seeker23

seeker23


42 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
    • 16.7.2014  10:55

    Pozoruhodný koncept, nad kterým však po čase začne být zajímavější dumat, než ho sledovat. Hausnerová podobně jako v Lurdách distancovaně a poněkud potměšile sleduje určitý fenomén, tentokrát však s mnohem širším záběrem. Místo zázračného místa se na osudech básníka von Kleista zaobírá celým jedním uměleckým hnutím a dobovými náladami. Mrtvolnost jednotlivých konverzačních scén není záležitostí pouhé stylizace, ty série "živých obrazů" vyobrazují romantismus z úplně jiného úhlu, než jsme zvyklí. Místo světa velkých a temných emocí či ušlechtilých outsiderů se ukazuje spíše svět svázaný konvencemi jako svěrací kazajkou. I velká romantická láska, která se může naplnit jen smrtí, se v tomto pohledu stává jen sebeklamem nejistého, slabošského a přecitlivělého básníka. Jediné, co rozviřuje nehybnost statických scén, nejsou velké city, ale domácí či divoká zvířata, probíhající mizanscénou.

    • 27.3.2014  10:58
    Nebraska (2013)
    ***

    Lidé jako Payne fungují jako doklad naprosté vyprázdněnosti indie škatulky. Dnešní americký nezávislý film je rodinná tuctovka, kterou jsme už stokrát viděli, a otravuje nás přinejmejším od Little Miss Sunshine. Že jsme umělci a ne Hollywood, se pozná třeba podle toho, že je to černobílé, nebo že stará bába ukáže na hřbitově frndu, ale v jádru je to prostě banální smířlivá člověčinka, jejíž nominace na Oscary o ničem nevypovídají, ale účast v Cannes už tak nevinná není. To opravdu i festivaly, které si mohou dovolit být výlučné, musí promítat divácké kýče? A tak to musej dál táhnout matadoři jako Coeni nebo Jarmusch, kterejm zatím stále invence a nápady nechybí.

    • 27.3.2014  08:42
    Noe (2014)
    **

    Pojmout biblický příběh jako typické Tolkienovské fantasy o záchraně světa je nepochybně v dnešní době jediný legitimní způsob, jak se k biblickému "žánru" v podobě velkofilmu vracet. Jenže to by samozřejmě bylo "vizionářskému" tvůrci málo a tak musí vedle celků s velkou hloubkou ostrosti nabídnout i trochu syrového umění a detailů snímaných ruční kamerou. Film navzdory přítomnosti kamenných Entů (s digitální fasádou a bizarně animatronickými pohyby) a navzdory celkové zápletce o léčení nemocného světa, z níž by přední teoretik fantasy žánru John Clute mohl jen plesat, jako fantasy nefunguje z mnoha důvodů. Jednak ten svět není nikterak budovaný (ne že by Bible byla prototypem soudržného časprostoru, ale v žánrovém filmu příliš nepotěší, když se tváří epicky a přitom se mezi jednotlivými scénami a prostředími přepíná jako v Hodném, zlém a ošklivém, akorát to není záměr) a hlavně jím od začátku prostupuje poselství tak hluboké, že by se dalo krájet, jenž se přitom tváří tak "sofistikovaně", že to diváka, co odrostl dětským hrám, uráží. Aktualizace biblického příběhu na ekologickou rovinu lovci vs. sběrači by ani nevadila, byť démonické požírání masa a čisté neposkvrněné kořínkářství zrovna velký myšlenkový potenciál neskýtá. Ale snaha o vrstevnatou kritiku starozákonního pojetí boha v druhé půli, spolu s konfliktem, v němž se rádoby komplexně začíná stírat rozdíl mezi protagonistou a antagonistou, je možná místy působivá (Crowe hraje dobře, Aronofskymu to taky na omezeném prostoru archy svědčí líp, než v epické šíři, akorát divák už je totálně utahán a drama ho nezajímá a tak se jen směje tomu, proč je Noé přes deset let při budování archy ostřihán "na mech" a když konečně vyplují a nemají nic na práci, začne "dramaticky" zarůstat vlasem), ale v jádru vlastně odporná, neboť se tu starozákonní nemilosrdnost v závěru vymění za roztomilou a čistou lásku a střet rádoby syrového dramatu s newagově-křesťansko-disneyovskou mentalitou (navíc ve fantasy hávu s enty) nemůže ustát ani sebevizionářštější tvůrce.

