Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Hudební
  • Sci-Fi

Recenze (191)

plakát

Terminátor: Temný osud (2019) odpad!

Terminátor se oženil, má děti a posílá esemesky Sáře Connor? Jestli má tahle šílená sračka na CSFD průměr 73 %, tak je apokalypsa tady a nepotřebujeme k tomu Skyneta ani jaderný bomby ...

plakát

Vetřelec: Covenant (2017) 

Je to holt taková doba... nápady dávno došly a tak se recykluje do zblbnutí to samý, jde jen o to, aby výdělek o něco překročil náklady. Takhle už odešlo několik filmových ság do prdele, nejmarkantnější příklad je totální degradace Terminátora. Star Wars je zatím naštěstí nad hranou, Vetřelec tímto dílem otevřel vrchní prkýnko od záchodu a s případným dalším, stejně "kvalitním" dílem tam spadne a spláchne za sebou. Jestliže se někomu moc nelíbil Prométheus, vězte, že Covenant je úplně totéž, akorát bez momentu překvapení, bez děje, který by nebyl stokrát zopakován, z gigerovské grafiky zbyla jen polívka z podesátý vyvařených ponožek a všechno završuje pseudofilozofie, která má snímku dát jakože opar vysoké filmové hodnoty, ale jsou to jen bohapustý kecy beze smyslu. Navíc viditelné úlitby politické korektnosti, naprosto nezvládnutý scénář, který hraje dvě hodiny s motivy, který by se v dobrým filmu smrskly tak na dvacet minut (první snad třičtvrtě hodina je jenom o tom, že vesmírem letí raketa a v ní jsou kosmonauti a robot), to je teda hodně slabý. Od Riddleyho Scotta bych takhle málo nečekal a Covenant mi strašně připomíná Epizodu III, která taky má být temná a není, taky má propojit celou ságu dohromady a dělá to hrozně hloupě a taky má asi být "magnum opus" pana režiséra, ale místo toho dává jasný signal, že jestli chce mistr točit tohle, měl by rychle odejít do důchodu. Jako odstrašující příklad by pánům od filmu mohla sloužit metalová kapela Manowar, která také nepochopila, kdy je třeba skončit a dnes je všem pro smích. A to jim to kdysi tak pěkně hrávalo....

plakát

Rogue One: Star Wars Story (2016) 

Paráda, ještě před týdnem jsem netušil, že nějaké nové Star Wars jsou, a najednou tu mám nový film, která se jako jediný může postavit po bok původních epizod. Žádné hamburgerové velikášství typu EI-EIII, žádné profláklé hvězdy jako Samuel Jackson, žádné bombastické kecy jako od George Lucase, prostě jen dobrý film s dobrým scénářem, který naprosto vystihl ducha původních Star Wars. Oslí můstky tady fungujou naprosto přirozeně, díky absenci provařených ksichtů se člověk ponoří naplno do děje, nemusí se rozčilovat další dávkou "super-Jediů" nebo tragicky nepovedenými "Sithy", jen si užívá blockbuster, který si nehraje na nic jiného než je. Po epizodě VII dobrá zpráva, že svět Hvězdných válek ještě není úplně provařená záležitost a že nemusí skončit tak uboze jako třeba chudák Terminátor. Na druhou stranu ale zase chápu, proč Rogue One tolik lidí kritizuje, většina si totiž svoji dávku "stáruórsu" bez světelných mečů a kýčovité "mystiky" nedovede představit... no ale aspoň zbyde ve filmových sálech víc místa na skutečné die-hard true fanoušky a jediné vševědy ja světě jako jsem třeba já :)

plakát

Tvoje tvář má známý hlas (2016) (pořad) 

Dalo se celkem čekat, že každá TV zábava pod značkou Nova tady na CSFD okamžitě sklidí odpad, a ve většině ostatních případů, bych se přidal i já, ale přátelé, když už tady tak odpadujeme, nebylo by špatné se na dotyčný pořad nejdřív podívat. Já nevím, je to jenom můj názor, ale já vidím zhusta fantastické výkony protagonistů, kteří se vždycky po týdnu musí vtělit do některého z nejvýraznějších zpěváků světové pop music, a nejen napodobit jejich hlas (což dokáže asi tak pět lidí na planetě), ale taky charisma, pohyby, energii, všechno. V tomhle ohledu všechna čest, zejména Haně Holišové, Ivě Pazderkové a hlavně Petrovi Rychlému, kteří co chytí do ruky, to je jak z MTV :) A nejhlubší poklona pak samozřejmě musí patřit vizážistům, maskérům a všem těm figurám v zákulisí, jejichž jména nikdy neuslyšíme, ale kteří odvedli dokonalou práci, za jakou by mohli do portmonky strkat doláče i někde v Hollywoodu. Takže, milí kritici, oči otevřít, trochu nadhledu a nesázet hodnocení jenom podle loga v rohu obrazovky. Tohle se totiž hodně povedlo!

plakát

Mafiáni (2015) (seriál) 

Dokument studený jako sprcha! Doklad, že devadesátá léta nebyla jen euforií z nově nabyté svobody, ale taky sakra nebezpečným světem, kde skoro nefungovala spravedlnost a základní principy právního státu. Díky bohu, že jsme si tohle v těch svých dvaceti až třiceti letech skoro neuvědomovali a že tenhle totální pistolnický kapitalismus je snad už přece jenom pryč.

plakát

Star Wars: Síla se probouzí (2015) 

