Krasus

Krasus

Marek Sainer

okres Praha
Un poco de todo


17 bodů

Moje obsahy

od nejnovějšíchpodle abecedypodle roku vzniku filmu
    • 13.3.2010
    Casual Day (2007)

    Casual Day je výraz používaný původně ve Spojených státech v rámci velkých společností, které takto označují skupinové pobyty svých zaměstnanců. Cílem je prohlubovat dobré vztahy mezi kolegy, uvolnit se, odpočinout si a v důsledku také zvýšit produktivitu práce. Takovýto pobyt organizuje i jedna španělská firma. Nicméně Španělé nejsou Američané, takže každý si užije svůj volný čas po svém.

    • 17.6.2009
    Vězení (1949)

    Režiséra Martina navštíví jeho bývalý učitel, trpící duševní chorobou. Starý profesor přichází s námětem na nový film o peklu a ďáblu, jehož základem bude myšlenka, že peklo je na zemi a ďábel že má nad životy lidí neomezenou moc. Martin se o nápadu zmíní novinářovi Thomasovi, který píše filmové scénáře. Thomas věří, že by film mohl mít úspěch, protože ví i o ideální představitelce hlavní role. Má jí být Birgitta Carolina, která žije se svým "ochráncem" Peterem u své sestry. Ta neváhá připravit o život Birgittino novorozeně. Nešťastná Birgitta Carolina utíká a setkává se s Thomasem, který si vsugeroval, že zavraždil svou ženu. Jejich životy se na krátkou chvíli spojují. Avšak Birgitta Carolina nedokáže Thomase stáhnout s sebou dolů…

    • 28.4.2009
    Slaměný klobouk (1971)

    Komický příběh mladého ženicha Fadinarda rozpoutá právě zmiňovaný klobouk. Cestou k nevěstě sežere jeho kůň v nestřeženém momentu květinami ozdobený slaměný klobouk paní Beauperthuisové, která právě podvádí manžela s důstojníkem. Protože se madam z pochopitelných důvodů nemůže bez klobouku vrátit domů, musí teď Fadinard stůj co stůj rychle sehnat náhradu.

    • 28.4.2009
    Divoké srdce (TV seriál) (1993)

    Děj začíná roku 1885, kdy se bohatý statkář Francisco Alcazar dovídá, že má krom syna Andrese ještě nemanželského syna Juana. Při nehodě však umírá a jeho žena Sofie schovává dopis, ve kterém Francisco uznává Juana za svého syna. Catalina de Altamira je vdova a má dvě dcery - Monicu a Aimée. Catalina a Sofie se dohodnou, že až Monica a Andres vyrostou, vezmou se. Sofie posílá Andrese do škol ve Francii a také se ujímá výchovy děvčat. Aimée posílá do Mexiko City a Monicu připravuje na roli manželky.

    Po 15 letech. Z Monicy je nádherná, pokorná, mladá žena, která čeká jen na návrat Andrese. Andres se však při návratu v hlavním městě potká s Aiméé, ze které se stala koketa a prostopášnice. Andres se do ní zamiluje a oznamuje své matce své rozhodnutí oženit se s Aimée. Monica se cítí ponížená a pokořená a proto se rozhodne vstoupit do kláštera a stát se jeptiškou. Aimée se mezitím seznámí s Juanem a zamilují se do sebe. Aimé s ním stráví noc a Juan ji slíbí, že se jednou vezmou. Když Juan odjede a do města přijde zpráva, že byl uvězněn, Aimée se vdá za Andrese, protože nehodlá být chudá. Po návratu Juan zuří a Monica, aby zabránila tragédii, vdá se za něj, i když ho nemiluje. Čas pracuje pro Juana a Monica začíná svého muže obdivovat pro jeho čestnost, upřímnost a nakonec se do něj vášnivě zamiluje.

    • 28.4.2009
    Červené střevíčky (1948)

    Nepřístupný Lermontov, arogantní a egocentrický, angažuje Juliana Crastera jako dirigenta pro zkoušky orchestru a Victorii Pageovou jako alternaci primabaleríny Boronské. Ta se však vdá, a proto soubor opustí. Lermontov to považuje za zradu umění a Boronská si stěžuje: "Ten muž nemá srdce." Díky odchodu Boronské dostane Victoria příleřitost - Lermontov z ní udělá novou hvězdu a z Juliana svého skladatele. Produkce bude mít úspěch na celém světě. Lidská přirozenost se nedá změnit, míní baletní mistr, ale lermontov oponuje: "Můžete ji odporovat." Mýlí se - Victoria se zamiluje do Juliana. Vezmou se, ale Lermontov se ji snaží znovu získat pro divadlo.

    • 28.4.2009
    Chladné dny (1966)

    Tři důstojníci a jeden poddůstojník sdílejí v roce 1946 maďarskou vězeňskou celu. Jsou obviněni z účasti na zločinu Horthyho armády, která měla roku 1942 na svědomí přes tři tisíce mrtvých převážně srbské národnosti v pohraničním městě Ujvidék (Nový Sad). Všichni čtyři se cítí jako bezmocní svědci tehdejších událostí. V dlouhých monolozích líčí své verze masakru, které si částečně odporují. Major Buky navíc od oné události pohřešuje svou rodinu.