urke

Asi jsem fakt starý, prašivý cynik. Tohle mě prostě nevzalo. Mám moc ráda Keiru, líbily se mi kostýmy, nádech 18. století a baví mě zfilmovaná literatura...to je tak vše z mých pozitivních emocí. Prostě mi to nepřijde romantické, a jestli je, tak nejsem romantik. Taky mě to ujistilo, že v oné době bych nechtěla žít ani za boha. Ale asi dovedu pochopit, že tenhle film má své fanoušky. Ovšem já příště důsledněji zvážím, zda si pustit i Rozum a cit.

Bože, to štěně bylo děsně rozkošné, kdyby tam zůstalo celou dobu, asi by mi bylo úplně fuk, že ten film je o ničem, nemá děj, člověk se nudí a čeká sto minut na konec, který ho nutí se dojmout a jít hledat kapesníček (pozn.aut.: podařilo se mi ubránit se slzám, ale tento nátlak mě velmi rozčílil)… Ale vzhledem k tomu, že štěně až příliš rychle vyroste a změní se v šíleného psa, nemohla jsem tyto nedostatky přehlížet. Jo a taky nemusím Jennifer Aniston. O Owenovi nemluvě. A teď přemýšlím, kde se vzaly ty dvě hvězdy...

Chihiro je hrozně milá a sympatická holčička a připomíná mi moji kamarádku (která tento film prohlásila za svůj nejoblíbenější) - ještě dodatek, aby nedošlo k nedorozuměním, nepřipomíná mi ji v tom, jak je nešikovná! - Ale mně se prostě tááák moc nelíbí tenhle typ animací. Hudbu jsem nějak nepostřehla, takže mě taky asi extra neoslovila. Příběh to aspoň nějaký mělo a dalo se to sledovat (narozdíl od Princezny M.). Ale na mě to bylo příliš dlouhé a nezáživné a taky zjišťuju, že má fantazie je asi na bodu mrazu, protože mě filmy tohohle typu prostě nezajímají. A pohádka mi to teda taky moc nepřišla, takový horor pro děti možná. Abych to úplně nehanila, tak se mi moc líbily sazičky a křeček, co lítal s pomocí mouchy :-) Kdyby Hayao natočil nějaký krátkometrážní film o křečkovi a mouše, má u mě pětku. Takhle, bohužel...