Carrie_3

Carrie_3

Andrea Jirásková

okres Rakovník
studentka VŠ

23 bodů

Moje komentáře

<< předchozí 1 2 3 4 6 7
    • 25.12.2012  01:15

    Dlouho jsem žádný dokument nehodnotila nejvyšším stupněm, zde jsem se ovšem rozhodla udělat výjimku a vedlo mě k tomu hned několik důvodů. I přesto, že nejsem žádným fanouškem snowboardingu, tento snímek mě přesvědčil o jeho kráse. Naprosto jsem chápala kluky, kteří se ženou za tím prchlivým okamžikem štěstí, svobody, létání, i když v zásadě se jedná o obrovský hazard, který je může stát život. Osobně na snímku oceňuji především výběh jednotlivých záběrů a způsob jejich zachycení. Tento způsob byl jedinečný a já neustále měla pocit, že sleduji bezchybně zachycené fotografie, které berou dech. Dále ucho diváka nemohlo jistě nepostřehnout vynikající hudbu, která je s dokumentem neodmyslitelně spojena. Mnoho diváků zde vytýká, že snímek je propagací dvou významných firem. I kdyby to tak bylo, zkuste najít jiné společnosti, které jsou tak neodmyslitelně spjaté právě se snowboardingem, myslím, že je nenajdete. Takže já osobně nevidím důvod, proč by nemohly být součástí tohoto dokumentu.

    • 20.2.2012  23:16

    Nad hodnocením filmu nemusím dlouze přemýšlet, pro mě si nejvyšší rozhodně zaslouží. Jak jsem se předem pročítala komentáři, bylo zde mockrát řečeno, že od tohoto snímku nemáme očekávat nahlédnutí do místní muslimské kultury, že o tom to tak úplně není. Já s tímto názorem nemůžu souhlasit. Já jsem se po dvou hodinách toho dozvěděla opravdu hodně, ať už se to týká činnosti soudů, škol či například nemocnic. Samozřejmě nelze všemu bezmezně věřit, ale osobně si myslím, že síla tohoto snímku je právě v tom, že mohl být natočen v Íránu a s íránským obsazením. Film popisuje události, které se v některé formě mohou přihodit každému z nás. Ovšem každá kultura je řeší svým způsobem. Vrtá mi hlavou, jak Írán mohl pustit tento snímek do mezinárodní distribuce, když sami někteří protagonisté (viz. Simin) považují odstěhování se ze země jako nejlepší cestu k lepšímu (možná kvalitnějšímu) životu. Asghar Farhadi natočil drama, po kterém mi běhal mráz po zádech. Nenajdete zde žádné kladné ani záporné hrdiny, každý má své chyby a v podstatě zde nejsou žádní vítězové ani poražení. Velmi si také cením otevřeného konce, nemyslím si, že je vždy nutné dotáhnout všechny nitky do zdárného konce přesně jako v tomto případě.

    • 10.2.2012  21:47

    Krása může být pojata mnoha způsoby a mnohdy k tomu netřeba ani romantický film plný velkých gest. Tento snímek je toho důkazem. Zpracovává nelehkou dobu černošských obyvatel v 60. letech minulého století. Film i přesto zůstává velmi "lehký", milý a plný nadšení a touhy. Osobně mi velmi často ve filmech vadí jejich kýčovitost, zde se rovněž ve velké míře objevila a já nemůžu než konstatovat, že jsem si ji zamilovala. K paničkám stepfordským jednoznačně patří, tato kultura se stala kultem své doby a Tatu Taylorovi se ji podařilo skvěle zachytit. Z mého ženského pohledu jsem nemohla jinak a musela jsem obdivovat tamější šaty zářící nejrůznějšími kombinacemi barev, upravené účesy, puntičkářství a jakousi všemožnou načančanost. Emma Stone, Viola Davis, Bryce D. Howard či Jessica Chastain jsou herečky, které jsou mi až na pár výjimek téměř neznámé. U jejich výkonů musím pomyslně smeknout klobouk a jejich jména si pro příště zapamatovat. V tomto případě byl casting proveden na jedničku. Příběh hodnotit nehodlám, mám dojem, že každý si při jeho sledování najde to své. Možná někoho může odradit jeho délka, ale věřte, že nebudete litovat, osobně jsem zde nenašla téměř žádná hluchá místa.

