Lachtaan

Sci-fi je žánr, který byl u mě na vrcholu před cca 10 lety, kdy frčely spektákly jako Pacific Rim nebo Battleship, rád mu ale dám šanci i v současnosti, kdy už je dost složité přijít s něčím neokoukaným a působivým. Stvořitel Garetha Edwardse tak skutečně z trailerů působil, na plátně bohužel otočit o 180. Vizuál, zvukové efekty a hudba Hanse Zimmera samozřejmě padly na úrodnou půdu, ale silně neoriginální a místy až patetický příběh mě prostě obešel mílovým obloukem a já nedokázal cítit nic pro jedinou z postav, vtáhnout se do děje a očekávat potřebná rozuzlení. Spíš jsem si jen potvrdil, že tyhle obyčejné rychlokvašky Hollywoodu už raději přenechám jiným. [viděno v Kino Šumava Klatovy 30.9.2023]

Seroš, co se za 4 roky vyprofiloval do pozice jednoho z nejoblíbenějších na Netflixu, jsem svého času fakt miloval a až na pár až moc extravagantních postav fandil naprosto každému, s kým jsme se tu začali pravidelně stýkat. Letošní kadence razantních změn mě ovšem až moc vylekala a donutila zarazit řádnou zpátečku ohledně očekávání, přeci jen jsem už předloni říkal, že mi tvůrci dluží do příště. To nedodrželi a naprosto chápu zdejší obecný propad v hodnocení. Naštěstí jsem dost za dobře s tím, jak to celé na konci zaoblili a stále budu vzpomínat pouze v dobrém. [viděno na Netflixu]

Poslední štace trochu ujetého středověkého dobrodružství je konečně za námi, už během 3. i 4. řady jsem si říkal, že mám dost, že už tvůrci přešlapují na místě a že už mě irituje vývoj i u postav, které jsem měl kdysi tolik rád. Animáky s přesahem pro dospělé miluju a klidně budu rád, když se Groening a spol uberou zase někam jinam, ale zde už jsem dokoukával z ryzí povinnosti. Za doprovodu velmi omezeného množství vydařených džouků. [viděno na Netflixu]