Magika82

Nelogičnost, neznalost daného tématu samotnými tvůrci, a činění z diváka bezduchého pitomce s IQ pod hranicí průměrnosti, nikdy neodpouštím! Odpakový koš, a to bez jediného zaváhání!

Když chce někdo natočit film podle knižní předlohy, měl by s takto náročnou prací mít zkušenosti. Jak si mohla scénáristka dovolit takto se odklonit od autorského textu knižního díla, a režisérka se postarat o totální herecký otřes, který dokonala nedokonalými scénami, to už je na posouzení zdravého úsudku a vizuální představivosti, která je taktéž i pro práci režisérů nezbytnou, především autorky knižního díla, s jejímž duchovním vlastnictvím bylo takto zameteno... 20% za jisté scény, kterých lze ve snímku napočítat na prstech jedné ruky a označit alespoň jako průměrnými...

Inu, minulost se naneštěstí ráda opakuje. Nejen ta zapsaná v dějinách lidstva, které se z ní ne a ne poučit, ale také v osobních životech. Ačkoli se jedná de facto o komorní snímek o několika málo hercích, dalo se z něj vytvořit mnohem lepší dílo. Dějová linie je čitelná s předstihem mnoha pomyslných tahů v šachové partii. To je pro snímek pohroma. Obdobně, jako naprosto primitivní trikové efekty, a lekací scény, které mohou vylekat tak akorát mouchu na zdi. Závěrečná sekvence snímku, už této komorní katastrofě jen definitivně otevřela propadlo rovnou do Odpadu.

Pane Bože, do koho jsi to duši dal? Nebo nedal, a proto R. Pallatina neměl rozum k tomu, aby ke zfilmování již tak nesmyslného scénáře přistoupil? Ať tak či onak, za komunismu mnoho kvalitních snímků končilo v tzv. Trezorech. A takovéto bezduché zhovadilosti, by pro změnu měly mít vlastní drtičku odpadu...

Nečekala jsem mnoho...avšak nedostala jsem vůbec nic, co by alespoň zlehka pohladilo srdce divačky a zaměstnalo mysl kritičky... Scénář na dvě věci. Režie jen na tu první věc ze dvou. Herecké výkony rovny počínajícímu ochotnickému divadlu. Dějová linie bez hlavy a paty. Trikové efekty se rozhodly neúspěšně konkurovat těm ze 70. let... Stáhla jsem, viděla jsem, hodila jsem do koše... 0% a tedy Odpadkový koš, prosím!

Iu, inu...ponoření a uzavření se do vlastního světa někdy nebývá na škodu. Slovo někdy je zde zcela na místě. Paulinin svět je poněkud sociopatický, podtržený sadismem jejímu světu vlastní. Děj však postrádá akceleraci, která mu notně ubližuje. Finálních několk minut s sice pokouší o pomyslné sešlápnutí plynového pedálu, ale už nemůže dohnat to, co po dlouhé desítky minut scházelo. Nicméně, zpracování do odlečené formy černé komedie (alespoň dle mého subjektivního názoru), se začíná točit ve spirále osobitého scénáře. Pauline by zkrátka zapadla do Adamsonovy rodiny - jako její nový člen - zcela. Výsledek? Film není pro každého, a svého diváka si prostě mus najít tak, jako některé typy vozů. Shrnuto, sečteno: 70%, a tedy 3 hvězdy superior.

Dějová linie má hlavu i patu. Herci nepřehrávají, ale v některých momentech by jim dávka adrenalinu ke škodě nebyla. Hudba provázející snímek je velmi kvalitní a James Curd odvedl dobrou práci. S kamerou bylo možno si vyhrát více. Leč, subjektivně jsem postrádala jakékoli momenty napětí, o překvapeních nemluvě. A vzhledem k tomu, že film měl být inspirován skutečnými událostmi, očekávala bych silnější emoce, podtržení dané události a větší herecký výkon od hlavní představitelky Ryany Simpkins. Vzhledem k tomu, že u hodnocení/kritiky snímků natočených dle skutečných událostí jsem velmi přísná, navzdory výše uvedeným kladům, nemohu jinak než udělit jedinou hvězdu a tedy 25%. Pro nenáročné diváky, může být snímek ovšem vnímán zcela jinak...

