Recenze (380)
Všichni do jednoho (2007)
Neuvěřitelný filmový počin,na který ještě dlouho nezapomenu.Obdivuju Karla Žaluda,natočit celovečerní film s neherci a na takovém místě je prostě obdivuhodné.Režisér také stylizuje tíživou atmosféru s vynikající hudbou a s kamerou,která je opravdu realistická.Konec byl sice podivný,ale objasňující titulky vše doladily.
Hrdina (2002)
Velkolepý epos,kterému Tygr a Drak nesahá ani po kotníky.
Matrix (1999)
Zásadní filmové dílo 90.let!Nabouchaná sci-fi podívaná plná vizuálních efektů na té nejvyšší úrovni.Kult?To si nejsem tak docela jistý,ale mě to otevřelo dvířka do úplně nového světa:Filmu!
Leon (1994)
Poslední scéna je jedna z těch,která mě dokázala v mém šťastném životě opravdu rozbrečet.Natalie,já tě prostě miluju.
Spalující touha (1999)
Pět dostatečně vystihujících slov: Hudba Cruise Kidman Fidelio Fuck
Old Boy (2003)
Tak tohle je správnej KILL BILL!!!!!!!!
Kill Bill (2003)
Perfektní film propracovaný do posledního detailu.Ten film má neuvěřitelný spád,správně našlápnutý drive,výtečně zakomponovanou hudbu a pěkně vyhranou kameru.KILL BILL je jeden z těch filmů,který byl vytvořen z obroské lásky k filmu.Tarantino si tu vyhrál,to je vidět.
DriverX (2017)
Přěkvapivě svěží a kvalitně odvyprávěný příběh o dobrém, ale v nové době tapájícím člověku, co si zdánlivě to podstatné v životě již prožil a dále již nemá většího opodstatnění. Do života mu však vstoupí událost, kterou je potřeba řešit a ačkoliv se může zdát, že zvolené řešení je popíráním problému, opak je pravdou. Velice příjemné zahrané postavy manželské dvojice, ze kterých přímo pryští unavenost ze života, ale zároveň jakási přirozená odhodlanost to všechno nějak překonat. Pro taxikáře, UBERisty a Taxify-isty určitě povinnost, neboť se určitě alespoň v jedné z jízd zhmotní nějaký ten minipříběh.
My Dead Dad's Porno Tapes (2018)
Formou se jedná o velice kreativní pojetí vzpomínek na zesnulého otce a zamyšlení nad vlastní generační výbavou pod tíhou rodinné instituce. Obsahově mi však chyběl ještě nějaký ten silnější katarzní moment a větší cit pro vyprávění ze strany přímého protagonosty. Přesto vřele doporčuji a věřím, že pár jedncům ukápne i slza.
Soul Kitchen (2009)
Vždy jsem miloval pohádky a Soul Kitchen jsem si právě díky tomu zamiloval a to bez kompromisů. Akinův vyprávěcí styl mi sedne jak prdel na hrnec a působí na mě meditativně a zcela bez zábran. Výživný mix Hamburgského genia loci, padnoucího hudedbního doprovodu, komických výstupů (převážně scény v kuchyni jsou vynikající) a naivního vykreslení patálií moderního světa. Soul kitchen je prostě moje srdcovka, takže mi vlůbec nevadí, když hodnocení subjektivě nadnesu.