Honza135

Honza135

Honza H.

okres Ústí nad Orlicí
Vášnivý anime fanoušek

Facebook: Honza135

5 bodů

Moje oblíbené filmy

  • poster

    Clannad After Story: Mō hitotsu no sekai, Kyō hen (2009)

    „UŽ JSI ZAŠEL MOC DALEKO. NEZÁLEŽÍ NA TOM, JAKOU CESTU ZVOLÍŠ, STEJNĚ JEDNU Z NICH RANÍŠ. ČÍM VÍC TO BUDEŠ ODDALOVAT, TÍM VĚTŠÍ TO BUDE RÁNA. PRO VÁS VŠECHNY...“ Toto OVA je alternativní vezí seriálu Clannad, kde se Tomoya neseznámil s Nagisou, a tak si Ryou díky pomoci své starší sestry splní sen - začne chodit s naším hlavním hrdinou. Avšak Kyou už nějakou dobu ví, že udělala chybu... » Co se mi líbilo: 1) Alternativní volba. Už v první sérii jsem přemýšlel, co by se stalo, kdyby si Tomoya vybral právě Ryou a jak by na to reagovala její sestra. 2) Příběh. Byl jsem doslova u vytržení z toho, že jsem celý díl kompletně uhodl. Tušil jsem, že toho bude Kyou litovat, a to díky 17. dílu v první sérii, kde se dalo leccos vytušit, a pak díky 23. dílu druhé série, který mi mé předtuchy utužil. 3) Vztahy. Když začnu těmi přátelskými, tak musím vychválit Youheie. Tady na to vážně kápnul, vypadla z něj největší moudrost, co kdy řekl. Ale nebýt romantického dilematu, stál by tento díl za nic. Drama zveličoval milostný trojúhelník, o to více mezi sestrami a jejich kamarádem a očekávání, jak to celé dopadne. 4) Hudba. Tak ta neměla chybu. Co melodie, to bomba. Veškerá hudba, včetně té klavírové, tuto epizodu velice slušně dramatizovala. 5) Animace. Stejně jako u zbylých dílů a sérií, tak i zde jsem si ji vychutnával. » Co jsem nemusel: Stejně jako u prvního OVA, není nač si stěžovat. » Shrnutí: Očekával jsem stejně zdařilý díl jako u Tomoyiny kapitoly, ale byl nad očekávání ještě lepší, a to díky silnému dramatu. Celá epizoda na mě zapůsobila natolik, že mi ke konci tekly slzy dojetím. Opravdu jsem si odnesl příjemný pocit spokojenosti. Shlédnuto v japonském znění s českými titulky v BD verzi

  • poster

    Clannad: Mō hitotsu no sekai, Tomoyo hen (2008)

    „UŽ JE TO MĚSÍC, CO JSEM S TOMOYO ZAČAL CHODIT. NEZAKOUKALI JSME SE DO SEBE V JEDNÉ URČITÉ CHVÍLI. POSTUPNĚ JSME SE SBLÍŽILI A NEŽ JSME SI TOHO VŠIMLI, ZAMILOVALI JSME SE...“ Toto OVA je alternativní verzí posledních dílů seriálu Clannad. Zde se Okazaki Tomoya rozhodne pro Sakagami Tomoyo a tak je volební kampaň do studentské rady dá dohromady... » Co se mi líbilo: 1) Alternativní volba. Jsem moc rád, že autoři vytvořili i jiný konec, než byl v první sérii. A rozhodně se vydařil! 2) Příběh. Ačkoliv byl děj krátký, tak jsem si ho velice užil. Dramatem a romantikou se tu nešetřilo a je fakt, že mě příběh ke konci dojal. Také stojí za zmínku zajímavá proměna Okazakiho, jakožto flákače ve snažícího se studenta. 3) City. Narozdíl od první série, kde se snad krom 13. dílu s Kotomi city moc nevyskytovaly, tak tady je jich dost. A to je dobře, protože díky nim je vztah Tomoyi a Tomoyo opravdu vynikajicí. 4) Hudba. Tak ta tomu dávala šťávu. A to především klavírová hudba hraná na pozadí, která byla slyšet mj. i ve 13. dílu první série. 5) Animace. Stejně jako v první sérii, tak ani tady k ní nemám žádnou výtku. Kresba byla vskutku kvalitní. » Co jsem nemusel: Podle mého názoru je to tak vydařený díl, že ani žádné nevýhody nemá. » Shrnutí: Jsem vážně rád, že autoři udělali i tuto alternativní epizodu. Nabídla víc, než jsem očekával, proto jsem s ní naprosto spokojen a vřele doporučuji všem, co konec první série moc nesedl. Shlédnuto v japonském znění s českými titulky v BD verzi

