Okoslav

Vhoďte do jednoho kotle Alana Moora a Chucka Palahniuka, přidejte nějaké to filozofování a teenage nihilismus, okořeňte osmdesátkama – a vznikne vám tohle. Parádní komiksová adaptace, která nešetří krví a retro pulpem a ve které jsou všechny postavy právě tak zvenku drsné a zevnitř zranitelné, jak byste si od středoškolských zabijáků jen mohli přát. Moje nová srdcovka.

Film, ve kterým mužská emancipace vypadá tak, že se hodně a dlouze mlčky a mužně trpí (protože říct nahlas někomu něco do očí by asi bylo málo mužný) a sem tam se ženskejm nadává do „krav“ a „držhub“. Btw z čistě filmařskýho hlediska bych uvítala míň dlouhých poetických záběrů a víc normálního filmu, ale pak by to mělo tak hodinu, žejo.

Jedna hláška z filmu za všechny: „Pokud uslyšíte hrom, buďte opatrní, mohl by vás zabít blesk.” :-))) Nej. Lep. Ší.