    • 11.12.2011  11:11
    Warrior (2011)
    *****

    Když jsem přemýšlela nad tím, kolika filmům natočeným v letošním roce (2011) jsem udělila nejvyšší hodnocení, nepřišla jsem na žádný. Kladu si otázku, zda je tento rok tak slabý na kvalitní filmy nebo já tak neschopná je objevit. Pravda bude asi někde uprostřed. Filmy zachycující sportovní události úplně nevyhledávám, přesto jsem ale měla možnost jich celou řadu zhlédnout. Příběh je zaměřen na americké publikum, setkáváme se zde s tématy jako je válka v Iráku, problémy lidí splácet hypotéku, rodinné rozepře a další. Snímek stojí na stejném základu jako všechny filmy s podobnou tématikou - tedy jak se člověk ze střední potažmo nižší vrstvy obyvatel dokáže silou vlastní vůle dostat až na vrchol. Až potud se jedná o klasický příběh, který nikoho neurazí, ale také ani nikoho nenadchne. Proč tedy nejvyšší hodnocení? Tento snímek je v něčem jiný, režisér má zvláštní cit servírovat příběh krůček po krůčku, divák pomalu začíná chápat všechny motivy hlavních představitelů a tuší, k čemu vlastně závěr schyluje. Na snímku oceňuji především kvalitní hudební poklad, režisérkou ruku, výběr herců, kteří nejsou pro mě příliš známí (a přesto dokázali skvěle utáhnout celý film) a v neposlední řadě také závěr (pravděpodobně předvídatelný, přesto ale měl určitě něco do sebe). Mnozí mohou určitě namítat, že snímek je plný klišé, s tím nelze jinak než souhlasit, ale zkuste natočit takovýto film, aniž byste se neopakovali, podle mě to není zas až tak možné.

    • 19.11.2011  00:06

    Strhující snímek, který má vše, co kvalitní film vyžaduje. Opět jsem se nechala příběhem překvapit a nepřečetla jsem se stručný obsah, což mi přineslo překvapivý zážitek. Film pomalu proklouzává jednotlivými žánry, takže milovníci romantiky, komedie i dramat si snad přijdou na své. Cena za něžnost by se dala rozebrat z mnoha pohledů. Osobně musím pochválit vynikající herecké výkony, na které se jen tak často nenarazí. Excelentní party předvedl trojlístek Shirley MacLaine, Debra Winger a Jack Nicholson. Oscarové nominace byly skutečně namístě. Dále mě velice zaujal celý příběh, pojila mne k němu jakási melancholie a nostalgie, když si představím, že film je už téměř 30 let starý a já na něj narazila až dnes. Scénáristovi se podařilo zvláštním (ale pro mě příjemným) způsobem chopit vztahu matka-dcera, který dojde naplnění až o mnoho let později. Jedinou výtku, kterou bych u filmu měla, je jeho trochu patetický závěr. Nemám ráda klišé a situace, kdy je hlavním cílem snímku hrát ve velké míře na city diváka. Obvykle, když se setkám u snímku s podobným koncem, snižuji hodnocení, ale v tomto případě tak neudělám, protože mě film jako celek velice zaujal, vše do sebe krásně zapadalo. Jen si říkám, že je škoda, že se podobné "kousky" netočí dnes nebo možná točí, ale je jich jako šafránu a těžko se je hledá....

    • 19.9.2011  22:05
    12 opic (1995)
    *****

    Zjistila jsem, že v poslední době ráda píšu komentáře k filmům, které hodnotím velmi pozitivně a udělené "hvězdy" tomu napovídají. Všeobecně, když je snímek špatný, obvykle víte, co vám na něm vadilo a zkritizovat jej je v tom případě velice snadné. Ale co říci v případě, že jste z filmu nadšeni a nedostává se vám slov nebo naopak dostává, ale vše již bylo řečeno jinými uživateli? I přesto, že nepatřím k fanouškům sci-fi, ráda jsem v tomto případě zabrousila do jiného žánru, než sleduji obvykle a musím podotknout - nebyla jsem zklamána, možná právě naopak - byla jsem velmi nadšená a pravděpodobně "12 opic" zařadím na vrchol mého imaginárního žebříčku tohoto žánru. Terry Gilliam je režisér, který je dle mého názoru veliký vizionář, vše, co si usmyslí, dokáže zdárně dovést do svého konce, ať už se to týká i například jakýchkoli drobností. Nemyslím si, že je nutné nějakým způsobem hluboce hodnotit tento snímek, jeho relativně vysoké hodnocení mluví za vše. Jednoduše, pokud film stojí na detailně promyšleném scénáři, výborné kameře a hudbě a skvělých hercích - nebude s velkou pravděpodobností špatný, ba co víc - možná bude vynikající - stejně jako v tomto případě.

    • 12.9.2011  10:41

    Dlouho jsem přemýšlela, jak mám tento snímek hodnotit a nakonec jsem došla k závěru, že si plné hodnocení nepochybně zaslouží. Film popisuje velmi sugestivně události, které stály za zrodem světové války proti terorismu. Existuje minimum lidí, které by nevědělo, co se stalo 11. září roku 2001, pravděpodobně velmi mnoho z nás si vybaví okamžik, kdy se dozvěděli o událostech, které se ten den odehrály. Je mrazivé sledovat "Let číslo 93" a dopředu vědět, jak vše dopadne. Když vidíte pasažéry letadla, jak se snaží bojovat o své holé životy a překazit teroristům jejich plány, nelze jinak, než jen mlčet a dívat se. Dokumentární forma je v tomto případě jednoznačně namístě, myslím si, že právě tento fakt posouvá snímek na stupnici výše. Diváci mají možnost sledovat děj krůček po krůčku nejenom mezi cestujícími, ale i řídící centrálou. Režisér Paul Greengrass v tomto případě odvedl velký kus práce a troufám si říci, že film představuje důstojnou památku na oběti a události onoho dne. Když jej v budoucnu zhlédnou i generace, které onu dobu nezažily, získají z mého pohledu velice celistvý obraz o dané tragédii. Cestující letadla byli možná pro mnohé hrdiny, ale především to byli lidé, kteří se snažili si zachránit své holé životy, i když to ale nakonec nevyšlo.... to je ovšem věc jiná.