  • poster

    Kimi ga nozomu eien: Next Season (2007)

    „TO, CO DĚLÁŠ, JE PROSTĚ ŠPATNÉ!“ „VÁŽNĚ? A CO PŘESNĚ?“ „TO, ŽE OVLIVŇUJEŠ NARUMIHO, ABY SI NEVYBRAL MOJÍ SESTRU!“ „DOKUD BUDE MÍT OČI JEN PRO MĚ, NEMÁM DŮVOD PROČ NĚCO TAKOVÉHO DĚLAT.“ „JEN SI ZE MĚ UTAHUJEŠ!“ „AKANE, UŽ JSI SE NĚKDY ZAMILOVALA? POKUD NE, NEMÁ SMYSL SE O TOM VŮBEC BAVIT. ALE JESTLI ANO, TAK URČITĚ VÍŠ, ŽE KAŽDÝ Z NÁS VNÍMÁ LÁSKU JINAK...“ Toto OVA je alternativním pokračováním anime seriálu Kimi ga Nozomu Eien, kde se Narumi Takayuki rozhodne pokračovat ve vztahu se Suzumiyou Harukou. Musí se proto rozejít s Hayase Mitsuki, která, ačkoliv to těžce nese, jeho rozhodnutí chápe. Když se Haruka dozví, co všechno kvůli ní Takayuki obětoval, znejistí nad smyslem celého vztahu. A její mladší sestra Akane si do toho všeho uvědomí, koho má ráda... » Co se mi líbilo: 1) Alternativita. V původním seriálu se mi vůbec nelíbilo, že Takayuki nechal Haruku na holičkách a myslel jen na sebe, ačkoliv to byl právě on, kdo mohl celé tragédii zabránit. A právě tady se Haruce dostává zaslouženého vztahu, za kterým si tak tvrdě šla. Takayuki byl jejím cílem - důvodem, proč se má dostat z nemocnice. 2) Drama. Druhá polovina OVAčka začíná nabírat na napínavosti. Je tu několik nečekaných událostí, které člověka posadí na zadek. I když, ono to platí o celém titulu... 3) Animace. Na té jde poznat, že Next Season vyšel čtyři roky po uvedení původního anime seriálu. Kresba má úroveň a postavy vypadají o dost krásněji. Za zmínku stojí i krásně zobrazené noční nebe s úchvatnou mlhovinou. 4) Komedie. Jak jinak, i zde se vyskytuje typická fraška ve Sky Templu - v restauraci, kde Narumi pracuje na poloviční úvazek. Daikuuji tu zase má plno keců, které mě celkem pobavily. 5) Hudba. Oblíbil jsem si ending v první kapitole, který byl pak slyšet ve zbytku jako opening. Líbilo se mi, že byl plný emocí, které v divákovi tento titul probudil. Z hudby a pozadí se mi především líbila dramatická melodie hraná na housle a klavír a smutná klavírová hudba. » Co jsem nemusel: 1) Vyústění poslední kapitoly. Netvrdím, že se mi závěr nelíbil, jen jsem si ho představoval trochu jinak. Nicméně jsem ho přijal takový, jaký je... » Shrnutí: Byla to fuška, sehnat toto OVA. Sice jsem ho shlédl s anglickými titulky, ale aspoň jsem zjistil, že už mi angličtina nedělá takový problém a že jsem schopný být nezávislý na českém či slovenském překladu. A rozhodně to stálo za to! Doporučuji všem, co byli nespokojeni s původním koncem a těm, co mají rádi sestry z rodiny Suzumiya. Shlédnuto v japonském znění s anglickými titulky v DVD verzi

  • poster

    Refrain Blue (2000)

