Carrie_3

Carrie_3

Andrea Jirásková

okres Rakovník
studentka VŠ

23 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 12.9.2011  10:41

    Dlouho jsem přemýšlela, jak mám tento snímek hodnotit a nakonec jsem došla k závěru, že si plné hodnocení nepochybně zaslouží. Film popisuje velmi sugestivně události, které stály za zrodem světové války proti terorismu. Existuje minimum lidí, které by nevědělo, co se stalo 11. září roku 2001, pravděpodobně velmi mnoho z nás si vybaví okamžik, kdy se dozvěděli o událostech, které se ten den odehrály. Je mrazivé sledovat "Let číslo 93" a dopředu vědět, jak vše dopadne. Když vidíte pasažéry letadla, jak se snaží bojovat o své holé životy a překazit teroristům jejich plány, nelze jinak, než jen mlčet a dívat se. Dokumentární forma je v tomto případě jednoznačně namístě, myslím si, že právě tento fakt posouvá snímek na stupnici výše. Diváci mají možnost sledovat děj krůček po krůčku nejenom mezi cestujícími, ale i řídící centrálou. Režisér Paul Greengrass v tomto případě odvedl velký kus práce a troufám si říci, že film představuje důstojnou památku na oběti a události onoho dne. Když jej v budoucnu zhlédnou i generace, které onu dobu nezažily, získají z mého pohledu velice celistvý obraz o dané tragédii. Cestující letadla byli možná pro mnohé hrdiny, ale především to byli lidé, kteří se snažili si zachránit své holé životy, i když to ale nakonec nevyšlo.... to je ovšem věc jiná.

    • 2.9.2011  23:58

    Přesto, že nepatřím mezi velké milovníky gangsterských filmů, i výjimky se najdou a tento snímek je právě jedním z nich. Film mi v mnohém připomínal letadlo: od prvních minut, kdy najíždí na ranvej, máte mírné, ale přeci příjemné pocity po celém těle, jak děj pokračuje, jeho rychlost narůstá a v závěru graduje tak, že je schopné vzlétnout. Ústřední role si mezi sebe rozdělili Al Pacino a Sean Penn, který předvedl vskutku povedenou hereckou polohu, na kterou nejsme v jeho případě zvyklí (mnohdy byl opravdu k nepoznání). Přesto mi chvílemi přišlo, že Al Pacino Seana v některých sekvencích lehce přehrával, protože jeho výkon byl opravdu obdivuhodný. Co mě vedlo k tak vysokému hodnocení, které jsem udělila? Těžko říci, jediné, co mě napadá, je, že snímek fungoval jako dobře seřízené hodinky, kde vše postupuje přesně tak, jak to má být. Dále musím poznamenat, že "Carlitova cesta" stojí na velmi dobrém scénáři a především vytříbených dialozích, během celého děje jsem ani jednou neměla pocit, že jsou zde nějaká hluchá místa, či se například nudím. Další skutečností, kterou musím vyzdvihnout, jsou některé velice pěkné momenty filmu - mohu jmenovat např. úvodní scénu, kdy je Al přivážen do nemocnice, dále pak návštěva jeho dávné lásky , kdy za melodie You Are So Beautiful vyráží dveře jejího bytu či např. závěrečná přestřelka na eskalátorech. S filmem jsem jednoznačně strávila velmi příjemný večer a mohu jej jedině doporučit.

    • 15.8.2011  21:45

    Audrey Hepburn považuji za jednu z nejkrásnějších hereček minulého století. Ona hrát princeznu ani nemusela, ona jí prostě byla - sama o sobě byla kouzelná, milá, elegantní a noblesní. Pokud vezmete v úvahu tuto kombinaci, musela být role šitá Audrey na míru. Příběh se odehrává ve velmi příjemném prostředí - máme možnost se toulat římskými uličkami, poznat místní trh či navštívit zdejší pamětihodnosti. Co se týče Gregoryho Pecka, výběr nemohl být lepší, mezi ústřední dvojicí to neustále jiskřilo, což ději přidávalo příjemný nádech. Tato romantická komedie si nepochybně zaslouží nejvyšší hodnocení - pokud vezmeme dobu, kdy byl film natočen, herecké výkony či hudbu - nelze hodnotit jinak. Osobně mě nejvíce potěšil závěr, rozhodně nebyl očekávaný, dopadl tak, jak měl. Nebudu dále spoilerovat, ale jednoduše závěr stál za to, při jeho průběhu jsem měla lehké mrazení v zádech a připitomělý úsměv na tváři.

