Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Horor

Recenze (74)

plakát

Všechno, všude, najednou (2022) 

Bezpochyby jeden z nejoriginálněji pojatých filmů 21. století. Nic jsem od tohoto filmu neočekával, ale dostal jsem všechno a ještě víc. Podívaná, která doslova překypuje kreativními nápady, akční hravostí, humorem, filmařský minimalismem dotaženým do maxima. Nikdy jsem nebyl svědkem něčeho tak nabitého,  rychle se pohybujícího, a přitom jasně směřujícího do vynikajícího finále. Všechno všude najednou se dá popsat jedním slovesem, protože ten film zkrátka žije! Ožívá v něm kamera, střihy, křiklavé kostýmy, exkluzivní scénář a vypiplané emotivní momenty. Legrace a vážné situace jdou ruku v ruce jako by to byly sestry. Není jediného momentu, kdy by vás příběh nechal odpočinout, naopak se ve vás ještě více prohloubí a více vás ponoří do světa plného salvy smíchu a moře slz. Miluji to. Miluji sílu tohoto příběhu, která vyšla z hlav režisérů Danielů. Jedná se o snímek, který opravdu shrnuje všechno. Všechno a všude. Všechna lidská trápení, všechny druhy situací, veškeré vztahy a emoce, které my jako lidstvo máme, ale málokdy si toho vážíme. Tento film vás naučí vážit si toho, kým jste. A pokud by se mi podařilo vytvořit něco, co by jen z půlky vyvovalo v někom tak silné emoce jako tímto filmem Danielové dokázali vyvolat ve mně, bohatě by mi to stačilo. Jedna velká jízda, jedna velká esence života.

plakát

Barbie (2023) 

Tenhle světový hit si právoplatně zaslouží patřit na seznam filmů, které bych doporučil naprosto každému mladému člověku vyrůstající v 21. století spolu se snímky jako Americká krása nebo Všechno všude najednou. Nejenže je hravý, nabitý kreativitou, vtipem, nesmírně autentickým a humorným Ryanem Goslingem v roli Kena, ale překypuje tolika dojemnými momenty, které řeší lidské problémy feminismu, patriarchátu a dalšími stereotypy, což jsou bohužel velmi častá a citlivá témata dnešní společnosti. Film ovšem nedává přímou odpověď na problematiku, ale spíše ukazuje cestu, a to je nesmírně vzácná vlastnost, kterou může nabídnout pro všechny, kteří se cítí v tomto zahlceném světě ztraceni. Barbie je tedy nesmírný unikát, který jsem si užil hned dvakrát v kině a nemám problém si jej pustit kdykoli s kýmkoli. Více kreativity na místě si nelze přát.

plakát

Tenkrát poprvé (2020) (seriál) 

Každé rozloučení bolí a se závěrečnou čtvrtou sérií končí i jedna velmi sympatická éra, kdy jsem si po dobu tří let každý rok na začátku léta dával tuhle milou oddechovku z amerického středoškolského prostředí. Nikdy nezapomenu na to, jak velmi nespravedlivě jsem na základě zbytečných předsudků odsoudil tento seriál, když jsem poprvé uviděl upoutávky. Ale, jak už to bývá, jen co jsem tomu dal šanci, úplně mě to svléklo z omylu. Nevěřím, že jsem se tak spletl. Nejenže postavy v této oddechové komedii někam směřují, ale jsou své. Samozřejmě, seriál nenabídne nic nového hledačům talentů mezi seriály, obsahuje vše, co všichni z podobných seriálů známe = milostné trojúhelníky, objevování své sexuality, hádky s rodiči, zkrátka úplně vše. Přesto všechno je seriál Tenkrát poprvé SVŮJ. Představuje nám totiž hned několik postav, u nichž zkrátka velmi brzy získáte takové sympatie, až byste rádi, aby byli vašimi skutečnými kamarády a vy je mohli poznávat a zažívat typické středoškolské mejdany spolu s nimi. Neuvěřitelné, jak se obyčejná oddechovka může stát srdcovkou. 4. série, 9. díl, poslední scéna = nikdy nezapomenu na to, jakou dávku emocí to ve mně vyvolalo a že jsem opravdu byl schopný si u takového seriálu zcela upřímně pobrečet. To už něco znamená. Bez ohledu na to, jak kriticky seriál můžou lidé hodnotit, bez ohledu na to, jak neoriginální se může mnohým zdát, je svůj, je osobitý a je sympatický. Děkuji tvůrcům a dávám mu usměvavé sbohem.

plakát

Velryba (2022) 

Zážitek, který vám připomene, jaké to je poznat hodnotu našeho fyzického i duševního zdraví... Čili toho jediného, co my lidé potřebujeme k životu. Neuvěřitelně impozantní a intimní film, který vám odhalí, kolik se za oponou našich nudných a vyhrocených životů skrývá přívalů krásy. A já pro krásu nemám slov, a to ani pro tu, kterou nám velmistr Aronofsky představil již po tolikáté skrze dokonalé charaktery v tomto snímku. Mám radost, když mě smutný příběh dokáže rozveselit, stejně jako jsem smutný, když se ve filmu odehrává až příliš mnoho veselých momentů. Jeden velký kolotoč emocí, který se po celou dobu nepřestal točit... Mám jediný vzkaz pro tvůrce takto emotivně vygradovaných filmů: Děkuji.

plakát

Belle (2021) 

Pokaždé při vzpomínce na zážitek z tohoto japonského anime se mi svírá hrdlo a klepu se dojetím. Nic takového jsem opravdu nečekal. Takovou velikou explozi emocí najednou při filmového zážitku jsem si nezasloužil. Belle je neuvěřitelně dojemný příběh, který by nejspíše měl být povinný pro každého mladého člověka, který o sobě pochybuje (čili pro všechny). Jedná se o silný příběh o hledání sebe sama ve virtuálním světě, kde všichni žijí v utajení pod přezdívkou a fiktivní podobou. Každopádně naše skutečné já a naše skutečná povaha dokáže tenhle svět obohatit a udržovat v něm věčnou krásu. Nebudu lhát, pár slz se v závěrečné scéně dostavilo a i smíchu bylo v průběhu děje dost. To všechno, co tu jmenuji je ovšem jen malý odvar z tohoto extrémně silného snímku, který považuji za mistrovství nejen animovaného filmu, ale celé kinematografie. Víc takhle osobitých příběhů. Víc takhle procítěných postav a víc takového zpracování. To je mé přání do nového roku.

plakát

Pán prstenů: Prsteny moci (2022) (seriál) 

Myslím, že je až nepřirozené, když pozorujete tento seriál a necháváte se unášet nesmírně propracovanou řemeslnou prací tvůrců, kteří stvořili nejdražší a jeden z nejambicióznějších seriálů všech dob. Vyjmenovávat, co všechno je na seriálu povedené by zabralo měsíce. Ne u každého projektu můžete vidět tak nepředstavitelnou vášeň tvůrců. Jako by vůdčí tým Prstenů moci tak moc dobře věděl, co dělá, že sílu příběhu dokázal sdělit svým kostymérkám, make-up artistům, DOP, hercům, návrhářům, zkrátka všem profesím... Takový jednotný tým je hotový zázrak, že se dokázal poskládat a stvořit takový příběh. Je neuvěřitelné vidět tu snahu o vytvoření perfektního a emotivního fantasy z Tolkienova světa a já jsem tomu v průběhu první sérii zkrátka propadl. Neexistuje podle mě jediný důvod, jediný podmět, jediná motivace k tomu sebrat odvahu byť jen trochu odvahy a kritizovat něco tak velkolepě natočeného. Úchvatné postavy, dějové linky, prostředí, hudba umocňující zážitek z dění v jednotlivých scénách... Nemám slov. Není dost slov na vyjádření mé radosti, nadšení i obdivu, který vzdává tvůrcům.

plakát

Až vyjde měsíc (2012) 

