Mytologie

Brutální smršť filozofie, interpretací a filmových výkladů. Ve všem spektáklu klasické kinematografie je vášeň, sex, touha, superego, id a temnota lidské duše. Žižek chrlí jednu odvážnou myšlenku za druhou. Ukazuje nám filmové zdání reality a fikce z různých úhlů. Podbízivě servíruje dráždivě šokující scény, inspiruje a rozplétá, jako psychanalytik, naše touhy a přání. Film představuje zrcadlo, odrážející skutečnost v pokřivené, nereálné podobě skrz naše chtění, přání, sny, nevědomí, to temné uvnitř nás ("touha je zranění skutečnosti"). Přesto že má film vyvolat emoce, vtáhnout do děje nebo vylekat, je stále jakoby mimo nás. My sedíme pohodlně v kině a toužíme být klamáni, obelháni...

Konečně český film s velkým F. Žádná retro komedie, ale nevšední příběh, krimi. Nadchlo mě rozpoznávání složitých vztahů lékařský rodiny, nenaplněný tužby, dramatická kamera, zajímavý exteriéry, hudba mi tam seděla, vrcholné výkony herců (zvláště Hynek Čermák, Anna Linhartová a Anna Geislerová), napětí, smutek, jeden humorný moment (děti zdravící na schodišti) a překvapivý závěr. Na každýho jednou dojde, ale úder může přijít z úplně jiný strany než ste čekali. Klidně i od klauna.

film o tom, že život je skládačka, kterou nelze složit. Ale stojí za to začít...

Film je celkem o ničem (děj, herci), na komedii není ani moc vtipný, ale ta úžasně pojatá rogeriánská myšlenka svobodný školy...:-) ____________________________________________________________________________________________ Celá ta "komedie" je zakódované kontextuální dílo humanisticky orientovaných psychologů výchovy. Jméno hlavní postavy odkazuje na pozoruhodnou knihu Vila-Matase (1948) Bartleby a spol. Jedná se o dnes již kultovní postavu Melvillova písaře, který na všechno odpovídá „já bych prosím raději ne“. Podle Bartlebyho, pojmenoval Vila-Matas spisovatele, kteří se po své prvotině odmlčeli nebo psát ani nezačali. Na 184 stranách knihy se nachází 86 poznámek pod čarou, jež odkazují k neexistujícímu textu. Jedná se o mix příkladů ze života a díla nejen reálných spisovatelů (Kafka, Musil, Rimbaud), ale i fiktivních bartlebyů.

Civilně pojatý dokument o životě, práci a názorech na svět velké inspirativní osobnosti architektonického nebe.

Před filmem sem na něj četl negativní recenzi (láska v New Yorku přebarvená na bílo, vyšoupli prý úžasný režisérský debut Scarlett Johansson), ale přesto sem po shlédnutí mozaiky příběhů (přání?) do komentáře otiskl můj nadšený zážitek. Hodně záleží jak se díváte na svět. Představte si město, věže, vysoký domy, (máte?) ponořený do purpurový, světle růžový, a taky tý obyčejný růžový v době kdy spolu mluví žena (měsíc, la luna) a muž (slunce). Je to jen pár okamžiků celýho dne. Rozhodně se neobejdete bez kantonštiny, malířských potřeb (štětec a tak), laciných triků jak flirtovat a sklenky Jamesona. Chtěl bych bydlet v domě od Future Systems, který připomíná deštník. Partnerku nebo partnera vemte na místo vašich snů (miluju moře). Dobře vypadá když natáčíte na kameru v nějakým časovým úseku lidi na nádraží a pak zrychlíte záznam. Důležitý je být spolu. Hodně mrtě věcí (rozhovorů) se děje v kavárnách. Nakreslil sem trojúhelník. Jo a herečky sou trapný!

Konec americkýho snu naservírovaný v pořádně drsný podobě. Osudy hlavních postav spláchnutý do záchodu tragikou jejich bytí. Geniální zachycení okamžiku jako jízda napříč strhujícím dramatem několika beznadějných životů. Film podle úžasný Selbyho předlohy ve mě bude rezonovat ještě nějakej ten pátek...

Film úžasným způsobem popisuje způsoby, jakými pracuje reklama a marketing zaměřený na děti. Jak ovlivňuje prostřednictvím emocí jejich přání a preference ve prospěch určitého produktu a jak se jim daří samotné výrobky a značky protlačit do dětských pořadů. Moje dítě nebude mít ve svém pokoji alespoň do osmi let televizi.

Naomi Wolf po "Mýtus krásy" napsala další úspěšnou knihu "Konec Ameriky". Ve filmu srovnává postupy americký vlády vůči občanům po 11/9 s převzetím a vykonáváním moci představitely nacistickýho Německa v průběhu 30. let a zdůrazňuje některý nebezpečný tendence vedoucí k ohrožení svobody. Upozorňuje např. na: hledání vnějších a vnitřních nepřátel, mučení v tajných věznicích mimo právní rámec, polovojenské akce, zadržování běžných občanů - možnost stíhat každého, špionáž, porušení listovního tajemství, odposlouchávání, omezení svobody projevu, nátlak na nezávislá média - jakákoli kritika je vnímána jako zrada a rozvracení právního řádu, což ve svým důsledku vede k budování policejního státu. Je patrný, že je to určený především pro americký publikum, využívá záběry domácího videa a místy dost zjednodušuje, ale i tak oceňuju především téma a je dobrý to vidět.

Netradiční a emocionálně silný filmový zpracování jednoho návratu do příběhu svýho života co mě zasáhl. Procítěný, melancholický, plný vnitřních dramat, obav, souznění a tužeb účinně spojený pomocí pomalých scén a záběrů. Celý je to o překonání sebe sama, o lásce a do všeho hraje na pozadí Mohavský pouště úžasná tklivá hudba Ry Coodera. Podle Wima Wenderse "je to film o lásce, přestože v něm nejsou milostné scény. A ten film, podle mě, končí velkou milostnou scénou - přestože ta scéna vlastně spočívá v popření lásky...to, že se vzdáváme možnosti mít zase rodinu, je jenom jiným druhem lásky a jiným druhem milostného aktu."