poz3n

poz3n

Dominik Dolejš

okres Plzeň
Student filmu & promítač filmu

homepage

49 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 13 26 38 50
    • 13.8.2017  10:17
    Holiday (1938)
    *****

    Paráda. Kombinace Cukor, Grant a Hepburn nemůže zklamat. Holiday se profilují ve své první polovině jako klasická divadelní screwballka, aby se před blížícím se očekávaným závěrem překvapivě proměnily do dramatické polohy, ve které hlavní postavy touží po vlastním sebeurčení. Tenhle docela neočekávaný tah ve výsledku funguje výborně a dodává postavám Granta a Hepburnové na plasticitě. Cukor byl prostě hollywoodský král. 9/10

    • 12.8.2017  11:40

    "Jsi už velkej kluk, tak by sis nějakýho toho Bergmana dát mohl." Sám sebe jsem povzbudil a s vidinou pouhých 90 minut jsem toho Bergmana pustil. Neříkám, že jsem ve výsledku umíral nudou, to opravdu ne. Má to zajímavou atmosféru a v mnoha momentech jsem vnímal inspiraci ruským literárním realismem (a to já rád). Na druhou stranu jsem však nedokázal necítit určitou pózu podobenství, která čiší především z těch střihových přechodů na tváře hlavních hrdinek, což celému zážitku v mých očích dodávalo na takové umělecké prkenosti, kterou jsem nedokázal přijmout jako zcela upřímnou. Chápu, že high class umění takhle mnohdy prostě vypadá a kinematografie není výjimkou. První setkání s Bergmanem tedy nepovažuji za úplný debakl, ale cestu si k němu budu určitě muset hledat dál. 4/10

    • 10.8.2017  17:30

    Už Smrtelná Marie ukazuje, jak moc osobitým režisérem v budoucnu Tykwer bude. Patrná je již výrazná estetická stránka filmu (podpořená výborným záběrováním Griebeho kamery), invenční střihová skladba a samozřejmě výrazná a zároveň neobvyklá atmosféra. To všechno jsou prvky, které najdete asi v každém Tykwerovo díle. Smrtelná Marie je psycho thrillerem s náznaky magického realismu, doplněným o vůni postkomunistického Německa 90. let. Dohromady to tvoří opravdu specifickou chuť s mnohdy nejasným tvarem, která ale za to ochutnání stojí. 6/10

    • 9.8.2017  00:19

    Pokud chcete dát Daliborkovi šanci, je třeba si v prvé řadě uvědomit, že Klusák nenatočil dokument v podobě, v jaké ho většina z nás chápe. Pokud by se dalo říct, že inscenovaný dokument jako žánr má určitý rádius, který je definovaný například mírou dramaturgické inscenace, ale i určitou úrovní dokumentárního záběrování (značně odlišné od hraného filmu), je Svět podle Daliborka pravděpodobně i mimo rámec této definice. Vlastně jsem se každou minutou přesvědčoval víc a víc, že koukám na hraný film, který funguje právě díky kombinaci "nepřiznaně hraný, vydávající se za dokumentární". Tahle tenká hrana způsobila, že jsem si po dlouhé době odnesl z filmu pocit absolutní neschopnosti srovnat si své dojmy a názory. To samozřejmě umocňuje kontrast prvních 90 min (měl jsem pocit, že vlastně koukám na takové Dědictví aneb Kurvahošigutntág nového milénia, kdy Klusák nahradil dokumentárně observační metodu Nové vlny samotnou zástěrkou dokumentárního žánru) a závěrečného epilogu v Osvětimi. Ten na mě sice velice silně zapůsobil, zároveň jsem ale podobně jako mnozí ostatní cítil, že Klusák už nezná hranice. Jenže po rozhovoru Klusáka na DVTV, kde mimo jiné říká, že scénu dotlačili do filmu producenti a dramaturgové, a že on sám se v ní vnímá jako pitomec, jsem ohledně jeho přístupu k celému filmu trochu poupravil názor. Svět podle Daliborka je film na podivné hranici nikoho a je v tomto případě opravdu na každém jednotlivě, jak na něj zapůsobí a jaký k němu posléze zaujme postoj. 7/10

