Lachtaan

Absurdní sonda do trefného kontrastu mezi absolutním přepychem a totálním zmatkem, aneb jak je důležité nemít jen prachy, ale taky houževnatost. Östlund tne opět do žhavého, mě osobně si získává o mnohem víc než Vyšší mocí a já už teď vyhlížím jeho další projekt. Takhle silná reflexe společnosti je totiž ve filmech mnohem víc potřeba. Budiž země lehká Charlbi Dean, tahle role jí mohla nabídnout světu. [viděno v KVIFF.TV 21.12.2022]

Nechci nijak zbytečně hanit snahu mých oblíbených seveřanů přijít s vlastní verzí slavné pohádky, přeci jen ani ta naše není českým výmyslem, ač ji tak spousta zabedněných patriotů vnímá. Ale už jen proto, že tu tenhle příběh zazněl tisíckrát a kromě obsazení krásné Astrid S do hlavní role loňské Tři přání pro Popelku nedokážou nic nového nabídnout, nemůžu hodnotit jinak. Koneckonců nemám příliš rád ani naše téměř půl století staré pojetí, kde jsem zůstal shovívavý kvůli hudební stránce. Zde trestuhodně schází.

Vysněný projekt mistra osobitého řemesla konečně ožívá v čarokrásném svěžím pojetí jednoho z nejklasičtějších pohádkových příběhů a já jásám, jak geniálně del Torro látku pojal a jak procíteně nám ji dokázal naservírovat. Takhle se dělá animák pro celou rodinu. Dětsky hravý, pro ostřílenějšího diváka v jistých momentech i slušně temný. A tam, kde je to patřičné, hluboce dojímavý. Bude těžké sestavovat letošní top trojku, protože jsem už příliš nepočítal se situací, kdy těsně před koncem přiletí tak precizní dílko. [viděno na Netflixu 19.12.2022]

Jsem rád, že podžánr “whodunit”, jehož specifické označení se zde přímo několikrát zmíní, se v posledních letech točí poměrně ve velkém a že se tak jedná o škatulku komedií, ke kterým zabloudím i já. Že se chystá See How They Run jsem si všiml už někdy z jara, zaujal mě hlavně cast Saoirse Ronan, která je s blond vlasy prostě kouzelná a na jejích bedrech je tažený celý tento kousek. Bohužel jeho snaha o satiru na typické rysy všemožných detektivek se spíš utopí v sebeparodii a těžko si na Vraždu v Londýně ještě někdy vzpomenete. [viděno na Disney+ 17.12.2022]

Nejočekávanější filmový zářez letošního roku v očích mas, nikoli u mě samotného, konečně doplul na plátna našich kin a z vizuálního hlediska Cameron doručil slibovanou pastvu, snoubenou jedním z nejpodmanivějších soundtracků novodobého filmu. Ostatně hudba a vzhled jsou aspekty, jež mě na návrat na Pandoru lákaly především, u samotné synopse jsem už dopředu tušil, že se nebudeme moct posunout příliš jinam a v tom tkví ten největší problém. Zapřísáhlé příznivce Avatara pokračování ohromí, stejně tak jako spousty mladých fanoušků velkolepých sci-fi filmů, co sem nepřišli hledat nic jiného. Moje preference se už za ta léta pohybují někde jinde, ale ten soundtrack si jdu pustit ještě alespoň 167x. [viděno v Cinestar Plzeň 15.12.2022]

Není u mě zvykem vidět víc než jeden film denně, příležitost mi ale přihrála vidět v kuse zrovna trilogii, která vám v bezprostřední návaznosti splyne ne v jeden film, ale přímo vás hodí do oné časové linie, jako byste prožili celých 18 let s nimi. Závěr celého příběhu jedné turbulentní lásky mě rozhodně oslovil nejméně, už jen jako nekonfliktního člověka, co se nebude zastávat názoru, že tenhle film nejvěrněji zobrazuje život samotný. Přitom je jen a čistě na nás, abychom nemuseli zažít situace, ke kterým dojde hlavně v druhé půlce filmu. Dost by mě zajímal ženský pohled. Protože tak, jak jsem hlavní hrdinku miloval v prvním snímku, tady jsem ji většinu času nechápal a posléze skoro až nesnášel. [viděno na HBO Max 10.12.2022]

Linklater se po letech rozhodl navázat na svou úspěšnou romanťárnu a vytasil na nás doznění románku, jehož konec asi lecjaká citlivá duše tehdy obrečela. S časovým odstupem rejža svědomitě do pokračování promítl i to, jak po oněch 9 letech postavy vnímají svět úplně jinak, ačkoli kouzlo silného pouta nevymizelo. Už to na mě v tak krátké metráži nedýchlo stejně emotivně jako jednička, možná hlavně tím, že jsem ve věku, v němž byli právě v Before Sunrise. [viděno na HBO Max 10.12.2022]

Žádnému fanouškovi konverzaček by neměla uniknout tahle neprávem trochu polozapomenutá romance, jejíž příběh by chtěl zažít snad každý z nás. Možná se v ní semele mnoho věcí, co se jen tak nikomu v reálu nepoštěstí, té milé mladé dvojici ale prostě chcete fandit. Na Jessieho místě bych se totiž zakoukal taky okamžitě a nechtěl, aby ta noc nikdy skončila. [viděno na HBO Max 10.12.2022]

Svým způsobem mám jisté pochopení pro lidi, co jsou přelétaví v myšlenkách a životních prioritách, ale těžko jim to tolerovat v případě, kdy tím ubližují svému okolí a přesně z tohoto důvodu ve mně rychle opadly jakékoli sympatie/empatie vůči hlavní hrdince. Samotná romantická linka už poté nepřináší nic, co bychom tu neměli v obdobných filmech nesčetněkrát. [viděno na HBO Max 9.12.2022]

Norský šílenec Wirkola se rozhodl přinést řádné osvěžení do nabobtnalého soudku vánočních filmů a Šílenou nocí se pokouší potěšit každého, kdo je přesycen přeceňovanými kousky jako Sám doma či Grinch. A už jen proto, že já rozhodně patřím do menšiny, na kterou duch svátků dýchne spíš skrze takhle netradiční filmy, jsem si tuhle jízdu fakt užil. Explicita a správný černý humor si tu s ničím nezadají a až na potřebné berličky, co Violent Night shazují punc perfektnosti, jde o jednu z největších zábav roku. [ČSFD projekce Cinestar Plzeň 7.12.2022]