    „SEDM LET A NIC SE NEZMĚNILO. ANI MOŘE, ANI JÁ.“ „KDEPAK. MOŽNÁ TO TAK VYPADÁ, ALE VŠECHNO SE ČASEM MĚNÍ…“ V adaptaci stejnojmenné vizuální novely se seznámíme s Yoshihirem, který se po sportovním fiasku vrátil do míst, kde prožil své nejkrásnější vzpomínky; na místní pláž. Nechal se zaměstnat jako turistický průvodce pro místní letní školu, kde se stane terčem pozornosti hned několika děvčat. Mezi nimi je i Nao, kterou trápí smutné vzpomínky. Ani Yoshihiro to nemá lehké. Jak ale s jejich pochmurnými vzpomínkami zamává setkání s tajemnou dívkou? » Co se mi líbilo: 1) Tajuplné děvče. Alias dívka z pláže, která se ukáže vždy až po setmění při svitu měsíce. To už samo o sobě něco vypovídá. A když začne mluvit, svým rozumem dokáže převést nejednoho dospělého. Záhadná to postava, která mě nutila přemýšlet nad dějem. 2) Nao. Moudré děvče, které to nemá v životě lehké; a když konečně najde v životě někoho, kdo jí dokáže porozumět, najdou se tu sobci, kteří ji to štěstí nepřejí. Proč musí být lidský život tak trpký, říkáte si… Za mě je to pěkná slečna, která plní ideál ženy; bystrá, dlouhovlasá a vyvinutá. Soucítil jsem s ní a kolikrát mi i slza ukápla; a to jak radostí, tak i smutkem. 3) Kresba. Nové milénium se na kresbě i animaci výrazně podepsalo. OVAčko obsahuje syté barvy okolního prostředí i účesů dospívajících slečen. Ty jsou tu na svou dobu pěkně zachyceny a jejich tváře mají svou charakteristickou roztomilost. 4) Yoshiro. Znovu se setkávám s protagonistou, do kterého se můžu naplno vžít. Není to žádnej úchyl, co by se musel topit v litrech vlastní krve při pohledu na ženské tělo; je to sympaťák, co ví, jak slušně jednat s děvčaty. 5) Něžná erotika. Po dlouhé době jsem se dopracoval k titulu, který nemá erotiku pornografickou či jen jako pozlátko pro diváka, nýbrž příběhovou. Hraje tu podstatnou roli ve vývoji postav, při které se nám tu seznamují dvě mladé duše. Lépe zpracovat děj ani nešlo. Dojde tu také na koupelnovou nahotu, té jsem ale nevěnoval takovou pozornost. 6) Podkreslovací melodie. Když tu došlo na drama nebo melancholii, zazněly tu tajuplné melodie plné pěkných tónů. Ale poněvadž je OVAčko téměř zasypáno písky času, je prakticky nemožné dohledat soundtrack. » Co jsem nemusel: 1) Tsugumi a Chinatsu. Celkem protivný holky, co pořád strkaly nos tam, kam neměly. Jedna si tu stále fotí něčí ňadra, aby na tom později u kluků vydělala. Fakt úchyl ta ženská. Druhá zase oxiduje a je Yoshihirovi doslova koulí na noze, protože bez něj neudělá ani krok. Sice uvažuje jako dítě, to ji však neomlouvá. Vrchol všeho je to její oslovení „Onii-san“. Z toho jsem se pokaždé osypal. Horšího parchanta snad nemohl mít na starosti… » Shrnutí: Ukázkové anime, které dokazuje, že ne všechna kvalitní romance musí pocházet ze školních lavic. Dostalo se mi znamenité kombinace romantiky, vzpomínek, dramatu a erotiky. Sice se tu našly postavy, které mě štvaly, avšak jejich dopad na děj je minimální, takže jde tento neduh bez obtíží ignorovat. Jsem rád, že jsem oprášil tohle anime, které v sobě skrývá víc, než se na první pohled zdá... Shlédnuto v japonském znění s anglickými titulky v DVD verzi

  • poster

    Pia Carrot e jókoso!! 2 DX (1999)

