chile, aspoň to tak předeslali sami tvůrci ve Varech. Snad nebude moc velký spoiler, když prozradím, že studenti v Chile jsou zde vyobrazeni jako lidé, kteří mají ve svých bytech bordel, rádi pijí alkohol a mají spolu sex. Zkrátka nic převratného.