    • 7.8.2017  16:41

    Nabízí se srovnávat tenhle film s Bertolucciho Snílky. Jenže Sex andělů je spíše bohužel takovou studentskou telenovelkou, která je po formální stránce neskutečně nudná (střihová skladba nabízí plno zbytečných momentů) a zhruba od poloviny filmu ubíjejícím způsobem překombinovaná (ač samotný děj tolik složitý není, způsob vyprávění ho zbytečně zamotává). Jediný důvod, proč jsem film pouštěl byla Àstrid Bergès-Frisbey a i po jeho konci je ona tím jediným, co stojí vůbec za řeč. 4/10

    • 4.8.2017  09:53

    A opět další CGI galimatyáš, který nejen že je z mého pohledu absolutně vizuálně nezajímavý, navíc vsunul Hunnama (který obecně hrát umí) do podivně toporné a přehrávající role, která neustále jen slovně někoho opravuje, zastavuje, případně na něj machruje. V souznění s tím pak funguje i samotná střihová skladba, která je sice chvílemi trochu cool, ale na většině míst funguje jen jako nudně doslovný sidekick Hunnamových promluv (stalo se tohle, ale vlastně dřív se stalo ještě tohle - Hunnam to říká a o pár vteřin později se nám to celé zopakuje ještě obrazově, proč neustále obojí?). V zaujetí nudy mě tak potěšilo akorát Beckhamovo cameo a přítomnost zde nevýrazné Àstrid Bergès-Frisbey. Já mám ty střihové války Ritchie vs. Boyle opravdu rád. Fakt. Jen tohle byla fakt pitomost. 4/10

    • 25.7.2017  00:14
    Dunkerk (2017)
    ***

    Nolan natočil 106 minut dlouhé gradující finále snímku, který ovšem neexistuje. Výsledkem je tak z mého pohledu nefunkční forma vyprávění, z které pramení i téměř absolutní absence příběhu. A právě zvolená forma nikdy nekončící paralelní montáže a z toho plynoucí absence běžné dramaturgické výstavby dělá z Dunkirku v mých očích jen skvostně vyhlížející střihový experiment. Chyběla mi příležitost se s nějakou postavou ztotožnit, a postrádal jsem také možnost chvilku si oddechnout. Právě jakákoliv šance na chvilku klidu je mimo jiné znemožněna neustálým pumpováním Zimmerova hudebního doprovodu, který je však na mistrovy poměry zároveň až překvapivě nevýrazný. Mám pocit, že Nolan až příliš podlehl touze hrát si opět s časem, nemluvě o hurá kombinaci starověkých živlů: země, voda a vzduch, to celé ve víru ohně. Kdyby celý film vypadal jako prvních 5 minut, kdy jsem zíral na každý záběr s náboženskou úctou a obdivem a Nolan by odvyprávěl klasický filmový příběh, byl bych mnohem, mnohem spokojenější. 6/10

    • 20.7.2017  22:38

    Cukora mám jako režiséra rád. Již v několika filmech mě přesvědčil o tom, že byl velmi zručným tvůrcem, který si dokázal poradit jak s komedií, tak i s thrillerem. V dnešní době by tak byl patrně považován za opravdu dobrého blockbusterového režiséra. Keeper of the Flame je výborně řemeslně odvedený film, má slušnou atmosféru a především úvodní tajuplná polovina alá Občan Kane (tyhle dva filmy od sebe dělí mimochodem pouhý rok) ve mně vzbudila docela slušná očekávání. Ta ovšem zůstávají na můj vkus docela dost nenaplněna a především ten politický směr, jakým se celé vyznění snímku ubírá mi není příliš po chuti. Může se to omlouvat dobou svého vzniku, nicméně agitka zůstane agitkou i po několika dekádách. 6/10