    „SHINJI, TOHLE JE OSUD! JE TO SKVĚLÁ PŘÍLEŽITOST NA LETNÍ ZÁŽITKY, NA KTERÉ TAK DLOUHO ČEKÁME. A PRÁVĚ TY ZÍSKÁME V TÉTO KAVÁRNĚ!“ Tato adaptace vizuální novely nám dovolí nahlédnout do osobního života Koujimu, který o prázdninách přemýšlí o letní brigádě. Při zahlédnutí rozkošné roznašečky objednávek se začne zajímat o rodinnou kavárnu Pia Carrot. To ale ještě netuší, s kým bude mít tu čest se před výlohou kavárny setkat… » Co se mi líbilo: 1) Kresba. Konečně jsem se dopátral titulu, který má v sobě silně zastoupeny prvky ženské roztomilosti. Na zpracování je poznat, že na anime měli tvůrci dostatek času, aby si mohli s kresbou patřičně vyhrát. Děvčata díky ní vypadají pěkně ze všech úhlů. 2) Komedie. První dvě třetiny OVAčka jsou zaměřeny na slapstick humor. Nezastírám, že ne vše mě pobavilo, ale okamžiky jako např. pláč dovozce zeleniny, cenzurovaná hádka či Asuza a její první zkušenost s pracovním outfitem ve mě vyvolaly přirozený smích. Asi jsem příliš jednoduchá osobnost, že mě dokážou rozveselit i tak obyčejné situace, ale to už asi nezměním. 3) Asuza. Pánové, no to byl kus ženský. Jak už jsem někde psal, mám rád povahy, které jsou otevřené a nemají k slovnímu i fyzickému násilí daleko. Když to spojíte s pěknými tělesnými křivkami, dlouhými vlasy, rozkošnou uniformou a povedenou kresbou, mé ideály jsou dosaženy a já si jen rochním blahem. Nemá smysl zakrývat, že jsem ji plně podporoval v dosažení jejího cíle. Protože jak se říká, co se škádlívá, to se rádo mívá… 4) Opening. Navzdory jeho drobné infantilnosti jsem otvírák při spuštění nové kapitoly očekával v příjemné náladě. Zbytek hudby spolu s melodiemi na pozadí mě příliš nechytl, tedy až na klavírové sekvence ze závěru seriálu, které mám v oblibě. » Co jsem nemusel: 1) Groteskno. Sice se tu našly chvíle, kdy jsem pukal smíchy, nicméně deformované obličeje roztažené po celé obrazovce tuto emoci zrovna nezpůsobovaly. Takový ksichty mě spíše děsily a já si říkal, že tohle je už přes čáru. Je toho povícero, ale tohle mě bilo do očí nejvíce. » Shrnutí: Když zpětně porovnám H-adaptaci s tímto titulem, příběhovka u mě jednoznačně vede. Erotika je sice fajn, ale anime založené na ději na mě obvykle zapůsobí lépe. Dostane se tu na pěknou zápletku mezi postavami, kde se netlačí na pilu a sledovat jejich postupné vnitřní uvědomění má něco do sebe. Puritánům doporučuji shlédnout nezávisle na předchozích titulech; Ecchi je tu poskrovnu. Pro ostatní je to dobrý doplněk k předešlým sériím. Shlédnuto v japonském znění s anglickými titulky v DVD verzi

  • poster

    Natsu-iro no sunadokei (2004)

    „OPRAVDU TO CHCEŠ VĚDĚT? NEZÁLEŽÍ NA TOM, CO SE STANE. CO KDYŽ TO BUDE NĚCO, CO NEMŮŽE BÝT ZMĚNĚNO? I PŘESTO TO CHCEŠ VĚDĚT?“ Toto OVA je adaptací stejnojmenné vizuální novely, kde hlavní hrdina Makimura Kotarou je po svém boxerském zápasu rozhodnut, že se vyzná nejhezčí holce ve škole - Serizawě Kaho. Jako nejjednodušší způsob ho napadá poslat milostné psaní po společné kamarádce Senou Ai. Kotarou musí Ai hodně dlouho přemlouvat, aby nakonec přikývla. Avšak nic není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Náhle se nám tu zjeví tajemná dívka, která tajně pozoruje jednání hlavního hrdiny. Proč to dělá? Co po něm chce? » Co se mi líbilo: 1) Příběh. Myšlenka kombinace romantiky, dramatu a cestování časem kvůli Kohonině záchraně se mi zdála zajímavá. Ačkoliv je děj předvídatelný, i přesto se mi líbil. 2) Drama. Pár nečekaných zvratů se tu také najde - už jen to cestování časem je nevyzpytatelné. A to nemluvě o vztazích... 3) Komedie. Vzájemné špičkování Ligene s Makimurou nemělo chybu. Skvěle to odlehčovalo pochmurný děj. 4) Hudba. Zalíbil se mi především pozitivní opening, avšak ending byl už takový nemastný neslaný. Hudba na pozadí na mě působila nerušivě - ale zároveň jsem si jí nijak zvlášť nevšímal. » Co jsem nemusel: 1) Krátkou stopáž. Vysloveně mi to nevadilo, ale jsem toho názoru, že adaptace šla natáhnout na typických dvanáct epizod. Avšak i přes pouhou hodinu příběhu se tento titul vydařil. » Shrnutí: Nečekal jsem, kolik se toho může nacpat do dvou dílů tohoto anime počinu. Byl jsem mile překvapen - očekával jsem trochu horší zpracování. Animaci jsem z komentáře vynechal, protože jsem k ní neměl žádné výhrady. Doporučuji všem zastáncům romantiky a time travelingu! Shlédnuto v japonském znění s českými titulky v DVD verzi

