Mytologie

Není to ani moc vtipný, furt ty samí herci, prostředí bez nápadu, děj se někde vytratil... je to spíš porno než film.

Brutální smršť filozofie, interpretací a filmových výkladů. Ve všem spektáklu klasické kinematografie je vášeň, sex, touha, superego, id a temnota lidské duše. Žižek chrlí jednu odvážnou myšlenku za druhou. Ukazuje nám filmové zdání reality a fikce z různých úhlů. Podbízivě servíruje dráždivě šokující scény, inspiruje a rozplétá, jako psychanalytik, naše touhy a přání. Film představuje zrcadlo, odrážející skutečnost v pokřivené, nereálné podobě skrz naše chtění, přání, sny, nevědomí, to temné uvnitř nás ("touha je zranění skutečnosti"). Přesto že má film vyvolat emoce, vtáhnout do děje nebo vylekat, je stále jakoby mimo nás. My sedíme pohodlně v kině a toužíme být klamáni, obelháni...

Chaotické, zbytečně krvavé, nudné, efekty na úrovni padesátých let, bezútěšné herecké výkony. Celou dobu sem čekal, jak využijí nápad naroubovaný na pohádkový motivy, kdy to začne být zábavný, zajímavý... a ono nic. Jedna hvězda za šikovnou Mařku.