Pokud sklidím profesionální knižní kritiku a recenze čtenářů v takové podobě, že je mé dílo nejen navrženo na ocenění Knihy roku, známým režisérem zařazeno na seznam budoucích zfilmovaných knižních děl, že již mne daná kniha profesionálními kritiky zařadila (jejich slovy: katapultovala) mezi přední spisovatele tak náročného žánru, jakým je Umělecká literatura faktu, je to nepopsatelný pocit. Zvláště vědomí toho, že jsou to čtenáři pro něž píši, oni jsou pro mne těmi nejdůležitějšími, a na oplátku si mohu přečíst jejich recenze, které zahřívají mé srdce a dávají mému mozku podněty k hledání dalšího podnětu ke zpracování... Kdybych se však zachovala jako Andrew Niccol, a domnívala se, že se musím držet toho co mne tak obrazně vyneslo vzhůru, brzy bych bolestně dopadla na tvrdou zem... Snaha o držení se jedno úspěšného tématu i dalším dílem, je neudržitelná. Pokud samozřejmě nejde o volná či přímá pokračování stejného tématu. Ale i tak, úspěch je zároveň trestem. Neboť je jím nastavena laťka, pod kterou už žádný autor nikdy nesmí spadnout... Což je právě případ tohoto snímku a jeho režiséra a scénáristy, tedy autora v jedné osobě. Chtěl-li těžit z úspěchu a tedy nastavené laťky v podobě díla In Time, měl se na přeskok oné laťky připravit... Několik kaluží umělé krve a menších i větších odhalených ňader, nezachrání zpackané kroky na dobrém podkladu (námětu). Divák de facto nemá možnost ztotožnit se, či spíše porozumět charakterově jakékoli postavě, když žádná nemá žár života. Pouze kalkulace, chlad, a odstup s navíc předvídatelným vývojem děje. Nad kriminálně zpracovaným tématem ne nepodobným mnohem propracovanějšího počinu Equilibrium r. 2002, by zajisté zalomila rukama i královna žánru krimi, Agatha Christie... Výsledný pokus A. Niccola zdolat laťku nastavenou dílem In Time, skončil jejím krkolomným podskočením.... Nicméně, za snahu 20% a za snahu Netflixu dalších 20%. Dohromady tak 40% a dvě hvězdy... Snad se z této chyby Andrew Niccola poučí.

Nadprůměrně průměrný film, kde zhmotněnou esenci Hororu pouze plácl po zadnici rovněž zhmotněný Thriller, a Mystérium je raději v klusu oba oběhlo obloukem, hovoří snad za vše. Od všeho špetku, dohromady nic. Film, jehož scénáři logika dala sbohem a rozum si raději vzal dovolenou. Tajemno nutno hledat v detailech, nutno mnohdy umělou krví probrodit se k podstatě věci, zavřít oči nad nelogickými zvraty a jednáním té či oné postavy. Nu, a nad závěrečnou scénou by patrně spadla čelist i dutohlavcům z tzv. "ISIS"... Sekty a kulty existují do dnešních dnů. Psychopaté a Sociopaté mohou být vašimi sousedy, kteří vám ochotně pomohou s těžkým nákupem, nebo pomocnou rukou přispějí na stavbě vašeho domu, aby si v pozdní noční hodinu či brzkých ranních hodinách odskočili někoho zamordovat, vyměnit kýbl s výkaly nebohé osobě jimi unesené a držené kdesi ve sklepě jejich chaty či ve vlastním domě. Únosy, vraždy, a jiné v pravdě démonické události se na světě dějí dnes a denně... Pokud měl být tento film s velkou nadsázkou tak trochu nastavením zrcadla lidské společnosti, pak prosím, jsem ochotna jej vzít v hodnocení na milost... 60%, 3 hvězdy a víc se k tomuto snímku vracet nehodlám ani slovy, ani opakovaným shlédnutím.

Má slova, mé vnitřní pocity zde - narozdíl od mch komenářů a hodnocení - krátce bylo vystiženo Marigold. Mohu pouze dodat, že hudba samotná....tento melodický koncert, je již skvostem sám o sobě, který patří zcela zaslouženě na vrchol této asijské koruny letošního roku. Hodnocení zkrátka nemůže být menší, než 95% a tedy u mne jinak vyjímečných 5 hvězd.