  • poster

    Air In Summer (2005)

    „MĚLA JSEM SEN. BYL TO SEN O JINÉM MÍSTĚ. MĚLA JSEM NA SOBĚ ZVLÁŠTNÍ OBLEČENÍ A BYLA JSEM JINÁ JAK VZHLEDEM, TAK I POSTAVOU. BYLA JSEM TO VŮBEC JÁ?“ Tento dvojdílný speciál rozšiřuje okolnosti u osmého dílu seriálu Air, kde osobní strážce Ryuya společně s Její Svatostí Kannou a její služkou Urahou utečou ze svatyně. Celý příběh je vlastně jen o útěku a skrývání se před pronásledovateli, kdy Ryuya obě již jmenované chrání před dopadením. » Co se mi líbilo: 1) Nové informace. V základní sérii jsou této vsuvce věnovány pouze dva díly, takže jsem uvítal, že vznikl také speciál. Ten ná prozradí mj. Ryuyovu historii nebo také skrytý Kannin talent. 2) City. Bylo krásné sledovat, jak se Kanna s Ryuyem škádlila a následně se do něj zakoukala. Její snahy o získání Ryuyova srdce nemůžu hodnotit jinak než pozitivně. 3) Žánry. Mix romantiky, dramatu a komedie jsem vždy považoval za nejlepší žánrovou slitinu. Navíc drama a komedie jsou tu v rovnováze, takže se mi po shlédnutí dostavil příjemný pocit spokojenosti. 4) Opening. Po jeho začátku asi každého praští do očí menší úprava, kde zhruba v polovině, po představení hlavních hrdinek ze základního seriálu, spatříme Ryuya, Kannu, ale především Urahu - právě záběr na ni, který trvá zhruba vteřinu, je myslím nejzajímavější. » Co jsem nemusel: 1) Vysoká brada. Stejně jako v základní sérii, tak i tady se mi kresba jako taková zamlouvala, až na tuto drobnou chybku. Ta se ale dá celkem bez problémů přehlížet. » Shrnutí: Jsem rád, že autoři natáhli základní seriál právě mojí oblíbenou historickou vsuvkou. Pořád jsem si říkal, že se toho moc o "Kannině partě" v základu moc neřeklo, že chci vědět víc... Shlédnuto v japonském znění s anglickými titulky v DVD verzi

  • poster

    Elf ban kakyūsei (1998)