    • 14.6.2013  12:28
    Muž z oceli (2013)
    ***

    Subjektivně k nepřežití. Při snaze o nadhled: Podle mě snaha o rozvinutí kryptonské mytologie, kterou někteří chválí, jen více odsuzuje Supermana k tomu, že působí jako retardovaná pohádka vzniklá v polovině minulého století. Celý prolog s typickým "třístovkovským" vizuálem mi přišel nikoli jako snaha poukázat na jinakost světa, z něhož Superman pochází, ale jako demonstrace toho, jak nefunkční a do dnešní doby se nehodící je mytologie v pozadí celého komiksu. Nebudu se ale zaobírat tím, že scénář je debilní, spíš mi vadí, že ten film je neskonale nudný, neobsahuje snad jedinou postavu, která by mě zajímala (Zod je zahraný příšerně, Superman zase neví, co má hrát, protože snaha o temné a tragické pojetí u jeho postavy zoufale nefunguje a nadhled či ironie zas u něj nepřicházejí v úvahu - byť náznaky tu jsou). A vůbec nejhorší vizitka je, když režisér natočí velmi působivé akční sekvence, které mě nechávají úplně chladným a jen se unaveně koukám na přesípající se hromady železobetonu, které dříve byly Manhattanem. Čistě režijně: Snyder je sice velmi schopný řemeslník, ale postrádá schopnost citlivé adaptace látky: tlačí na pilu v neakčních sekvencích, které by si žádaly spíše intimitu, než patos (který trapnému neustále opakovanému mudrování o jinakosti a vyděděnosti Supermana fakt nepřidává a v některých scénách už fakt atakuje hranici parodie - např. scéna s tornádem), a naopak, když už se objeví jednou za čas nějaký vtip, tak je timing takový, že si ho člověk ani nestihne užít. Snyder zkrátka nemá tu schopnost vytáhnout průměrnou látku na vyšší level... jeho jediná šance je když má skvělou předlohu a tu se mu povede nezkurvit a místy příjemně překvapit v detailech (což se stalo přesně jednou s Watchmen). I v Supermanovi jsou docela příjemná místa, ale člověk je celkově tak otrávený, že na ně dávno zapomene, než projekce skončí.

    • 22.1.2013  19:47
    Konečná (2013)
    **

    Je smutné vidět jednoho z nejlepších korejských žánrových režisérů následovat osud jeho hongkongských kolegů, kteří se pokoušeli dobývat hollywood začátkem devadesátých let. Ani teď nezafungovala snaha vytrhnout autora z fungujícího produkčního systému, strčit mu do ruky debilní scénář a nechat ho konat zázraky. Zázraky se nekonají. Druhý kámen úrazu spočívá v tom, že se tento film snaží resuscitovat Arnieho kariéru. Jedna věc je, že je scénář naprosto céčkový, z toho by se dal vytěžit kus campové zábavy či guilty pleasure potěchy. Ale to, že se snaží dělat z Arnolda Johna Waynea, je opravdu epic fail. Arnold nemůže být dobráckým venkovským gerontím šerifem, který se náhle uprostřed akčních scén přene do Arnolda, tahle to porstě na světě nechodí. A tak je sice občas poznat, jak skvělým režisérem Kim Ji-un je (úvodní scéna, která jako kdyby patřila do jeho korejských filmů; povedená honička v kukuřičném poli), ale svou bravuru bohužel ukazuje na nevhodném materiálu. Často jde naopak jeho přístup proti srsti scénáře, který je na tak chytrého režiséra prostě příliš dementní. A tak kupříkladu sledujeme dynamicky nastříhané dvě dějové roviny, mezi nimiž nejen že není žádná spojitost, ale minimálně jedna z nich nás vůbec nedokáže vtáhnout. Je totiž trošičku hloupé, chtít po divácích a postavách, aby soucítili se zabitým venkovským staříkem, když ho Harry Dean Stanton v jediné scéně zahrál jako stokrát většího bad-asse než je arnie, a jeho stařecké slušňácké hlášky.