    • 19.7.2017  23:22
    Oklamaný (2017)
    ***

    Taková delší etudka, která je vlastně nejzajímavější ve své první polovině, ve které se nic neděje a vy se můžete domýšlet, do jako moc zvrhlé roviny se nám to zvrtne. Příběhy odehrávající se v dívčích internátech totiž téměř vždy nesou určité společné rysy (zdravím Petera Weira a jeho božsky uhrančivý Piknik na Hanging Rock). Sofiin Oklamaný si však vypůjčuje pouze téma ženské sexuality a žádný větší mystery úlet se nekoná. Ve chvíli, kdy děj začne být dějem a nabere na zvratech totiž přestává být celý film zajímavým a celkem brzy poté i končí. A to i navzdory tomu, že záběry okolní krajiny a Elle Fanning vypadají fakt božsky. 6/10

    • 19.7.2017  09:40

    Ovlivněn čelistním světonázorem, šel jsem do třetích Opic spíše s průměrným očekáváním. A většinu z toho, na čem se trio Stuchlý, Schmarc, Řehák shodlo vlastně podepisuji. Tleskám Reevesovi za jeho odvahu natočit blocbuster v roce 2017 takovýmhle způsobem. Pomalé vyprávění, minimum dialogů, využití znakového jazyka na docela velké ploše filmu, důraz na pohledy a vnitřní pochody hlavních hrdinů. Nabízí se otázka, co těmhle Pičákům vlastně vytknout? Zásadní problém je pro mě osobně v délce filmu a v některých jejich nudných pasážích. Hlavně celá druhá polovina odehrávající se v táboře, jakoby se mi den po projekci tak nějak slila do jednoho vzpomínkového guláše. Děj pro mě jednoduše ztrácel na zajímavosti a přese všechny výše jmenované klady (a to jsem se nezmínil o opravdu skvělém opičím CGI) mě film přestával každou minutou víc a víc bavit. Je to škoda, protože samotná tvář tohodle filmu si zaslouží v kontextu doby svého vzniku určitě pozornost. 7/10

    • 17.7.2017  23:24
    Velký dar (2017)
    ***

    Gifted mi svojí linií příběhu připomínal What Maisie Knew. A zanechal ve mně vlastně i podobné pocity. Špatný film to není, Chris Evans se pro tyhle role skvěle hodí a nějakou tu emoci to ve vás taky vzbudí. Jenže i přesto jde děj i celé zpracování tou nejočekávanější cestou a vy tak prožíváte něco, co jste viděli už tisíckrát předtím. Film, který neurazí, ale který si dokážete v hlavě přehrát ještě předtím, než si ho opravdu pustíte. 6/10

    • 17.7.2017  17:39
    Notting Hill (1999)
    *****

    Best of Richard Curtis. V Notting Hillu se pro mě protíná všechno, co mám rád na curtisovské romantické komedii. Surreálné a fantasticky milé. 9/10

    • 15.7.2017  18:26

    Jasná vánoční klasika (vždyť je tam přeci Jimmy Stewart a vánoční stromek!). Lubitsch nejen že vede herce do naprosto civilních a přirozených podob (vztah hlavních hrdinů jakoby nebyl ze 40. let, ale ze současnosti), ale k mému milému překvapení si i bravurně pohrává se záběry a mizancénou. Výsledkem je opravdu totální feeling good movie, ke kterému mi scházelo už jen to vánoční cukroví. 9/10

    • 14.7.2017  13:49

    Opravdu je to v podstatě Casablanca Vol. 2. Lauren Bacall je ve své první roli dokonale nad věcí, celý příběh je tak nějak hezky uzavřený, zarámovaný a mile bezproblémový. Nemá to sice tu dokonalou Casablanca auru, ani její ikonický závěr, ale Hawks dokáže udržet tempo a zábavnost příběhu tak nijak nepovadává. 7/10