    „TAKŽE JAKÝ JE VÁŠ SPOLEČNÝ VZTAH?“ „BUĎ ZTICHA, HODLÁM TU NA MÍSTĚ VŠECHNO VYSVĚTLIT. ZŮSTÁVÁM U YUKI JAKO HOST. „PROČPAK, CO SE TI PŘIHODILO?“ „MŮJ NOVÝ DOMOV SE TEPRVE STAVÍ.“ TO JE DOBRÁ ZÁSTĚRKA, ALE MY TI STEJNĚ NEVĚŘÍME…“ Tohle OVA je volnou adaptací vizuální novely, ve které se za velmi podivných okolností seznámí tvrdošíjná Mizuho a pohodář Tohru. A protože Tohru udělal dobrý skutek – zachránil jejího tonoucího bratra – tak mu Mizunina rodina nabídne přístřeší. Sám totiž nemá kde bydlet. Mezitím si našeho hlavního protagonisty vyhlídne další dívka, Miko. Jak si v této zapeklité situaci Tohru poradí…? » Co si mi líbilo: 1) Animace. Na svou dobu tu byla spolu s kresbou na relativně dobré úrovni. Pohybu je vidět více, než by divák očekával. Taktéž na lechtivý obsah se našlo místo; Ecchi je tu zastoupeno příjemnými a nevynucenými pohledy. Dá se až říct, že Ecchi na mě zde působí přirozeně. 2) Děvčata. Mizuho bylo paličaté děvče, které si svoje city příliš neuvědomovalo; jejím pravým opakem byla smířlivá Miko. Její povaha mi byla přeci jen milejší; byla veselá a upřímná sama k sobě. I její netolerantní výchova na mě zapůsobila, neměla to s rodiči jednoduché. Ale i přesto se dokázala radovat z maličkostí. 3) Hudba. Celkově na jedničku. Opening i ending byl příjemný na poslech a spolu s podkreslovací hudbou byly dotvářeny divákovy emoce. I díky ní jsem si sledování užíval. » Co jsem nemusel: 1) Pitomost Ai. Jediná holka, co mi tu opravdu vadila. Její nesmělá povaha cokoliv říct či udělat pro hlavního hrdinu byla pro mě frustrující. Co je na tom těžkého si někam vyjít? Hlavně ty její kecy, že je Tohru jen její. Jo, jasně, jenže to bys pro společný vztah něco musela udělat, čůzo. Vážně mi vadila, proto jsem byl rád, když se jí Tohru zbavil. » Shrnutí: První krůčky uvědomění vlastních citů tu byly už mnohokrát; nicméně, toto OVA patří mezi průkopníky tohoto žánru, tak proč ho shazovat? U poslední kapitoly dostane divák dokonce na výběr; buď se na OVAčko dokouká v něžném podání vztahu, nebo to vezme formou hraničního Ecchi. Příběh se tím nezmění, jen u druhé varianty je oškubána stopáž ku prospěchu akce na konci kapitoly. Je to u mě nezvyklé, ale osobně doporučuji něžnou variantu. Sedla mi přeci jen více i díky své původní stopáži. Taktéž se těším na alternativní příběh, poněvadž jsem zvědavý, co všechno může být v příběhu jinak… Shlédnuto v japonském znění s anglickými titulky v DVD verzi

  • poster

    Černá bible (2001)