    • 5.12.2012  20:51

    Další z příkladů toho, že papír snese víc než plátno. Věřím, že lze tento příběh odvyprávět i jinak než jako naprostý new age kýč, že kniha nemísí všechna možná náboženství a podobenství tak křečovitě, protože může pracovat s úvahami a s více detaily, a hlavně si myslím, ač jsem ji nečetl, ale jen prolistoval, že kniha bude do značné míry tematizovat samotnou moc vyprávění. Filmu se naopak daří jen jedna jediná věc: úplně pohřbít svou solidní vypravěčskou zručnost do duchovního balastu. Málokdy se stane, že pozorujete, jak je někdo zručný režisér, a přitom se ta snaha zcela míjí účinkem, naopak vás film víc a víc irituje. Nadchází sice doba oskarových kandidátů, ale taky doba vánočních feel good výplachů. Tohle si z obojího bere jen to nejhorší. P.S. Proč to proboha má dabing, který by se hodil spíš k pohádce? (Teda ona to pohádka vlastně je, ale do značné míry právě vinou dabingu takhle jalová. Ty náznaky sebereflexe jak na rovině hlavní postavy, tak samotných autorů, totiž české hlásky, co se urpoutně snaží trefit do počtu slabik a znít přitom dost medově, definitivně sráží na kolena.)

    • 4.12.2012  23:19

    Aki Kaurismaki prostě nemůže točit o lidech z vyšších společenských vrstev, s jeho poetikou se to naprosto míjí. Tenhle film prý vznikl z opilecké sázky a je to taky jediné vysvětlení, proč se do takového tématu Kaurismaki vůbec pustil. Pár velmi podařených momentů, ale jinak se tu příliš mnoho mluví a příliš z toho ční snaha pervertovat shakespearovské téma k obrazu svému.

    • 4.12.2012  23:09

    Přes různé dílči nedostatky pravděpodobně český film roku. Hlavně tu je vidět nejen poučenost světovými trendy a velká režijní jistota, ale i schopnost vytvářet v žánru všednodenního realismu originální a dramatické situace, to vše velmi nenuceně. Spolu s Okresním přeborem, asi jedinou opravdu vtipnou českou komedií, vrchol současné české tvorby. V obou dílech je zaděláno na to, co nám tu zoufale chybí, v případě Noci na art světového formátu a v případě Přeboru na žánrovou oddychovku, která je přirozená a přitom si na nic nehraje.

    • 4.12.2012  22:52

    Jako campová komedie o nemožnosti točit akční filmy ve stylu osmdesátek je to vlastně místy dost zábavné. Hodnotit Expendables jako akční film postrádá smysl a hodnotit je jako dobrý film je přinejmenším problematické. Oproti nesnesitelné jedničce ovšem slušná zábava (z velké části ovšem nechtěná). Byť je to samozřejmě příliš geekovské (postavy už lze prakticky bez výhrad ztotožnit s jejich představiteli) a vnímat Expendables jako film, který navazuje na nějaké rambovské tradice, je opravdu velké nepochopení.