Tento film mi připomněl vzpomínky z dětství, které jsem nikdy nenasbíral...

plakát

Batman (2022) 

Ponurá detektivka, které noir styl prospívá ve vyprávění komiksového příběhu. Matt Reeves ukázal určitou formu zpracování komiksového příběhu, jakou jsme tu neměli a kupodivu je velmi prospěšná. Zdání a trailery mohlo mnohé filmové nadšence, stejně jako mne, zklamat. Trailery a upoutávky vyzařovaly jako ukázka něčeho naprosto nového, dalšího Temného rytíře, další formy Batmana, jakou jsme tu ještě neměli. Pokud se chystáte podívat na Batmana a přirozeně se ho chystáte srovnávat s předchozími adaptacemi, nejspíš si film neužijete naplno. Pokud ale milujete filmařinu, máte rádi ponurou atmosféru, užíváte si postupné odhalování záhad v příběhu a jste ochotni přijmout novou formu Batmana, rozhodně budete jako diváci spokojeni. Jednoduchý příběh s autentickou psychologií postav.

plakát

K zemi hleď! (2021) 

Vypiplané absurdní drama, které děsí a pobaví zároveň. Zejména se klaním před brilantními dialogy, které akorát podporují velmi věrohodné herecké výkony. Jedná se o film, který bychom měli zhlédnout nejspíš každý, abychom se nad ním alespoň krátce zamysleli. Takových snímků moc nebývá a K zemi hleď přesně tohle zamyšlení nabízí. Až mě samotnému je zle při uvědomění si realistické nerealističnosti tohoto filmu. Nejedná se zřejmě o nadpozemské dílo, ale bezpochyby o film, na který by se nemělo zapomínat.

plakát

Spider-Man: Bez domova (2021) 

Dalo by se říct, že se jedná o brilantní marketingový tah. Skloubit veškerá divácká přání všech starých Spiderman filmů je opravdu výzva. A dalo by se říct, že to se to tvůrcům povedlo. Film posloužil jako krásná nostalgie pro mne jakožto fanouška staré trilogie od Sama Raimiho. Stejně tak obdivovatelé Spidermana s Andrewen Garfieldem museli být unešení tou nostalgií. Avšak to je tak jediné, co film může nabídnout, a to je zoufale málo. Nepřináší nic, co bychom neznali. Když už se tvůrci snažili o velmi odlehčené zpracování postavy Spidermana plného trapasů, hloupých vtípků jako se to dělá v highschool komediích, tak neskutečně pokulhávali v dojemných scénách, které dojemně rozhodně nepůsobily. Neexistuje tu žádná postava, které byste mohli závidět snad něco více, než její honorář za film. Nemáte šanci vytvořit si jakékoli pouto k jakékoli postavě, a to je zásadně špatně. Scény jsou hodně tvořené na sílu, nevěříte postavám jejich emoce, nedokážete se přenést do příběhu ani v nejmenším. Zejména hlavní postava Petera Parkera se chová, dle mého názoru, jako nejhorší Spiderman. Jedná v zásadě za sebe a často dělá neskutečně nelogická rozhodnutí, která se záhy snaží hasit. Celý film bych pojmenoval dvěma slovy jako velmi hloupý. Sám jsem byl překvapen, jak moc jsem z kina odcházel prázdný, vyprahlý, ničím nezasažený. A právě při vzpomínkách na starého Spidermana od Sama Raimiho jsem si to uvědomil. To bývaly filmy, které se snažily nejen zabavit skvělou akcí, ale též učit diváky dělat závažná a těžká rozhodnutí v životě. S každým dílem jste se společně se statečným Peterem Parkerem posunuli o kus dále (jako člověk, co na filmech vyrůstal mohu potvrdit). Současné filmy s Tomem Hollandem (který je mimochodem dobrý herec) mohou nabídnout akorát tu akci, plno efektů, mohutných výbuchů, u kterých si sníte popcorn a za rok na film dočista zapomenete. Opět Marvel bohužel nenadělil nic, než vyprahlou a čistě komerční podívanou.