Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenze (866)

plakát

A-Team: Poslední mise (2010) 

Megavýplachovej nářez s extrémně sympatickými hrdiny a velkou dávkou humoru a hlášek! Co víc si přát v daných regulích? Jen to, že by vám A-Team neměl uniknout... Dvě vady: 1. Prostě a jednoduše jenom popcorn, 2. Carnahan trhání s kamerou a rychlost střihů přehání. Kdyby byla akce v A-Teamu natočena oldschoolově (IJ, SW, Bourne identity, Casino Royale), jdu na pět*.

plakát

Atlas mraků (2012) 

Našlapaná mozaika s totálně nepřehlednou strukturou může hlavně ze začátku seriózně motat hlavu a myslím, že dokonce i odradit. S postupem času však zjistíte, nakolik nehorázně komplexní je, že ve výsledku obsahuje jednoduchou pointu a sděluje jednu z nejprostších myšlenek, jakou si dokážete představit. Tohle všechno je však obrovské plus filmu, neboť s postupem času se stává přehlednějším, silnějším a dotáhne vás úspěšně do konce, až někteří jen blaženě civí na plátno a chtějí snímek hned vidět znovu. To ale není zcela můj případ, i když je velice pravděpodobné, že Atlas mraků opět rád v budoucnu uvidím.

plakát

Ať žijí Beatles (2000) (TV film) 

Za mě jako beatleblázna je to jasná stoprocentní záležitost. Jenže zamrzelo mě v podstatě nepoužití beatle hudby v mezipartiích snímku (až na první píseň, kterou Paul slyšel od Johna). Herci perfektní, úžasná fikce - nefikce, kteoru já jako velký fanda a nemilovník rozpadu The Beatles potřebuji. Vivat. 90%

plakát

Ať žijí duchové! (1977) 

Nejlepší český dětský film, nejsem jediný, kdo byl zamilovaný do Leontýnky. Ale hlavně nejlepší český soundtrack, co já mohu hodnotit (Samotáři hadr). Skladba Zavolejte Stráže, zejména její instrumentální podoba, je snad i geniální dílo. Uhlíř na naprostém vrcholu.

plakát

Austrálie (2008) 

Rozhodně nebude jednoduché pro klasického diváka hned zprvu přistoupit na spefický vyprávěcí styl (velký a silný příběh proti komedii). Jednoduše může přijít stádium, kde někdo nebude vědět, co si myslet. Baz Luhrmann tak charakteristicky celkově balancuje na hranici mezi uměním a kýčem. Já mu na jeho hru přistoupil. K tomu mě přesvědčili další atributy snímku - kamera, výtvarné pojetí (barevné, kýčovité, často přehnané), zvuková stopa + hudba, audio-video mi vůbec hodně sedlo, scéna Krávy na útesu, samozřejmě krásná ústřední dvojice, kde speciélně Hugh Jackman to suše natírá celému svému (mému) pohlaví a též většina vedlejších postav. A navíc při výpadku proudu v našem malém kině cca uprostřed filmu mnou zmítalo citelně silné nutkání už Austrálii vidět do konce. 20 - 25% musím sundat dolů za dva obrovské happyendy, oddělené sedmdesáti minutami a tu již zmiňovanou kýčovitost, jež občas prostě a jednoduše překročí práh snesitelnosti.

plakát

Avatar (2009) 

Avatar je technicky dokonalé dílo. Během jeho sledování jsem vůbec nepřemýšlel nad tím, že v podstatě koukám na animovaný film. Audiovizuálně na něj doposud žádný film nemá. Tím nehodnotím kvalitu hudby, ta byla jednoduše velice nadprůměrná a skvělá, ne však nejlepší. Cameron prostě udělal zábavu pro celou rodinu, použil k tomu rádoby sci-fi kulisy, vzal si za padoucha lidstvo a schoval se za ekologickou agitku. Baví se všichni, všichni opěvují, jenže fajnšmekr či trochu nakoukaný filmový fanda může kldině i brečet zklamáním. Avatar stojí na klasické šabloně, kde víme, co kdy se stane a jak. Občas mě potěšil párem odkazů či vychytávek (finální souboj si jendoznačně vypůjčil z Aliens, akorát otočil role - hodný Alien proti zlému robotovi), zamrzělo mě ale několik logických bot a dementních postav. Kdo by chtěl však chodit na náročné 3D snímky? Toto zpracování se přece k ničemu jinému zatím skutečně nehodí, proto výsledný výtvor vyšel možná nejlépe, jak pro veškeré diváky dohromady mohl. Pro mě ale na pět hvězdiček Avatar není. Nečiním tak z principu, hodnotím pouze svůj dojem. Jestli se na něco letos máte přijít podívat do kina, pak je to bez debat Avatar.

plakát

Avatar: The Way of Water (2022) 

Mohutna krasa. Film, ktery ma potencial donutit vas nenavidet vasi vlastni rasu. A i na ten Titanic nakonec doslo. Nastesti krom mnou nejmin oblibeneho dilka maestra je z toho citit i jeho nejvic mnou milovane dilko - Propast. Diky za 3 hodiny v jinem, uzasnem svete.

plakát

Avengers (2012) 

Obavy, že si Downey stáhne Avengers tak trochu pro sebe, byly liché. Whedon ve svém celovečerním debutu (mimochodem neskutečné) dává všem hrdinům přibližně stejně prostoru a to včetně Hawkeye a Black Widow. V tom vidím největší plus filmu. Poté bych rád vyzdvihnul skvělé triky a ještě nadhodil názor, že jsem našel člověka, který by třetího (a nejspíš taky první dva) Iron Mana natočil zaručeně skvěle a lépe než Favreau. Pro lepší hodnocení mi schází důmyslnější scénář. Tenhle je vskutku i na takový blockbuster hodně jednoduchý. Chápu fanouškovské nadšení, ale za mě to do 'dvěstěpadesátky (třístovky)' určitě není.

plakát

Avengers: Age of Ultron (2015) 

Hodně o ničem. V podstatě nejzbytečnější věc, co jsem letos viděl. Jsem rád, že jsem nešel do kina. Jediné věci, které považuji za plus jsou fungující chemie postav, sympatičtí herci a občas solidní humor. To u mě stačí na slabé dvě hvězdičky. Jinak nuda.. a to jsem nic nečekal.

plakát

Avengers: Infinity War (2018) 

Celou dobu klasika posledních let a týmovek MCU za 2*. Hlavně musíš vypadat dobře ve statickém záběru, zbytek už vyřeší procesor. Začínalo už být opět neúnosně dlouhé, nepřehledné, jen Guardians to oživovali. Zbytečně moc postav na plátně kmitalo v často natahovaných sekvencích a říkal jsem si: co příště? to bude ještě větší mišmaš? S blížícím se koncem a očekáváním nevyhnutelného však film zabere a překvapivé, no, spíše neortodoxní řešení závěru u MCU samo vyřeší obavy a vytahuje třetí Avengery nad šedivý podprůměr, na který jsem již v kině zanevřel. Infinity War bych však v kině skousnul a asi se i těším na další očekávanou revenge (pravděpodobně) jízdu.