    • 4.12.2012  22:45
    Ve stínu (2012)
    ***

    Jako dobovka a thriller to docela funguje, jako detektivka a moralita je to směšné a trapné. Ty tři hvězdy platí v českém kontextu, protože o kolik je atmosféra jednotlivých scén povedenější (a to u nás pořád ještě není málo), o tolik je to jako celek dementnější. Je to smutek, že dílo tvůrců, kteří se všude ohánějí velkými ambicemi, nelze vůbec brát vážně jako výtvor dospělých, natož talentovaných autorů. Trojan sice umí uvěřitelně předníst i tu nejpatetičtější blbost, ale slabomyslně antikomunistický étos celého díla tím ze spáru jednoduchých schémat nevysvobodí. Příště se radši pokusit o tu žánrovku, zkoušet něco zdělit je meta, na kterou prostě u nás nemáme. (Ne že by to se schopností točit žánrovky bylo o moc lepší.)

    • 4.12.2012  21:50
    Rambo II (1985)
    ***

    Pozoruhodný pandán k tomuto filmu tvoří poslední Smrtonosná past. V Rambovi se z prosťáčka dělá myslitel (byť ta pravá zenová hloubka se objevuje až ve čtyřce), autoři poslední Pasti se snaží o opak: z hrdiny, který v protikladu k osmdesátkovému masu používal mozek, dělají akčního dinosaura. V tomto posunu jsou ukryty dějiny amerického akčního filmu posledních tří dekád. Každopádně celá Rambovská akce, rámovaná nejen úvahou, jestli je Rambo Postradatelný, ale především myšlenkou, že mysl je nejmocnější zbraň, která je v závěru stvrzena řevem polonahého Ramba a jeho samopalné zbraně pálící do výdobytků komputerizace, je fascinujícím reliktem reaganovských osmdesátek, tedy doby, kdy filmy svou blbost hrdě stavěly na odiv. Mission acomplished.

    • 22.11.2012  19:24
    Holy Motors (2012)
    *****

    Pokud lze vůbec vážně vytáhnout dnes na světlo pojem cinefilie a nemá to být pouhý předmět nostalgie a heslo z učebnic, pak se to daří právě Caraxovi v Holy Motors. Je poměrně pozoruhodné, komu se ten film nelíbí: ze zvláštního důvodu většině českých kritiků starších čtyřiceti let. Zbytek jsou prostě nedotatečně vnímaví lidé. Podle mého totiž někdo, kdo použije slovo pseudointelektuální, nemůže mít skutečně rád film. Carax natočil naprostý unikát, film, který se cele odehrává v mantinelech vytyčených samotnou filmovou fikcí. Film, který neodkazuje vůbec k ničemu jinému než ke kinematografii samotné a přitom není vystavěn na citacích a aluzích. Film, který je zároveň orgií pro analytiky i vyznáním všemu, co dělá film filmem, tedy emocím, akci, násilí i smyslnosti. Velkolepá dekonstrukce jednoho už pěkně starého média.

    • 13.4.2012  23:54

    Proč se dnes dětské filmy tváří dospěle a ty dospělé jsou infantilní? Ve Francii současně vznikly dvě verze Knoflíkové války. Pokud se k nám dostala ta lepší, pak doufám, že nikdy neuvidím tu druhou. Místo klukovin pro kluky se Barratier pokouší vyrobit pomalu válečné drama, kde se probere židovská otázka i hrdinnost francouzského odboje a další kupa "závažných" témat. Pro děti ten film není ani zábavný ani výchovný (vše je tu zcela zkresleno) a pro dospělého hluboce urážlivý. A navíc nevkusný, za hudbu a práci kamery by někdo zasloužil na holou. Hnus.

    • 16.6.2011  14:21

    K nepřežití nudné, ve všech ohledech jde proti povaze původního filmu. Asi na dvě scény se dá koukat, ale bohužel si při nich člověk vzpomene, jak to vypadalo původně.

