Belbo

Na to jak je toa kritikou strhané se mi to ve své době líbilo víc než všemi vychvalovaný Tmavomodrý svět.

Necelistvé, nedořešené, nekompletní, napůl cesty k cíli, prosáklé až na kost depresí. Víc jak moc nadhodnocené, hrající pro obvyklý okruh diváků. Nic převratného a v rámci pojetí ani osudového. Velká bublina pro mne o ničem.

Jeden z mála filmů který mne osloví po kždém shlédnutí. je zajímavé, že v tom to případě nemluví děj který pouze podtrhává výraz, ale obraz s hudbou doplněný dialogem(podobně u Vláčila a Tarkovského); Film o lidech, o duši, o nejtemnějších zákoutích duše. Zážitek nepopsatelný slovy. Milník světové kinematografie.

"Pane sládku, já už musím jít." "Kam bys chodil, však oni se neposerou, je tam přece Šerkézy"

Freska o vizi, úspěchu a hamižnosti. Bravůrní, bravo.

Sračka ...

Pěkné pohádkově-postmoderní hraní o dospívání mladých i starých a malých i velkých. V současné usa produkci atypický produkt.

Vystřízlivění z ideálu - okamžik v kterém pro své přežití uchopuje idea nástroje tyranie, jen aby ubránila svou existenci. Depresivní, beznadějné, strhující.

Nebýt posledních cca zbytečně rozvleklých 15ti minut, dávám jasných 5. Kurde, to je parodie, kterou český film potřebuje. Nesejdi z cesty Pjeera!!!!!!!!!

To si takhle jednou jedna prdel řekla: Budu sedět na všech židlích svatební hostiny. Technicky asi dokonalé, zbytek... Jak je to psáno v té české klasice? "Pejsek a kočička si vzali zástěry a pustili se do vaření. Vzali mouku, mlíčko a vajíčko a míchali to dohromady. „Dort musí být sladký,“ řekla kočička a nasypala do toho cukr. „A trochu slaný taky,“ řekl pejsek a dal tam sůl. „A teď tam dáme máslo a zavařeninu,“ řekla kočička. „Zavařeninu tu ne, tu já nerad,“ povídal pejsek, „dáme tam místo zavařeniny syreček, ten já tuze rád.“ Tak tam dali několik syrečků. „Mně se zdá, že je málo mastný,“ řekla kočička, „musíme tam dát několik špekových kůží.“ „A oříšky, abychom nezapomněli,“ řekl pejsek a nasypal tam kornout oříšků. „Oříšky jsou dobré,“ schválila to kočička, „ale měla by tam jistě také přijít okurka,“ a dala tam okurku. „A kosti,“ volal pejsek, „musíme tam přece dát nějaké kosti!“ Tak do toho dortu dali hodně kostí. „A přece nějakou myš, myši já mám tuze ráda!“ vzpomněla si kočička a dala do dortu čtyři myši. „Tak a teď několik buřtů hodně pepřovatých, to je něco pro mne,“ řekl pejsek a dal tam několik buřtů. „A teď to hlavní!“ povídala kočička, „přece šlehanou smetanu tam musíme dát!“ dali tam plný hrnec šlehané smetany. „A trochu cibule,“ řekl pejsek a dal tam cibuli. „A čokoládu,“ řekla kočička a přidala do toho čokoládu. „A omáčku!“ napadlo pejskovi, i dali tam omáčku. Tak do toho svého dortu dávali a míchali všechno možné, dali tam i česnek a pepř, a namíchali tam sádlo i bonbony, škvarky a skořici, krupičnou kaši a tvaroh, perník a ocet, kakao a zelí, jednu hlavu z husy a hrozinky, inu všechno možné do toho dortu dali, jen chleba tam nedali, protože pejskové a kočičky chleba zrovna tuze moc rádi nejedí."