Recenze (1 308)

Ajťáci - Série 3 (2008) (série)
Jsem rád, že třetí sérii nespadl řetez a dokázal si udržet kvalitu předchozí druhé řady, za kterou nějak nezaostává, ba je možná ještě lepší. V této sezóne vlastně ani snad nebyl žádný díl, který by mi přišel nějak výrazně slabší. Jen bych snad technicky posunul třetí epizodu na začátek, když přímo navazuje na konec dvojky. A zrovna Roy jako bezdomovec patřil mezi další geniální nezapomenutelné momenty.:D Jako je nádále v této sérii třeba výměna kamer, Roy a Moss jako fotbaloví fanoušci nebo společná líbačka. Ale suverénně nejlepší mi tentokrát přišly poslední dva díly nakonec. V pětce jsme mohli vidět Mosse jako falešného manžela Jen a tento námět jsem si opravdu hodně užil.:D Moje nejoblíbenější scéna z celé řady bude ale asi focení kalendáře s Geekama v poslední epizodě, to je prostě super.:D Ostatně jako celý tento charitativní příběh. Jen mě mrzí, že když se v Roy v závěru konečně dočkal, zase to dopadlo špatně.:D A to už to pro něj vypadalo tak nadějně.

Bod obnovy (2023)
A první z očekávaných podzimních českých filmových novinek tohoto od mladé generace je tu. A hned na ni je pořádně vidět, že se tady nějaká nová mladá nadějná filmařská generace snad skutečně rodí. Nejsem sice fanda sci-fi, ale česká kinematografie si ho konečně pro zajimavost zasloužila a cením tvůrce, že do něho šli. A povedl se sympatický počin. Vizuálně mi to přišlo na české poměry na skoro až neskutečné úrovni. Ta podoba podoba mrakodrapů, vize šedivé budoucnosti a některé velkolepější (nebo stylovější jako telefonát v autě) záběry zde vypadají úžasně. Forma ale zkrátka mírně vítězí nad obsahem. Vizuálu bych jako laik nevěděl, co vytknout, zato příběh zkrátka trochu drhne. Vyprávění na mě působilo kapánek studeně a odtažitě, za což myslím může i pragmatická strojová bezemoční hlavní hrdinka, kterou polidšťuje hlavně smrt manžela. Zato David ve zdařilém podání Matěje Hádka působí daleko plastičtěji a lidštěji. Taky je to bohužel trochu rozvlačné a překombinované a často jsem si to musel přebírat v hlavě, abych si to dal dohromady. I tak patrání dokáže ponechat v napětí a závěrečné vysvětlení okolností mě dokázalo i něčím překvapit a Karel Dobrý coby ústřední záporák zvládl podat výrazný výkon i na tak titěrném prostoru. Žánru opravdu moc nerozumím, ale i když se zde asi nejedná o nic geniálního, ve výsledku to na mě docela fungovalo. Samozřejmě opět nevím jaké dát hodnocení. Asi bych se subjektivně spíše přiklonil k lepší trojce, ale abych podpořil mladistvé nadějné české projekty, které přinesou do domacího filmu snad i něco jiného než romantické komedie, klidně tu slabou čtyřku i dám. I proto, že poloprázdné kino mě trochu zamrzelo.

Ha-Shoter Azulai (1970)
Tento film pojednává o policistu Azulailovi, který se domluví s celou francouzskou delegací, poklidně rozpustí náboženskou demostraci, počestně se spřátelí s prostitutkou..no, možná vážně nemá na to být policajt (jak sám říka), ale je to človíček se srdcem na pravém místě v moc milém a sympatickém podání (mě neznámého) Shaike Ophira, kterého si zde lze snadno oblíbit. Má první zkušenost s izraleskou komedií mi nepřišla nadšení, ale určitě zjištění, že i v Izraeli se natačely ve své době zdařilé a milé komedie. Mám sice z Ha-Shoter Azulai především pocit milé jednohubky o hodném policajtovi, která se ale bez většího souvislejšího děje či nějakých geniálních vtipů v podstatě bez problémů odejde. Nebylo to vůbec špatné a z filmu mi zůstal příjemný pocit. Líbila se mi i milá poetická úvodní písnička.

Božský Bruce (2003)
Námět o svěření božské moci je skvělý, ale po úvodní vtipné reportáží chvilku trvá než se film rozjede a Bruce se konečně potká s Bohem. Když na to konečně dojde, začne být film docela zábavný (A viděl, že je to dobré). Komedie, která místy pobaví, sem tam je trapná, s koncem, který by se mohl zdát patetický, ale přišel mi celkem milý. Na triky se tady ale moc dobře nekouká.

Mezi živly (2023)
Není to zklamání, protože jsem mnoho nečekal ale z tady toho filmu uplne nejsem ve svym živlu - ha, ha, ha. Ono to žádná vylozena katastrofa, Vlhoš mi byl tou svou přecitlivělosti i sympatický, ale prostě mě zaráží a přijde divný, jak moc se z Pixaru stává tuctove studio. Což vyniklo ještě tím, když nám před filmem pustili kraťas k Vzhůru do oblak a mohl jsem si připomenout, jaké filmy dělal Pixar dřív. A ta změněna animace u ohně a vody asi musela dát dost práce, ale na oči mi to bylo nepříjemné.