    • 30.1.2011  15:43
    Biutiful (2010)
    *

    Letošek začal opravdu neradostně. Obával jsem se, jak dopadne nový Inárritův snímek bez přítomnosti jeho dvorního scenáristy. Že to bude odporná emocionální tortura a sociální exploatace hnípající se v utrpení bez jakéhokoli důvodu, že efektní, brilantně nastříhané scény budou bez jakéhokoli opodostatnění a že místo několika propletených linií budeme svědky retardovaného děje a absentujících postav, jsem nečekal. Zarámování celého snímku posmrtnou idylkou už patří opravdu do říše oligofrenie a jediný způsob, jak film vydržet do konce, je uspořádat s přáteli soutěž, kdo přesněji odhadne, po kolika kýblích utrpení přijde další poetický střih na kouřící tovární komíny.

    • 7.11.2010  12:49
    Socialismus (2010)
    ****

    Po dlouhé době film, na který bych mohl chodit stále dokola. Godard nestratil svůj smysl pro humor, navíc je s přibývajícími lety stále lyričtější. Uhrančivá moc obrazů, od nichž je třeba se odvrátit, aby jim bylo rozuměno. Promluvy, obrazy, citáty, vše tu stojí bok po boku dle ideálů hesel francouzské revoluce. "Srozumitelnost skrze obskurnost" v podání mistra, který přesně ví, co chce a sděluje to jediným možným způsobem.

    • 6.10.2010  21:07

    Dnes se moc nevidí prakticky zcela vážně pojatá animovaná pohádka (byť nezbytný komický pár hrdinů do počtu tam je). Díky designu sovích protagonistů a Snyderovu umu v práci s tempem i střihem místy velmi atmosférické, ale už v tom je částečně hlavní problém snímku, jímž je rozkročenost mezi pohádkou pro děti a temnou legendou pro dospělé. Pro děti místy příliš temné a úzkostné (přičemž málo pochopitelné, protože imformace se podávají v dost velké zkratce), pro dospělé příliš schematické, neboť k legendě tomu chybí košatější pozadí umožňující představu komplexnějšího fikčního světa. Ani do postav se nelze dostatečně ponořit, pro děti jsou fašistické roviny nerozumitelné, pro dospělé chybí silnější motivace postav k jednání. Předlohy neznám, ale už fakt, že se jedná o zfilmování prvních tří knih dané série, napovídá, že jde o příliš velké soustu, kvůli němuž je vše podané moc letem světem. Byť se na ty lety světem moc hezky kouká a 3D i podmanivá hudba působivost ještě posílí.

    • 3.10.2010  14:50

    Užití zrcadel v kompozici záběru, epizodická struktura založená na několika paralelně představených vztazích, precizní střih na hudbu... v tom všem je vidět vliv, který měl Patrick Tam na Wonga Kar-Waie, který k některým jeho pozdějším filmům ostatně psal scénáře. Nezvyklé střihy i vpád různých žánrů (komediální vsuvka s nastavovaným překažením milostných hrátek mladého páru i překvapivý závěr) připomenou zase francouzskou novou vlnu, zejména Truffauta s Godardem (jejichž U konce s dechem se (nejen) závěrem Nomád dost podobá). Přitom je tu stále přítomné typické hongkongské odlehčení projevující se např. užitím přízemnějšího (tělesného) humoru...

    • 3.10.2010  14:24

    choreografie yuen woo-pinga je výborná, ale na body prohrává s kýčovitostí bessonovy předlohy. Jet li je sice ideální představitel pro roli člověka bez emocí, neb jeho obličejová mimika prakticky absentuje, o to hůř působí snaha pokusy o emoce hrát, když je tomu vyučován (ale to je to nejmenší, ve skutečnosti asi vhodnější představitele těžko hledat). Snímek otravný svou pohádkovostí, podobnou například Jeunetově tvorbě, narozdíl od Amélie je sice infantilnost částečně vnitřně motivovaná, ani zdaleka však ztvárněná s takovou řemeslnou bravurou a režijní nápaditostí.

    • 3.10.2010  12:32
    Piraňa 3D (2010)
    ****

    Když béčkový scénář dostane patřičně shiny kabátek a přitom zůstane pořádná porce gore efektů v humorném splatterpunkovém stylu, zrodí se jedno z nejzábavnějších guilty pleasures letošního roku. V Press kitu píšou, že 3D konečně ukáže zuby... chtěli asi spíš napsat, že ukáže kozy, protože narozdíl od přebujelých tvarů trčících z plátna, tmavé podvodní scény nepůsobí ve 3D nejlépe... ale čert to vem, uvidíte podvodní souboj dvou piraní o odkousnutý penis zkoksovaného pornoproducenta a to musí bohatě stačit!

    • 28.8.2010  16:30
    Defendor (2009)
    *****

    "My heart keeps beating like a hammer" zpívají Metric do závěrečných titulků a já zamačkávám slzičku. Další film ukazující magory a outsidery s respektem, tentokrát ne v hávu romantické komedie, ale v "superhrdinském" podání. Když superhrdinu představuje člověk, který je skutečně mentálně na úrovni odpovídající hláškám komiksových herojů, může dojít nejen k dekonstrukci představ o superhrdinech jako " totálně cool" chlápcích, ale též k přijetí retardovaných vigilantů jako lidí, které nejen uznáváme, ale též potřebujeme...

    • 21.8.2010  15:46
    Vinyan (2008)
    *****

    Fabrice Du Welz druhým snímkem potvrdil, že umí geniálně zkloubit trendy současných artových děl s postupy hororových subžánrů. Po variaci na hicksploatační téma v Kalvárii si tentokrát pohrává s motivy kanibalských filmů či snímků o démonických dětech. Nyní ještě nenápadněji, díky čemuž se mu daří opět trochu jinnými prostředky znázornit stavy rozpadu racionality; podmanivě nasnímané prostředí džungle posiluje už tak silný halucinační aspekt snímku. P.S.: Český DVD název Dobyvatelé barmské džungle je prozatím asi nejkrutější vtip našich distributorů, pro fanoušky Indyho to bude opravdu dobrodtružná podívaná...

    • 21.8.2010  15:15

    Vtipná variace na snímky žánru hicksploitation, tedy horory plné zlých vidláků masakrujících nebohé přivandrovalce z města. Díky postavení premisy na ruby sledujeme buddy movie, v němž jsou sice zpočátku dva titulní burani zesměšnováni dle konvencí vidláckých filmů, leč postupně sílí motiv dojemného chlapského přátelství i současné tendence zobrazovat různé nerdovské charaktery pozitivně, s určitým respektem k jejich odlišnosti. V jádru parťácký snímek, který se mísí s klišé několika hororových subžánrů a komediálně-parodickou rovinou. A některé narážky na hororovou klasiku opravdu potěší, obzvlášť parafráze proslulé scény s motorovou pilou z Texaského masakru...

    • 21.8.2010  13:54
    Jdi na to (1983)
    ***

    Nádherně debilní špiónská komedie, kde snad jediný posun v ději se nedostal do kontaktu s logikou, což bychom ovšem ani nečekali... A závěrečný mástrplán na zničení světa je opravdu zničující!

    • 21.8.2010  13:20
    Čtyřikrát (2010)
    ****

    Ze života koz... Originální přístup k filmování, na pomezí dokumentu a pozorovatelského realismu... Většina přítomných koz by si zasloužila nějakou hereckou cenu!

    • 21.8.2010  11:24
    Pan Nikdo (2009)
    **

    Dlouho jsem takto netrpěl, naposledy u Jeunetova Galimatyáše. To byla sice ještě o dost silnější káva, ovšem utrpení se u obou dostavilo z trochu podobných důvodů. Sledovat skoro 2 a půl hodiny něco, co se tváří chytře, komplexně, zamotaně a zároveň romanticky mile, s všudypřítomným reklamním stylizováním a naprostou prázdnotou a absurdností v pozadí hraničí s torturou. Všechny ty odporné věci jsou sice vnitřně motivovány (idiotské vizualizace těch nejvíc cool vědeckých poznatků, od znázornění lacanovského zrcadlového stadia přes butterfly effekt, jdou navrub tomu, že je vypravěčem dítě či postava pracující jako komentátor naučných pořadů), jenže to jim nikterak neubírá na otravnosti a hlavně proč ana to hledět, když celé to nemá žádný jiný význam než čekat na pointu spočívající pouze v otáce, kdo je tady vypravěčem. A že ta je sama o sobě výjimečně pitomá... Nechci se rozepisovat kvůli spoilerům, ale je skutečně zarážející, že skoro 60 letý režisér vymýšlí x let film, který pak vypadá jako dobře (čti: efektně) udělaná postpubertální legrace... Vrchol toho otravně milého typu snímků, předhazujících svou poučenost kde čím, v nichž každý záběr vypadá jak z časopisu a stejně tak jako reklamní design je zcela prázdný... Slovy pocházejícími z The prestige, snímku režiséra, který zrovna nabízí jiný přístup ke komplikovanému vyprávění ve svém geniálním opusu Počátek, mířícími směrem k publiku: "They want to be fooled!" ___pozn. Obzvláště nechutné je, jak snad každý záběr upomíná k nějakému filmu (seznam by byl nekonečný, ale namátkou: Zet a dvě nuly, Requiem za sen, Donnie Darko a desítky dalších), aniž by šlo o zjevnou poctu či citaci, natož parafrázi, nikoli, vypadá to přesně tak, jako když reklamní režiséři kradou nápady originálním filmařům...

    • 15.8.2010  18:29

    Teda letos se u hodnocení Karlovarských snímků opravdu bavím. Absolutní vrcholy festivalu mají mezi 50-67%, zato průměrné čurdy se červenají nad 80%. Toto fascinující zkloubení popisných přístupů pozorovatelského realismu s jasnější narativní linkou a proměnlivým prostředím budiž jedním z důkazů...

    • 15.8.2010  18:17
    Zvuk hluku (2010)
    ***

    MFF KV 2010. Dementnost festivalových anotací opět slaví úspěch. Když nevíte coby, přirovnejte film k dílu slavného režiséra... Kromě toho, že s tvorbou Roye Anderssona tu nelze najít takřka žádnou podobnost, zaostává za ní i co do kvality. Je to vlastně příjemná festivalovka, nápad atakovat hudbou veřejný prostor je fajn, je to však jediné obohacení oproti krátkému snímku Music for one Apartment and Six Drummers, kde se hudba za pomoci netradičních "nástrojů" vytvářela uvnitř bytových prostor. Jinak jde spíše jen o zábavný sled hudebně teroristických akcí, jejichž sarkastický osten je o dost tupější než u zmiňovaného Roye Anderssona. A ani hudebně to není nikterak objevné, přičemž k noisu a dalším pozoruhodným skandinávským hudebním žánrům to má mnohem dále než k tajtrlíkování projektu Stomp. A že autoři Stomp nesnášejí, nic neznamená. Tvrzením, že je ke snímku inspirovala i skladba Monkey Bussiness už výsledný rozpačitý dojem režiséři jen posílili... P.S. největšími hvězdami karlovarské projekce stejně byli dva postižení vozíčkáři, jejichž nezvyklý smích byl tím opravdovým hlukem atakujícím sál, vzdejme jim hold!

    • 15.8.2010  17:52

    K dokonalosti vrcholného Wakamacuova snímku Go Go Second-Time Virgin přeci jen ledacos chybí, leč stále jde o podnětnou podívanou, už jen hezky přízemním propojením vztahu sexu a politiky, Wakamacu řeší ve svých antierotických dílech foucaultovská témata, leč tady je to i pěkně od podlahy ukázáno: když se souloží, hodně se u toho žvaní o politice. V 70. letech skandální, dnes už si z toho pinku filmy jako Nádherný život Sachiko Hanai dělají legraci...

    • 15.8.2010  17:46
    Housenka (2010)
    ****

    recenze na Rejže.cz

<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace