_Berunka_

Ač komentáře často nepíšu, tady mám chuť. Film jsem si pustila v rámci předplatného na Voyo a neměla jsem od něj žádná očekávání. Jen jsem se chtěla dozvědět něco víc o Astrid Lindgrenové, protože toho o ní vlastně moc nevím, navzdory tomu že jsem z její tvorby měla pocit, že to musí být výjimečná žena. A ano. Vůbec jsem netušila, co všechno si prožila, jakou bolest při opouštění syna musela prožívat a jak ji tohle všechno ovlivnilo v její tvorbě. Hezky to ve filmu zaznívá, jak si přes vyprávění a svět fantazie postupně získávala důvěru svého syna a jak ji tato těžká a hodně raná zkouška ovlivnila v celém jejím životě. Já moc děkuju za tento film, který ve mně, coby už mámě dvou dětí, vyvolal spoustu emocí a jsem moc ráda, že jsem si skrze její příběh mohla zase uvědomit spoustu věcí a naplnit se vděčností.

Bohužel zklamání... Ani jsem film nedokoukala a to mám většinou trpělivost a čekám až do konce, co se z filmu vyvrbí... Tentokrát mě Isabel Coixet nenadchla.

Abych se přiznala, ohodnotit Temné stíny je pro mě nevídaně obtížné. Faktem je, že mě tento snímek nijak výrazně nezklamal a dalo by se říci, že i potěšil vzhledem k očekáváním plynoucím z hodnocení na ČSFD. Přesto jsem nucena zůstat u pouhých 3*, a to hlavně z důvovu, že se sice jedná o zdařilý snímek, jehož děj hladce plyne a hravě vtáhne diváka do děje, ale přesto ve mně nezanechal nějaký hlubší dojem a jsem přesvědčená, že za pár dní budu matně vzpomínat, o čem vlastně byl. Vyzařuje z něj ponurá Burtonovská atmosféra podpořená vynikajícími kostýmy, která mě osobně místy naháněla husí kůži, ale střídá se s vtipnými momenty, a to velice zdařilým způsobem. Film je prokládán narážkami, trefnými vtípky a gagy a v žádném případě se nejedná o žádnou bezduchou podívanou. Co se týče postav, všechny do jedné jsou totálně ujeté a každá má nějakou svou úchylku. Ať už pubertální Carolyn, nebo potrhlá lékařka v podání Heleny Bonham Carter. Danny Elfman a jeho hudba neodmyslitelně patří k Timovi Burtonovi a podtrhuje tak působivou atmosféru filmu, který splňuje to, co dělá Burtonův film Burtovým filmem.

Tento strhující snímek, který k nám přichází z USA, se zde setkal za krátkou dobu s nevídaným úspěchem. Už značný ohlas k tomuto filmu prozrazuje, že se jedná o neobyčejnou podívanou plnou krvavých soubojů a drsných zápasníků, kteří rozhodně nejdou pro ránu daleko. Někdo by mohl říct, že podobný filmový žánr sportovních filmů mívá plytký scénář, ovšem v případě Warriora mě scénáristi mile překvapili. Příběh je vyprávěn velice poutavě a pomalu vykresluje poměrně složitý vztah znesvářených bratrů, kteří se nakonec proti sobě utkají v zápase, kde hlavní výhra představuje vše. Pro fyzikáře Brendana tato výhra znamená rodinu, domov, jelikož se potácí ve velkých dluzích, pro válečného veterána znamená čest, protože výhru slíbil manželce zesnulého kamaráda, který s ním sloužil ve válce. V průběhu filmu se setkáme se spoustou nečekaných odhalení a zvratů, které mě osobně rozhodně nenechaly usnout (a to mám pověst hlavního filmového spáče!) a překvapivě je snímek vhodný i pro ženskou část osazenstva, a to nejen z důvodu nesčetných záběrů na svalnaté chlapíky, ale hlavně díky velmi působivému ději.

Já toho tlouštíka v béžových kraťasích prostě zbožňuju! Dokonce i jeho velký konkurent Bear Grylls uznal, že je Ray lepší než on a je schopen zajít mnohem dál. Zajímavý pořad, v němž Ray Mears ukazuje, že se dá za pomoci zdravého lidského rozumu a alespoň základních znalostí, přežít. Učí nás, jak si postavit vlastní přístřešek, jak rozdělat za různých podmínek oheň, co jíst a další techniky přežití. Snad si jednou postavím vlastní přírodní přístřešek! :) Opravdu velice poutavý dokumentární pořad, který mě osobě hodně zaujal. A hlavně oblíbená úvodní znělka :) Doporučuji!

Další vynikající seriál z produkce HBO v podobě příběhu odehrávajícího se ve dvacátých letech v USA v období prohibice je unikátní sondou tehdejší společnosti, boje o moc a zároveň krásné nastínění politických propletenců s podsvětím, kde si všichni hrabou na svůj píseček, ale zároveň jsou vám svým způsobem sympatičtí a každé postavě tak trochu fandíte. O tom, že se jedná o kvalitní dílo, vás může přesvědčit hned několik faktů. První z nich je skutečnost, že se na scénáři a produkci seriálu podílel uznávaný americký režisér Martin Scorsese a dokonce režíroval jeho úvodní epizodu. Dalším ukazatelem toho, že byste měli zvolit právě Boardwalk Empire je skutečnost, že seriál získal Zlatý glóbus a že se v hlavní roli představil Steve Buscemi, kterému role padla jako ulitá. Celkově kladně zhodnotím herecké obsazení, které se pyšní mnoha vynikajícími hereckými charaktery, jenž nejsou tolik okoukané. Pro mě určitě vynikající volba, i když jsem zpočátku chtěla se sledováním seknout, ale jsem ráda, že jsem seriál nechala rozjet, protože jsem rozhodně neprohloupila! Proto a ještě víc je Boardwalk Empire dobrá volba jak kvalitně trávit dlouhé zimní(..) večery a ještě se trochu probrouzdat americkou historií dvacátých let a stát se tak kupř. svědkem schválení volebního práva žen, nebo se setkat s chlápky z Kukluxklanu.

