Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Akční

Recenze (1 655)

plakát

Le Mans (1971) 

Mám z Le Mans podobný pocit jako jiní tříhvězdičkoví hodnotitelé. Po technické stránce luxusní podívaná, spousta parádních záběrů, psychedeličtější sedmdesátková střihová skladba. Jenže téměř úplná absence příběhu dělá z Le Mans spíše dokumentární film, o jehož postavách se ale v podstatě nic nedozvíme. Je tedy dost těžké se nějaké z nich chytit a prožít film spolu s ní. 6/10

plakát

Buchty a klobásy (2016) 

Sausage Party je o jednom nápadu. Ve chvíli, kdy vás přestane bavit skutečnost, že hlavními hrdiny jsou potraviny, je to už pouze jedno velké sprosté klišé. 5/10

plakát

Sladká Irma (1963) 

Je to fakt zbytečně dlouhé, chvílemi roztahané, ale je to Wilder, je to Lemmon a je to Shirley MacLaine. Tohle trio prostě funguje, i když se dá na celé Irmě najít hodně chybiček. Objektivně spíše na 3 hvězdy, ale díky výše zmíněnému a díky atmosféře a vtipům, které by stěží napsal někdo jiný, než sám Billy Wilder jdu výš. 7/10

plakát

Boj sněžného pluhu s mafií (2014) 

Kraftidioten je pro mě film rozporů. Několikrát jsem se opravdu zasmál a bavil se nad absurditou některých scén, zároveň však struktura celého příběhu jela ve strašně nudných kolejích a jednotlivé situace se v podstatě jen opakovaly. Chvílemi film svým zpracováním působil téměř úsměvně, jindy jsem zase obdivoval zručnost, s jakou je natočená závěrečná přestřelka. Hodně zvláštní jednohubka, zvláštní spíše pojetím, než samotným obsahem. 6/10

plakát

Café society (2016) 

Stokrát recyklovaný Woody posledních let. Kdo viděl alespoň jeden film Woodyho Allena z poslední doby, patrně nebude nijak překvapen. Kristen Stewart i Blake Lively mě potěšily, Jesse Eisenberg v nekonečné variaci na samotného Woodyho spíše nudil. Zároveň docela pěkná výprava, ale příběh ničím nevybočující z očekávané linie. 5/10

plakát

Interiéry (1978) 

Co se skrývá v našich vlastních interiérech? Woody Allen se rozhodl po většinu své filmové kariéry vypořádávat se s tématem osobního sebenaplnění a smrti s humorem a ironií. Tenhle přístup ho natolik proslavil, že vlastně i definoval jeho tvůrčí rukopis. Jakým překvapením je tedy pro mě to, že Interiéry jsou z té řádky jeho děl, které jsem měl možnost vidět patrně tím absolutně nejlepším. Chlad, strohost, samota a deprese, nádherná a dokonale úsporná kamera. Sakra Woody, proč ses nevydal raději tímhle směrem? 9/10

plakát

Mzda strachu (1977) 

Už nějakou tu dobu mám v plánu vidět Clouzotův originál, nicméně šance zkouknout Friedkinův remake v krásném HDku mi správné pořadí trochu nabourala. Nemám ale zatím důvod litovat, protože Sorcerer je jako film sám o sobě parádní. Mám slabost pro Nový Hollywood a jeho neotesaný a špinavý přístup k příběhům, kombinovaný se skvělým filmařským zpracováním. Tenhle film je pak přesným prototypem. První polovina, expozice postav a popis prostředí, ze kterého přišly je sice zdlouhavá, ale ve chvíli, kdy náklaďák poprvé zaburácí, dostává divák na talíři přímo před sebe neuvěřitelnou zábavu. Scéna na mostě je pak naprostým vrcholem, při kterém mi tuhla krev v žilách. Úžasná práce s napětím a s přítomností nebezpečí. Smekám a těším se na originál. 9/10

plakát

Láska a smrt (1975) 

Hodně velká sranda, zvlášť pokud vám něco říká klasická ruská literatura. Obecně jsem ze starších Woodyho filmů dával vždy přednost těm vztahovým, jeho čistokrevné komedie mě nikdy moc neoslovovaly. Láska a smrt je tím pádem pro mě jednoznačně tou nejlepší Allenovskou komedií, jakou jsem zatím viděl. 8,5/10

plakát

Výstřel (1981) 

De Palma mě jako filmař neskutečně baví. Jeho schopnost scénu rozzáběrovat, pohrát si nápaditě s delšími záběry a vše rytmicky spojit do funkční scény je ohromně osvěžující. Blow Out je navíc film, který by měl být povinností pro každého cinefilního nerda a každého filmového tvůrce, především zvukaře. Film totiž není jen nápaditě natočený, ale i scenáristicky vystavěný, právě s pomocí zapojení filmového prostředí a filmařského řemesla do samotného děje. Ohromně jsem si takový film užil a smekám před Palmovo schopností točit filmy s béčkovým feelingem na absolutně áčkové úrovni. 8/10

plakát

Komorná (2016) 

Po Parkovo nepříliš vydařeném útoku na Hollywood jsem rád, že navázal v podstatě na vše, co ho dříve zdobilo. Komorná je sice spíše taková filmová blbinka, ale disponuje naštěstí všemi možnými atributy Parkova rukopisu. Ta přemrštěná délka tudíž nenudí, přehnané scény brutality i erotiky pobaví a Yeong-wook dává svojí hudbou vzpomenout na svá nejlepší témata z Parkovo masterpieců. 7/10