Dixie_Cara

Seriálový Zaklínač je takový zvláštní paskvil. Místy se snaží držet předlohy zuby nehty, místy naopak utíká zcela jinam. To by vůbec nevadilo, ostatně film je ( a řekl bych že i má být) jiný než kniha. Ruku v ruce s tím je však přítomná jistá chaotičnost a především to, že kouzlo, které bylo obsaženo v Sapkowskiho povídkách se vytrácí a je nahrazováno filmovou přízemností. To, co (alespoň pro mě) působilo v knihách tak magicky je zde najednou rozbito do malých nesouvisejících kousků, které jsou nesmírně zdlouhavé a s postupem času čím dál tím více začínají nudit. Nevadí mi obsazení postav (kromě Triss, která místo čarodějky připomíná prostou děvečku z vesnice), řekl bych že je docela povedené, ale mrzí mě, že scénář jim určil zcela jiný charakter. To mě občas nutilo v duchu si říkat, že takhle by se opravdový Geralt nikdy nezachoval, nebo že Yenefer je přece úplně jiná. Alespoň Marigold zůstává své předloze věrný a je pro mě příjemným překvapením. Jinak ale seriál působí příliš prkenně a tak nějak se nemůžu přesvědčit k tomu, abych jednotlivým postavám opravdu fandil.

Za mě v celku povedený akčňák. Otázkou však zůstává zdali film hodnotit jako úspěšné završení jedné trilogie (potažmo celé ságy) a nebo spíše vycházet z toho, že se jedná o samotný snímek, který je s ostatními Star Wars propojen jen volně (a to nikoliv dějem ale pouze postavami). Právě napojení na předchozí snímky je bezpochyby slabinou a vůbec celá nová trilogie tím působí poněkud nesourodě až chaoticky: Trochu mi zde chybí ono pro telenovelu typické co, jak, proč, kdy. Divák tak nad jednotlivými situacemi může dobře fantazírovat, ale mezičlánek, který by vysvětloval dvě zdánlivě nesouvisející situace zde prostě chybí. Abrams jde navíc stejným směrem jako současný Hollywood, tedy používá veliké množství rádoby cool vedlejších postav, ale jejich role je většinou nijaká a zbytečná. Přijde mi také, že poslední film působí zbytečně složitě. Ok, chápu, je potřeba rozšířit význam síly, předvést, že nekončí mind trickem, nebo škrcením, ukázat typický emotivní twist, ale tak nějak jde vše na úkor děje.

Esa britského filmového plátna, celkem napínavě převyprávěný příběh či věrohodné představení města Ankh-Morpork. Zaslaná pošta má zkrátka něco do sebe. Jasně kniha je někde jinde, ale myslím že srovnání zrovna zde není na místě. Pratchettova Zeměplocha (pro nás Čechy i za přispění skvělého překladu Jana Kantůrka) je totiž naprosto unikátní a spíše než na vizuálu stojí na vtipné "ztřeštěnosti",a představivosti každého čtenáře, jenž svým způsobem Terryho příběhy sám pro sebe vytváří. Film je naproti knižní předloze vážnější, více se soustředí na postavu Vlahoše von Rosreta,mnohem příměji odhaluje jeho minulost či více rozvijí milostnou linku. Ačkoliv toto zpracování není na škodu, stejně se nemůžu zbavit pocitu, že snímku (stejně jako mnohým jiným) chybí právě ta ztřeštěnost a fantastičnost, která je knihám vlastní. Jinak samozřejmě nelze jinak než vyzdvihnout Claire Foy, jejíž Adoráta je skvělá a více než přesvědčivá. Mě osobně navíc potěšila přítomnost Fran z Black Books, kterou na obrazovkách jinak moc nevídám.

Hrozná blbost u které lze snad jen hádat, kdo že to nakonec přežije. A vzhledem k tomu, že má film takřka 2,5 hodiny a na place je max pět postav, tak je jasný, že to bude trvat setsakra dlouho, než se všichni navzájem postřílejí. Škoda, protože filmy typu s malým počtem herců mám většinou rád, ale to se musí zadařit scénář, což se v případě Bad Times at the El Royale bohužel nestalo. Goddard se příliš snaží podobat Tarantinovi či Coenům, ale jejich kvalit zde nedosahuje. Dialogy nudí a mnohé scény působí zbytečně, nebo vůbec nedávají smysl. Každá z postav má sice svůj dokonalej background, ale ve spojení s odlehčeným retro stylem, zbytečnými časovými skoky, které již dopředu odhalí pointu je výsledkem jednoduše nudnej mišmaš. Konec je zase naopak zbytečně přeplácaný a zázračné procitnutí Milese Millera (Lewis Pullman) je úplně mimo.

Fantastická zvířata 2 nejsou vůbec špatná.Jasně, chvílemi se vlečou, postav tam je jako smetí a emocionální ždímání diváka probíhá v rovině dnešních hollywoodských masových (béčkových) trendů. Přesto jde pro člověka, který dával přednost výhradně knižní tvorbě a potterovské filmové zpracování pro něj vždy představovalo jen vizuální dovětek, o celkem zdařilou podívanou, která i pobaví a hlavně poodhalí nějaký ten střípek čím dál tím více se rozrůstajícího čarodějného universa.

Solo: Star Wars Story je snímek, který neurazí. Na druhou stranu mu chybí potřebný drive a působí tak trochu jako nutná výplň, kdy divák dál a dál odkrývá jednotlivé střípky vesmírného universa, ale nějaký zásadní zvrat víceméně chybí. Co zamrzí je nevýrazný výkon herců. Hlavně Forda prostě nahradit nejde. Ehrenreich se sice snaží, ale chybí mu šarm, frajerství a jistá spontánnost, což ve výsledku znamená, že na to, aby utáhl sám celý film (o což se tvůrci očividně snaží), je to málo.

Tokio plné bizarních nápadů! Skvělý osobitý humor doplněný o jemně zpracované narážky z japonské kultury a historie. Obzvláště Caraxův Merde, kterému nikdo nerozumí má super odkazy na Godzilu, prožitý Izolacionismus a v podobě Merdeho potravy pak na konzumní způsob moderního života. Interior Design věcně ukazuje každodenní boj za uplatnění ve velkoměstu s nutnou proměnou, kterou je potřeba podstoupit a Třesoucí se Tokio zase kromě fenoménu hikikomori poukazuje na problém vzájemné komunikace mezi mužem a ženou obecně. Chvílemi nedotažené, jindy zase možná až příliš, ale celkově super provokativní dílko, které svůj záměr a zprávu, jež chtělo ukázat bezesporu naplnilo.

Zajímavě podaná kyberpunková Sci-fi, která oslní nápadem, efekty a v celku i povedeně převyprávěným dějem. Seriál umně pracuje s jednotlivými highlitghy, které i přes časté klišé a opakování se napnou a už nepustí. Škoda nezničitelného super hrdiny, který má všechno většinou na háku a nikdy "neumře," jisté nevyváženosti mezi akčními scénami a poněkud rozvleklého konce, jenž zcela otáčí od záměru s jakým Altered Carbon zprvu vyrukoval. Ve výsledku mě to ale celkem bavilo a to jak tvůrci vykreslili společnost jako neskutečně zblblou, dekadentní a otrávenou vlastním životem určitě stojí za shlédnutí. 75%.

Zajímavě podaný film, který je rozdělený do čtyř kratších příběhů řešící mimo jiné sociální status, morálku a vztahy mezi mužem a ženou tak nějak obecně. Hned od prvního okamžiku je jasné, že snímky tvořili fakt mistři, kteří zkrátka vědí jak točit a umějí to zařídit tak, že výsledek působí tak nějak přirozeně hezky. To ostatně ani moc jinak nejde jsou-li obsazeny herečky jako Sophia Loren a Romy Schneider, která mě osobně svou "odcizenou" prostitucí uchvátila.

Drsný středověk se výborným Connerym v roli Williama z Baskeriville. Je skvělé, že nevidíme žádný načančaný středověk plný barev a krásných vzdělaných lidí vznešenou mluvou přitom obhajujíc teze víry (jak to snad trochu měl Ecco), ale máme před sebou temnou strohou dobu, kde Slunce nesvítí a kde je hnus a špína na každém rohu. Annaud odvedl po řemeslné stránce fakt skvělou práci. Trochu mě ale mrzí, i ukdyž z hlediska komplexnosti knihy je to pochopitelné, že ne všechny postavy dostaly takový prostor jaký by dostat mohly a ne všechny detaily,které dělaly knihu knihou jsou vůbec znázorněny. Na začátku je navíc všechno bráno poněkud hopem a tak jsem si samotnou detektivku tolik ani nevychutnal. Naopak vládne mystičnost a již zmíněná "špinavá" krása, která vše doslova přebijí. Ačkoliv je film ve výsledku vážně skvělý, i tak se nevyhnu srovnání a musím říct, že knižní předloha, kterou jsem četl před lety ve mně zanechala větší a hlavně hlubší dojem.