    „DOPŘEJ SI NAPLNĚNÍ SVÉ TOUHY. JE TO LIDSKÁ PŘIROZENOST. NIKDO NEDOKÁŽE VZDOROVAT TÉ ROZKOŠI…“ Tahle erotická adaptace vizuální novely nám představí středoškoláka Minase Taki, který žije poklidný středoškolský život. Náhle, bez jakéhokoliv studu, mu populární Shiraki vyzná svou lásku. Je jak očarovaná; ze dne na den po Minasovi velice touží. Ba natolik, že chce svou lásku stvrdit fyzickým aktem… » Co se mi líbilo: 1) Temný příběh. Příjemný, lehce záletnický středoškolský story s kapkou romance se nám tu během pár chvil přemění na neskutečnou znásilňovací řežbu. Holčiny se zprvu brání, ale magie proniká i do těch nezarytějších počestných žen a postupně se nechávají unést ďábelskou rozkoší. A nejen ženy; včetně hlavního hrdiny je do těchto vášnivých útrap postupně zatáhnuto i několik obyčejných studentů, kteří se v mžiku stanou místní Gang Bang partou. To vše se tu odehrává v nejhutnější a nejdepresivnější atmosféře, kterou se jsem kdy zažil. Utrpení střídá trýznění, krásné ženy tu volají o pomoc… dokud se nepodvolí svému chtíči… 2) Magická sexuální posedlost. Z menšího záletníka podobného Makotovi ze School Days tu najednou máme neovladatelného sexuálního maniaka. Stačilo jedno vyslovené kouzlo naučené z tajemné knihy ze školního suterénu a přestal se ovládat; v tu chvíli zaprodal svou duši ďáblu, který nyní ovládá jeho sexuální chtíč. A právě Minase je ten, kdo postupně přináší do tohoto utrpení nové oběti. A je to ten, kdo tyto útrapy taktéž praktikuje, aby se z nich sám nepomátl. Stejně tak na tom jsou sexuálně zotročená děvčata, která jsou pomocí temných kouzel omámena a je jim už úplně jedno, s kým si pokolikáté v řadě užívají a už vůbec nezohledňují, že se na ně dívá řada členů místní sekty… Všichni tu postupně přichází o zdravý rozum a kruh utrpení se dokonale uzavírá. Divák je při pohledu na tato muka deprimován myšlenkou, že lidé jsou tak slabí a bezbranní, když jde o jejich tužby… 3) Ponurá hudba. Anime adaptace nemá žádný opening, tady na to není žádný čas; vše je tu obětováno vůči akci na obrazovce. To ale nikterak nekritizuji; díky tomu jsou tu slyšet mistrovské skladby, jako je tato a poté především tato, která je symbolem celého černobiblického univerza v mezinárodní otaku komunitě. Obě mají nepopsatelně hluboký dopad na dění na obrazovce. 4) Sexuální scény. Malinko upustím z temných myšlenek a zaměřím se na symbol celého OVAčka a tím jsou H-scény. Při spuštění první epizody jsem očekával nepříjemný jekot a piskot japonských středoškolaček, který je typickým klišé v každém současném anime. Při sledování těchto sexuálních scén, kterých je tu jak máku, se mi otevírají vždy ústa úžasem. Jsou tu slyšet nikoliv pronikavé hlásky, které by vám protrhly svou vysokou frekvencí ušní bubínky, ale smyslné vzdychy, které známe z našeho západního prostředí. Rozum se vám přitom vypne, ani nevíte jak. A když do toho zohledníme, že vizuálně je zde odhaleno vše ve své plné kráse… Divák se až diví, že tohle je jen dabovaný animák. 5) Děvčata. Přiznám se, měl jsem tu dvě favoritky, které jsem viděl v akci vždycky rád. První z nich byla již zmíněná Shiraki, která mě svojí milou a oddanou povahou vždy zahřála u srdíčka a jí způsobené příběhové zvraty mě zvedaly z gauče, plného emocí a empatie. A pak tu byla Saeki, ze které se stala neskutečná mrcha. Jejím koníčkem byla černá magie, takže není divu, že se docela rychle stala pravou rukou démona. Ale i tak jsem měl pro ni slabost. Ty její fialový kukadla, těm se špatně odolávalo… » Co jsem nemusel: 1) Futanari. První čistokrevné Háčko, co jsem kdy viděl, přijde na první H-scénu a já vidím z ženského rozkroku penis. Vteřina šoku, kdy rozpačitě mávám před sebou rukama se slovy „Co to sakra má bejt?“, nicméně ve vteřině druhé si uvědomuji, že v japonské animované pornografii je možné vše, takže se zase tiše uklidním a s vytřeštěnýma očima sleduji rozjíždějící se akci. Ke Kinami-sensei jsem měl zpočátku odpor a strach, kdy zase vytasí se svým nářadíčkem. Když to proběhlo už po čtvrté, můj strach zcela opadl a začal jsem to brát jako její přirozenou výbavu. Byla démonem, takže se musela vyznačovat nějakou zvláštností; jen to bylo poměrně složité na rozumové přebrání. Ženy s penisem mě nikdy nelákaly. A málem bych zapomněl dodat; Imari si mě nijak nezískala navzdory své milé povaze, takže mi byla celkem buřt. To jen pro doplnění výše uvedených hrdinek. A závěr – tak to byla síla, nepříjemné odhalení… » Shrnutí: Vzhledem k častému užívání odkazů na anime festivalech a doporučování jsem se dobrovolně přijal výzvu, že do toho jdu. Bral jsem to jako nedělní oddechovku, ale tento názor se diametrálně lišil od skutečnosti. Anime má hlubokou myšlenku, nad kterou když se člověk zamyslí, uvědomuje si svou vlastní slabotu. Musel jsem se ale mírně otupit třemi desítkami, abych Bibli zvládl na jeden tříhodinový zátah. Zeslabit trochu své silné emoce a uvědomění, že z toho není úniku; příběh jsem silně prožíval. Už to mám holt zakořeněné ve své povaze. Tento titul nedokážu k ničemu zatím viděnému přirovnat. Opovažuji se použít i tvrzení, že tohle je kultovní anime titul. Doporučuji každému zvídavému dospělému, ale jen za okolností originálního dabingu s titulky. V angličtině je příběh značně zkreslený, kde jsou konverzace necitlivé a lživé v pasážích, kde jde v originále o něžnost (a to nemluvě o českém dabingu, který se řadí mezi stejný odpad) a tím se kompletně převrací původní myšlenka (ano, chápu vás, co jste tomu dali odpad a psali nenávistné komentáře vůči dabingu a ději). Nicméně, tohle vám byla taková jízda, že si myslím, že to na poprvé nestačilo a že si to zase někdy zopáknu. Teď si ale musím dát pauzičku od anime tak na dva tejdny, než tenhle nedělní zážitek dostanu z hlavy… Shlédnuto v severoamerickém vydání v japonském znění s českými titulky

  • poster

    Words Worth (1999)

    „KMENOVÉ SVĚTLA A STÍNU, POSLOUCHEJTE. JSEM VÁŠ STVOŘITEL. TOTO ALE NENÍ VAŠE KONEČNÁ PODOBA. JEDNOHO DNE BUDETE MUSET SVŮJ VÝVOJ DOKONČIT. DO TÉ DOBY TU BUDE STÁT TABULE, JEŽ BUDE VAŠE SVĚTY ROZDĚLOVAT…“ V adaptaci RPGčkový hry se seznámíme s Astralem, dědicem trůnu kmene Stínu. Když vypátrá, co má jeho snoubenka na mužích ráda, rozhodne změnit svůj život a získat tak její srdce. Rozhodne se porušit otcovo přání a vydává se na cestu bojovníka… » Co se mi líbilo: 1) Poutavý děj. Na ten si musíte vyčkat do druhé kapitoly, kde se ukáže pravý potenciál anime. V počátku je hlavní hrdina takový nemastný neslaný, nicméně díky své obyčejnosti se v něm leckdo najde. Na zajímavosti příběhu přispívá i vhodně zvolený střih, díky němuž se divák ani chvilku nenudí; stále je na co koukat. 2) Slečny. Samozřejmě jsem si všímal děvčat, kterým je tu věnován nemalý prostor. Nina bylo děvče napůl lidské a kočičí rasy žijící v kmeni Stínů. Já říkám, proč ne? Jsme v kresleném světě, tak proč nepopustit uzdu představ. Holčina byla laskavá a veselá, což se v ponuré okolní atmosféře celkem hodilo a díky ní poznal Astral slečnu, která ho měla ráda takového, kým byl. Taktéž i mladá čarodějka Myuu měla co nabídnout. S jejím přispěním dostál protagonista prvního uznání. Rozkošné to zelenooké děvče, s kterým nabyl důležité sebedůvěry. A pak tu byla ona důvtipná válečnice, s blond vlasy až po boky a modrými kukadly. Sharon, sexy slečna ve zbroji a s mečem v ruce, právě té patří první místo v mém žebříčku popularity. 3) Sexuální scény. Tři slečny; tři milostné akty. Sice tu bylo scén povícero (k tomu se dostanu později), ale tyhle tři mi nejvíce sedly. Vynucený sex sice zvládnu snést, ale tomu dobrovolnému se nic nevyrovná. Je podstatný rozdíl slyšet děvče dovolávající se pomoci a křičící k odporu; a naproti tomu slečnu užívající přicházející vzruchy. Hned má akt zcela jinou, příjemnou atmosféru. V tu chvíli tomu není co vytknout a funguje to na mě jako balzám na duši. 4) Kresba. Studio ARMS si u mě buduje slušné jméno; na svou dobu jsem dostal kresbu, kterou bych čekal až o pár let později. Animace taktéž stála za výbornou, na každém snímku byl vidět pohyb. Již výše zmíněný střih také dělal hodně, i během H-scén, během kterých hrála na pozadí příjemná klasická hudba. Tak to má být; vnést do sexu umění není od věci. » Co jsem nemusel: 1) Polidštěná zvířata. Samy o sobě mi nevadily, kdyby jejich hlavní výskyt nebyl v prvních sexuálních scénách. Jsem schopen vydržet hodně, ale bestialita je už za hranicemi mých zásad. Plně souhlasím s názorem Rococa, tohle bylo už moc. Bylo to odporné. A vůbec, celkově jsem sexuálním scénám nevěnoval takovou pozornost, když došlo na nadměrné násilí. Prostě mě to nic neříkalo a jen tiše koukal. 2) Nedokončená myšlenka. OVA samo o sobě na dost otázek odpoví, ale některé zůstávají nezodpovězeny. Nebudu říkat konkrétní případy, protože bych vám vyzradil příliš, ale každý pozorný divák si toho povšimne. » Shrnutí: Temné fantasy mi dalo více, než jsem očekával. Tušil jsem, že tu půjde hlavně o sex, ale neočekával jsem fungující příběh spolu s nečekanými zvraty. Jsem zvědav, co mi nabídne pokračování. Název anime mě nutí zeptat se sám sebe; stálo to za shlédnutí? No to si pište. Pokud chcete dostat něco víc než jen Hentai, jděte směle do toho! Shlédnuto v japonském znění s anglickými titulky v severoamerickém vydání

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace