Recenze (833)
UglyDolls (2019)
Miluju animáky s poselstvím a tenhle má hodně co předat. Písničky mi sedly, animace taky a už dlouho mě nějaký animák takhle nedojal.
Psí veličenstvo (2019)
Vtipy mi přišly velmi slabé, příběh také v podstatě o ničem, jen vizuálně to bylo docela dobré.
Westworld (2016) (seriál)
První série mě nadchla, bezva námět, super herci, vizuál i dějové zvraty. Ve druhé sérii jsem se místy solidně ztrácela a ke konci jsem si málem musela kreslit diagramy, abych chápala, o co jde. I přes to, že na mě Westworld po dvou sériích působí značně překombinovaně, nadšení z něj neopadlo. Seriál uměl přitáhnout mou pozornost a udržet mě v napětí od úvodní znělky (která mi přijde dokonalá!) až po závěrečné titulky. V druhé sérii mě nadchlo větší otevření možností Westworldu (Indie, samurajové, indiáni) a na další sérii (série) jsem rozhodně zvědavá.
Trhlina (2019)
Knižní předloha mě nadchla a na film jsem byla velmi zvědavá. V knize mě uchvátil dokonalý a detailní popis rozpadající se mysli, která už neví, co je skutečné a co ne. To se ve filmu objevilo velmi letmo, ale i to je víc, než jsem čekala. Napětí a reálná nereálnost obklopovala hlavní hrdiny pořád a i když byla kniha podle mého názoru děsivější a tajemnější, tenhle film se velmi povedl.
Krvavá laguna (2007)
Dobrá práce s napětím, nic extra netypického a jedinečného jsem v tom sice neviděla, ale bavilo mě to - velmi. Nebylo to vyloženě přehnané a nelogické, což je pro mě dost výjimečné.
Kapitán Phillips (2013)
Napnutá jsem byla od první do poslední chvíle. Božsky zahrané, velmi lidské a pro mě místy dost bolavé.
Inferno (2016)
Nějak se mi z toho všeho vytratilo to kouzlo a tajemno a nadšení z řešení záhad, které v sobě měly předchozí (hlavně první) díly.
Osvícení (1997) (TV film)
Není nelogické, že třídílná filmová adaptace zvládla obsáhnout knižní předlohu zevrubněji než snímek s Nicholsonem. Bylo zde více prostoru pro vykreslení postav, vztahů mezi nimi i změnu, kterou postupně všichni prochází. Z tohoto pohledu je pro mě toto zpracování lepší adaptací, je své předloze věrnější. Bohužel u prvního Osvícení jsem se bála skoro od začátku do konce a tady téměř po celou dobu ne. Ale může za to asi i znalost Kubrickovy verze.
Pátrání (2018)
Šílené a nepříjemné v mnoha směrech. Zajímavé zpracování a moc dobrá práce s detaily.
Děsivé dědictví (2018)
Vynikající horor s perfektně vystavěným příběhem a dokonale hutnou a tíživou atmosférou. Alespoň v první polovině. Od určité části se párkrát objevily i laciné lekačky, jejich množství bylo však až překvapivě nízké. Duchařská stránka mi přišla slabší, ale snést se dala. Vzpomínky na některé scény ve mně stále vyvolávají velmi nepříjemné pocity...