    • 15.8.2011  21:30
    Psycho (1960)
    *****

    Nevím, jak se dá slovně hodnotit filmová klasika, která dala svému žánru tvář a definovala jeho vývoj na další desetiletí, abych se neopakovala a nebyla směšná. Psycho muselo být nepochybně v době svého vzniku revoluční dílo - nevídaným způsobem se na jedničku podařilo skloubit režisérské, herecké, kameramanské a hudební hledisko. Alfred Hitchcock dokázal držet diváky až do poslední minuty v napětí - do chvíle, než se odkryla závěrečná pointa. A dále nelze vynechat vynikající hudební podklad, který snímek posouvá o několik příček výše. A závěrečný úsměv Normana Batese? Jednoduše neměl chybu.

    • 15.8.2011  21:14
    Volný pád (1993)
    ****

    Při sledování tohoto filmu se mi v hlavě honila myšlenka, proč právě "Falling Down" patří mezi nejlepších 200 filmů zde na ČSFD. Na úvod musím říci, že se mi snímek líbil, ale takto vysoko na stupnici bodování bych jej určitě nezařadila. Mnoha lidem se čas od času stane, že jim prostě "rupne v bedně", co se může, tak se pokazí a najednou se nahromadí tolik negativních věcí, že prostě a jednoduše vybuchnou. Ano, i tento případ se stal Michaelu Douglasovi, ale on, na rozdíl od většiny z nás, se rozhodl s tím bojovat (bojovat se světem, městem, společností), vzít věci do svých rukou a konat. Až druhou stránkou zůstává, že jeho konání nebylo zrovna pozitivní a ohrozil tím životy několika lidí. Divák má v tomto filmu možnost poznat hlavního hrdinu z té druhé stránky, ne jako kladného hrdinu, jak jsme na něj obvykle zvyklí.

    • 15.8.2011  21:02

    Zpočátku sledování snímku jsem byla velmi zmatená, podle mé matné představy jsem měla v úmyslu si pustit film zpracovávající téma holocaustu, ale kde že... Od prvních minut se setkáváme s humorem, nadsázkou a vtipem korunované pomalým párováním dvou osob, kterému předcházela řada úsměvných událostí. Ano, ve druhé polovině děje se příběh skutečně přesune do koncentračních táborů, ale stále postupuje na své předchozí vlně - tedy optimismu. Film se snaží ukázat, že i když je člověku nejhůř, neví kudy kam a tuší, že se jeho život pomalu ale jistojistě žene do propasti, i tak dokáže sebrat veškerou odvahu, překonat se a dívat se na svět optimisticky. Otec, který je společně se svým synem odvlečen do vyhlazovacího tábora, se rozhodl, že svému potomkovi (který z pochopitelných důvodu nemá žádné tušení, o co jde) zpříjemní zdejší pobyt, jak jen to jde. Tímto způsobem se divák dostává do jakési tragické hry, u které doufá, že hráči dokáží dojít ve zdraví do cíle. Nemyslím si, že by nadsázka a vtip v tomto filmu nějakým způsobem shazovaly téma nacismu a vyvražďování Židů, jen na ně nahlíží jiným, neobvyklým způsobem...

    • 10.8.2011  08:42

    Snímek Dvanáct rozhněvaných mužů je dalším příkladem toho, že nejsou nutné monstrózní scény, aby vznikl kvalitní snímek. Film stojí na minimalismu - postupně, krůček pro krůčku, se pomalu odkrývají charaktery jednotlivých postav, které mají rozhodnout, zda dotyčného čeká smrt či nikoliv. Divák získává možnost se postupně zabředat do událostí, které vyústily ve vraždu muže. Je oním vrahem jeho syn? Že zde něco nesedí, bylo jednomu porotci zřejmé už na začátku, ale jak o tom přesvědčit i ostatní? Navíc, když se vše zdá jasné už od počátku, důkazy téměř jednomyslně mluví proti obžalovanému? Pro někoho je možná už odpuzující fakt, že se film až na výjimky odehrává v jedné místnosti. Říkáte si: "To mám jako strávit téměř 100 minut sledováním dvanácti porotců, kteří mezi sebou jen diskutují a hádají se? Vždyť to musí být ztráta času." Podobné otázky mě v úvodu také napadaly, ale nakonec jsem se přesvědčila, že pokud má film kvalitní scénář a vynikající herce, více toho skutečně nepotřebuje.