Šoubyznys (1975)
Tento film by se mohl zdát trochu kuriózní, ale je skvělý. Má první zkušenost s Jeanem Yannem (a v podstatě první film tohoto školního roku) dopadla nad očekávání výborně. V transu jsem byl v podstatě už při úvodních titulkách s originálními animacemi a rozvernou úvodní písničkou. U prvního muzikálového s transvestismy jsem si ještě chvíli zvykal na ten styl, ale na další muzikálové pasáže jsem místy hleděl jako na něco až fascinujícího z jiného světa a na druhou stranu většinou hodně vtipného a absurdního . Ne vždycky mě baví muzikály, to se tady ale povedlo. Taková muzikálová čísla opravdu jen tak někde neuvidíte. Jinak odvrácený pohled na financování divadla mě bavil a hlavně hlavní motiv pragmatického režiséra a zasněného skladatele žijícího jenom pro svou hudbu mě tady dost dostal. První dávka menší deprese se do filmu dostala, když jsem viděl, v jakém prostředí musí skladatel žít, ačkoli jeho nadpozemská hudba se dotýká až nebes a dokáže dokonce i jeho rodinu na chvilku udělat kultivovanější, než zase dozní. Film se ale staví kriticky nejen k Šoubyznysu obecně, i v mnoha detailech ( všiml jsem třeba toho karikaturovitě nadšeného hekající režiséra avantgardním divadle.), ale i k hlavní dvojici hrdinů. Skladatel Blonch sice zpočátků působí určitě sympatičtější než režisér Mastard, ale i to postupně přestane, hlavně při jeho projevu za pultíkem s rozmáchlými gesty o hudbě, kterou přirovnává k fanatismu a náboženství (říkal jsem si: To má být nějaká nárážka na Hitlera??). Přesto (nebo možná pravě proto) na tuto silnou dvojicci dvou naprosto odlišných hrdinů jen tak nezapomenu stějně jako na celý tento film a příběh se spoustou skvělých momentů (třeba obejmutí varhan). A čtyřka podnikatelů obsazena figurkářemi z různých jiných francouzských byla určitě fajn osvěžením.Ta největší vážná rozsekávačka má ale teprve příjít, když se ukáže, jak se pan režisér vzepře zastavení premiéry, když jsem viděl tu smutnou premiéru bez jedinného diváka, kde najednou v poklidu usedla bojovná četa jako by je krása symfonie opravdu tak strhla, že by zapomněli na svůj úkol, aby pak následovala střílečka, kde se režisér-skladatel navzdory naprosto opačným názorům, dočkají společně bok po boku definitivně posledního sklonu . Ačkoli možná by si někdo mohl všimmout, že spolu už při prvním setkání společně bok po boku utíkali před skladatelovou rodinou, kdy Blonch dokonce na okamžil lehce chytil režiséra za ruku. No, toto vystoupení se opravdu povedlo, takže je závěrečný potlesk zasloužený, ale zároveň znepokojivý a opět budí mnoho otázek. Tleská rota za skvěle odvedené práci, zůstali snad někteří ,,chlapci´´ sedět na sedadlech a stále si myslí, že sledují představení nebo tleská divák za skvělý film? A taky jsem si všiml, že na poslední dvě vteřiny režisér Masstard zvedne hlavu. O tom už vůbec nevím, co si mám myslet.:D Nezáměrná chyba, drsný vtípek na závěr, pro ty co vydrželi, nebo důkaz, že i tohle bylo celé divadlo? To vám neprozradím, protože fakt netuším. Omlouvám se, světe.

Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit? aneb Tak to mi ho teda vyndej (2005) (divadelní záznam)
Dle očekávání super zábava . Tyvole, tykrávo, to by se člověk posral, rozumíš mi, ne? To abych jenom zůstal ve slovníku představení, které skládá krásný hold obecné češtině. Nekorektní Čvrtníček se zkrátka na podobný humor hodí a sedí mu a mistr Lábus dokázal se svým básnickým projevem a smyslem pro recitaci a pro pozorování lidí dát všem těm vulgarismům nový rozměr. A i Polášek opět ukazuje, že by si zasloužil využívat víc.. Pouze vsuvky vlasatého zpěváka mi bohužel přišly jen jako vata (snad jen na závěrečné Queeny.) Naopak mě hodně pobavily i krátké bonusové materiály. Za chvilku je konec, ještě je neděle, a tejden je v prdeli.

Ospalá díra (1999)
Skvělá kamera, stylizace a ztvárnění atmosféry oné Ospalé díry (:D), vesnice, kterou sužují nadpřirozené vraždy. Scénář je občas i vtipný (Deppovy vynálezy.) a hlubší v rovině, proč hlavní postava vše vysvětluje prostým rozuem. Jinak je to hlavně napínavé v rovině odkrývání tajemství. Především, když se začně řešit, kdo vzal jezdci tělo a jestli ho neovládá strážmistrova láska Katherine. Docela fajn děsivější dobrodružství.

Příběh rytíře (2001)
Nejsem sice zrovna fanda podobných filmů, ale tohle bylo příjemné překvapení. Takové pohodové rodinné dobrodružství. Scénář je docela vtipný, příběh nepřekombinovaný a dáma šlechtična Joselin pohledná. Čistá čtyřhvězda to není, ale klidně ji dám.

Pomáda (1978)
Pomáda je super! Ideální film na začátek školního roku nebo před koncertem Tata Bojs, když se chcete roztančit na 220 Travoltů, Travolta umí nejenom tancovat, korzovat s koženou bundou, brát vážně sporty s tělesným kontaktem, ale i krásně dělat soukromí pomocí jídelních lístků. To pak ani nevadí, že ty holky zdaleka nevypadaly na středoškolačky a já bych nevypadal jako Travolta, ani kdybych prodělal proměnu jak Sandy. You're the one That i want si i tak vždycky užiju.