    • 14.7.2017  13:39
    Mumie (2017)
    *

    Absolutní, ale opravdu absolutní dno áčkové blockbusterové produkce. Celý film jede na vlně toho nejtrapnějšího dějového klišé, je neuvěřitelným způsobem popisný a dokonale k usoužení se nudný. Poslední půlhodinu jsem přemýšlel nad tím, jakými způsoby bych si mohl ublížit, abych se už nemusel koukat. Jedna hvězda za sexy přicmrndávačku Annabelle Wallis. Dokonalý film pro brakové večery na Prima Cool. 1/10

    • 14.7.2017  13:34

    Několik opravdu dobrých a vtipných sekvencí ze začátku filmu, za které by se nemusel stydět ani Buster Keaton bohužel nepřekryje roztahanost a megalománii, na které tvůrci každou další minutou ujíždí víc a víc, a která tu jakous takous svěžest a zábavnost prvních minut potápí na dno oceánu. Nemluvě o dokonale facepalmovém závěru a wtf potitulkové scéně. Jako blockbuster na vypnutí mozku to není úplně tak špatné, ale i v téhle popcornové kategorii si dovedu představit lepší zábavu. 4/10

    • 12.7.2017  14:55

    Šmarjá. Úvodní intro? Ok. Úvodní název filmu ve vesmíru? Joo. Dostáváme se do lodi a jako mávnutím kouzelného proutku je všechno špatně. Otravné, nezajímavé, průměrné, uspěchané, naivní, počítačové a především nudné. Proč mám koukat na něco, co se neumí ani úspěšně vykrást a napodobit? Scott natočil naprosto zbytečný film. 3/10

    • 12.7.2017  14:48

    5 paralelních dějových linií mi na animovaný dětský film přijde opravdu nějak moc. Následek je pak logický. Děj je rozháraný, nesourodý a skládá se spíš z jednotlivých scének a gagů. Některé jsou fajn, zbytek je však nuda a nuda. Nemluvě o nekonečné přítomnosti otravných rádoby cool 80kových songů. 4/10

    • 12.7.2017  14:42

    Až zpětně mi došlo, že jsem vlastně koukal na stejný příběh, který později zpracoval i Billy Wilder jako Na titulní straně. A oba filmy na mě vlastně zapůsobily dost podobně. Nijak extra mě nechytly, ač se jim nedá upřít kvalitní zpracování a některé zajímavé momenty. Problém jsem měl také s tím, že je Hawksova verze prezentována jako screwball komedie. Tou je však podle mě možná tak polovinu svého času, ve zbytku se snaží působit na diváka na zcela vážné a dramatické úrovni a taková kombinace mi ve výsledku přišla spíše na škodu. To samé platí i o (ne)přítomnosti Caryho Granta, který prvních pár desítek minut neopustí plátno, aby následně zcela zmizel a objevil se zase až ke konci. Zvláštní. S Hawksem si pořád nějak plně nerozumím. 5/10

    • 12.7.2017  14:35

    Slavná screwballka, která se dost nenápadně rozjíždí (chvílemi i zprvu nudí), aby se pak proměnila v naprosto kouzelnou romantickou komedii plnou geniálně opilých hlášek a postav. Skvělý James Stewart a Katharine Hepburn, Cary Grant jako vždy roboticky svůj. 7/10

    • 12.7.2017  14:30

    Nejšílenější podívaná jakou jsem za poslední dobu viděl. Zároveň divadelní podívaná každým coulem. Postavy přicházejí a odcházejí, mrtvoly se přesouvají a zaměňují a dialogová kadence nenechává divákovi ani minutu oddychu. Chvílemi je to možná až moc velká magořina, jindy ale dokáže Capra ty nejdůležitější momenty dokonale vypointovat a nabízí opravdu strhující zážitek pro vaší bránici. 8/10