    • 2.9.2011  23:58

    Přesto, že nepatřím mezi velké milovníky gangsterských filmů, i výjimky se najdou a tento snímek je právě jedním z nich. Film mi v mnohém připomínal letadlo: od prvních minut, kdy najíždí na ranvej, máte mírné, ale přeci příjemné pocity po celém těle, jak děj pokračuje, jeho rychlost narůstá a v závěru graduje tak, že je schopné vzlétnout. Ústřední role si mezi sebe rozdělili Al Pacino a Sean Penn, který předvedl vskutku povedenou hereckou polohu, na kterou nejsme v jeho případě zvyklí (mnohdy byl opravdu k nepoznání). Přesto mi chvílemi přišlo, že Al Pacino Seana v některých sekvencích lehce přehrával, protože jeho výkon byl opravdu obdivuhodný. Co mě vedlo k tak vysokému hodnocení, které jsem udělila? Těžko říci, jediné, co mě napadá, je, že snímek fungoval jako dobře seřízené hodinky, kde vše postupuje přesně tak, jak to má být. Dále musím poznamenat, že "Carlitova cesta" stojí na velmi dobrém scénáři a především vytříbených dialozích, během celého děje jsem ani jednou neměla pocit, že jsou zde nějaká hluchá místa, či se například nudím. Další skutečností, kterou musím vyzdvihnout, jsou některé velice pěkné momenty filmu - mohu jmenovat např. úvodní scénu, kdy je Al přivážen do nemocnice, dále pak návštěva jeho dávné lásky , kdy za melodie You Are So Beautiful vyráží dveře jejího bytu či např. závěrečná přestřelka na eskalátorech. S filmem jsem jednoznačně strávila velmi příjemný večer a mohu jej jedině doporučit.

    • 15.8.2011  21:45

    Audrey Hepburn považuji za jednu z nejkrásnějších hereček minulého století. Ona hrát princeznu ani nemusela, ona jí prostě byla - sama o sobě byla kouzelná, milá, elegantní a noblesní. Pokud vezmete v úvahu tuto kombinaci, musela být role šitá Audrey na míru. Příběh se odehrává ve velmi příjemném prostředí - máme možnost se toulat římskými uličkami, poznat místní trh či navštívit zdejší pamětihodnosti. Co se týče Gregoryho Pecka, výběr nemohl být lepší, mezi ústřední dvojicí to neustále jiskřilo, což ději přidávalo příjemný nádech. Tato romantická komedie si nepochybně zaslouží nejvyšší hodnocení - pokud vezmeme dobu, kdy byl film natočen, herecké výkony či hudbu - nelze hodnotit jinak. Osobně mě nejvíce potěšil závěr, rozhodně nebyl očekávaný, dopadl tak, jak měl. Nebudu dále spoilerovat, ale jednoduše závěr stál za to, při jeho průběhu jsem měla lehké mrazení v zádech a připitomělý úsměv na tváři.

    • 15.8.2011  21:30
    Psycho (1960)
    *****

    Nevím, jak se dá slovně hodnotit filmová klasika, která dala svému žánru tvář a definovala jeho vývoj na další desetiletí, abych se neopakovala a nebyla směšná. Psycho muselo být nepochybně v době svého vzniku revoluční dílo - nevídaným způsobem se na jedničku podařilo skloubit režisérské, herecké, kameramanské a hudební hledisko. Alfred Hitchcock dokázal držet diváky až do poslední minuty v napětí - do chvíle, než se odkryla závěrečná pointa. A dále nelze vynechat vynikající hudební podklad, který snímek posouvá o několik příček výše. A závěrečný úsměv Normana Batese? Jednoduše neměl chybu.

    • 10.8.2011  08:42

    Snímek Dvanáct rozhněvaných mužů je dalším příkladem toho, že nejsou nutné monstrózní scény, aby vznikl kvalitní snímek. Film stojí na minimalismu - postupně, krůček pro krůčku, se pomalu odkrývají charaktery jednotlivých postav, které mají rozhodnout, zda dotyčného čeká smrt či nikoliv. Divák získává možnost se postupně zabředat do událostí, které vyústily ve vraždu muže. Je oním vrahem jeho syn? Že zde něco nesedí, bylo jednomu porotci zřejmé už na začátku, ale jak o tom přesvědčit i ostatní? Navíc, když se vše zdá jasné už od počátku, důkazy téměř jednomyslně mluví proti obžalovanému? Pro někoho je možná už odpuzující fakt, že se film až na výjimky odehrává v jedné místnosti. Říkáte si: "To mám jako strávit téměř 100 minut sledováním dvanácti porotců, kteří mezi sebou jen diskutují a hádají se? Vždyť to musí být ztráta času." Podobné otázky mě v úvodu také napadaly, ale nakonec jsem se přesvědčila, že pokud má film kvalitní scénář a vynikající herce, více toho skutečně nepotřebuje.

    • 9.8.2011  16:03

    Příběhů, kdy nevinný odsouzený musí pykat za něco, co nespáchal, zde bylo velmi mnoho. Proto, když jsem si četla obsah tohoto filmu, příliš mě jeho zhlédnutí nelákalo, protože podobných snímků jsem už viděla nespočet. Až jeho vysoké hodnocení a fakt, že film byl natočen na základě skutečných událostí, mě přesvědčilo, že by mi neměl zůstávat i nadále skryt. Při závěrečných titulcích mě napadalo, že Daniel Day-Lewis je čaroděj, protože to, jakým způsobem dokázal zahrát svůj part, bylo skutečně obdivuhodné. Velkou měrou mu k jeho výkonu pomáhal také Pete Postlethwaite v roli jeho otce (mimo jiné dalšího nevinně odsouzeného), oba si výborně sekundovali. Hlavním cílem policistů po daném atentátu nepochybně bylo co nejdříve najít viníky a po zásluze je potrestat. Problém ovšem nastal ve chvíli, kdy se domnělí pachatelé ne a ne přiznat, v tom okamžiku musely na řadu přijít tvrdé donucovací prostředky, které vedly k jedinému: lidé byli poté ochotni odpřísáhnout cokoliv. Pro mě nejvíce zarážející a také trochu pochopitelné okamžiky nastaly ve chvíli, kdy se skuteční pachatelé atentátu policistům přiznali. "Muži zákona" věděli, že za mřížemi sedí nevinní lidé, ale jejich strach, jak by veřejnost přijala jejich chybu, byl tak silný, že raději dál mlčeli. Mé prozatímní hodnocení - 4,5*.

    • 3.8.2011  22:17
    Mary a Max (2009)
    *****

    Mary a Max je nejhezčí animovaný film, který jsem do dnešní doby měla možnost vidět. Po zhlédnutí filmu jsem byla opravdu nadšená, každý záběr by mohl být použitelný jako obraz, který má svůj vlastní příběh. Ne všechny animované filmy musí být nutně veselé a v každé minutě hýřit vtipem, tento snímek je toho pravým důkazem. I na občas depresivním základě lze založit příběh, u kterého se budete velmi často usmívat, jak umí i tragédii proměnit v ironii. Mary a Max jsou postavičky, které jsou tak moc rozdílné, přesto si mohou být svým způsobem velmi podobné. Osobně mě nejvíce zaujalo grafické zpracování samotného New Yorku, občas mi mohly "vypadnout oči z důlků", jak jsem byla nadšená. Při rozhodování o hodnocení jsem ani minutu neváhala, byla jsem rozhodnutá už od prvních okamžiků filmu a s postupem děje se můj názor jen utvrzoval. Tato melancholická tragikomedie by rozhodně neměla zůstat Vaším pohledům skryta...

    • 3.8.2011  21:49

    Další z filmových skvostů, který mi byl až do dnešní doby skryt. Není to pro mě příliš překvapující, v době jeho vzniku mi byl pouhý rok a celou tu dobu jsme se úspěšně míjely. Příběh na mě velmi zapůsobil, vynikal svou lidskostí, čistotou a vynikající režisérkou rukou Petera Weira, který jej dokázal v příjemném tónu ukočírovat. Jak už zde bylo mnohokrát zmíněno, musím vyzdvihnout výkon Robina Williamse, nominace na Oscara byla skutečně na místě. Na druhou stranu musím podotknout, že více se mi Williamse líbil v roli doktora ve snímku "Čas probuzení", přesto tuto jeho roli řadím na druhou nejvyšší příčku mezi filmy, ve kterých jsem měla čest ho vidět. Další, co bych ráda pochválila, je herecké obsazení členů Společnosti mrtvých básníků. Jejich výkony byly vyrovnané a dohromady tvořily příjemně vyznívající kompatibilní celek. Navíc zde máme možnost vidět některé v dnešní době velmi známé herce v raném počátku jejich kariéry. Film jednoznačně stojí za doporučení. Svůj příspěvek bych ukončila slovy, mnohokrát slýchanými ve snímku: "Carpe Diem".

    • 2.8.2011  23:07

    Requiem for a dream mě od prvních minut svého děje připoutal do křesla a nepustil ani při závěrečných titulcích. Dlouho poté jsem se nemohla vzpamatovat z toho, co jsem právě viděla, v hlavě mi poletovaly tisíce myšlenek. Jedno jsem ale věděla jistě, film, který jsem zhlédla, byl svým způsobem výjimečný, fascinující, okouzlující, dechberoucí a mohla bych v tomto výčtu kladů pokračovat dále, než by mi došla slova. Darren Aranofsky je čaroděj, když dokázal ukočírovat příběh s takovou grácií a lehkostí, jako vidíme v tomto případě. Smekám klobouk, protože jsem si opravdu připadala jako v jiném světě, který sice svým tématem není krásný, ale krásný je způsob, jakým byl podán. Superlativů na tento film zaznělo v komentářích nespočet, proto nehodlám svůj text příliš protahovat. Přesto bych ráda vyzdvihla výkony hlavních protagonistů a to především jmenovitě Jareda Leta, Jennifer Connelly a Ellen Burstyn. Vynikající nepochybně byl hudební doprovod a střih, který dokázal napětí vygradovat na maximum. Abych můj příspěvek nějakým způsobem ukončila, nelze jinak než tento film doporučit, kdo jej neviděl, ať neváhá a pustí si jej.

    • 1.8.2011  23:32

    K filmu mě pojí hluboká nostalgie - ve chvíli, kdy jsem jej zhlédla, jsem byla naprosto fascinovaná jako nikdy předtím (což samozřejmě musím připsat k mému relativně nižšímu věku). Celé prostředí, kde se děj odehrává, na mě působilo jaksi sterilně, odtažitě, všechno bylo předpisově uklizené, narovnané, dodržování denních rytmů naprosto pravidelné. Právě s tímto prostředím kontrastují rodiny, které jsou navenek velmi spořádané a žijí spokojeným rodinným životem. Ovšem realita je naprosto odlišná - "Není všechno zlato, co se třpytí." Lester Burnham v podání Kevina Spaceyho mě naprosto odzbrojil, jeho herecký koncert byla radost sledovat a Oscara si nepochybně zasloužil. Kdybych měla vyzdvihovat jednotlivé herecké výkony, můj závěrečný text by byl asi hodně dlouhý, o což ovšem nestojím, proto budu jen suše konstatovat, že i ostatní obsazené role byly vybrány s citem a tvořily velmi příjemné ničím nerušené prostředí. Snímek dále stojí na vynikajícím scénáři s promyšlenými a občas i vtipnými dialogy, kde scénárista neplýtval zbytečně slovy, pouze jimi vyjádřil to, co bylo nutné být vyřčeno a občas toho bylo více... Poslední, na co bych se ráda zaměřila, je hudební podkreslení filmu, které měl za úkol Thomas Newman. Hudební doprovod je tak specifický, že jej poznáte na první poslech, pokud jej zaslechnete v některém jiném filmu či televizním pořadu. Soundtrack mě asi nikdy neomrzí, i když většina skladeb není zrovna pozitivních, přesto dokáží uvést tu správnou atmosféru. O filmu jsem zatím doposud nikdy nepochybovala, že by zabíral místo v mé TOP10 oblíbených filmů, protože zde jednoznačně patří.

    • 1.8.2011  23:03
    Pan Nikdo (2009)
    *****

    Tento film jsem si zamilovala již od první minuty - skvěle zvolená hudba, která dokresluje jednotlivé, občas chvílemi pro někoho bizarní, obrazy a nutí vás k zamyšlení nad myšlenkami, které snímek postupně servíruje. Pro někoho je Mr. Nobody jen nafouknutá bublina či kýč, který staví v podstatě na nesmyslech, já zastávám názor zcela opačný. Jak se říká - "Sto lidí, sto názorů" - tak jim je ponechme. Osobně si velmi ráda prohlížím obrazy či umělecké fotografie a u tohoto snímku jsem měla pocit, že se nacházím v galerii, kde si autor (v tomto případě režisér) dal na jednotlivých záběrech opravdu záležet. Pokud jsem si všimla správně, tak téměř v každém záběru naleznete nějaký akcent červené barvy, což je mi velmi sympatické. Jared Leto ve své roli opět nezklamal, o svém hereckém umění mě přesvědčil již ve snímku "Requiem for a dream" a zde ve svém tažení opět pokračuje. Vynikající výkon také předvedla nástupnická mladá herecká generace v podání Juno Temple, která mi do této chvíle byla zcela neznámá. Film jednoznačně zařazuji do svých TOP10 filmů a věřím, že zde nějakou dobu pobude. Doporučuji jej zhlédnout minimálně dvakrát, abyste pochopili všechny souvislosti a možná i narazili na některé režisérovy vychytávky.

    • 1.8.2011  22:29

    Stejně tak jako obraz nemusí zobrazovat krásné věci, ale přesto je úchvatný, pokud malíř dokáže vyjádřit to, co měl původně na mysli, tak i podobně je na tom tento film: Kult hákového kříže nemusí vyjadřovat "milý příběh" - jde na to právě naopak - a i přesto zůstává dechberoucí, kdy vám často běhá mráz po zádech. Příběh je jednoduše syrový, autentický, nemáte problém mu každé slovo, větu uvěřit. K tomu rovněž přispívá vynikající herecké obsazení s v popředí stojícím výkonem Edwarda Nortona a jeho filmového bratra Edwarda Furlonga. Není špatné čas od času zabrousit do jiného tématu, než na který jsme obvykle zvyklí. Problém rasismu se s lidstvem táhne po staletí a ještě dlouho potáhne, jak napovídají současné světové události. Proto je dobré do něj také občas zabrousit. Napravení Dereka Vinyarda zůstává diskutabilní, jak příliš je tato situace reálná, přesto to nic nebere filmu na jeho kvalitě.

    • 25.7.2011  23:02
    Magnolia (1999)
    *****

    Jako se květ květiny skládá z jednotlivých lístků a až celek dá její kráse vyniknout, tak i tento film je složen z jednotlivých příběhů, které v závěru spojí nejmenovaná událost v jeden svazek. Možná mnohé odradí právě délka snímku, která přesahuje 3 hodiny, ale věřte mi, vysoké hodnocení mluví za vše, máte vysokou pravděpodobnost, že to nebude krok tím špatným směrem. Osobně ráda sleduji filmy založené na několika příbězích, který se postupem děje slučují, až zjistíte, že všechno do sebe krásně zapadá jako skládačka z jednotlivých puzzlí. Magnolia je založena na výborných dialozích a především propracovaných a promyšlených životech všech protagonistů. Pokud bych měla vyzdvihnout nějaký výkon, volím jednoznačně Toma Cruise, který předvedl (pro mě trochu nezvyklou) rozmanitou škálu svého hereckého repertoáru. Když vezmu v úvahu, že nepatří zrovna mezi mé oblíbené herce, v roli v tomto snímku mě opravdu zaujal. Druhé zhlédnutí filmu mě přesvědčilo, že si zaslouží plné hodnocení a nemám vůbec problém změnit své dřívější rozhodnutí.

    • 24.7.2011  17:41
    Absolvent (1967)
    *****

    Více jak 100 minut jsem se připitoměle usmívala a sledovala, jaký "zákusek" mi Mike Nichols naservíroval. Film je založen na jednoduché zápletce, ovšem její zpracování nemá chybu. Jedinečná atmosféra a nostalgie, která ze snímku sálá, rozhodně stojí za to vidět. Dustin Hoffman v roli introvertního, trochu stydlivého absolventa školy si postupně hledá svoje místo na výsluní a jde si za tím, co považuje za důležité. Hoffman byl skutečně kouzelný, byla radost ho po celou sledovat. Nejlepší třešinka na pomyslném dortu byla jednoznačně hudba Simona & Garfunkela, která neměla chybu a dokázala mě zanést do 60. let minulého století. Pokud si chcete zlepšit náladu, tento film jednoznačně doporučuji. Myslím si, že svůj úkol splní znamenitě.

    • 18.7.2011  22:15
    Pozemšťan (2007)
    *****

    Aby vznikl kvalitní snímek - mnohdy stačí málo - Pozemšťanovi na to stačil kvalitní scénář. Film se naprosto obešel bez náročných filmových efektů, které obvykle sci-fi doprovázejí. "Za málo peněz hodně muziky," pravděpodobně takto jednoduše by se dal pěti slovy charakterizovat. Osobně neznám příliš filmů, u kterých bych více jak hodinu vydržela sledovat několik lidí, kteří vedou rozhovor uzavřeni na malém prostoru. Film přináší mnoho kontroverzních skutečností, které nepochybně vedou k hlubokému zamyšlení, zda na nich není něco pravdy. Rozhodně by si zasloužil diskuzi mezi uzavřenou skupinou lidí, kteří mají k tématu co dodat. Každý si pod pojmem sci-fi představujeme něco jiného - já osobně nepatřím k fanouškům tohoto žánru - ovšem "Pozemšťan" mě přesvědčil, že mám občas zabrousit i k jinému tématu, který mě může velmi bavit. Mé hodnocení - 90 %.

    • 17.7.2011  23:26

    V poslední době silně postrádám kvalitní současné snímky, u kterých mě buď pohltí jejich příběh nebo zpracování. Bohužel nedostává se mi ani jednoho - buď je to mojí volbou filmů nebo faktem, že jich je jak jehel v kopce sena. Právě se nacházím ve stavu, kdy jsem méně kritická, dokáži film ocenit a nemám problém jej ohodnotit nejvyšším stupněm, pokud mě zaujal. Moje náhodná volba mě tentokrát zavedla k tomuto snímku a musím dodat, že při výběru jsem měla opravdu šťastnou ruku. Vidět Leonarda DiCapria na začátku jeho kariéry, kde mimochodem předvedl vynikající výkon, byl pro mě zážitek. Co žere Gilberta Grapea se, dle mého názoru, řadí k tomu nejlepšímu, co Lasse Hallström režíroval. Zaujal mě jak děj, tak celé režisérské pojetí. Opravdu velmi zajímavý film, se kterým se dá strávil příjemný večer u lahve vína.

