Zíza

Člověk se tady dozví alespoň pár informací o tom, jak to chodí v Japonsku s předškolní výchovou. Herecká skvadra byla vybrána podle mě velmi dobře, bylo zajímavé je sledovat, jak spolu hrají, protože je znám z jiných seriálů/filmů, kde hráli vcelku odlišné charaktery (tedy až na Tomosaku Rie, tu už jsem v podobné roli zažila). Ale na můj vkus to bylo až moc uřvaný a některé díly měly pro mě až moc scén, které mě nudily, a nechtělo se mi na ně dívat. Naopak byly chvíle, které jsem si vysloveně užívala. Seriál umí rozesmát i dojmout - a není to nic násilného. Je to vlastně počin pro celou rodinu, kdy se sejdete u stolu a pojídáte večeři a při tom sledujete, jak se vyvíjí osudy v Abarenbó Mama. Lepší 3*.

První tři díly jsem koukala dost dlouho... v rozmezí snad jednoho měsíce. Protože mě to nebavilo, byla jsem z toho znuděná. Ale konečně jsem měla trochu času a nevim, nějak se mi to nechtělo nechat rozkoukané, tak jsem si k tomu sedla a koukala, až do konce. Začalo se mi to líbit o něco víc než dřív, přesto jsem se chvílema nudila a doufala v další díl. Nejlepší díl by ten, kdy jsme se dostali do Holywoodu, ten jsem si užila pojmenováváním filmů, které zde byly zmíněny... :oD Ale je rozhodně škoda, že nezůstalo u přesvědčení: "Realita je prostě taková, nejde změnit, nejde ji schovat za představivost a sny, tak se s ní smiř." Což je velké škoda pro hodnocení, neb kdyby to tak zůstalo, dala bych o * víc. Btw. nejkrásnější ending, se kterým jsem se měla tu čest setkat. Uvidíme, jestli se někde najde nějaký, který ho předčí :-)

Po více jak deseti letech jsem se na film podívala znovu a stále je to taková milá filmová jednohubka, nic hlubokého, jen se dva cizí lidé sblíží. Byla to sranda, téměř bez takového toho přehnaně sladkého patosu, navíc ústřední dvojice je sympatická. Dokonce se na to se mnou kouknul partner a ani u toho nijak zvlášť nebrblal a neměl debilní komentáře, které mívá skoro vždy. Pohodička na večer ve dvou.

I když si Afročokla hezky prozkoumáme - zjistíme čemu je podobný, jaký je, jaká je jeho genealogie - a i když to určitě dělal člověk, co na něčem frčel (ačkoliv to tak z rozhovorů v dílku nemusí vypadat, jsem o tom pevně přesvědčena, a také jsem pevně přesvědčena, že kdybych si šňupla téhož sviňstva jen polovinu dávky autorovy, tak jsem sjetá do konce života), musím uznat, že nejlepší na celém anime byla písnička. Vychytaná, chytlavá, prostě hit. :-D Navíc angličtina byla srozumitelná (ale kdo ví, třeba na tom dělal anglický rodák...). Jenomže i přes sjetost, měkkost a barevnost je to nudný příběh o divném afročokolovi a jemu podobných. A je to opravdu nuda. Dokonce to byla nuda i přesto, že jsem si to pouště po učení slovíček a gramatiky. Čili extrémní nuda. Ale ta písnička je vážně dobrá, na tu hvězdičku akorát. Je na začátku, tak si ji pusťte a pak to klidně bez výčitek vypněte.

V podstatě stejné jako každý popelkovský příběh, i to dělení lidí na dobré a zlé bylo pohádkové. Na konec dobří byli potěšeni a špatní potrestáni. Jediným plusem tohoto filmu je převlékání Kate za Nata, hlas i gestikulace byly perfektní. Ale jinak to nic nového nepřinese, herecké výkony... nikdo se nepředřel. Řadím to mezi takové ty Disneyovské filmy typu A zase ta Popelka. Popravdě tomu chyběla jiskra, kdyby to mělo pěkný spád, tak přidám hvězdičku. Pokud chcete něco na spaní, je tohle ideální, protože nemáte nutkavou potřebu vědět, co bude dál, zároveň se také nedočkáte žádných probuzováků.

Přeloženo. (Minimálně pár slovy ohodnotím, až to uvidím.)

Jsem zrovna ve fázi, kdy Agathu načítám. Mám za sebou již tolik jejích knih, že nebylo zase tolik těžké odhadnout, jak to vše bylo. Přesto velmi poutavě natočené, herecké výkony v Poirotově sáze již klasické. Takže pokud je chuť na toho směšného belgického mužíčka, proč se nepodívat na Temný cypřiš. Lepší 3*.

Buď to bylo trochu slabší, nebo se mi zapálily šedé buňky mozkové, protože těsně po začátku jsem věděla, kdo to byl, jen jsem nevěděla proč. Což ani nešlo. Vtipný díl.

Poirota tu lze vidět jako zlomeného člověka. ČLOVĚKA. Pořád mu fungují šedé buňky mozkové, ale jeho neotřesná víra, se kterou soudil všechny zločince, byla narušena, a proto je pro mě tohle zpracování nejlepší ze všech, nemluvě o tom, že předčilo i knižní předlohu. Velmi zdařilé, nemluvě o perfektní zápletce a výbornému vyvrcholení. A samozřejmě skvělých hereckých výkonech, protože bez nich by to bylo polovičaté. I přestože Vraždu v Orient expresu znám jako své boty, koukala jsem na to pomalu s pocitem, že absolutně nevím, co se bude dít - prostě jsem si to nefalšovaně užila.

Mám ho ráda, nejvíce mám ráda ty díly, kde si všechny zavolá, na všechny všechno napráská a vyřeší to. Ale tady? Ten konec byl docela slabý; a vrah, na to, jak to měl promyšlený, byl nakonec pěknej lůzr. Měl dopis vzít a jít. Ale on ne. Chjo.