Ale jo. Čekal se průser a nakonec to celkem šlo. Temná strana od A do Z trapná, císař je zapomenut, ale světlá strana v pohodě, nová hrdinka sympaťanda, hodnej stormtrooper taky, tak na co si stěžovat. V dnešní sterilní době už člověk ani nečeká nic převratnýho a každý pokračování čehokoli, co nedopadne katastrofálně, je vlastně výhra. V tomhle nový Star Wars celkem zafungovaly, Abrams to zvládl a i když si půl hodiny po konci filmu povídáme o metalovejch kapelách a celý Hvězdný války jsou nám celkem ukradený, zážitek to nebyl tak špatnej. Hlavně se nový SW neberou moc vážně, což je největší pozitivum od doby E I až E III. Za největší průser považuju načasování nových epizod na dva až tři roky od sebe. Kdyby sedmička až devítka následovaly půl roku po sobě, tak bych v létě a v prosinci 2016 do kina zašel docela rád. Takhle se ale obávám, že než do kina dorazí Epizoda 8, bude mi to všechno už úplně u prdele.

plakát

Terminator Genisys (2015) 

BACHA, NĚJAKÝ TEN SPOILER! ----- Kamarádi mi říkali, že "nový" Terminátor nestojí za to, a ať se na něj ani nedívám. No, stalo se. Ne, že by film neodsýpal, kouká se na něj docela pěkně a jako odpočinková střílečka celkem funguje, ale co je to platný, když téma cestování v čase je vyčpělý jako měsíc otevřená lahvička toluenu, scénáristi nevědí kudy kam a tak přibývá desátá, dvacátá, padesátá varianta budoucnosti, takže v tom má divák totální guláš a nepomůže ani neustálý vysvětlování zestárlýho T-800, což je vlastně jediná charismatická postava celýho snímku. Zbytek postav naprosto nulový a v případě Johna Connora skoro urážka legendární postavy - příště by scénáristi už snad jen mohli vzít pana profesora z Vyššího prinicipu a udělat z něj reinkarnaci Reinharda Heydricha. Zkrátka kde není potenciál, tam ani SkyNet nebere a je už úplně jedno, jestli vznikne dalších pět, deset nebo patnáct filmů o terminátorech, protože každý soudný fanda téhle série to zabalil maximálně po trojce!

plakát

Bony a klid 2 (2014) odpad!

Že je Bony a klid 2 nebetyčná sračka a že v celým projektu šlo jenom o to vytáhnout pár chechtáků z těch, co měli rádi "první díl", mě ani tak nevadí. Co mě děsí daleko víc je to, že podobným způsobem dopadly v podstatě všechny "dvojky", "navazující" na dobré předrevoluční klasiky. A pořád to kdosi nechce pochopit a vznikaj další a další podobné nesmysly, které záměrně míjím, ale pak stejně neodolám a po dvou hodinách lituju ztracenýho večera (prachy za kino tady nedám, tak nepoučitelnej zase nejsem). Co bude příští "skvělý" pokračování? Pravnuci a pravnučky Jakuba Skláře, jak provozujou bordely v Krušných horách? Vnuk na radnici, kterej šéfuje developerskou firmu? Vnučka za pultem, která maká v supermarketu i na Štědrý den? Plastová kavalérie, kde krachuje zemědělskej podnikatel? Vzpomínky na špenát, kterej zakázala Evropská unie? Kdo ví, ale těšte se. Určitě se něčeho podobného brzy dočkáme !

plakát

Aerosmith: Rock for the Rising Sun (2013) (koncert) 

Není smutnější pohled v životě než na přestárlou metalovou kapelu. Na zoufalé dědečky, kteří se snaží oživit atmosféru starých časů, kdy byli mladí, divocí, neodolatelní. Teď jsou nesoudní, trapní, otravní. Tvrdý odsudek? Možná ano, ale prostě to tak cítím. Protože poslouchám především metal. Protože miluju tu energii, tah na branku, elektrizující náboj. Protože mám za sebou koncert Aerosmith, který mě naprosto dostal, byl to můj nejlepší koncertní zážitek v životě. Tak proč se mám teď dívat na tu samou kapelu, jak je trapná? Proč mám poslouchat milovanou skladbu Livin´ On The Edge tak mizerně zahranou, neudýchanou, že nemůžu dočkat až bude konečně pryč? Proč se mám dívat na drogami zlikvidované obličeje, které bych čekal spíš někde mezi krabicema na nádraží? Přitom dokument tvrdí, že zachycuje Aerosmith v jejich nejlepší formě. Tak to se tedy ten dokument opravdu nezdařil. Já vidím trapnou parodii na bývalou slávu. Že zachycuje koncert v plné síle. Tak tedy znovu, to se dokument opravdu nepovedl. Já vidím uploužené trosky, co se snaží udržet na pódiu. Sorry, nic víc. A to jsme tyhle kluky z Bostonu míval tak rád...

plakát

Sanitka 2 (2013) (seriál) 

Filip Renč je dobrej řemeslník a natočit akci prostě umí, takže tohle pokračování předrevoluční klasiky nedopadlo tak příšerně jako většina ostatních, ale opět se ukazuje, že na hodnoty se nemá šahat a že pokud takový pokračování není přímo na škodu, je minimálně zbytečný. Kromě novýho vozítka pro saniťáky v podobě vrtulníku a pár slušně natočenejch šukaček si ze seriálu nepamatuju vůbec nic, a při slově Sanitka mi v hlavě naskočí mladý Hanzlík a nikdy to nebude jinak. Tak proč vlastně pokračování? Na druhou stranu, proti druhýmu dílu třeba Bony a klid je to přímo geniální dílo.