Honzíno

Čekal jsem romantickou komedii a dostal jsem solidní hořko-měkké drama (s komediálně romantickými prvky) ze života chlápka po třicítce, co se hledá, myslí si, že chce být sám, ale úplně to tak vlastně není. Překvapení na několika liniích, zejména na hudební (soundtrack) a herecké. Bradley je borec a Sienna, kterou normálně moc nemusím, zastínila jinak obvykle u mě vedoucí Alicii. A tentokrát mi byl sympatický i Daniel Brühl, se kterým mám sem tam problém (vyjma Rivalů). Doporučuji.

Debut Shane Blacka mě nijak nenadchnul ani neurazil. Koncept ulítlé a nepředvídatelné buddy taškařice povýšil v The Nice Guys. Za zmínku v prvotině stojí hlavně skvělí herci a na tehdejší dobu (divné co? jen jedenáct let) zřejmě netradiční prvky ve scénáři (ulítlé vsuvky, flashbacky, promlouvání z ničeho nic v rámi narace k divákovi, pokusy stavět se proti klišé atp.). Netradiční Val Kilmer, ikona Michelle Monaghan a všem kraluje Robert Dowmey Jr. Ten znovu dokazuje, jak talentovaným je - věříte mu na jedné straně alkoholika, floutka, zároveň však dobráka s hrdinskými nádechy.

Finále mi dokonale sedlo. Už dlouho jsem během poslední třetiny filmu neprožíval podobné intenzivní pocity, naposled snad u Interstellaru. Bohužel to, co spektakulárně působivému vyvrcholení předchází je jen rovná, neoriginální feel good komedie, která ničím nepřekvapuje. Pouze Vás drží v pozornosti celkem ucházejícími vtípky a připravuje na to, co přijde. Být první dvě třetiny Eddieho aspoň o chlup lepší, bavil bych se o zasloužených a silných čtyřech, možná i pěti.

Svěží zemitá pecka je pro mě radostným závanem do kino distribuce v ČR. Po plátně něběhají animované postavy před modrým plátnem, nevybuchují a nepadají vyrenderované objekty. Místo toho vidíme skvadru skvěle hrajících lidí naplno své postavy vsazené do nešablonovitě (neberte mě úplně za slovo - v porovnání s tím, co běžně v kině vidíte) vystavěného příběhu, kde si na neživé věci skoro můžete šáhnout. Shane Black popostrkuje berličky v ději někdy opravdu originálně a nečekeně, ale hlavním pohonem je ústřední duo (Crowe je fakt vobrovskej, ale milej, Gosling komickej, slizkej a přesto taky milej), které by v současné formě utáhlo i mnohem horší scénář. Ve spojení s dobře vybraným zbylým osazenstvem (krom Basinger) a padnoucím soundtrackem se rýsuje adept na nejlepší komedii za posledních pár let. Ocitám se na vážkách mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, neboť už dlouho jsem se v kině tolik od srdce nenasmál. Uvidím, jak rychle to vyprchá a jestli se na The NIce Guys kouknu někdy v budoucnu.

Ne a ne. Na týmovou Avengerovku už do kina asi nepůjdu, to si radši koupím šest piv... A pak mi možná nebude vadit ta brutální šablona na všechno - příběh, postavy, hlášky, načasování... CA byl nejlepší možná i v prvním filmu, tady už vyloženě nudí a je jenom nástrojem tvůrců pro zapletení rádoby zápletky.... Takhle by to bylo možná i za méně, plusy dávám za konečně (!!!) komornější finále, které ve světle předchozího děje dává alespoň emoční smysl a nezničí účelově půlku nějaké megalopole (rozumově smysl nedává, protože motivace Brühla a posouvání postav během filmu nemůže být součástí předem připraveného plánu, protože to prostě nenaplánuješ) a za možnost vidět během jednoho filmu mé oblíbené hollywodské ikony v sympatických rolích (Downey, Scarlett, Renner, Rudd..). Nutno podotknout, že finále nápaditostí na hony zaostává například za vyvrcholením Ant-mana. O prsa kenžské vytrvalkyně lepší než B vs. S.

Nebýt závěrečné pětiminutovky, jdu mnohem níže. Naštěstí Garland ukázal, že mu závěrečné minuty sedí mnohem lépe než ty následující neprodleně po twistu. Někdy se upíše směrem k dokonalosti (Sunshine), jindy míří dramaticky dolů do sterility a demence - půlka Ex Machiny. Alicia Vikander dokazuje, jak je překrásná, jenže je lepší se na ní dívat jako na zástupkyni živočišné říše. Gleeson geeka tak nějak utáhne, Isaac je pak úplně mimo mísu, škoda. Potenciál mega, myšlenka nijak nová, nicméně stále silná, zpracování podivné (vivat ale prostředí a triky!), atmosféra fajn, bohužel je ubíjena demencí, finále nátlaková pecka. Dohromady průměr.

Velkej nátěr, kterej pěkně vystihuje náladu a obsah písničky, i když dopředu asi nečekáte způsob, jakým bude parafrázovat.

Kolem a kolem mi přijde, že ze startovní konstelace mohl tvůrčí tým vytřískat mnohem víc. Nevytěžený potenciál dvou herců a režiséra matadora ve spojení s nerealizovanými sny a množstvím peněz laskavostí nedoženeš. Ani když po smrti po horách lezeš - *finálníažmockýč*.

Brilantní. V suchém triku podané zásadní téma, které touto cestou ještě nabývá na působnosti. Jásám nad tím, jak dokáže být kinematografie ještě takovým způsobem 'filmová' a ne pouťová. Díky

Nebýt až přehršel tlačení na city v poslední třetině a totální glorifikace všech černochů táhnoucí se celým filmem, jdu do plných. Téma je jednoduše skvělé a zvolený přístup nenásilnosti kvituji s obrovským povděkem. Ale rovnoprávnost přece není, nikdy nebyla a nebude o tom, že všichni bílí (krom jedné) jsou špatní a naopak všichni černí rodí dobro, neustále tesají moudra do kamene a mají duše kříšťálově čisté. Nic není bohužel černobílé jako krásný český titulek filmu.