Musím se přiznat, že tento snímek pro mě představuje velké zklamání. Podle hodnocení jsem čekala, že se bude jednat o opravdovou "pecku", ale zatím bych ho zařadila do mírně nadprůměrných akčních filmů. Pomalejší tempo mě uspávalo, až nudilo (viz mé časté přestávky a odbíhání od filmu), což sice napravovaly akční scény a zvedaly mi do určité míry adrenalin v těle, ale to nestačilo na to, aby mě film přesvědčil o tom, že se jedná o něco bezkonkurenčního, na co dlouho nezapomenu. Sice to není záměrem tohoto počinu, ale u mě prostě filmy získavají na hodnotě, pokud mi uvíznou v hlavě na dlouhou dobu a i za pár týdnů se přistihnu, jak nad nimi přemýšlím. Což v případě Agenta bez minulosti probíhalo ve stylu jedním uchem dovnitř a druhým ven. Nicméně Bourne Identity je hezká podíváná a pro milovníky akčních filmů stojí určitě na špičce. Nemůžu ale nepodotknout velice "pravděpodobnou" scénu, kdy Jason Bourne spadne z 5.patra dolů a vůbec nic se mu nestane, protože dopadl na mrtvého zabijáka. Chudák Matt, tentokrát mi nesedl a on se tak snažil. Možná se ještě podívám na pokračování této trilogie, ale rozhodně ve skeptičtějším duchu. Je to dobře natočené, dobrý scénář, dobré obsazení,... U mě dobrý, a co vy?

To byla tak kouzelná podívaná, že se z toho nemůžu vzpamatovat. Milý příběh o dvou dospívajících lidech, který je o to zajímavější, protože je vyprávěný neskutečně uvěřitelně z pohledů obou a tím tento snímek ještě nabírá svou hodnotu. Vždyť kolikrát se vám stalo, že jste něco udělali a ten druhý si to vyložil úplně jinak? A o tom to přesně je... Nechala jsem se unášet tou naivní atmosférou a příběh plynul s lehkostí dál. Hodina a půl je relevantní délka filmu, i když jsem se na konci filmu přistihla, že bych uvítala i několik okamžiků s hlavními hrdiny navíc. Juli je úžasná postava plná nadějí a iluzí a je svá, což se mi na ní hodně líbí. Navíc objevila svůj diamant! Viděla v Brycovi něco, co ostatní neviděli a snad ani on sám. Líbí se mi i vytrvalost Juli, protože i přesto, že Bryce jí zrovna nenahrával, ona se snaží dál. Dávám 4*, ale možná to časem zvednu na 5*. ;)

Napínavé, strhující, překvapivé... Uplynuly dvě hodiny filmu, ale já ještě před jeho závěrem v duchu prosila, ať to nekončí, vždyť to má šmrnc a spád. A mělo... neusnula jsem u toho (což nebývá tak nepravděpodobné) a rozhodně mě to neurazilo, naopak příjemně nabudilo na další film. Takové snímky budu pouštět rodičům, aby mi u nich nepochrupovali! Co se týče hereckého obsazení, nemám žádné výhrady. Matthew se zhostil své role naprosto brilantně, navíc jeho úžasně modré oči jednoznačně hráli nejednu scénu. Jeden by nevěřil, že chlápek, kterého znám jen z přihlouplých romantických komedií se tak vytáhne. Mým oblíbencem je ale Earl. Tak má vypadat správný Driving Mr Haller. Soundtrack super, chytlavý a skvěle vystihující tu ganxta atmosféru těch jejich výjezdů. Připadala jsem si jako před lety, když jsem sledovala Block Party a málem si vytančila duši (v tomto případě pouze hlavu, jak se pohupovala do rytmu). U mě dobrý. Vlastně velmi dobrý = 80% , ale tuším, že za nějakou dobu už nebudu vědět o čem byla řeč.

Jako když si Bear Grylls zapomene svůj švýcarský nůž a neoznámí manželce, že zase jede za dobrodrůžem s cílem vypít co nejvíc své moči a rozmýšlí se, jestli toho velkého mravence zchramstnout nebo ne. 127 hodin se mi líbilo, ale čekala jsem, že mě to víc strhne a že nebudu moct odtrhnout oči, zatímco ano, byla jsem zaujatá, ale chvilku jsem si dáchla a sem tam se i nudila, kousala se do ruky popř. znechuceně zvolávala (to když jsem s ním soucítila). Ohledně hereckého výkonu Jamese Franca (toho šmejda ze Spidermana), role se zhostil výborně, ačkoli se mi zdálo, že tu nesnesitelnou bolest prožívá nějak povrchně a moc jsem mu ji nevěřila... Rozhodně pozitivně hodnotím flashbacky a halucinace, které se časem stupňovaly. Taky se mi líbilo členění obrazů na začátku a v neposlední řadě je třeba připomenout vynikající soundtrack. P.S. Šprtka Amber Tamblyn z House potěšila! :)