    • 5.7.2017  23:05

    Solidní psycho thriller připomínající atmosféru raných Hitchcocků. Sice je na můj vkus děj od samého počátku dost předvídatelný a pointa snadno odhadnutelná, nicméně v některých momentech je Gaslight natolik silným a zajímavým snímkem, že si zaslouží uznání. 7/10

    • 4.7.2017  22:45

    Film snažící se zkombinovat rychlopalnost screwball komedie, fyzično slapstickových gagů a sociální dramatičnost ranku Chaplinových snímků. Výsledkem je nevyvážená, avšak povětšinu doby příjemně drzá komedie. Nejlépe si vede jako prvně zmíněná screwballka. Brilantně pointované dialogy vedené často v brutální kadenci strhávají v daných momentech celý film do zběsilého tempa a já si v takové chvíli nepřál nic jiného, než aby v podobném duchu Sturges pokračoval dál a dál. Často ovšem přicházejí momenty zcela opačné, kdy se jednotlivé sekvence odehrávají bez jediného dialogu a v té chvíli by měla zcela evidentně úřadovat právě buďto vizuální komedie, anebo vážná působivost dané situace. Ani jedno však nejde dohromady s obrazy, ve kterých do sebe pálí dialogy Joel McCrea a Veronica Lake, která se se svojí uhrančivou netečností zařadila do mého wishlistu hollywoodských femme fatale. Sullivanovy cesty jsou tak sice jízda na horské dráze, ale bohužel ne taková, jakou si asi tvůrci přáli. Chvíli se člověk náramně baví, chvíli spíše lituje. 6/10

    • 4.7.2017  13:37
    Kocour Bob (2016)
    ****

    Je to ten druh filmu, který vás svým brutálním optimismem nakonec ukecá, i když k němu od začátku přistupujete skepticky. Strašně mě od začátku prudily ty nekončící kocouří POV a měl jsem pocit, že Ruta Gedmintas opravdu neumí hrát. Ale songy byly kupodivu fajn a příběh, jak už bylo řečeno, se vás neptá, prostě vás nekompromisně zoptimismuje a vy nemáte na výběr. 7/10

    • 4.7.2017  13:28

    Důkaz, že hvězdné herecké obsazení opravdu neznamená automaticky dobrý film. Marvinův pokoj podle mě funguje na vážné rovině. Nefunkční vztahový trojúhleník matka, syn, teta má co nabídnout, obzvlášť v podání tria Streep, DiCaprio, Keaton. Scénář je však, pro mě zcela nepochopitelně, prošpikován divným, chvílemi až dementním humorem, který vážné vyznění filmu podráží, ale nepřidává mu jakoukoliv jinou hodnotu. Když už to mělo být vyděračské probrečené drama (viz nekončící přeslazené hudební podkresy Rachel Portman), tak ať pořádně. Tenhle mišmaš je pak v celkovém vyznění úplně jalový. 5/10

