Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (1 117)

plakát

Procitnutí v Garden State (2004) 

I z naprostého zoufalství může vzniknout něco neskutečně krásného. Dlouho jsem neviděl tak věrohodně, uvěřitelně a citlivě vyobrazené romantické splynutí. Fantastická Natálka i Zach Braff.

plakát

Holy Motors (2012) 

Mám pochopení pro rozporuplné hodnocení Caraxova filmu, jelikož tohle není dílko, které bych promítnul v sobotu večer svým rodičům. Holy Motors je určen divákům, kteří nemají problém s tím, vítězí-li forma nad obsahem, divákům, kteří rádi přistoupí na režisérovu hru a budou pátrat po důvodech a smyslu jeho obrazů. Pro mě je snímek poctou herectví jako takovému a zároveň pocta samotnému lidskému bytí, kde všichni hrajeme své role v neustále se opakujícím cyklu dne, života, životů, role, jež jsou řízeny pomyslnými božími motory. "Kamery se staly tak malými, že nejsou vidět."

plakát

Třináct dní (2000) 

Film splnil přesně to, co jsem od něj očekával a chtěl. Měl jsem potřebu přečíst si nějaká fakta o kubánské krizi a jelikož jsem líný, zvolil jsem místo četby raději toto dílo. A ač se jedná o politické drama, kde se 90 % scén odehrává v zasedacích místnostech, generuje velmi slušné napětí.

plakát

Až vyjde měsíc (2012) 

Překrásný únik z všední reality. Anderson dokazuje, že originalita stále existuje. Obdivuji jeho vizi a způsob, jakým si za ní šel. Natočil barevný, hravý, zábavný, zasněný a neuvěřitelně romantický příběh, jež mi vykouzlil široký úsměv na tváři. Dokonalý střih, který spolu s jedinečnou poetickou atmosférou snímku tvoří zábavnost, jakou už jsem dlouho nezažil. Režisér de facto vytvořil dokonalý dětský svět a zasadil jej do zromantizovaných 60. let. Kamera se mazlí s každým detailem (nástup na skautském táboře, vázání uzlů, natahování luku). Scény jsou vždy doplněny a ohraničeny ústředním hudebním motivem. Ten je mimochodem rovněž vydařený a charismatický. Dobrodružství, které touží zažít každý kluk. Vlastně nejen kluk. O budoucí kariéru Kary Hayward bych rozhodně neměl strach, už ve třinácti v sobě má jiskru, jakou by jí mnohé slavnější a starší herečky mohli závidět. Účast herců první ligy ve vedlejších rolích dokonale zapadá do konceptu snímku. Ve svém komentáři nejlépe vystihl Radek99.

plakát

House of My Father (2012) 

Práh trapnosti mám od ostatních lidí posunutý asi tak, jako Rocky práh bolesti. Ale tohle je prostě moc. Ferrell natočil film, kde mu očividně úplně nejvtipnější přišlo to, že je to celé španělsky. Vlastně to působí jako parodie na výukové video španělštiny, i když záměrem byla očividně parodická pocta mexické popkultuře... a musím říct, co se týče té výuky, ač španělsky neumím, po dvaceti minutách filmu bych to zvládl i bez titulek:). Jinak se jedná o sled scének dotažených maximálně za hranici trapnosti, kde vždy, kdy by měl nastat střih, následuje ještě půlminutový záběr. Hodnotím tak nízko, jelikož jsem byl u promítání očividně málo zhulený. Pokud si schováte tuto "perlu" na půlnoční projekci na nějaké párty, či na Silvestra, budete hodnotit možná ve zcela opačném hvězdičkovém spektru:).

plakát

Méďa (2012) 

When you hear the sound of thunder don’t you get too scared, just grab your thunder buddy and say these magic words: “Fuck you, Thunder, you can suck my dick. You can’t get me, Thunder, ‘cause you’re just God’s farts." Originální. Přisprostlé. Jo a taky ujíždím na Flash Gordonovi.

plakát

Na cestě (2012) 

Miluju road movie, jejich svoboda mě vždy fascinovala a On the Road je de facto definicí žánru. Přiznám se ale, že jsem čekal víc. Herecké obsazení je vynikající, atmosféra i prostředí v pořádku. Snímek dle mého ničí předlouhá stopáž, v níž se neustále opakují stejné motivy. Ve výsledku děj působí stereotipně a vyvíjí se pouze do šíře, nikoliv kupředu. Přesto se jedná o solidní a poctivý flám s množstvím sjetých, vypitých a prošukaných večírků. Shrnul bych to tak, že některé scény snímku převyšují neuspořádaný celek. Nečetl jsem knihu a to je možná zásadní problém.

plakát

Špatná výchova (2004) 

Almodóvar nás ve své osobní zpovědi provází bizarním barevným homosexuálním světem, kde jsou církevní prohřešky vyobrazeny s takovou samozřejmostí, jako že slunce zapadá na západě, Režisér záměrně neuhýbá kamerou při erotických scénách, naopak provokuje. Přes pestrost barev a explicitní scény se jedná o příběh (mozaiku příběhů) chladný jako kamenné sklepení, příběh, kde jsou prakticky všechny postavy svým způsobem záporné a příběh, kde je sex a není láska.

plakát

Paříži, miluji Tě (2006) 

Mám k Paříži mimořádný vztah a Paris, je t'aime jsou pro mě dvě hodiny, jež evokují mraky vzpomínek a já se atmosférou této koláže nechám unášet kdykoliv znovu.

Reklama

Reklama