    • 9.8.2011  16:03

    Příběhů, kdy nevinný odsouzený musí pykat za něco, co nespáchal, zde bylo velmi mnoho. Proto, když jsem si četla obsah tohoto filmu, příliš mě jeho zhlédnutí nelákalo, protože podobných snímků jsem už viděla nespočet. Až jeho vysoké hodnocení a fakt, že film byl natočen na základě skutečných událostí, mě přesvědčilo, že by mi neměl zůstávat i nadále skryt. Při závěrečných titulcích mě napadalo, že Daniel Day-Lewis je čaroděj, protože to, jakým způsobem dokázal zahrát svůj part, bylo skutečně obdivuhodné. Velkou měrou mu k jeho výkonu pomáhal také Pete Postlethwaite v roli jeho otce (mimo jiné dalšího nevinně odsouzeného), oba si výborně sekundovali. Hlavním cílem policistů po daném atentátu nepochybně bylo co nejdříve najít viníky a po zásluze je potrestat. Problém ovšem nastal ve chvíli, kdy se domnělí pachatelé ne a ne přiznat, v tom okamžiku musely na řadu přijít tvrdé donucovací prostředky, které vedly k jedinému: lidé byli poté ochotni odpřísáhnout cokoliv. Pro mě nejvíce zarážející a také trochu pochopitelné okamžiky nastaly ve chvíli, kdy se skuteční pachatelé atentátu policistům přiznali. "Muži zákona" věděli, že za mřížemi sedí nevinní lidé, ale jejich strach, jak by veřejnost přijala jejich chybu, byl tak silný, že raději dál mlčeli. Mé prozatímní hodnocení - 4,5*.

    • 9.8.2011  15:34
    Proč tolik nakupujeme? (TV film) (2009)
    **

    Mnoho žen, ale i mužů rádo nakupuje, pro někoho je to forma odpočinku, pro jiné třeba i závislost. I já občas ráda zabloudím do nějakého toho krámku a z toho důvodu jsem byla zvědavá na tento snímek, co nového neznámého mi může přinést. Ale kvalita dokumentu je velmi diskutabilní. Jak napovídá název, diváci by se měli dozvědět, jaké "triky" na ně prodejci využívají, ale opak je pravdou, ve skutečnosti se nedozvíme téměř nic. Za prvé, název je zcela zcestný a za druhé, jediné, co se dozvíme, jsou trendy budoucích barev za 3 až 5 let, dále nám bude řečeno něco o výběru vůně pro jeden řetězec hotelů který chce tímto způsobem nalákat hosty a v neposlední řadě také o výběru zvuků pro domácí vysavače. Osobně, než jsem si pustila tento snímek, myslela jsem si, že bude zpracovávat velice zajímavé téma, lidské podprahové vnímání nabízí celou řadu možností, jak jej při nákupu ovlivnit a každý nepochybně zná nějaký ten způsob. Ovšem dokument zabočil k úplně jiným tématům, pro mě trošku nepochopitelně se zaměřil na tři témata, která byla zmíněna výše a to bylo vše. Pokud zrovna nemáte v plánu kupovat vysavací přístroj, je tento snímek pro vás velká ztráta času, protože zde máte třeba šanci se dozvědět, že zákazníci dávají přednost ne síle vysávání, ale zvuku, který přístroj vydává.

    • 7.8.2011  21:35

    V jednadvacátém století na naší planetě existují místa, která jsou civilizací doposud nedotčená. Ano, i v dnešní době lze v některých koutech Země narazit na dobu kamennou, která, jak se zdá, ještě neskončila, jak nám dokazuje tento dokument. Pavol Barabáš se opět pustil do nehostinných míst - tentokrát navštívil Novou Guineu. Některé kmeny ukryté hluboko v pralese ještě nikdy neměly možnost setkat se s člověkem z venčí, žijí si dle vlastních pravidel, úplně mimo výdobytky dnešní civilizaci - a jsou šťastní, více nepotřebují. Otázka pro mě zůstává, zda lidé z "venku" vstupující na jejich území neudělají více škody než užitku. Ano, jistě, pro nás je nepochybně zajímavé, že se dozvíme něco o dnešních kanibalech, způsobech jejich života, zvycích, tradicích, ale nenarušujeme tak příliš jejich život? Neodkrýváme to, co mělo být ještě na hodně dlouho skryto?

    • 7.8.2011  11:47
    Jana Eyrová (2011)
    ****

    Jana Eyrová je jedno z klasických děl romantismu 19. století, patrně neexistuje nikdo, kdo by jej nečetl nebo o něm alespoň někdy neslyšel na hodinách českého jazyka. S adaptací knižní předlohy jsme měli možnost setkat již v několika provedeních a ani tento snímek není pravděpodobně poslední. Režisér Cary Fukunaga se rozhodl nabídnout film divákovi retrospektivně, což mu dle mého názoru jedině prospělo. Skvěle se mu podařilo vykreslit tamní prostředí, dobu, zvyky a atmosféru, skutečně jsme se ocitli na anglickém venkově o dvě století zpátky. Film není jen sladkobolná romance, která by diváky mohla předem odradit, máme možnost se zde setkat i s několika temnými okamžiky, které u snímku z doby romantismu jistě neočekáváme. Co se týče herců - výběr M. Fassbendera do role Edwarda Rochestera byl velmi dobrý tah, svým charismatem dokázal skvěle utáhnout film. Mia Wasikowska je pro mě velké překvapení, za poslední rok jsem ji měla možnost vidět již ve třetím filmu a dle mého názoru z ní roste paní herečka. Svými rolemi mě jen překvapuje. Jako filmová adaptace je Jana Eyrová opravdu povedená, komu se nechce číst knižní předloha, tento film může být výbornou náhradou.