    • 4.7.2017  11:52

    Příběh Percy Fawcetta jsem neznal, o filmu jsem si předem mnoho nezjišťoval a proto jsem netušil, že se v podstatě jedná o životopisný snímek. Pokud bych to totiž věděl, je možné, že bych Ztracené město Z úplně vyškrtl ze seznamu filmů, na které se chci podívat. Jestli se mi totiž nějaký filmový žánr za poslední léta zprotivil, je to právě ten životopisný. Většina snímků je totiž postavena podle té nejstereotypnější šablony, která ovšem často (většinou asi z důvodu toho, že se to prostě takhle opravdu stalo) pomíjí jakákoliv pravidla filmové dramaturgie a dějové výstavby. Příběhy jsou tak absolutně nudné, ploché, sterilní a povětšinou si stejně říkám, proč vůbec podobná díla vznikají. Nebýt časových údajů, které v Grayově snímku oddělují čas, trvalo by mi velice dlouho uvědomit si, že se dívám na životopisný film. V mnoha ohledech je totiž Ztracené město Z díky bohu atypickým příkladem životopisného příběhu. Scénář klade důraz na postavy, jejich emoce a vnitřní postoje, často se řeší morálka a morální dilema. K tomu je i citlivě uzpůsobeno vyprávění, které působí určitým staromilským způsobem. Je pomalejší, často formálně připomíná kinematografii 70. let (třeba pomalé atmosferické nájezdy transfokátorem) a dějově dává důraz na okamžiky, které by jiný současný film patrně opomíjel. Gray na nich naopak staví a díky tomu jsou jednotlivé postavy mnohem více lidské a obyčejně srozumitelné. Výhrady mám snad jen k posledním desítkám minut, ve kterých se přeci jen už projevuje to životopisné břemeno a čas a děj je najednou velice rychle posouván vpřed, aby se stihl celý dovyprávět. Prvních 100 minut filmu je ale znamenitých. V příjemné kooperaci funguje práce s mizanscénou s prací kamery a Charlie Hunnam je ve vážné charakterní roli opravdu dobrý. Ztracené město Z není jednoznačně film pro většinového diváka, pro toho okrajovějšího je ale určitě neobvyklým a příjemně staromilským zjevením. 7/10

    • 30.6.2017  12:51
    Niagara (1953)
    ***

    Moc zajímavý film, který ale bohužel nemá to základní, čím by podobný snímek měl diváka zaujmout. V zásadních momentech mu totiž chybí napětí. Některé sekvence jsou až hitchcockovské, vizuálně zajímavé, ale svojí ležérní dramaturgickou výstavbou promrhávají šanci. A je to opravdu škoda, jelikož film vypadá pěkně, technicolor Marilyn sluší a děj i docela slušně ubíhá. 6/10

    • 28.6.2017  19:59

    Zemeckis ani pro tentokrát nezapomněl vyprávět filmovou řečí, nicméně pro všechen ten digi balast je docela náročné tenhle fakt neopomenout. V celém filmu není snad jediný záběr, kterému byste mohli vizuálně důvěřovat, ba naopak jsem si říkal, že to je snad celé od prvního záběru před green screenem. Pokud ne, tak to tak každopádně vypadá. Jestliže jste viděli dokument o stejné události z roku 2008, je vlastně nemožné být dějem jakkoliv překvapen. I navzdory tomu však v závěrečných desítkách minut dokáže Zemeckis úspěšně pracovat s napětím a s divákem si pohrát i vzdor jeho vědomosti. Film je to však stále průměrný, který vyjma toho nevkusného CGI zpracování podkopávají i dementně řešené jazykové čachry. 5/10

    • 28.6.2017  13:58

    Doplňování méně známých a starších filmů Wese Andersona vypadá tak nějak podle očekávání. Rushmore disponuje už mnoha jednotlivými výrazovými prvky Andersonovy filmové řeči, ale jako celek je ještě takovým neučesaným, i když nadaným puberťákem. Chvílemi je to typicky roztomile zábavné, jindy ale zase nudné a nepříliš smysl dávající. Důraz na pevnou kompozici záběru je spíše ojedinělý, děj snímku paradoxně překombinovaný, i když se v něm ale v podstatě nic neděje. Rushmore není špatný film, ale pokud bych nevěděl, že koukám na snímek Wese Andersona, asi bych mu nepřisuzoval nikterak zásadní význam. 5/10

    • 26.6.2017  17:33

    Pořádná králičí kriminálka. Zootopia se pyšní pochvalnými ohlasy od samotné premiéry a řekl bych, že právem. Ten všudypřítomný apel na odhození předsudků je vkusně vybalancovaný a nijak nebrání vývoji dějové zápletky. Naopak, celkovému vyznění dodává nadstavbu a oproti většině dnešních animáků (buďte čestní a hodní) nese mnohem hmatatelnější poselství. 8/10

<< předchozí 1 2 3 4 13 26 38 50
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace