Zíza

Zajímavý námět, špatná forma. Herecké výkony špatné, občas to vypadalo, že je to středoškolský projekt, zvuk taky nebyl nejlepší (třeba když se baví za deště). Ještěže je to tak krátké.

Příběh je hrozný, jednoduchý, fakt pro ty nejmenší... ale pokémoni! Je to hezky udělané, sem tam padne dobrá hláška, ale to je všechno. Herecké výkony jsou občas dost cringe, ale dá se to přežít. Pro pokémony všechno! :-D Slabé 3*.

Přečetla jsem si, o čem to je, a tak jsem si říkala: super, nějaké to nadpřirozeno, budeme bojovat s bubáky, na to mám chuť. Jenomže nakonec se bojovalo s korupcí a špinavou politikou. Jako by si to nemohli odpustit. Tedy jasně, vzhledem k tomu jak byl příběh vystaven, to tady nešlo, ale já fakt doufala, že se bude jen potírat démoní sliz... Seriál je hrozně rozporuplný. Někdy to mělo švih a super akci, ale pak to tak nějak zabředlo do nudy a já neměla pocit, že musím koukat dál, abych viděla, jak to dopadne. Do desátého dílu spíše převažovaly pocity nenadšení, když najednou přišlo napětí, super akce, mělo to spád... a já si říkala, že konečně to nabralo otáčky a těšila se, co bude dál. Jenomže to zase spadlo, napětí vyprchalo, dostali jsme sem tam nějaký zbytečný filer, asi kvůli emocím nebo co, ale to se moc nepovedlo, ptáček zpěváček na to neměl, pak to vyvrcholilo a ukázalo i dění poté. Což bylo fajn, musím uznat, že konec měl seriál povedený. Nezájem se střídal se zájmem a já od seriálu nedocházím s pocitem, že jsem dostala to, co jsem chtěla vidět, ani jsem místo toho nedostala adekvátní náhradu. Jasně, je to Korea, vypadá to pěkně, ale to je všechno.

Ano, je to naprosto obyčejný milostný příběh, přesně jak tvrdí podnázev seriálu. Začíná korona a lidé si musejí držet rozestupy. Lidem ve firmě poradí jejich psycholožka, aby si nainstalovali online hru a udrželi se tak nějak při smyslech. To tedy udělá naše hrdinka, ale moc jí to nejde, ani ji to nijak zvlášť nebaví. Ale začne si tam psát s dalším uživatelem a jejich anonymní pokec se roztáhne na dlouhé měsíce. Až z toho vznikne něco víc. Ale ti dva se neznají, jenom hrdinka zjistí, že je to někdo ze stejné firmy. Nějakou dobu s ní tápeme, kdo by to mohl být, až to nakonec zjistíme a jenom sledujeme, jak se to pomalu vyvíjí zpoza ústenek. Příjemné, lidské, aktuální. Hned na začátku jsme si říkala, že tihle dva by se k sobě hodili a ono jo. Jenomže pak jsem zničehonic dostala absolutní second lead syndrom a bylo vymalováno. Tak skvělého „druhého zamilovaného“ jsem už dlouho (jestli kdy) nezažila. Skvělý herec, sympaťák a ještě k tomu dobře napsaná postava. Přesto konečný objekt hrdinčiny lásky nebyl žádný zpovykaný zlý chlap, naopak, jen mně osobně víc vyhovoval ten druhý. Velmi příjemná koronavirová podívaná. Kterak se za rouškami rozvíjí milostný příběh. A nebyl jediný. V seriálu jsme měli hned několik párů, většinu z nich jsem měla ráda, až na ty nejmladší. Ty mě vlastně docela obtěžovali, nezajímalo mě, jak to s nimi bude, přesně jak mladík z páru předpokládá, když mluví do kamery. I tak povedený romantický seriál. Je zajímavé, že v nich Haru hraje docela často. Silné 3*.

Čekala jsem od toho trochu něco jiného, když už to dostalo takových ocenění. Přiznávám, že začátek byl fajn. Pomalejší a pořád ještě nebylo odhaleno, co bude následovat, až si řeknou to své – je to vzájemné. Jenomže tak od třetího čtvrtého dílu to pomalu spadalo do klasické šódžo šablony. Postavy, děje, všechno. Někdo by mohl namítnout, že to přece nevadí a já bych souhlasila nebýt toho, že je to prezentované jako něco super, něco s přidanou hodnotou. Což vlastně ten seriál nemá. O gayích toho natočili Japonci spoustu, dokonce některé ty seriály dostaly i stejné ocenění, akorát v předešlých ročnících (Kinó nani tabeta?, Ossan's Love) a ty měly mnohem originálnější příběh i postavy. Tohle je čistá nevinná romantika z kanclu. Je úplně fuk, že jsou to chlapi. Tohle už tu tisíckrát bylo a to mě zklamalo. Hlavně ke konci už se to začalo trochu táhnout. Rychle zkouknuto, rychle zapomenuto. 55 %.

Taková pohádka. Nereálné, ale je to vlhký sen každé ženy. Zničehonic získat pohledného milého rozumného a prostě nejúžasnějšího muže na světě, který vás bude milovat až za hrob. Je fakt, že se mi na tom líbilo to, že se to vždycky přiblíží k nějakému klišé, ale vyhne se obloukem jeho klišoidnímu řešení. Zajímavé také bylo, že se to dotklo i rozhodnutí nemít děti. Sice rychlíkem, ale zaznělo to tam. A zaznělo to bez odsudků. Což mi přijde hrozně fajn. Aspoň ta povrchní zmínka. Seriál by se dal popsat jako roztomilý dortík plný druhořadého cukru.

Tenhle televizní speciál navazuje na předchozí poměrně dobrý a velmi ukecaný seriál. Vzhledem k tomu, že má poměrně omezenou stopáž, tak se nám nedostalo žádného hlubokého vhledu do jejich životů, ale setkali jsme se s nimi ve chvíli, kdy se v jejich životech dějí zásadní změny. A ať už tyhle změny dopadly jakkoliv, holky se s tím musí poprat. Nakonec je to speciál o tom, že ačkoliv může něco vypadat jako happy ending, tak to vlastně není žádný ending, ale jen jedna kapitola z dlouhé knihy a že trable nikdy nekončí, i když byste náhodou dostali, co chcete. Setkáme se opět se všemi důležitými postavami z předchozího seriálu, ačkoliv se některé jen mihnou a mají spíš povahu potěším-fanouška-že-mě-zase-mohl-vidět-ale-jinak-jsem-tu-spíš-zbytečně. Koho bavil předchozí seriál, bude bavit i tohle; hlavně tu zase zazní od Perfume TOKYO GIRL, takže se budete cítit jako doma.

Pěkné zpracování, fajn postavy, člověk ani nemá potřebuje je v duchu vraždit, prostý a přímočarý příběh, který nikoho neoslní. Ale co. Prostě takové pěkné obyčejné anime s různými ženskými charaktery, nějakým tím mechou, klasickým světem, kdy je velký rozdíl mezi smetánkou, vyvolenými, a zbytkem světa, chudinou. A pak tu máme otce vědy... Prostě průměrné anime na takové to pěkné pokoukáníčko.

Nečekaně ne tak debilní. Je to jen romantická komedie. Nic víc, nic míň. Pěkná žena, pěkný muž, pěkné auto, trocha lží, spousta úsměvů... Ale prostě obyčejná romantická komedie, která nepřináší nic nového, ale aspoň tam nejsou takové ty trapně napjaté chvilky, kdy jeden druhého nesnáší, protože mu něco takového skrýval. Konečně. V žánru cajk. A ten herec vypadá a má gesta jak můj švagr... to je hnus. :-D

Není to zrovna mainstream a není to zrovna pro každého s jakoukoliv náladou. Postavy nejsou animované jako líbivé postavičky, ale spíše jako nelíbivé držky. No a co? Pořád to má něco do sebe. Má to tah na branku. Experimentuje se zde s projevem, obrazovka se tříští na jednotlivá okna jako v manze, ale o to je intenzivnější. Je to rychlé, nezaobírá se to detaily, přesto to není ploché. Naopak. Poznáváme hráče ping pongu, zjišťujeme jejich motivace, odhalujeme, co je v nich. Dialogy běží, pokud nedáváte pozor, nakonec postavy „neuvidíte“. Tenhle experiment se povedl. Beztak moje nejoblíbenější postava je hráč, kterého hned ze začátku porazí Cukimoto, a on pak zkouší různé věci. Začíná na pláži.