    • 3.8.2011  22:17
    Mary a Max (2009)
    *****

    Mary a Max je nejhezčí animovaný film, který jsem do dnešní doby měla možnost vidět. Po zhlédnutí filmu jsem byla opravdu nadšená, každý záběr by mohl být použitelný jako obraz, který má svůj vlastní příběh. Ne všechny animované filmy musí být nutně veselé a v každé minutě hýřit vtipem, tento snímek je toho pravým důkazem. I na občas depresivním základě lze založit příběh, u kterého se budete velmi často usmívat, jak umí i tragédii proměnit v ironii. Mary a Max jsou postavičky, které jsou tak moc rozdílné, přesto si mohou být svým způsobem velmi podobné. Osobně mě nejvíce zaujalo grafické zpracování samotného New Yorku, občas mi mohly "vypadnout oči z důlků", jak jsem byla nadšená. Při rozhodování o hodnocení jsem ani minutu neváhala, byla jsem rozhodnutá už od prvních okamžiků filmu a s postupem děje se můj názor jen utvrzoval. Tato melancholická tragikomedie by rozhodně neměla zůstat Vaším pohledům skryta...

    • 3.8.2011  21:49

    Další z filmových skvostů, který mi byl až do dnešní doby skryt. Není to pro mě příliš překvapující, v době jeho vzniku mi byl pouhý rok a celou tu dobu jsme se úspěšně míjely. Příběh na mě velmi zapůsobil, vynikal svou lidskostí, čistotou a vynikající režisérkou rukou Petera Weira, který jej dokázal v příjemném tónu ukočírovat. Jak už zde bylo mnohokrát zmíněno, musím vyzdvihnout výkon Robina Williamse, nominace na Oscara byla skutečně na místě. Na druhou stranu musím podotknout, že více se mi Williamse líbil v roli doktora ve snímku "Čas probuzení", přesto tuto jeho roli řadím na druhou nejvyšší příčku mezi filmy, ve kterých jsem měla čest ho vidět. Další, co bych ráda pochválila, je herecké obsazení členů Společnosti mrtvých básníků. Jejich výkony byly vyrovnané a dohromady tvořily příjemně vyznívající kompatibilní celek. Navíc zde máme možnost vidět některé v dnešní době velmi známé herce v raném počátku jejich kariéry. Film jednoznačně stojí za doporučení. Svůj příspěvek bych ukončila slovy, mnohokrát slýchanými ve snímku: "Carpe Diem".

    • 2.8.2011  23:07

    Requiem for a dream mě od prvních minut svého děje připoutal do křesla a nepustil ani při závěrečných titulcích. Dlouho poté jsem se nemohla vzpamatovat z toho, co jsem právě viděla, v hlavě mi poletovaly tisíce myšlenek. Jedno jsem ale věděla jistě, film, který jsem zhlédla, byl svým způsobem výjimečný, fascinující, okouzlující, dechberoucí a mohla bych v tomto výčtu kladů pokračovat dále, než by mi došla slova. Darren Aranofsky je čaroděj, když dokázal ukočírovat příběh s takovou grácií a lehkostí, jako vidíme v tomto případě. Smekám klobouk, protože jsem si opravdu připadala jako v jiném světě, který sice svým tématem není krásný, ale krásný je způsob, jakým byl podán. Superlativů na tento film zaznělo v komentářích nespočet, proto nehodlám svůj text příliš protahovat. Přesto bych ráda vyzdvihla výkony hlavních protagonistů a to především jmenovitě Jareda Leta, Jennifer Connelly a Ellen Burstyn. Vynikající nepochybně byl hudební doprovod a střih, který dokázal napětí vygradovat na maximum. Abych můj příspěvek nějakým způsobem ukončila, nelze jinak než tento film doporučit, kdo jej neviděl, ať neváhá a pustí si jej.

    • 2.8.2011  21:49
    Sin Nombre (2009)
    ****

    V nedávné době jsem viděla snímek "Město bohů", který mi tento film v mnoha ohledech velmi připomínal, a proto je nasnadě i jejich porovnání. Oba se dotýkají problémů dětských gangů, násilí a zabíjení nevinných lidí. Pokud bychom oba filmy postavily na startovní čáru, závod by z mého subjektivního pohledu jednoznačně o třídu vyhrál první jmenovaný snímek. Občas jsem měla pocit, že se "Sin Nombre" snaží do svého děje zahrnout příliš dějových linií a žánrů, osobně bych některý z nich vypustila a více se věnovala například nelegální migraci Mexičanů do USA či právě problému dětských gangů. Režisér divákům mnohdy nabízí velmi zajímavé a často i překrásné záběry získané ze snímání cesty na střechách vagonů. Abych film jednoduše zhodnotila, rozhodně pro mne nebyl ztrátou času, ale zastavení se nad zajímavým (pro mě občas překombinovaným) příběhem, slabší 4*.

    • 1.8.2011  23:32

    K filmu mě pojí hluboká nostalgie - ve chvíli, kdy jsem jej zhlédla, jsem byla naprosto fascinovaná jako nikdy předtím (což samozřejmě musím připsat k mému relativně nižšímu věku). Celé prostředí, kde se děj odehrává, na mě působilo jaksi sterilně, odtažitě, všechno bylo předpisově uklizené, narovnané, dodržování denních rytmů naprosto pravidelné. Právě s tímto prostředím kontrastují rodiny, které jsou navenek velmi spořádané a žijí spokojeným rodinným životem. Ovšem realita je naprosto odlišná - "Není všechno zlato, co se třpytí." Lester Burnham v podání Kevina Spaceyho mě naprosto odzbrojil, jeho herecký koncert byla radost sledovat a Oscara si nepochybně zasloužil. Kdybych měla vyzdvihovat jednotlivé herecké výkony, můj závěrečný text by byl asi hodně dlouhý, o což ovšem nestojím, proto budu jen suše konstatovat, že i ostatní obsazené role byly vybrány s citem a tvořily velmi příjemné ničím nerušené prostředí. Snímek dále stojí na vynikajícím scénáři s promyšlenými a občas i vtipnými dialogy, kde scénárista neplýtval zbytečně slovy, pouze jimi vyjádřil to, co bylo nutné být vyřčeno a občas toho bylo více... Poslední, na co bych se ráda zaměřila, je hudební podkreslení filmu, které měl za úkol Thomas Newman. Hudební doprovod je tak specifický, že jej poznáte na první poslech, pokud jej zaslechnete v některém jiném filmu či televizním pořadu. Soundtrack mě asi nikdy neomrzí, i když většina skladeb není zrovna pozitivních, přesto dokáží uvést tu správnou atmosféru. O filmu jsem zatím doposud nikdy nepochybovala, že by zabíral místo v mé TOP10 oblíbených filmů, protože zde jednoznačně patří.

    • 1.8.2011  23:03
    Pan Nikdo (2009)
    *****

    Tento film jsem si zamilovala již od první minuty - skvěle zvolená hudba, která dokresluje jednotlivé, občas chvílemi pro někoho bizarní, obrazy a nutí vás k zamyšlení nad myšlenkami, které snímek postupně servíruje. Pro někoho je Mr. Nobody jen nafouknutá bublina či kýč, který staví v podstatě na nesmyslech, já zastávám názor zcela opačný. Jak se říká - "Sto lidí, sto názorů" - tak jim je ponechme. Osobně si velmi ráda prohlížím obrazy či umělecké fotografie a u tohoto snímku jsem měla pocit, že se nacházím v galerii, kde si autor (v tomto případě režisér) dal na jednotlivých záběrech opravdu záležet. Pokud jsem si všimla správně, tak téměř v každém záběru naleznete nějaký akcent červené barvy, což je mi velmi sympatické. Jared Leto ve své roli opět nezklamal, o svém hereckém umění mě přesvědčil již ve snímku "Requiem for a dream" a zde ve svém tažení opět pokračuje. Vynikající výkon také předvedla nástupnická mladá herecká generace v podání Juno Temple, která mi do této chvíle byla zcela neznámá. Film jednoznačně zařazuji do svých TOP10 filmů a věřím, že zde nějakou dobu pobude. Doporučuji jej zhlédnout minimálně dvakrát, abyste pochopili všechny souvislosti a možná i narazili na některé režisérovy vychytávky.

    • 1.8.2011  22:29

    Stejně tak jako obraz nemusí zobrazovat krásné věci, ale přesto je úchvatný, pokud malíř dokáže vyjádřit to, co měl původně na mysli, tak i podobně je na tom tento film: Kult hákového kříže nemusí vyjadřovat "milý příběh" - jde na to právě naopak - a i přesto zůstává dechberoucí, kdy vám často běhá mráz po zádech. Příběh je jednoduše syrový, autentický, nemáte problém mu každé slovo, větu uvěřit. K tomu rovněž přispívá vynikající herecké obsazení s v popředí stojícím výkonem Edwarda Nortona a jeho filmového bratra Edwarda Furlonga. Není špatné čas od času zabrousit do jiného tématu, než na který jsme obvykle zvyklí. Problém rasismu se s lidstvem táhne po staletí a ještě dlouho potáhne, jak napovídají současné světové události. Proto je dobré do něj také občas zabrousit. Napravení Dereka Vinyarda zůstává diskutabilní, jak příliš je tato situace reálná, přesto to nic nebere filmu na jeho kvalitě.

    • 27.7.2011  20:00
    Město bohů (2002)
    ****

    Největší chybu, kterou jsem při zhlédnutí Města bohů mohla udělat, že jsem si pustila film s českým dabingem. Osobně preferuji filmy v originálním znění, ale i výjimka není někdy od věci. Ale v tomto případě jsem opravdu přestřelila. Snad si nepamatuji jiný snímek, který měl tak strašný dabing. Ten, kdo osoby na dabingování vybíral, musel mít nejspíš zatměno před očima, protože jinak si to nedokáži vysvětlit. Hlasy se k jednotlivým postavám vůbec nehodily, až to mnohdy rvalo uši. Bohužel takto špatné namluvení sráží kvalitu snímku dolů - ale to je ovšem moje chyba. Jinak Město bohů zachycuje krutou realitu Ria de Janeira. Slum, kde řádí ty nejhorší gangy, které si svá pravidla určují samy, žádné zákony na ně neplatí. Je to hodně drsná realita, ale možná právě proto stojí za to ji sledovat. Snímek se opravdu věrohodně snaží zachytit realitu dané doby. A můj plán na následující měsíc? Pustit si film ještě jednou - tentokrát v originálním znění a možná pak i zvýším své hodnocení, protože příběh je to opravdu zajímavý.

    • 25.7.2011  23:02
    Magnolia (1999)
    *****

    Jako se květ květiny skládá z jednotlivých lístků a až celek dá její kráse vyniknout, tak i tento film je složen z jednotlivých příběhů, které v závěru spojí nejmenovaná událost v jeden svazek. Možná mnohé odradí právě délka snímku, která přesahuje 3 hodiny, ale věřte mi, vysoké hodnocení mluví za vše, máte vysokou pravděpodobnost, že to nebude krok tím špatným směrem. Osobně ráda sleduji filmy založené na několika příbězích, který se postupem děje slučují, až zjistíte, že všechno do sebe krásně zapadá jako skládačka z jednotlivých puzzlí. Magnolia je založena na výborných dialozích a především propracovaných a promyšlených životech všech protagonistů. Pokud bych měla vyzdvihnout nějaký výkon, volím jednoznačně Toma Cruise, který předvedl (pro mě trochu nezvyklou) rozmanitou škálu svého hereckého repertoáru. Když vezmu v úvahu, že nepatří zrovna mezi mé oblíbené herce, v roli v tomto snímku mě opravdu zaujal. Druhé zhlédnutí filmu mě přesvědčilo, že si zaslouží plné hodnocení a nemám vůbec problém změnit své dřívější rozhodnutí.

    • 25.7.2011  22:08
    Tapped (2009)
    ****

    Pitná voda je komodita jako každá jiná, jen málokdo si to vůbec uvědomuje. Její cena je určována na základě poptávky a nabídky. Mnohé jistě překvapí, že průměrně litr pitné balené vody je dražší než stejné množství ropy. Je to alarmující či nikoliv? Lidé musí brát v potaz, že podle odhadů bude kolem roku 2030 zhruba 2/3 lidstva trpět nedostatkem pitné vody. Možná si říkáte, že je to jen další poplašná zpráva. Ano, možná je, ale jedno je jisté, z obchodu s pitnou vodou se stává obrovský business. A ten, kdo tuto příležitost - jak se říká "chytne za pačesy", jistě neprohloupí. Jak uvádí dokument: "75 % povrchu Země je pokryto vodou, pitnou vodu tvoří jen 1 %." Tapped přináší opravdu mnoho zajímavých skutečností, mohla bych pokračovat: "Výroba plastových lahví každoročně spotřebuje 714 milionů galonů ropy (v USA). Což by stačilo na pohonné hmoty pro 100 000 aut." Snímek nám ukazuje, že všechno se vším souvisí - jako např. plasty, které se dostávají do moří, se mnohdy stávají potravou ryb, které následně mohou přistát na našem stole. Dokument je zaměřen na Spojené státy - konkrétně na 3 významné globální společnosti, které se zabývají prodejem pitné vody: Nesté, Coke a Pepsi. Jeho zhlédnutí rozhodně nebyla ztráta času a člověk se navíc dozví i mnohé zajímavé skutečnosti. Mnohé záběry byly opravdu zajímavé.

    • 24.7.2011  17:41
    Absolvent (1967)
    *****

    Více jak 100 minut jsem se připitoměle usmívala a sledovala, jaký "zákusek" mi Mike Nichols naservíroval. Film je založen na jednoduché zápletce, ovšem její zpracování nemá chybu. Jedinečná atmosféra a nostalgie, která ze snímku sálá, rozhodně stojí za to vidět. Dustin Hoffman v roli introvertního, trochu stydlivého absolventa školy si postupně hledá svoje místo na výsluní a jde si za tím, co považuje za důležité. Hoffman byl skutečně kouzelný, byla radost ho po celou sledovat. Nejlepší třešinka na pomyslném dortu byla jednoznačně hudba Simona & Garfunkela, která neměla chybu a dokázala mě zanést do 60. let minulého století. Pokud si chcete zlepšit náladu, tento film jednoznačně doporučuji. Myslím si, že svůj úkol splní znamenitě.

    • 24.7.2011  17:26

    "The greatest trick the Devil ever pulled was convincing man he didn't exist." Jestli nějak lze charakterizovat tento film, právě předchozí věta je tou správnou volbou. Až mi mrazí při pomyšlení na závěr filmu, který mi přesvědčil, jak mají vypadat opravdové filmové skvosty. Výborný scénář společně s velmi vhodně zvoleným hereckým obsazením rozehrál (pro mě chvílemi trošku zmatenou) zapeklitou zápletku, kterou bylo radost sledovat. Kevin Spacey si do sbírky přidal Oscara a musím říci že zaslouženě. Nejvyšší hodnota filmu je pro mě jednoznačně brilantně vymyšlený závěr, který možná někomu dojde dříve, ale i tak určitě překvapí. Osobně jediný problém, který jsem při sledování "The Usual Suspects" měla, bylo, že jsem se díky složitosti snímku občas v něm ztrácela. Pokud se jej rozhodnete pustit, rozhodně doporučuji, abyste byli vyspalí a schopni se na něj plně koncentrovat. I tak si myslím, že je dobré si jej pustit nejméně dvakrát, aby člověku došly všechny souvislosti.

    • 23.7.2011  16:13

    Mrazení v zádech, stékající kapky potu, naprosté znechucení či naopak fascinace nad činy, které se děly v době relativně minulé. I když je otázka, zda 300 let je tak dlouho či nikoliv. Fanatismus vede lidi k zoufalým činům, které jim většinou bohužel vycházejí. S jídlem roste chuť a snímek je toho pravým důkazem. Lidé zaslepeni některou vírou (v tomto případě křesťanstvím) jsou schopni naprosto bezhlavě důvěřovat těm, které adorují. Pokud lidé někoho takovýmto způsobem uznávají, nastává problém, bezmezně mu věří a dotyčný má úplně volnou ruku při svých činech, které ostatní paradoxně pak podporují. Kolik má toto chování obětí už ostatní neřeší nebo bohužel až zpětně. Kladivo na čarodějnice působí v některých okamžicích výjimečně, vzrůstající napětí a znechucení nad nespravedlností stoupá každým okamžikem a v závěru naprosto graduje. Kdo film neviděl, neměl by jej jistě vynechat, už v prvních vteřinách, kdy hraje hudba, jej připoutá k pohovce a až do konce nepustí.

    • 23.7.2011  15:14

    Při sledování filmu mě chvílemi napadalo, že Roman Polanski je génius. Bravurně dokázal kousek po kousku stupňovat napětí na mnohdy minimálním prostoru. Nepochybně mu k tomuto výkonu napomohla vhodně zvolená hudba a skvělé herecké obsazení (a to především trojlístek Mia Farrow, John Cassavetes a Ruth Gordon). Hereckou škálu, kterou Mia Farrow postupně vystřídala byla naprosto přesvědčivá a obdivuhodná. Dokázala diváky přesvědčit, že celé okolí se proti ní spiknulo a ona bojuje nejen o svůj holý život. Ale není ona náhodou blázen a netrpí pouze nějakým těhotenským traumatem? ... Naprosto souhlasím se zdejším názorem, že konec nemusel být tak polopaticky vysvětlen a větší kouzlo a prostor pro fantazii by zanechal otevřený závěr. Osobně by mi nevadilo, kdyby film byl ukončen o pět minut dříve, kdy Rosemary leží po narození dítěte v posteli a probouzí se.

    • 23.7.2011  14:53

    Ani po několika dnech od zhlédnutí tohoto dokumentu pořád nevím, co si mám o něm myslet. Zpracoval čtyři různé pohledy na nevidomé lidi. Každý je tak jiný, ovšem jejich problémy jsou mnohdy dost podobné. Už začátek snímku mě velmi pobavil v tom nejlepším smyslu slova - občas mi nedochází takové malichernosti jako např. to, že nevidomí neví, kolik je ráno po probuzení hodin. Přišla mi vtipná jejich metoda tipování času podle sousedů, kteří vstávají v různou dobu a dělají při tom rámus. Občas jsem si říkala, jak je paradoxní, že při sledování "Slepé lásky" jsem stačila uklidit komplet celý pokoj včetně povlečení postele. Neměla jsem potřebu jej neustále sledovat, stačilo mi jen naslouchat. Jediný rušivý element děje bych označila výtvarnou scénku pana učitele pod vodou, sama osobě byla velmi pěkná, ovšem podle mého názoru neměla v dokumentu co dělat. Mé hodnocení - slabší 4*.

    • 18.7.2011  23:40

    Asi jsem velmi sentimentální, protože jinak si nedokáži vysvětlit tak vysoké hodnocení, které v posledních dnech filmům uděluji. Jedno ale vím jistě, mně se tento film velice líbil a závěr mě úplně dostal, nebýt tohoto konce hodnocení by bylo pravděpodobně nižší. Adaptace díla Johna Steinbecka mohu posoudit čistě z filmového hlediska, knihu jsem nikdy nečetla, i když mi byla známá, konkrétní dějovou zápletku jsem ovšem neznala a ani popis děje jsem si nepřečetla. Ráda se nechávám při sledování filmů u jejich příběhu překvapit. Dle mého názoru John Malkovich a Gary Sinise předvádí vrcholné herecké představení, které je radost sledovat, opravdu byli skvělí, lepší hodnocení mě nenapadá. O myších a lidech mi v mnohém připomínal mladší snímek "Pravidla moštárny", kde prostředí a režie byly velice podobné. V komentářích jsem četla, že podle některých film hraje hodně na jistotu - líbivé prostředí, líbiví herci, líbivý děj atd. - pro mě za mě, ať si hraje na co chce, mně osobně se to líbilo a to je to hlavní. Ráda si jej pustím někdy v budoucnu znova.

    • 18.7.2011  23:26

    Film natočený na základě skutečných událostí ukazuje, jak síla ducha dokáže někdy skutečně zachránit holý život. Pokud přidáme k dobru skutečnost, že dokument je doplněn skutečnými výpovědmi hlavních představitelů dané tragédie - je jeho vypovídací hodnota ještě reálnější. Při sledování snímku mi občas běhal mráz po zádech - a to v některých případech i doslova. Krutá zima, nebezpečná propast, nedostatek jídla, zranění a mnoho dalších skutečností jsou hlavními předpoklady pro dechberoucí drama, které je divákovi servírováno. Je krásné a zároveň tragické sledovat příběh plný odvahy a překonávání. Pokud někdo z vás občas rád změní žánr, volba tohoto snímku bude pravděpodobně krok tím správným směrem.

    • 18.7.2011  23:12

    Osobně velmi oceňuji, když herec změní svůj zavedený filmový rajon a vrhne se do úplně odlišného projektu, než na který jsou diváci v jeho případě zvyklí. Z poslední doby mě takovouto změnou zaujal například Adam Sandler v dramatu "Volání o pomoc". Je pravdou, že snímků s tématikou "Jak chudý ke štěstí přišel" je nepočítaně a ani tento není výjimkou. Problém takovýchto filmů tkví v tom, že už od začátku tušíte, že konec dopadne dobře a vy jen očekáváte, jakou cestou se k tomuto šťastnému závěru hrdina dopracuje. Will Smith společně se svým synem (v tomto případě ve skutečnosti vlastním) se snaží si pro sebe utrhnout trošku toho štěstí, cesta je plná útrap, ale ve finále nepochybně stála za to. Mně osobně se film líbil, je vhodnou alternativou pro volbu filmu na strávení příjemného večera. Dalším plusem je i fakt, že je snímek natočen základě skutečných událostí a není jen "chorým" výplodem nějakých scénáristů.

    • 18.7.2011  22:40

    Pokud si chce člověk večer odpočinout nad pohodovým, nenáročným filmem, jednou z variant volby by právě mohl být snímek "Jak vycvičit draka". Popravdě řečeno, nebyla jsem z tohoto animáku tak hrozně nadšená jako někteří zde přítomní. Osobně se mi velmi líbila animace - jednotliví draci byli prostě kouzelní, mnohdy velmi roztomilí a jednoduše řečeno - byla radost je sledovat. Co oceňuji dále, je děj - příběh měl myšlenku a spád. Co víc si přát? Pokud bych měla děti, byl by tento film jasnou volbou, kdybych se rozhodovala, jak je zabavit. Ovšem diváckou základnu si nepochybně najde i mezi staršími, dospělými, kteří se nepochybně také pobaví. Někdy není špatné se vrátit do dětských let a necelé dvě hodiny se ocitnout v jiném světě.