    • 15.7.2011  12:17

    Znáte ten pocit, kdy už od první minuty filmu tušíte, že toto byla trefa do černého, a že jste svou volbou tentokrát nepřestřelili? Přesně takovéto myšlenky mě napadaly hned v úvodu snímku a jsem velice ráda, že se po celý jeho děj nezměnily. Jak už bývá mým zvykem, k opravdovým lety prověřeným filmovým klenotům se dostávám až o mnoho let později (není výjimkou, že to bývá i více jak desetiletí - jako v tomto případě). Tyto filmy mě v době svého zvyku obvykle úplně minuly a já až poslední dobou začínám zjišťovat, o co jsem byla ochuzena. Danny Boyle dokázal skvělým (a pro mě někdy až geniálním) způsobem zachytit všechny stavy, které s sebou drogy přinášejí. Ukázal, že i když některé věci považujeme za hnusné, za věci, od kterých je nejlepší dát ruce hned pryč, i přesto mohou být snímané s citem a záběry v konečné fázi jsou opravdu krásné. Ewan McGregor je pan herec a v tomto snímku tomu nebylo jinak.

    • 8.7.2011  10:09
    Osvícení (1980)
    *****

    Jsem kulturní, potažmo filmový barbar, jinak si nedokážu vysvětlit skutečnost, že mi takovéto filmové klenoty zůstávaly do dnešní doby skryty. Teda, oni nebyly skryty, jen já nebyla ochotna (jinými slovy - byla jsem líná) je zhlédnout. Málokdy si čtu obsah filmu před tím, než si jej jdu pustit, stačí mi si prohlédnout pouze galerii a ani tento snímek nebyl výjimkou. Vůbec jsem netušila, do čeho jdu. Už od první minuty mi bylo jasné, že se jedná o skvostné dílo. Hudba, kamera, střih - všechny články pracovaly jako dobře seřízený stroj. Atmosféra postupně gradovala, jednotlivé záběry na mě působily jako malířská plátna, která by se hezky vyjímala v nějaké galerii. Nepatřím zrovna mezi vyznavače hororů, ale kdyby každý horor dokázal vykouzlit podobnou atmosféru, byla bych jejich velkým fanouškem. Jak jsem četla v komentářích, mnoho lidí zde uvádí, že podle nich Jack Nicholson šíleně přehrával, mně je to upřímně jedno. Otázka je, jak moc dokáže vyšinutý člověk přehrávat - co je správně a co je zde vlastně navíc. Podle mě Nicholson předvedl vynikající herecké představení, před jeho výkonem smekám klobouk dolů. Osvícení je opravdu velmi vydařený snímek, který si ráda kdykoliv pustím znovu.

    • 26.6.2011  11:58

    Čas probuzení mi zůstával až do dnešního dne v podstatě skryt, přiznávám, nikdy jsem o něm neslyšela, a kdybych na něj náhodou nenarazila, asi by pro mě zůstával neznámým i nadále. Říká se, že film prověří až doba. Doba, během které se lidem mění názory, kdy z prvního okouzlení a superlativů se v průběhu dalších let přechází k rozčarování či naprostému nepochopení původní chvály. Dle mého názoru tento snímek daným sítem prošel a troufám si říci, že uspěl, o čemž také svědčí jeho relativně vysoké hodnocení. I přesto, že se Robin Williams řadí spíše ke komediálním hercům, dokázal, že je schopen zahrát i vážnější roli, kterou jsme mu schopni uvěřit. Je těžké pracovat a trávit většinu času mezi lidmi, kteří s vámi nejsou schopni prohodit jediného slovo, reagovat na vás či vás vůbec vnímat (i když snímek ukazuje, že pacienti jsou schopni nás vnímat, pouze nám to zůstává skryté). Není se čemu divit, že se Williams ve své roli doktora Sayera těmto lidem snažil pomoci, snažil se je dostat z jejich vegetativního stavu a ukázat, že i oni jsou plnohodnotní lidé, kteří jsou pouze lapeni ve svých tělech. Pro některé, možná překvapivě, je dokázal probudit a přivést k životu, jenže nic není nekonečné a očekávaný zvrat očekávaně nastal. Robert De Niro v roli pacienta v průběhu filmu vystřídal mnoho hereckých poloh, na kterých dokázal (především v závěru, kdy se jeho tělo vracelo do své dřívější fáze), že on patří mezi herecké špičky a nominaci na Oscara si právem zasloužil. Pro mě osobně byl film opravdu velkým překvapením, zvláště, přihlédnu-li ke skutečnosti, že byl natočen na základě skutečných událostí. Můžu jej jedině doporučit, já rozhodně zklamána nebyla.

    • 1.6.2011  23:09
    Zátoka (2009)
    *****

    "Tak to je síla!" napadalo mě v průběhu celého dokumentu. Zabíjení delfínů je silné téma, a pokud k tomu přidáme i způsob, jakým je činěno, účinek se ještě znásobí. Ric O'Barry si zaslouží respekt - člověk, jež původně stál za rapidním nárůstem komerčního boomu využívání delfínů v zábavném průmyslu, si uvědomil, že existuje i jeho stinná stránka a dokázal uznat svoji chybu. Za jeho snahou skoncovat s týráním a nelidským zabíjením delfínů stojí i tvorba tohoto dokumentu. Pro mě osobně celá akce na získání záběrů ze střežené japonské zátoky Taiji představovala jakousi kovbojku, která mě velice bavila a nedokázala jsem z ní spustit oči. Lidé se neuvědomují, jak je v některých případech těžké získat potřebné důkazy a právě to, že je zde jejich získávání zmapováno, velice oceňuji. Dokument se nezaměřuje pouze na usmrcování delfínů, ale přináší s sebou celou řadu zajímavých informací - divák se dozví o praktikách zkorumpované organizace na ochranu živočichů, o vysokém obsahu rtuti v těle delfínů, jejichž maso je dodáváno na trh pod názvy jiných mořských ryb, protože delfíní maso nepatří nejen mezi Japonci k oblíbeným masům a o dalších.

    • 29.4.2011  19:23

    Zkažená mládež je film, jež je mnohými přirovnávám ke švédskému snímku Zlo mezi námi. Srovnání je na snadě, oba podobně zpracovávájí téma šikany na škole, ovšem každý z nich se k němu staví jiným způsobem. Estonský příběh natočený na motivy skutečných událostí dává divákovi možnost jej sledovat téměř dokumentárním způsobem, režisérovi se skvělě dařilo postupně stupňovat napětí až do závěrečného finále, které se, vzhledem k odehraným skutečnostem, dalo očekávat. Souhlasím se zde uvedeným názorem, že by tento a jemu podobné snímky měly být povinně promítány ve školách, aby si žáci, ale mnohdy i učitelé plně uvědomili, kam až může šikana a násilí dospět. To, že lidé některé skutečnosti ve svém okolí přehlíží, může vést jedině k vystupňování tohoto chování, jež s sebou ovšem nese i své následky... - 90 %

    • 28.4.2011  18:05
    Welcome (2009)
    *****

    Film, na který jsem narazila úplnou náhodou, pro mě představoval velké překvapení. Příběh jedné velké odvahy, zarputilosti a odhodlání zavede diváka do prostředí, které mu pravděpodobně není přílíš známé. Téma nelegální migrace se řadí k jednomu ze současných problémů zemí především jižní Evropy, lze se o něm z tisku mnohé dočíst, ale poznat ho hlouběji nebo alespoň částečně pochopit, je velice obtížné. Snímek se na imigranty dívá z jiného úhlu pohledu, ukazuje, že uprchlíky můžou vést k útěku z jejich rodné země i jiné (prozaičtější) důvody, než tomu bývá obvykle. Film zachycující smělý plán Kurda Bilala přeplavat kanál La Manche i přesto, že v počátku neuměl téměř plavat, je fascinující stejně tak jako postupné vytváření až kamarádského vztahu mezi ním a jeho instruktorem plavání. Pokud snímek zobrazuje francouzskou imigranční politiku podle skutečnosti, musím říci, že je v některých fázích velice přísná, až mě to osobně velmi překvapilo. Jediné, co mě na filmu občas vadilo, byly některé jeho vykalkulované scény a snaha dotáhnout alespoň některé dějové linky do dobrého konce (viz cesta instruktora plávání za Bilalovou dívkou do Anglie a další). - 90 %

    • 22.4.2011  20:39
    Pianista (2002)
    *****

    Ještě před tím, než se mi podařilo zhlédnout tento film, jsem se dostala ke knižní předloze, která mě velice upoutala především svým příběhem, který vypráví život skutečného člověka až s neuvěřitelnou lehkostí ale leckdy i s velkým mrazením v zádech. Právě proto jsem byla velice zvědavá, jak se Romanu Polanskému podařilo právě tot dílo převést na plátno. Myslím si, že ani tentokrát nás režisér nezklamal a opravdu divákovi přináší skvělý zážitek spolu s vynikajícím obsazením především Adriena Brodyho, který se role zhostil opravdu bravurně, o čemž svědčí také jeho zisk Oscara. Abych tento film zas až tolik nepřechválila, tak musím říci, že jediné, co mi zde chvílemi vadilo, byly právě filmové kulisy - především budov a zničeného města, kdy mi v určitých okamžicích připadaly trochu umělé až ztrnulé...

    • 22.4.2011  20:13

    Spalovač mrtvol je podle mě jedno z vrcholných děl, které kdy bylo v naší kinematografii natočeno. Nebýt tehdá ještě hodin češtiny na základní škole, asi by se mi tento film úspěšně dlouho dobu vyhýbal. Film dokáže vtáhnout diváka svou mrazivou atmosférou (která by se dala každým okamžikem krájet) dovnitř a nepustí ho ani poté, co už i závěrečné titulky jsou dávno pasé. Pan Rudolf Hrušínský předvedl něco, před čím já hluboce smekám, dokázal se do pana Kopfrkingla vžít natolik, že i člověk pochybuje, zda-li není právě on danou osobou. Přestože jsem knižní předlohu nikdy nečetla, myslim si, že tato adaptace je velmi srozumitelná, ale musí člověk nad ní přemýšlet...

<< předchozí 1 2 3 4 6 7