špaček421

Nééé, proč? Proč východní Němci vůbec točili westerny? Proč hlavní role hrál tělocvikář Gojko Mitič, který je nesmrtelnější, než Chuck Norris (postřelen, přežije, vzápětí skočí ze dvacetimetrový skály a zase přežije) a hraje ještě mnohem hůř? Proč musel záporáka hrát unylý Rolf Hoppe, který byl strašný i jako král v Popelce? Proč to mělo tak strašně pomalý tempo, že se člověku zdá, že u toho celý odpoledne umíral? Proč to mělo tak strašnou muziku? Aspoň, že jsem to přežil.

Trapná nudná blbost. Jedině hudba za něco stojí.

Překvapivě výbornej film na téma, které později zpracovaly např. Kokosy na sněhu, ale je to zpracované po Spencerovsku. Příběh má hlavu a patu, Terence Hill vůbec neschází, rvaček je dost, Bud Spencer válí, a kdyby tu byl i slovní humor, dal bych pět.

Na Šimona a Matouše to nemá v žádném případě. Příběh nedává moc smysl, Smith ani Coby (Antonio Cantafora) nemají charisma Hilla a Spencera a ještě to není takové hravé - jediný opravdu vtipný moment je, když Smith nese na zádech koně. Hudba Bixia, Frizziho a Tempery je jeden z mála kladů Ale narozdíl od pokračování to nesklouzne tak často k trapnosti.

Víte, o čem je Like a Virgin od Madonny? První film Quentina Tarantina a hned taková pecka. Zajímavé je, že existuje spousta filmů, které baví při zhlédnutí a za pár dní se vytratí z hlavy. Tenhle v hlavě zůstane.

V rámci běžných spaghetti westernů je to dílko zdařilé. Tvrdý hrdina, poněkud složitější příběh, než pouhá cesta za pomstou, výborná hudba. Jenomže ve chvíli, kdy si to pustíte po tom, co jste dokoukali Pro pár dolarů navíc, se jakýkoli Sartana jeví jako velice chudý příbuzný. Zpočátku jsem se tak celkem nudil, než jsem si zvykl, že Sartana je vlastně rodokaps. Tajné prostory, ukryté zbraně, záhadní střelci, kteří zastřelí vždy toho, kdo se rozhodl mluvit, hodinky a karty vyrobené z poněkud tvrdších materiálů, Číňani, nic z toho nepatří do klasického westernu, spíše se pohybujeme ve vodách laciného románu na pokračování. A ano, dlužno říct, že v tomhle směru je tenhle film docela fajn. Děj je sice spletitý a vlastně nedává smysl, ale oproti předchozím dvěma filmům tu je konečně vyrovnaný prostor mezi záporáky a Sartanou. Tedy, zápletka je zamotaná, dějově jde spíše o epizodky, všechny ve stylu "záporáci najmou na Sartanu vrahy... a další... a další...", což po chvíli začne nudit. Ženská postava je tu oproti jiným Sartanovkám dost zvýrazněná, ale zase ne natolik, aby se divák chytal za hlavu. Výprava tady není nic moc, zřejmě většinu rozpočtu vrazili do čínské herny, takže se natáčelo v lomech v Itálii (ale to první dva díly taky), a asi jim nezbylo na kostýmy, takže přes datum na náhrobku 1899 nosí Federico Boido potrhanou uniformu Konfederace. Hudba Bruna Nicolaie je docela povedená. Jenže právě když si to všechno srovnáte s Leonem, vlastně tu nic nemůže obstát. I ta Nicolaiova hudba je proti Morriconemu dost průměrná a fádní. A Garko? Vedle dejme tomu Gemmy či Steffena je to správnej cool tvrďák. Jenže vedle Clinta a Lee Van Cleefa je takhle malinkej. Mám ale dojem, že Carnimeo by na něj udělal zoom, aby tak nepůsobil.

Polozapomenutý italský western s Tonym Anthonym v hlavní roli. Součást trilogie Luigi Vanziho (ještě A stranger in town a The silent stranger). Něco mezi Fistful of Dollars a They Call Me Trinity. Cizinec (tak se hlavní hrdina jmenuje) se dostane do města, které ovládá banda vedená zákeřným En Pleinem (Dan Vadis). Když do města přijede dostavník, zabijí banditi všechny, co ho doprovázeli, a s dostavníkem pláchnou. Krátce po nich do města přijedou vojáci, aby vše vyšetřili, cizinec jim namluví, že je inspektor, a tak ho pověří dopadením bandy. Samozřejmě za tučnou odměnu. K tomu se spojí se starým potrhlým knězem (Marco Guglielmi). Přestože polozapomenuté, vlastně nic nového nepřinášející, tak se mi to dost líbilo. Pár skvělých nápadů (zlatý dostavník, rachejtle, kopání hrobu). Hlavní hrdina na konci používá čtyřhlavňovou brokovnici. I když příběh je klasicky westernový, má nádech komedie. Tony Anthony je v hlavní roli skvělý zvláště proto, že si jí sám napsal, ovšem asi nejlepší je Raf Baldassare v roli šíleného bandity. Skvělá hudba Stelvia Ciprianiho, který sice napodobuje Morriconeho, ale hlavní melodie je opravdu vynikající.

Tenhle film má s Pistolí pro Ringa společné jenom tvůrce. Skoro všichni herci z "prvního dílu" tady hrají taky, akorát jsou na trochu jiných stranách. A je o dvě třídy lepší než první film. Vytratila se rodokapsová barvotiskovost a šablonovitost charakterů, Gemma nefrajeří, ale normálně hraje svojí postavu, příběh (výpůjčka z klasiky, zajímavě podaná) dává smysl a je zajímavý, dokonce i komický stařík květinář je sympatická postava, prostředí zaprášeného městečka v pohraničí se mi líbilo mnohem víc, než hacienda v prvním dílu a Morricone překonal sám sebe. Pokud existuje western s Giulianem Gemmou, který by měl vidět každý fanda špaget, určitě to není Day of Anger, ale tohle.

Gemma bohužel Van Cleefovi nestačí a tak je zážitek o trochu menší.

Jeden z mých oblíbených filmů. Zábava od začátku do konce, skvělí Eastwood, Savalas a Sutherland, a v té době originální (od té doby často kopírovaný) příběh, i když dost nadsazený. Skvělá hudba Lalo Schifrina.